Budoucnost hrudní chirurgie v České republice


Autoři: I. Čapov
Působiště autorů: I. chirurgická klinika LF MU a FNUSA v Brně
Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2011, roč. 90, č. 11, s. 603.
Kategorie: Úvodník

V posledních letech jsme svědky nárůstu počtu pracovišť, která mají tendenci provádět operační zákroky v oblasti hrudní chirurgie (HCH) a kde se hrudní chirurgie nikdy nepěstovala. Velmi často je to chirurgie jednoho muže a snaha dokázat si, že dovedu něco víc než ostatní. Maximum výkonů se však provádí ponejvíce na klinických pracovištích. Trend nárůstu pracovišť HCH je v evropském kontextu velmi špatný. Kupříkladu ve srovnání se sousedním Německem je v naší zemi v současné době podstatně více pracovišť (22), která v oblasti HCH některé výkony provádějí či mají snahu se touto problematikou zabývat. Ani v této oblasti neexistovala v naší zemi nikdy žádná koncepce, proto se děje vše živelně a nekoordinovaně. Situace v jícnové chirurgii je ještě tristnější. Tuto operativu má v repertoáru 14 pracovišť. Pro ilustraci bylo v roce 2010 provedeno v ČR celkem 225 operací. Jistě mi dáte za pravdu, že na pracovišti, kde se odoperuje tři až pět nemocných s postižením jícnu v průběhu kalendářního roku mají chirurgové výrazně menší zkušenosti než tam, kde se těchto operací uskuteční přes dvacet či třicet ročně. Tomu odpovídají pochopitelně i výsledky. Výbor sekce HCH při České chirurgické společnosti (ČCHS) vyvíjí snahu o započetí nápravy tohoto neuspokojivého stavu. Domníváme se, že atestovaný hrudní chirurg by měl pěstovat pouze hrudní chirurgii. Výbor sekce hrudní chirurgie výrazně zpřísnil podmínky pro získání akreditace pracoviště hrudní chirurgie a z této aktivity neustoupí. Dále jedná výbor sekce HCH se zástupci MZ ČR, VZP a Asociací zdravotních pojišťoven ve snaze upravit tento neutěšený stav. Určitou snahu v jiných odvětvích chirurgie vyvíjí i výbor ČCHS. Trend centralizace a úzké specializace není ani v České republice možné natrvalo zastavit. Problematiku transplantace plic řeší jediné pracoviště v České republice, ale v současné době není potřebné tento počet navyšovat. Jsme si pochopitelně vědomi, že jakákoliv restriktivní opatření v současném nastaveném systému jsou jednoznačně nepopulární a to zejména pro politiky vzhledem k lokálním volbám. Je snazší sehnat nějaké milionové dotace na opravu nemocnice než tuto nemocnici smysluplně restrukturalizovat či zcela zrušit. Řada našich nemocných nechce za specialistou ani cestovat a nejraději by veškerou péči měla v nejbližší nemocnici a bohužel řada organizátorů na toto přání slyší. Podobná situace je kupř. v chirurgii hepato-pankreato-biliární oblasti. Data z národního registru ukazují, že pracoviště s minimálním počtem operací mají výrazně vyšší morbiditu a mortalitu. Podle propočtů by v ČR stačilo při dodržení minimálního limitu dvaceti resekcí jater a patnácti resekcí slinivky za rok pouze šest (!) pracovišť, která by se věnovala výhradně této problematice.

Velmi důležitým aspektem je i kompetentnost chirurga specialisty. V rámci této kompetentnosti si musíme uvědomit jeho vzdělání, odbornou způsobilost, nabyté zkušenosti, umění a schopnosti, ale i tradici pracoviště a spolupráci jak v tuzemském, tak i mezinárodním měřítku. Univerzálnosti chirurga je dávno odzvoněno. Velmi úzce s tím souvisí i výchova nejmladší generace chirurgů a to nejen hrudních. V České republice v současné době neexistuje jediné specializované klinické pracoviště věnující se výhradně hrudní chirurgii, tedy chirurgii plic, mezihrudí, průdušnice, bránice, hrudní stěny a jícnu. Je třeba si uvědomit, že hrudní chirurg odpovídá i za exaktní ošetření hrudního traumatu, nikoliv traumatolog, neboť ten v této oblasti nemá potřebné vzdělání a zkušenosti.

Velmi intenzivně pracujeme napříč chirurgickými klinikami na přípravě národního registru hrudní chirurgie a jeho propojení s mezinárodní databází. To povede jak k přesnější evidenci, tak i možnosti napojit se v národním měřítku na mezinárodní studie v hrudní chirurgii. Dalším aspektem bude propojení výzkumných aktivit, jež povede k větší možnosti prezentace v renomovaných časopisech hrudní chirurgie. Je třeba navýšit i mezinárodní spolupráci v rámci Evropy a světa. Nový zástupce naší země v ESTS (European Society of Thoracic Surgery), profesor Jan Schützner, který je současně předsedou výboru sekce hrudní chirurgie, má k tomu všechny předpoklady. Zde je i potřeba ve spolupráci s MZ ČR pracovat na mezinárodním uznávání atestací z hrudní chirurgie. Při splnění výše uvedených aktivit spatřuji budoucnost HCH v optimistické rovině.

Připravili jsme pro Vás, vážení čtenáři, číslo věnované problematice hrudní chirurgie, které svým členěním odpovídá navrhované nové struktuře časopisu. Nově je začleněn i učební text pro nejmladší chirurgy tentokráte věnovaný problematice akutních mediastinitid, jež zpracovala olomoucká I. chirurgická klinika.

Prof. MUDr. Ivan Čapov, CSc.

e-mail: ivan.capov@fnusa.cz


Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicína

Článek vyšel v časopise

Rozhledy v chirurgii

Číslo 11

2011 Číslo 11

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci – od výzkumu do klinické praxe
nový kurz
Autoři: MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Diagnostika a léčba deprese pro ambulantní praxi
Autoři: MUDr. Jan Hubeňák, Ph.D

Význam nemocničního alert systému v době SARS-CoV-2
Autoři: doc. MUDr. Helena Lahoda Brodská, Ph.D., prim. MUDr. Václava Adámková

Snímatelné zubní náhrady a fixační krémy
Autoři: doc. MUDr. Hana Hubálková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se