Potřeba koordinované rehabilitace seniorů ohrožených chudobou


The need for coordinated rehabilitation of senior citizen endangered by poverty

The development of overall society heads continuously to prolonging of life expectancy. This aspect is important especially concerning the social policy of a country and gradual diversification of the aging part of population which share on the whole society constantly grows. The aim of studied issue of the life of seniors is the assessment of the influence and spreading of poverty within this age group on the social aspects and expectations of an individual person, and simultaneously on identification of basic needs and possibilities of coordinated rehabilitation. The issue is evaluated in context of common social life and the focus lies in the consequences of social status resulting from poverty and factors that are the most often reason of its occurrence among the seniors. The evaluation of the topic is based on complex research of publications and targets on the clear assessment of all aspects related to the social status of seniors threaten by poverty

Keywords:
seniors – poverty – social exclusion – coordinated rehabilitation – human right


Autoři: J. Šroubová
Působiště autorů: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, Ústav fyzioterapie a vybraných medicínských oborů
Vyšlo v časopise: Reviz. posud. Lék., 20, 2017, č. 2, s. 45-50
Kategorie: Původní práce, souhrnná sdělení, kazuistiky

Souhrn

Vývoj společnosti směřuje neustále k prodlužování věku dožití. Tento aspekt se stává významným zejména ve spojení se sociální politikou státu a postupnou diverzifikací stárnoucí části populace, jejíž podíl na celkové společnosti se neustále zvyšuje. Předmětem studované problematiky života seniorů je posouzení vlivu a rozšíření chudoby právě v této věkové skupině na sociální aspekty a očekávání jednotlivců, a současně identifikace základních potřeb a možností koordinované rehabilitace. Daná problematika je nahlížena v kontextu běžného společenského života a sleduje důsledky sociálního postavení vyplývajícího z chudoby, i faktory, které jsou nejčastější příčinou jejího výskytu mezi seniory. Evaluace zvoleného tématu je založena na komplexní rešerši odborných publikací a jejím cílem je přehledné zhodnocení všech aspektů navazujících na sociální postavení seniorů ohrožených chudobou.

Klíčová slova:
senioři – chudoba – sociální vyloučení – koordinovaná rehabilitace – lidská práva

ÚVOD

Demografické stárnutí populace patří k významným aspektům současného světa zejména v rozvinutých zemích [1]. Nízká porodnost, prodlužování naděje dožití, zlepšování zdravotního a funkčního stavu jsou faktory, které jsou výzvou pro celou společnost a ovlivňují jak ekonomickou, tak sociální a zdravotní politiku každého státu [2]. Roste nejen počet seniorů soběstačných, zdatných, kteří nepotřebují pomoc při participaci, společenském uplatnění a osobnostním rozvoji, ale rozšiřuje se také skupina starých lidí nesoběstačných, kteří potřebují ucelený systém integrovaných a koordinovaných podpůrných služeb [3]. V současné době je potřebné soustředit zájem sociální struktury společnosti odpovídající potřebám starých lidí v rámci celého jejího rozsahu. Jedná se zejména o reformu důchodových systémů, zájmy v oblasti kompetence a struktury poskytovaných služeb, ale také o samotné pojetí života lidí ve starším věku. V současných podmínkách je nedostatečná především nabídka pracovních příležitostí a celoživotní vzdělávání, které by odpovídalo potřebám jednotlivých seniorských skupin. Problém tedy nespočívá pouze v obavě o stabilitu veřejných rozpočtů, konkurenceschopnost a finanční zajištění důchodového systému a veřejného pojištění ve stárnoucí populaci [4].

Cílem tohoto článku je charakterizovat aspekty spojené se sociálním životem seniorů. Tato společenská (a věková) skupina se v průběhu 20. století podstatným způsobem diverzifikovala a vyžaduje speciální přístup, zejména co se týká systémové participace a sociální inkluze osob z vyšších věkových kategorií prostřednictvím vhodných nástrojů, které jsou součástí mezinárodních programů na podporu seniorů, především těch, kterým zdravotní stav brání angažovaně se podílet na rozvoji společnosti [5]. Problematika sociálního života seniorů byla posouzena zejména ze sociálního hlediska, které je výrazně ovlivněno hlediskem ekonomickým.

SOCIÁLNÍ ASPEKTY STÁŘÍ A STÁRNUTÍ

Předpokladem dobrého fungování systému sociální podpory v dnešních podmínkách stále se zvyšujícího podílu věkové vrstvy seniorů, tedy lidí v kategorii 60–100 let, je tzv. participativní dospělost. Heterogenita této skupiny obyvatelstva je dána zejména zdravotním a funkčním stavem, který je mimo jiného dán genetickými predispozicemi jedince, ale také jeho aktuální životní situací zahrnující predikovatelnou naději dožití, rodinným a sociálním zázemím, ekonomickými, majetkovými a bytovými podmínkami, osobními charakteristikami, životními zkušenostmi a dalšími faktory [5]. Velkou psychickou zátěž pro seniory představuje především změna životního statutu spojená s odchodem do důchodu, který je obvykle důvodem snížení dosavadní společenské prestiže a dalších dříve samozřejmých hodnot [3]. Seniorům se často změní životní styl, dochází ke snížení příjmů s následkem zhoršení kvality života [6]. Z tohoto důvodu je v rámci řešení sociální problematiky stárnutí kladen důraz na zdravé stárnutí, na aktivní zapojování seniorů do života společnosti [5].

KOORDINOVANÁ REHABILITACE

Koordinovaná rehabilitace představuje záměr zapojení osob s individuálními potřebami zpět do plnohodnotného života, a to z hlediska léčebného, psychologického, rodinného, vzdělávacího, pracovního, sociálního a dalších, přičemž léčebná složka je považována v tomto ohledu za směrodatnou. Jedná se o koordinovaný proces, v němž by měla být na základě posouzení schopností každého jednotlivce dosažena maximalizace jeho zpětného zapojení do společenského dění a vytváření hodnot [7]. V souvislosti s problematikou stáří a stárnutí představuje koordinovaná rehabilitace globální snahu o zlepšení podmínek seniorů, kteří přestali být soběstační, ať už z důvodů zdravotních, nebo ekonomických a sociálních.

To, jak je stát schopen důstojnou a odpovídající péči seniorům zajistit, patří mezi základní povinnosti každé společnosti, reprezentuje to úroveň vyspělosti a společenské odpovědnosti každého státu [8]. Jahoda et al. [9] uvádí, že je důležité zejména to, jak je na stárnutí a stáří pohlíženo ze strany samotného seniora i ze strany společnosti. Stáří je většinou spojováno s nemohoucností, s nemocemi, se zhoršováním zdravotního stavu, se závislostí na pomoci a péči druhých, se snížením pracovní výkonnosti a dalšími příznaky [10]. Cílem koordinované rehabilitace je seniory motivovat k zapojení se do aktivní činnosti, zajistit jim podmínky ke spokojenému a aktivnímu stárnutí a stáří [9]. Zkušení senioři mohou předávat své bohaté zkušenosti mladší generaci, proto je důležité změnit pohled mladé generace na stárnutí a stáří, potírat tzv. ageismus [4].

MATERIÁLY A METODY

Sociální aspekty života seniorů, které jsou spojeny především s chudobou jako důsledkem nedostatečného přizpůsobení systému sociální podpory na vysokou diverzifikaci postavení v jejich věkové kategorii, byly hodnoceny prostřednictvím kvalitativního výzkumu [11] za použití dvou základních analytických metod – metodou deskriptivní analýzy statistických dat a prostřednictvím rešerše a komparativní analýzy odborných publikací. Deskriptivní analýza byla zaměřena především na vymezení aktuálního sociálního postavení seniorů. Rešerše byla orientována na identifikaci hlavních nástrojů boje proti negativním sociálním aspektům stáří spojeným s chudobou, na příčiny jejího vzniku a důsledky pro dotčené jednotlivce, také nástrojů koordinované rehabilitace, které jsou v současné době globálně uplatňovány.

V rámci rešerše a komparativní analýzy byly použity především zdroje v češtině a angličtině. Při vyhledávání jednotlivých publikací bylo zjištěno, že vyjma anglického jazyka existují i práce ve slovenském, portugalském, španělském, venezuelském a řeckém jazyce. Jednalo se zejména o výzkumné studie publikované v odborných periodikách a závěrečné vysokoškolské práce, pro které se stala problematika koordinované rehabilitace inspirací. Rešerše problematiky koordinované rehabilitace byla zhodnocena na globální úrovni, její výstupy byly ovšem zaměřeny na aplikaci pro aktuální situaci v České republice.

VÝSLEDKY

Výsledky provedených analýz byly hodnoceny v návaznosti na stanovené záměry. V první fázi bylo posouzeno postavení seniorů v české společnosti na základě dat Českého statistického úřadu a vymezení sociální skupiny starších lidí, kterých se potřeba koordinované rehabilitace týká. Ve druhé fázi pak byla provedena rešerše publikací zabývajících se danou problematikou v návaznosti na jejich identifikaci prostřednictvím komparativní analýzy.

Současné postavení seniorů

Jak uvádějí statistiky, podíl starších osob v ČR bude dále narůstat, což klade nároky na sociální a ekonomický vývoj [12]. Současné postavení seniorů lze posoudit na základě statistik Českého statistického úřadu, který udává hodnoty různých sledovaných faktorů souhrnně vždy za období 5 let. Podle těchto statistik standardně stoupá pouze počet zaměstnaných seniorů ve věku 55–64 let, v ostatních věkových kategoriích zůstává nezměněn, což lze připsat zejména zvyšujícímu se zákonnému věku pro odchod do důchodu [13]. Jak uvádí obrázek 1, senioři tvoří nejpočetnější skupinu sociální podpory na jednoho zaměstnaného.

Počet ekonomicky neaktivních obyvatel na jednoho pracujícího
Zdroj: Česká statistický úřad (<a href="http://www.cszo.cz">www.cszo.cz</a>)
Obr. 1. Počet ekonomicky neaktivních obyvatel na jednoho pracujícího Zdroj: Česká statistický úřad (<a href="http://www.cszo.cz">www.cszo.cz</a>)

 Hranice chudoby (obr. 2) představuje typickou hodnotu pro daný stát vycházející z jeho kupní síly a stanoví se jako minimální příjem pro pořízení základních atributů životních potřeb. Rozlišovány jsou dvě hranice chudoby – první hranice chudoby je stanovena jako 60 % ekvivalizovaného disponibilního příjmu, druhá hranice je udávána jako 70 %. Z věkového hlediska představují senioři nejpočetnější skupinu obyvatelstva ohroženou chudobou, zejména na její druhé hranici, která v roce 2014 dosáhla výše měsíčního příjmu 11 552 Kč [14]. Až pětina osob ve věku 65 let a více se příjmově pohybuje pod touto hranicí a tvoří tak cílovou skupinu koordinované rehabilitace, přičemž početnější skupina je tvořená ženami, které dosahují obecně nižších příjmů.

Hranice chudoby
Obr. 2. Hranice chudoby

Míra chudoby v ČR je dána malými výdělkovými nerovnostmi, vysoce redistributivním důchodovým systémem, a také efektivním systémem sociálních transferů. V současné době se ČR nachází pod úrovní průměru chudoby zemí EU. Z tohoto důvodu je nutné věnovat do budoucna pozornost nejvíce ohroženým skupinám, jako jsou samostatně žijící senioři, zejména pak ženy [9]. V roce 2014 žilo v chudobě cca 15 % domácností jednotlivců starších 65 let, přičemž tato životní situace se týká převážně osamělých žen, důchodkyň, vdov [15]. Senioři si již ve většině případů nemají možnost zvýšit příjmy, a dostávají se tak do svízelné finanční situace, kdy nejsou schopni hradit např. nájemné, energie, nemají finanční prostředky na léky nebo na nenadálé výdaje. V souvislosti s touto věkovou kategorií lze tedy hovořit o potřebě koordinované rehabilitace.

Koordinovaná rehabilitace seniorů ve světě a v České republice

Obsahovou analýzou odborných zdrojů byly identifikovány relevantní publikace, na jejichž základě byla provedena rešerše směřující k definici aktuálních nástrojů pro koordinovanou rehabilitaci seniorů v ČR a ve světě. Analýza se proto zaměřovala především na české a anglické zdroje kvůli stanovení úrovně aspektu s ohledem na postavení českého regionu v EU.

Koordinovaná rehabilitace je součástí akčních plánů a programů, které mají kompenzovat sociální postavení seniorů, zejména těch, jejichž celkové měsíční příjmy jsou blízko nebo pod druhou nebo první hranicí chudoby. Některá prováděná opatření, jako je valorizace důchodů, nastavení důchodového systému, však nejsou dostačující, jelikož řeší pouze část problematiky sociálního postavení seniorů, a to zejména v krátkodobém měřítku. V Národním akčním plánu [8] je uvedeno, že se demografické stárnutí dotýká všech oblastí života společnosti a politiky, které na tuto problematiku reagují a tyto musí být založeny na komplexním přístupu, na koordinaci přijatých opatření a být v souladu s dlouhodobým výhledem pro maximální využití starších pracovníků a seniorů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) vytvořilo Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013–2017, který vymezuje základní cíle pro aktivní zapojení seniorů a starších pracovníků do běžného života společnosti tak, aby senioři byli chránění před rizikem ohrožení chudobou [8]. Všechna fyziatrická oddělení byla rozhodnutím ministerstva zdravotnictví (MZ) přejmenována na oddělení rehabilitační již v roce 1951, v roce 1991 byla MZ založena pracovní skupina „R“ (Rehabilitace), a následně byl vydán „Metodický návod k provádění léčebné rehabilitace a zajištění její návaznosti na pedagogickou, sociální a pracovní rehabilitaci“ a v roce 1997 vydalo MZ příručku „Činnost center rehabilitace“, shrnující odborné názory na provoz, materiální a pracovní vybavení těchto center včetně odborných názorů na rehabilitaci [7]. Koordinovaná rehabilitace by měla mít návaznost na rehabilitační a fyzikální lékařství, na dostatečnou síť lůžek včasné rehabilitace a rehabilitačních center [7]. MPSV pracuje od roku 1999 na koncepci ucelené rehabilitace pro osoby se zdravotním postižením [16]. V Národním akčním plánu [8] je dále uvedeno, že senioři patří mezi nejzranitelnější skupinu společnosti vzhledem k jejich zdravotnímu omezení, časté osamělosti, sociální izolovanosti, a ve velké míře také kvůli důvěřivosti, která je často důvodem snižování životní úrovně. Problémem zvyšování životního standardu seniorů jsou také předsudky společnosti týkající se stárnutí, stáří, a snížená soběstačnost některých seniorů. Všechny tyto aspekty vedou k riziku ohrožení chudobou nebo chudobě seniorů, kteří jsou také často diskriminováni. Výjimkou není špatné zacházení se seniory, jejich týrání, zneužívání, a to často jejich rodinnými příslušníky [17].

Nástroje koordinované rehabilitace aplikovatelné pro ČR

Koordinovaná rehabilitace seniorů představuje globální záměr, který je rozvíjen jak na mezinárodní, tak na evropské úrovni. Základním předpokladem k boji proti špatnému zacházení se seniory, k boji proti ohrožení chudobou, je účinný právní rámec a spolupráce všech zainteresovaných institucí. Mezi tyto patří zejména veřejná správa, nestátní organizace, a také samotní senioři, neboť velký význam pro zvyšování jejich životní úrovně představuje také zvyšování jejich informovanosti, jejich další vzdělávání. Nezbytnou součástí tohoto boje je také vzdělávání sociálních a zdravotních pracovníků, pečujících osob a dalších [18]. Velmi významnou část proto tvoří odborné poradenství pro seniory s využitím všech dostupných prostředků, aktivní mapování neregistrovaných sociálních služeb, vedení statistiky seniorů a jejich ochrana. Tato všechna opatření mohou pomoci seniorům proti riziku ohrožení chudobou [19].

Koordinovaná rehabilitace v České republice vychází z Národního akčního plánu, který se v mnohém shoduje s obdobnými strategiemi zahraničních států a zahrnuje několik oblastí působení institucí zainteresovaných v této problematice. Strategie uvedená v Národním akčním plánu [8] byla srovnána se strategiemi aplikovanými v dalších státech celosvětově [20]. Na základě komparativní analýzy byly zvoleny nástroje, na něž by se činnost zainteresovaných institucí měla prioritně zaměřit.

Prvním z nich jsou vzdělávací kurzy pro seniory. Široká nabídka vzdělávacích kurzů pro seniory umožní rozvoj jejich znalostí a dovedností, a to jak v návaznosti na zvýšení příjmové stability, tak informovanosti, jelikož tato věková skupina se hůře vyrovnává s technologickým pokrokem moderní doby. Prostřednictvím kurzů lze tedy dosáhnout zvýšení pravděpodobnosti jejich případného uplatnění na trhu práce a posílení jejich bezpečnosti a finanční gramotnosti [8].

Druhým velmi významným nástrojem koordinované rehabilitace seniorů je restrukturalizace systému sociální podpory. Jahoda et al. [9] spatřují jako klíčové období pro rapidní snížení životního standardu seniorů dobu, kdy jeden z partnerů ovdoví a musí vyjít s jedním příjmem a největšími položkami jsou „náklady na bydlení, senioři se již častěji potýkají také s nedostatečným vybavením domácnosti, na jednorázové vyšší náklady nemají často finanční prostředky, jsou nuceni snižovat náklady na bydlení na úkor svého pohodlí a zdravotní nezávadnosti“. V mnoha domácnostech nestačí příjmy na vytváření finančních rezerv na mimořádné výdaje [21]. I když senioři ČR nepatří v rámci EU k nejohroženější skupině ve společnosti, nelze je řadit mezi členskými státy EU ani mezi nejbohatší [9]. Základním cílem politiky přípravy na stárnutí je integrace seniorů do ekonomického a sociálního rozvoje a vytvoření věkově inkluzivní společnosti. Tato opatření musí být přizpůsobena demografickému vývoji politiky zaměstnanosti, je třeba podpořit celoživotní přístup ke stárnutí a ke zdraví, s důrazem na mezigenerační vztahy a rodinu [22]. Zvláštní pozornost by měla být věnována menšinám, tj. seniorům se zdravotním postižením, trpícím demencí, duševně nemocným, seniorům z etnických menšit a dalším, měly by být respektovány rozdíly mezi venkovem a městem [23]. Vzhledem k úzké nabídce adekvátních pracovních příležitostí, a také zkrácených pracovních úvazků, které by senioři využili, zůstávají bez možnosti získat další příjem. Odchod do předčasného nebo starobního důchodu je často jedinou možností k zajištění další existence [24]. Některé rizikové skupiny, mezi které senioři patří, jsou vytlačovány z trhu práce [18]. Tato skutečnost se odvíjí od jednotlivých regionů, od probíhajících změn na pracovním trhu a od dalších aspektů. Podpora koordinované rehabilitace v tomto směru by tedy měla zahrnovat zvýhodnění zaměstnavatelů umožňujících poskytování vhodných pracovních podmínek pro seniory.

Jedním z důležitých aspektů koordinované rehabilitace je poskytování poradenství a uplatňování asistivních technologií. Jak je dále uvedeno v Národním akčním plánu [8] „demografické stárnutí populace klade nároky a požadavky na sociální a zdravotní péči, na zefektivnění poskytování sociální a zdravotní péče, s cílem rozvíjet všechny druhy sociálních služeb“. Základní službou je poradenství, které musí být kvalitní a dostupné všem. Z celkového počtu sociálních služeb 31 % představují služby pro skupinu seniorů [12]. Asistivní technologie mohou významně usnadnit péči o seniory a umožnit jim zůstat v domácím prostředí, zvýší jejich nezávislost a soběstačnost [8]. Sak a Kolesárová [3] uvádí, že generace seniorů byla i v minulosti příčinou změn sociálních podmínek a norem, životního stylu a zásadních změn ve společnosti. Stárnutí populace evropskou společnost zaskočilo, znamenalo novou situaci, společnost musela na tuto situaci reagovat, nebyla na ni připravena ani politicky, ani koncepčně, ani z hlediska vlastní sebereflexe [3]. Poradenství je tedy vedle vzdělávacích kurzů nezbytnou součástí sociální inkluze seniorů se zhoršenými životními podmínkami.

Dalším nástrojem koordinované rehabilitace by mělo být zvyšování informovanosti aktivních pracujících s ohledem na odpovědnost za vlastní stáří. Pracující v produktivním věku by měli být vhodnými nástroji vybízeni k tomu, aby využívali prostředků pro zajištění životních standardů ve stáří [25]. Tento aspekt souvisí jednak s nastavením celého důchodového systému, které je předmětem sociální politiky státu, jednak s iniciativními aktivitami jednotlivců.

Mezi hlavní cíle Národního akčního plánu [8], a tedy i problematiky koordinované rehabilitace, patří dále změna postojů ke stárnutí, a to jak na úrovni celé společnosti, tak na úrovni zaměstnavatel-zaměstnanec, spojená s tzv. publicity konceptem Age Managementu. Ten spočívá v přípravě věkově staršího obyvatelstva na aktivní stárnutí, sběr a šíření příkladů dobré praxe na národní i nadnárodní úrovni. Zabývá se jím celá řada zájmových organizací a občanských sdružení, v nichž mohou senioři realizovat své aktivity a činnosti, účastnit se také dobrovolnictví [25]. Na jedné straně pomáhá dobrovolnická činnost ke zvýšení kvality života seniorů, kteří pomoc a péči druhých potřebují, na druhé straně je pozitivním přínosem také pro samotné dobrovolníky v rámci využití volného času, zapojení se do společnosti po odchodu do důchodu a slouží zároveň jako prevence proti sociální exkluzi [8]. Zapojení seniorů do komunitního života je přínosem z hlediska navazování nových vztahů, budování si pocitu užitečnosti, pocitu vlastní seberealizace a sebeúcty, dochází k podpoře sociální integrace a společenské koheze [26]. Cílem státu je efektivní podpora zdravého stárnutí, která vede ke zvyšování ekonomického potenciálu starších pracovníků a seniorů a k větší sociální soudržnosti [26]. Projekty a programy na podporu zdraví a zdravého životního stylu by měly být místně a časově dostupné, rozmanité, a měly by brát ohled na potřeby seniorů [17]. Patří sem např. rehabilitace a následná péče, finanční dostupnost očkování a další [8]. Psychická a fyzická aktivita seniorů je důležitým hlediskem v procesu stárnutí, aktivní zapojení seniorů do života společnosti je předpokladem k tomu, že senioři najdou lepší uplatnění také na pracovním trhu a předejdou tak riziku chudoby [27].

Větší důraz by měl být v rámci záměrů koordinované rehabilitace na kvalitní životní prostředí seniorů a jejich bydlení [28]. Ten je spojen zejména s nutností opustit dlouhodobé domácí zázemí z důvodů finančních nebo ztíženého přístupu ke službám, nedostatečnou dopravní dostupnost a musí překonávat různé další bariéry.

Všechny uvedené nástroje koordinované rehabilitace vyžadují dlouhodobé začleňování do politické a sociální struktury státu. Jejich cílem je dosažení plnohodnotného života seniorů i v případě, že se vlivem negativních sociálních aspektů ocitnou v rizikové skupině ohrožení chudobou nebo přímo chudoby. V současné době není zcela dokončeno začleňování těchto nástrojů do celkové struktury fungování státu na úrovních jednotlivých organizací, proto by měly být rovněž začleněny do dalšího akčního plánu pro pozitivní stárnutí na nadcházející období.

ZÁVĚR

Cílem článku bylo poskytnout přehled názorů a postřehů autorů odborných zdrojů, zabývajících se problematikou demografického stárnutí populace a koordinovanou rehabilitací seniorů, zejména těch ohrožených chudobou. Ta spočívá především v přijetí efektivních legislativních opatření, která povedou k ochraně seniorů a k jejich sociálnímu začleňování. Soběstačným a zdatným seniorům umožní aktivní a zdravé stárnutí stáří a jejich zapojení na trhu práce, nesoběstačným seniorům pak důstojné podmínky a ochranu.

V rámci analýzy problematiky byla definována cílová skupina těchto opatření, která v současné době v České republice tvoří asi pětinu všech obyvatel ve věkové kategorii 65 a více let. Ti se nachází v příjmové oblasti druhé hranice chudoby. Obsahovou analýzou byly identifikovány relevantní zdroje zabývající se touto problematikou. Následně byla provedena rešerše nástrojů koordinované rehabilitace, které by měly být uplatňovány v rámci snah o dosažení pozitivního stárnutí takto početné skupiny. Tyto nástroje spočívají především v zajištění komplexní informovanosti o problematice stárnutí, jak u osob, které vstupují nebo se již nachází v této věkové kategorii, tak u pracujících v produktivním věku. V tomto směru by mělo být dosaženo záměrů prostřednictvím vzdělávacích kurzů a poradenství pro seniory, a také prezentací aspektů odpovědného stárnutí v nižších věkových skupinách produktivní populace. Za velmi významné byly dále označeny zejména legislativní nástroje, kterými by měla být dosažena podpora zaměstnavatelů zaměstnávajících starší osoby iniciována státními činiteli a aktivity organizací pracujících v oblasti tzv. age managementu. V této oblasti by pak měly být také realizovány kroky k obecnému zajišťování vhodného životního environmentu seniorů. Koordinovaná rehabilitace seniorů je v dnešní době jedním z hlavních globálních záměrů v sociální oblasti, zejména vzhledem k měnícímu se věkovému rozvrstvení společnosti. Zavádění účinných a efektivních opatření by tedy mělo být prioritou vývoje politické a ekonomické struktury státu.

Adresa pro korespondenci:

Mgr. Jitka Šroubová

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Zdravotně sociální fakulta, Ústav fyzioterapie a vybraných medicínských oborů

J. Boreckého 1167/27

370 11 České Budějovice


Zdroje

1. Eurofond. European working conditions observatory (EWCO), Absence from work. Patterns of absence; 2010. [online]. [cit. 2016-06-11]. Dostupné z www: http://www.eurofound.europa.eu/ewco/studies/tn0911039s/tn0911039s_4.htm.

2. United nations. The Copenhagen Declaration and Programme of Action: World Summit for Social Development 6-12 March 1995. NewYork: UN Department of Publications; 1995.

3. Sak, P., Kolesárová, K. Sociologie stáří a seniorů. Praha: Grada; 2012.

4. Čevela, R., Kalvach, Z., Čeledová, L. Sociální gerontologie: úvod do problematiky. Praha: Grada; 2012.

5. Čeledová, L., Kalvach, Z., Čevela, R. Úvod do gerontologie. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum; 2016. ISBN 978-80-246-3404-3.

6. Weil, A. Zdravé stárnutí: celoživotní průvodce pro vaši tělesnou a duševní pohodu. Hodkovičky [Praha]: Pragma; 2007.

7. Osud oordinované rehabilitace. Dostupné z www: http://www.mpsv.cz/cs/11618 [online]. [cit. 2017-05-20].

8. Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013–2017. Dostupné z www: http://www.mpsv.cz/files/clanky/20851/NAP_311214.pdf[online]. [cit. 2016-06-20].

9. Jahoda, R., Vyhlídal, J., Godarová, J., Kofroň, P., Vidovičová, L. (ed.) Příjmová chudoba a materiální deprivace seniorů: subjektivní a objektivní pohledy. Praha: VÚPSV, v.v.i.; 2015.

10. A Compétence Égale. Les Enquêtes d’A Compétence Égale. Présentation de l’Enquête A Compétence Egale „Les seniors et l’accès à l’emploi“; 2013. [online]. [cit. 2016-06-11]. Dostupné z www: http://www.senioragir.fr/enquete_seniors_ok.pdf.

11. Reichel, J. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada, 2009. Sociologie (Grada). ISBN 978-80-247-3006-6.

12. Senioři a politika stárnutí. Dostupné z www: http://www.mpsv.cz/cs/2856 [online]. [cit. 2016-06-20].

13. Český statistický úřad [online]. [cit. 2017-05-19]. Dostupné z: www.czso.cz

14. Hraniční meze chudoby. In Měsíčník Českého statisického úřadu [online]. 2016 [cit. 2017-05-20]. Dostupné z www: http://www.statistikaamy.cz/2016/03/hranicni-meze-chudoby/

15. Životní a existenční minimum. Dostupné z www: http://www.mpsv.cz/cs/11852 [online]. [cit. 2016-06-20].

16. Zdravý pohyb v každém věku: zaručený recept proti stárnutí a bolesti. Praha: Tarsago Česká republika, Reader‘s Digest; 2015.

17. Oswald, F., Hieber, A., Wahl, H.-W., Mollenkopf, H. Ageing and person–environment fit in different urban neighbourhoods. European Journal Of Ageing, 2005, 2, p. 88–97. doi:10.1007/s10433-005-0026-5.

18. Kubalčíková, K., Havlíková, J., Hubíková, J. Sociální práce se seniory v kontextu kritické gerontologie. 1. vydání. Brno: MUNIPress; 2015.

19. Stadlerová, H. Senioři: Creative help – tvůrčí dílny se seniory. Brno: Masarykova univerzita; 2013.

20. Country Summary Report: Social Inclusion for an Ageing Population [online]. 2012 [cit. 2017-05-22]. Dostupné z www: https://www.ifa-fiv.org/wp-content/uploads/2012/11/SOM-Country-Report-Final.pdf.

21. Gruss, P. Perspektivy stárnutí: z pohledu psychologie celoživotního vývoje. Praha: Portál, 2009.

22. EUROPA.EU, 2012. Stárnoucí Evropa? Skutečnost, na kterou je třeba se připravit. [online]. [cit. 2016-06-11]. Dostupné z www: http://ec.europa.eu/news/economy/120515_cs.htm

23. Senioři ohrožení chudobou [online]. [cit. 2016-06-21]. Dostupné z www: http://www.halonoviny.cz/articles/view/42420964.

24. Zdravé stárnutí: celoživotní průvodce pro vaši tělesnou a duševní pohodu. Pragma: Praha 2007.

25. Životní podmínky seniorů v Česku a v Evropě [online]. [cit. 2016-06-20]. Dostupné z www: http://www.dustojnestarnuti.cz/ruzne/csu-zivotni-podminky-senioru-v-cesku-a-v-evrope/

26. The World Health Report – Working together for health, 2006. Dostupné z www: http://www.who.int/whr/2006/en/

27. Tulle, E., Phoenix, C. Physical activity and sport in later life. Palgrave Macmillan.

28. Twigg, J. Fashion and Age: Dress, the Body and Later Life. Berg Publishers; 2013.

Štítky
Posudkové lékařství Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Revizní a posudkové lékařství

Číslo 2

2017 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se