#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Vojenská chirurgie ve vojenské nemocnici


Autoři: Radek Pohnán
Působiště autorů: Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN, Praha
Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2021, roč. 100, č. 5, s. 211-212.
Kategorie: Editorial

Per aspera ad astra

V září 2020 uplynulo 15 let od ustanovení Chirurgické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice Praha. Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN) vznikla jako Masarykova vojenská nemocnice na základě zákona č. 68/1925 Sb. [1]. Deset let trvaly přípravy a stavba zcela nové nemocnice byla dokončena až v červenci 1938. Chirurgické oddělení zahájilo svou činnost v září 1938 po dokončení stěhování z původní I. divizní nemocnice z Karlova náměstí [2]. Za dobu své více než 80leté historie se toto pracoviště vždy zaměřovalo na chirurgii v širokém rozsahu. Rozvíjela se chirurgie krku, hrudníku, břišní a cévní chirurgie. Profesor Bedřich Placák zde od roku 1957 prováděl operace chlopenních vad a od roku 1960 také operace na otevřeném srdci v mimotělním oběhu. Odborná angažovanost oddělení vedla k založení jednoho z prvních pooperačních pokojů s monitorováním základních životních funkcí operovaných pacientů. V roce 1976 byla v ÚVN provedena první urgentní endoskopie. S odstupem dvou let byla zavedena endoskopická diagnostika chorob pankreatu a žlučových cest [3].

V porevoluční historii, kdy se celá ÚVN i chirurgické oddělení plně otevřely i pro civilní pacienty, je třeba připomenout osobnost profesora Miloše Hájka, který vedl toto pracoviště v letech 1993 až 1996 a rozvíjel zde chirurgii plic, mediastina a jícnu.

Zatím poslední etapa rozvoje je spjatá s působením profesora Miroslava Rysky, který přišel do ÚVN se svým týmem v roce 2004 z IKEM. Zejména jeho zásluhou a pod jeho vedením byla vybudována Chirurgická klinika, která se pevně etablovala a stala se jedním z předních univerzitních chirurgických pracovišť s mezinárodním významem. Se vznikem kliniky se dynamicky rozšířila operativa v oblasti HPB chirurgie, miniinvazivní operativa a již od roku 2005 i robotická chirurgie.

ÚVN je od roku 2012 fakultní nemocnicí (Ústřední vojenská nemocnice –⁠ Vojenská fakultní nemocnice, ÚVN-VFN) a specifikem Chirurgické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a ÚVN Praha je zabezpečení potřeb zřizovatele, to je Ministerstva obrany České republiky.

Již mezi lety 1952 a 1953 působila část personálu chirurgického oddělení v rámci Československé polní pohyblivé chirurgické nemocnice v Koreji (pod vedením Bedřicha Placáka) [4,5]. Od 90. let se vojenští chirurgové z ÚVN účastní zahraničních misí v rámci chirurgických polních nemocnic a polních chirurgických týmů na území bývalé Jugoslávie, Albánie, Iráku a Afghánistánu [6,7].

Dovednosti a znalosti získané během dekád válek a ozbrojených konfliktů vždy vedly k rozvoji chirurgie a posouvaly možnosti chirurgické léčby i v dobách míru. Specifika vojenské (válečné) chirurgie, poskytování chirurgické péče v nepříznivých podmínkách, za hromadného přísunu raněných, při nedostatku materiálu a zdravotnického personálu vedly naše učitele k zařazení alespoň elementárních principů válečné chirurgie do učebních osnov v rámci pregraduální výuky i postgraduálního specializačního vzdělávání. Požadavky na vojenského chirurga jsou dosti rozsáhlé a jeho profesní příprava musí být komplexní. V odborné zdatnosti je výhodou praktická erudice ve dvou specializacích: chirurgie a úrazová chirurgie, chirurgie a cévní chirurgie nebo chirurgie a hrudní chirurgie [8]. Zatímco v civilním prostředí směřuje vzdělávání ke specializaci a superspecializaci přímo na odborném pracovišti, v našich podmínkách se vojenský chirurg připravuje na situace, s nimiž se v běžné praxi v ČR nesetkává [9]. Připravuje se na situace, které jsou vysoce stresující, v nichž je nutné prokázat vysoký stupeň odolnosti a zároveň projevit iniciativu a schopnosti převzít zodpovědnost, často je nutná i dovednost improvizace. Předpokládá se efektivní využití medicínských znalostí a praktických dovedností za mimořádných podmínek ozbrojeného konfliktu nebo hromadného neštěstí včetně schopností velení a řízení zdravotnického týmu [8]. Nezbytné je vojensko-odborné vzdělání, znalosti příslušné legislativy s ohledem na místo (zemi) nasazení a naprosto obligátní je schopnost komunikace minimálně v anglickém jazyce [9].

Kromě pregraduální výuky studentů lékařských fakult a postgraduální přípravy školenců v oboru chirurgie a onkochirurgie zabezpečuje Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN i resortní vzdělávání pro příslušníky Armády České republiky. ÚVN-VFN je výcvikovým, vzdělávacím, výzkumným a odborným zdravotnickým zařízením Armády České republiky a klinická činnost a odborné zaměření chirurgické kliniky vychází z požadavků zřizovatele na vysoce specializované centrum pro traumatologii, onkochirurgii, miniinvazivní a robotickou chirurgii. Díky zkušenému týmu se mj. podařilo zavést do praxe i komplexní onkochirurgické výkony v rozsahu celého zažívacího traktu, od resekcí jícnu po rektum, prováděné na robotickém systému.

Při možnosti podílet se na sestavování tohoto čísla časopisu bylo jedním z cílů představit rozsah dosavadní klinické praxe a vývojové trendy na chirurgickém pracovišti vojenské fakultní nemocnice, ale zároveň i poukázat a vyzdvihnout nesmírné úsilí všech, kteří budovali toto pracoviště.

plk. doc. MUDr. Radek Pohnán, Ph.D.

přednosta Chirurgické kliniky 2. LF UK a ÚVN, Praha

U vojenské nemocnice 1200

160 00 Praha 6

e-mail: radek.pohnan@uvn.cz


Zdroje

1. Vodák V. Poznámky k historii Ústřední vojenské nemocnice. Voj Zdrav Listy 1998;67(6):209−214.

2. Dohnal F. Z historie pražského vojenského zdravotnictví. In: 60 let Ústřední vojenské nemocnice, Praha, Pražská vydavatelská společnost 1998 : 1−11.

3. 80 let ÚVN (online). Available from: https:// www.uvn.cz/cs/historie-uvn/80-let-uvn.

4. Kolektiv. Vojenské dějiny Československa, díl V., 1945–1955, Praha, Naše vojsko 1989.

5. Pilát V, Českoslovenští vojenští lékaři v korejské válce. Historie a vojenství 1994;43(2):132−161.

6. Roubal J, Benda M, Páral J, et al. Krátké ohlédnutí za působením polní nemocnice Armády České republiky v Afghá -⁠ nistánu v letech 2007–2008. MMSL. 2010;2 : 83−85.

7. Pohnan R, Hana L. Czech field surgical team in Afghanistan. MMSL. 2019; 88(2):63−70.

8. Ferko A, Klein L. Válečná chirurgie na přelomu století. Některé aspekty výchovy a pří pravy chirurga. Rozhl Chir. 2004;83(8):387−390.

9. Klein L, Ferko A. Charakteristika a perspektivy oboru válečné chirurgie. Voj Zdrav Listy. 2005;74(5–6):151−174.

10. Lochman P, Novotný A. Vojenský chirurg –⁠ ohrožená profese v AČR? Vojenské rozhledy 2020; 29(2):049 −⁠ 061.

Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicína

Článek vyšel v časopise

Rozhledy v chirurgii

Číslo 5

2021 Číslo 5
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Mepolizumab v reálné klinické praxi kurz
Mepolizumab v reálné klinické praxi
nový kurz
Autoři: MUDr. Eva Voláková, Ph.D.

BONE ACADEMY 2025
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#