Rychlá imunoterapie by mohla být nadějná v symptomatické léčbě alergie a astmatu

Rychlá desenzitizace po předchozí premedikaci vede k ekonomické i časové úspoře. Není ale bez rizika. Vyplývá to z prezentace, která zazněla v rámci 65. setkání ACAAI (American College of Allergy, Asthma and Immunology) v texaském Dallasu.

Lékaři z americké Indiany pod vedením doktora Williama Smitse pacienty nejprve předléčili kortikosteroidy a antihistaminiky, a pak jim ve dvou oddělených půldenních protokolech podali dávky alergenů v různém ředění. Finální dávky se pohybovaly v rozmezí 0,1–0,5ml roztoku v koncentraci 1:1000. Pacienti byli ve věku necelých dvou až 77 let a trpěli alergickou rýmou, astmatem či chronickou rhinosinusitidou. U všech byly zjištěny pozitivní reakce na subkutánní kožní testy s celoročními a sezonními alergeny.

Z celkem 2017 pacientů došlo k systémové reakci jen u 1,8 % pacientů (35), přitom o anafylaktický šok se jednalo jen v jednom případě. Pacientům byla po skončení druhého protokolu zavedena klasická specifická imunoterapie, jen s vyššími dávkami.

Rychlá desenzitizace je levnější a pro pacienty i v drtivé většině případů bezpečná. Nicméně riziko anafylaxe je při ní vyšší, a proto je nutné aplikovat ji s rozvahou a pod dohledem.

American College of Allergy, Asthma and Immunology 65th Annual Meeting. Předneseno 11.11. 2007.

(jin)