Úvodní slovo

Vážené kolegyně a kolegové,

jarní číslo Urologických listů je věnováno oblasti, ke které máme z minulosti velký dluh. Až na úzkou skupinu odborníků tato oblast sice nestojí v centru zájmu urologů v České republice, přitom je však nesmírně důležitá a medicínsky i společensky významná –⁠ transplantace ledvin. Že tomu tak opravdu je, potvrzuje zájem European Association of Urology, která zpracovala guidelines i k této oblasti urologie. První část jejich českého překladu doprovází toto číslo. Druhou část (z důvodu limitace rozpočtu časopisu, a tedy i stran) otiskneme v čísle následujícím.

Moje úvodní slovo je krátké, protože to podstatné k úvodu do odborné problematiky sdělí kolega Pavel Navrátil, který patří k předním transplantologům u nás i v Evropě a který se zásadním způsobem podílel na naplnění i sestavení obsahu tohoto čísla. Dík patří i slovenským kolegům, kteří mají k problematice transplantací ledvin co říci, vedeným profesorem Janem Brezou. Na tomto místě bych v neposlední řadě rád poděkoval všem partnerům, kteří podporou našeho časopisu přispívají k edukaci v oblasti urologie. Zvlášť bych pak chtěl vyjádřit uznání těm partnerům, kteří svoji podporu poskytují zcela velkoryse a nezávisle na vazbě mezi vlastním portfoliem a tematickým zaměřením čísla. Bez nich by nikdy nemohlo vyjít.

Dalibor Pacík

Vážení kolegové, vážení čtenáři,

výtisk Urologických listů, který se Vám dostal do rukou, je zaměřen na transplantologii, a především na transplantace ledvin. Trans­plan­to­logie jako taková je oborem, který se dotýká mnoha specializací a který v sobě v různých etapách spojuje základní obory chirurgické a interní.

Transplantace ledvin byla a v mnohých zemích stále je prováděna na urologických odděleních. Není tomu tak všude –⁠ velká mo­der­ní transplantační centra v sobě již zahrnují transplantologii více orgánů a jejich chirurgové se věnují jen transplantační chirurgii. Ledviny si mezi  transplantovanými orgány stále udržují svoji zvláštní pozici. Ta je dána počtem těchto transplantací (více než 40 tisíc za rok) a faktem, že převážná většina center transplantuje pouze ledviny. Stále také platí, že pokud v některém regionu nebo zemi chtějí zahájit transplantační program, začíná se vždy transplantacemi ledvin. Transplantace tohoto orgánu umožňuje získání základních návyků a manuální zručnosti při získávání orgánů k transplantaci či péči o dárce. Získávání více orgánů, vyhledávání dárců, multiorgánový odběr orgánů a jejich distribuce byly ve všech lokalitách postaveny na získávání transplantabilních ledvin.

Transplantace ledvin je logickým navázáním na péči o nemocné ledviny a o nemocný močový systém. To je ta hlavní oblast, která trvale sbližuje transplantology a urology. V České republice žije v současné době přibližně přes šest tisíc pacientů, kteří vyžadují chro­nickou dialy­zač­ní terapii, ať už hemodialýzou, nebo peritoneální dialýzou. Jsou to pacienti, jejichž ledviny, ale často i močové cesty jsou patologické. V sou­ladu s celosvětovým průměrem tvoří počet zařazených do registru čekatelů jen 10 až 20 % všech chronicky renálně dialyzovaných pacientů.

Důvody, proč pacienti s chronickou renální insuficiencí nejsou transplantabilní, jsou různé. Hlavními důvody jsou však věk, ICHS, maligni­ta, chronické neřešitelné infekce a všeobecná polymorbidita, která by mohla vést k podstatnému zhoršení kvality života při případné transplantaci, nebo až k úmrtí pacienta. Naopak správně vybraný pacient z transplantace nesmírně profituje a dokáže se vrátit do běžného života.

I pacient po transplantaci, tedy po operaci močového systému, potřebuje svého urologa a to je důvod, proč je potřeba mít na urolo­gických pracovištích informace o základech transplantologie a chorobách transplantovaných. V současné době je v Česku více než šest tisíc pacientů po transplantaci ledviny, tedy na jednoho urologa více, než bychom předpokládali. U těchto pacientů může probíhat nezávislé urologické onemocnění, mohou mít specifické problémy spojené s napojením transplantované ledviny na močový systém anebo jejich urolo­gické onemocnění je součástí základního onemocnění, které vedlo k ledvinné nedostatečnosti.

Chtěl bych na tomto místě poděkovat vydavatelům Urologických listů, že v tak prestižním časopise umožnili a umožňují uveřejnit články, které pokládáme za zcela esenciální vědomosti pro urology.

Úkoly urologa v souvislosti s transplantačním programem jsou následující:

1. Péče o pacienty s urologickým onemocněním vedoucím často k chronické re­nální insuficienci a prevence komplikací urych­lujících zánik funkčního parenchymu.
2. Příprava pacienta k zápisu na listinu čekatelů k transplantaci a odhalení urolo­gických onemocnění, která by mohla vést k následným komplikacím.
3. U pacientů, v jejichž etiologii selhání ledvin figurují urologická onemocnění, pro­vést dovyšetření a vyslovit závěr ve smyslu vhodnosti či nevhodnosti provedení transplantace.
4. U pacientů, jejichž dolní močové cesty jsou anomální, navrhnout, eventuálně provést přípravu těchto dolních močo­vých cest k pro­vedení transplantace.
5. V potransplantačním průběhu se zapojit do řešení urologicko-chirurgických kom­plikací transplantace ledvin.
6. Pomáhat řešit urologická onemocnění, která se v potransplantačním období nově objeví u pacientů.

Součástí tohoto čísla jsou i oficiální mate­riály EAU. Ta je v oblasti transplantologie ledvin nesmírně aktivní. Je to jedna z mála společností, která má vytvořena jak svá guidelines, tak svou subkatedru pro transplantace –⁠ Evrop­skou asociaci transplantujících urologů (ESTU). Ve výboru Evropské transplantační společnosti pracuje vždy předseda, jeho zástupce a několik dalších členů, kteří každoročně připravují jednání ESTU v rámci EAU kongresu. I já jsem měl po dvě období možnost pracovat v tomto boardu a ověřit si, že urologové jsou platnou součástí transplantační komunity.

As. MUDr. Pavel Navrátil, CSc.

vedoucí lékař Transplantačního centra a mezioborového centra pro transplantaci
při Urologické klinice FN a LF UK v Hradci Králové

ZKRATKY Z OBLASTI TRANSPLANTOLOGIE