Konzumace červeného masa a uzenin ve vztahu k incidenci renálního karcinomu – výsledky prospektivního šetření
Vznik zhoubných nádorů ledvin je dáván do souvislosti s řadou faktorů, které mohou přispívat ke zvýšení rizika tohoto onemocnění. Patří k nim vlivy zevního prostředí, životní styl, výživa, genetická výbava a zdravotní stav jedince.
Vznik zhoubných nádorů ledvin je dáván do souvislosti s řadou faktorů, které mohou přispívat ke zvýšení rizika tohoto onemocnění. Patří k nim vlivy zevního prostředí, životní styl, výživa, genetická výbava a zdravotní stav jedince. Teorie, že dieta bohatá na červená masa zvyšuje riziko vzniku nádorů ledvin, není úplně nová. Důkazy, které by ji v odborné literatuře podporovaly, však nejsou zcela jednotné. Do úvahy je nutné vzít také mutageny, které vznikají při zpracování a kuchyňské úpravě masa a rovněž histologický podtyp karcinomu ledvin.
Dietní příjem masa a uzenin ve vztahu ke zvýšenému riziku renálního karcinomu byl předmětem rozsáhlého prospektivního šetření u velké kohorty obyvatel USA. V této souvislosti byl posuzován také výskyt dvou hlavních nejčastějších typů ledvinných nádorů – světlobuněčného karcinomu a papilárního karcinomu. Výzkumného šetření se účastnilo téměř půl miliónu osob (n = 492 186). Údaje byly čerpány z podrobného dietního dotazníku, který byl provázán s databází poskytující údaje o obsahu hem formy železa, heterocyklických aminů (HCA), polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU), dusičnanů a dusitanů v kuchyňsky upravovaném mase a tepelně opracovávaných uzeninách.
Střední doba sledování činila 9 let. Ve sledovaném období bylo dokumentováno 1 814 nových případů karcinomu renálních buněk. U sledovaných karcinomů se v 498 případech se jednalo o světlobuněčný typ, ve 115 případech byl identifikován papilární adenokarcinom. Poměry rizik a 95% konfidenční intervaly (CI) byly odhadnuty pro jednotlivé kvintily za pomoci multivariačního Coxova regresního modelu proporcionálních rizik.
Zvolená tepelná úprava masa významně ovlivňuje riziko vzniku renálního karcinomu
Zvýšený příjem červeného masa (v průměru 62,7 g pro kvintil 5 ve srovnání s 9,8 g v kvintilu 1 na 1 000 kcal) byl asociován s tendencí k nárůstu poměru rizika renálního karcinomu (HR: 1,19; 95% CI: 1,01–1,40; p pro lineární trend = 0,06) a se zdvojnásobením rizika papilárního karcinomu (p pro lineární trend = 0,002). Vystavení dennímu příjmu chemických kontaminantů, konkrétně benzo(a)pyrenu ze skupiny polycyklických aromatických uhlovodíků a 2-amino-1-methyl-6-phenyl-imidazo[4,5-b]pyridinu (PhIP) ze skupiny heterocyklických aminů, které vznikají při tepelných úpravách masa, zahrnujících zejména grilování a uzení, bylo asociováno se signifikantním 20–30% zvýšením rizika vzniku renálního karcinomu a se zdvojnásobením rizika vzniku papilárního adenokarcinomu. Souvislost mezi konzumací červeného masa a incidencí světlobuněčného karcinomu nebyla prokázána.
Signifikantně vyšší riziko papilárního adenokarcinomu
Dietní příjem červeného masa může zvyšovat riziko karcinomu renálních buněk prostřednictvím mechanismů svázaných s působením vybraných mutagenů, jež vznikají při určitých tepelných úpravách masa a uzenin. Výzkumná zjištění ve vztahu k incidenci renálního karcinomu velmi silně podporuje také signifikantně vyšší výskyt histologicky méně častého papilárního karcinomu ledvin.
(hkh)
Zdroj: Carrie R. D. et al. Large prospective investigation of meat intake, related mutagens, and risk of renal cell carcinoma. Am J Clin Nutr January 2012 vol. 95 (1): 155–162; doi: 10.3945/ajcn.111.019364
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Tisícileté topoly, mokří psi, stárnoucí kočky a ospalé octomilky – „jednohubky“ z výzkumu 2024/41
- Menstruační krev má značný diagnostický potenciál, mimo jiné u diabetu
- Může hubnutí souviset s vyšším rizikem nádorových onemocnění?
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Virtuální realita v psychologii. Technologie brněnských vědců zefektivní terapii fobií