#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Místo metabolické chirurgie v léčení obezity a diabetu 2. typu


Autoři: M. Kasalický
Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2019, roč. 98, č. 2, s. 39-40.
Kategorie: Editorial

Obezita je současnou nejčastější multifaktoriálně podmíněnou metabolickou chorobou. Je definována jako chronické zánětlivé onemocnění, které je charakterizováno zmnožením tělesného tuku. Obezita vzniká vlivem pozitivní energetické bilance, a to snáze u jedinců s genetickou, obvykle polygenně podmíněnou dispozicí k hromadění tuku. Na nadměrném zmnožení tuku v organismu se mimo jiné mohou podílet současné životní podmínky, životní prostředí a životní styl s velmi častou pozitivní energetickou bilancí. Svou roli hraje i pokles pohybové aktivity (sedavý způsob života, automobilismus, výtahy, pohyblivé schody atd.).

Prevalence (výskyt) obezity celosvětově stále stoupá, a to jak v rozvinutých, tak i v rozvojových zemích. Od osmdesátých let minulého století se v řadě evropských zemí více než ztrojnásobila a z dostupných zdrojů lze uvést, že v dnešní době má nadváhu (BMI –⁠ body mass index >25 kg/m2) více než polovina dospělých Evropanů. Ještě rychleji než prevalence obezity v současnosti stoupá prevalence cukrovky druhého typu (DM2). Na základě těchto údajů Světová zdravotnická organizace (WHO) prohlásila obezitu a cukrovku 2. typu pandemií 21. století.

Například v Evropě dnes dosahuje prevalence obezity v průměru 10–20 % u mužů a 15–25 % u žen. Při faktu, že v současnosti žije v Evropě přibližně 740 milionů obyvatel, tak více než 145 milionů Evropanů trpí nadváhou nebo různým stupněm obezity. Podle ČSÚ v ČR ke konci roku 2017 mělo 33 % dospělých žen a 47 % dospělých mužů nadváhu, to znamená, že jejich BMI bylo mezi 25−30 kg/m2. Dále pak 18 % žen a 20 % mužů mělo BMI větší než 30 kg/m2 a přibližně 1,5 % celé populace mělo BMI větší než 40 kg/m2. Z těchto údajů se dá odvodit, že přibližně 150 000 dospělých jedinců v České republice trpí těžkou obezitou a velká část z nich trpí DM2.

Péče o obézního nemocného vyžaduje komplexní multidisciplinární přístup. Na prvním místě je třeba u morbidně obézních nemocných začít s konzervativní terapií pod odborným vedením zkušeného obezitologa, respektive diabetologa. Při léčbě obezity, pokud to zdravotní stav nemocného umožní, se navozuje negativní energetická bilance nízkoenergetickou dietou a zvýšenou pohybovou aktivitou. Nezbytnou součástí redukčního režimu je kognitivně behaviorální modifikace životního stylu, která významně napomáhá udržení hmotnostního poklesu. Cílená farmakoterapie, přispívající k úpravě či regulaci metabolické poruchy, se může více či méně úspěšně uplatnit v komplexní léčbě obezity a jejích komplikací, ale mimo jiné vyžaduje velkou spolupráci obézního jedince.

U neúspěšně konzervativně léčených nemocných s velkou incidencí relapsů nadváhy nebo u morbidně obézních (BMI >40 kg/m2) či superobézních (BMI >60 kg/m2) má v dnešní době bariatrie, baria­trická/metabolická chirurgie, tj. chirurgie zabývající se léčbou obezity, své pevné a nenahraditelné místo. Současná bariatrie má opodstatnění jako jeden ze způsobů dlouhodobého a příznivého ovlivnění tohoto chronického onemocnění.

Počátky chirurgické léčby obezity se datují do druhé poloviny minulého století, avšak v posledních dvaceti letech zaznamenává bariatrie dynamický rozvoj se stále se zvyšujícím počtem ročně provedených operací a se stoupajícím podílem léčby těžkých stupňů obezity. Tento trend byl mimo jiné ovlivněn velmi rychlým rozvojem laparoskopické chirurgické metody, která znatelně umožnila snížit peroperační i pooperační komplikace a umožnila velice rychlou rekonvalescenci primárně velmi rizikových morbidně obézních pacientů. V roce 1999 bylo celosvětově provedeno asi 50 tisíc bariatrických operací, v roce 2008 to bylo kolem 350 tisíc výkonů pro morbidní obezitu a v roce 2016 to bylo více než 685 tisíc bariatricko-metabolických operací (Graf 1) [1].

Graf 1. Celosvětově hlavní bariatrické metody v období 2008−2016
Celosvětově hlavní bariatrické metody v období
2008−2016
Vysvětlivky: AGB − adjustabilní gastrická bandáž; RYGB − Roux-Y gastrický bypass; SG − sleeve gastrectomy; BPD-DS − biliopankreatická diverze typu duodenal switch, OAGB − gastrický bypass s jednou anastomózou.

Snad proto, že těžká obezita je multifaktoriální onemocnění, tak dosud neexistuje jedna univerzální bariatrická metoda. Současná bariatrická/metabolická chirurgie používá metody restriktivní, malabsorpční nebo kombinované. Mezi čistě restriktivní operace lze zařadit adjustabilní žaludeční (gastrickou) bandáž (AGB) a nověji také vertikální gastrickou plikaci (VGP). U sleeve gastrectomy (SG) byl však kromě restrikce a zrychleného vyprazdňování tubulizovaného žaludku dále do duodena prokázán i efekt hormonální. Za čistě malabsorpční operaci je dnes považována biliopankreatická diverze typu Scopinaro (BPD/S), typu duodenálního switche (BPD/DS) nebo relativně nová metoda SADIS (Single anastomosis duodeno ilealis sleeve gastrectomy). Různé typy gastrických bypassů (GBP) jsou většinou autorů považovány za restriktivně mal­absorpční metodu.

V České republice se bariatrie provádí od roku 1984, kdy profesorka Pešková poprvé provedla u morbidně obézního pacienta gastroplastiku. Na základě dostupných dat Společné sekce bariatrické a metabolické chirurgie ČOS a ČCHS ČLS JEP bylo v roce 2015 v České republice na 14 pracovištích, kde se bariatrie ve větší či menší míře provádí, provedeno 1543 [2] a v roce 2018 necelých 2000 operací. Z těchto počtů bylo přibližně 25 % operací provedeno v rámci „medical tourism“. Nejčastější bariatrickou operací byla tubulizace žaludku, následována vertikální gastrickou plikací. Na otázku, proč se u nás, na rozdíl od celosvětového trendu, provádí tak velké množství gastrických plikací, lze odpovědět snad ekonomickou motivací.

Vzhledem k tomu, že je v České republice kolem 150 000 jedinců trpících těžkou formou obezity (většina z nich má i přidružené, obezitou podmíněné choroby), se domnívám, že by bariatrie měla být prováděna na více pracovištích a počet ročně prováděných výkonů by měl mít výrazně větší, stoupající tendenci.

prof. MUDr. Mojmír Kasalický, CSc.

Chirurgická klinika 2. FK UK a ÚVN v Praze

e-mail: mojmir.kasalicky@uvn.cz


Zdroje
  1. Angrisani L, Santonicola A, Iovino P, et al. IFSO Worldwide Survey 2016: Primary, endoluminal and revisional procedures. Obes Surg 2018;28 : 3783−94. doi: 10.1007/s11695-018-3450-2.
  2. Kasalický M. Česká bariatrie na začátku roku 2016. Rozhl Chir 2016;95 : 51−2.
Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicína

Článek vyšel v časopise

Rozhledy v chirurgii

Číslo 2

2019 Číslo 2
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Mepolizumab v reálné klinické praxi kurz
Mepolizumab v reálné klinické praxi
nový kurz
Autoři: MUDr. Eva Voláková, Ph.D.

BONE ACADEMY 2025
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#