Recenze knihy


Vyšlo v časopise: Rehabil. fyz. Lék., 25, 2018, No. 1, pp. 39-40.
Kategorie: Recenze knihy

J. Raudenská, A. Javůrková, G. Varrassi (Eds.): Pain, Management, Issues and Controversies

New York, Nova Science Publishers, Inc., 2017, 347 stran.

Autorský kolektiv v čele s J. Raudenskou, A. Javůrkovou a G. Varrassim, bývalým prezidentem EFIC, současným prezidentem Evropské ligy proti bolesti a zvoleným prezidentem organizace World Institute of Pain pro příští období, připravil publikaci, která má za jeden z hlavních cílů seznámení zejména s biopsychosociálními problémy pacientů, trpících chronickými bolestmi. Je to oblast, která je sice lékaři a dalšími zdravotníky u těchto pacientů vnímána, ne vždy je jí věnována dostatečná pozornost, respektive, ne vždy jsou schopni zmírnit nebo odstranit negativní faktory v této oblasti. Tým autorů je tvořen algeziology několika odborností, kde významnou část napsaly specialistky v oblasti psychologie. Je potěšující pro českou algeziologii, že autorkami osmi kapitol jsou naše odbornice v klinické psychologii a v jedné další i specialistky z oblasti rehabilitace a fyzioterapie.

Publikace je členěna do tří částí, kdy první je věnována obecným problémům bolesti a obsahuje 8 kapitol, druhá, která  je věnovaná problémům a kontroverzím ve farmakologické léčbě bolesti, je kratší, má pouze čtyři kapitoly, a konečně třetí část se věnuje problémům a kontroverzím v nefarmakologické terapii bolestivých stavů (obsahuje sedm kapitol).

První část začíná kapitolou o rozvoji „medicíny bolesti“, po které následuje přínosná kapitola o sociálních problémech spojených s bolestmi. Je v ní upozorněno, že u nemocných s chronickou bolestí je dvojnásobné riziko sebevraždy. V kapitole jsou podány i údaje o finanční zátěži a o ekonomických ztrátách způsobených bolestí. Teprve po této kapitole následuje pasáž o kontroverzích u teorií bolesti, která končí až u teorie tzv. neuromatrix. Současným trendům v medicíně odpovídá kapitola zaměřená na pacienta, v níž je upozorněno na problém tzv. role nemocného. Koncepce bolesti je zde obsáhleji pojímána v kontextu bio-psycho-socio-kulturním.

Po této kapitole následuje další, která je zaměřena na hodnocení bolesti, zejména na její intenzitu pomocí vizuální analogové škály. Přehled metod užívaných i z dalších aspektů hodnocení bolesti však není úplný, jsou uvedeny pouze některé ze známých metod. Pro potřeby algeziologické praxe je užitečná další kapitola, která se zabývá rolí psychiatra a významu psychologie a psychiatrie u pacientů s chronickou bolestí. Velmi účelně na ni navazuje stať o komplianci a adherenci pacientů s bolestmi k léčbě. Je rozlišováno mezi tzv. „aktivními“ a „pasivními“ pacienty a jsou rozebírány vlivy, které zhoršují adherenci k léčbě. Oblasti, které je dosud věnována nedostatečná pozornost, resp. nejsou s ní širší zkušenosti, jsou kognitivní poruchy u chronické nenádorové bolesti. Autorky zde přinášejí informace o vztazích mezi bolestmi a kognitivním stavem, a o tom, jak chronická bolest ovlivňuje psychiku a paměťové procesy nemocného. Následující kapitola je poněkud překvapivě věnována tematicky odlehlejší oblasti, a to periferní a centrální neuropatické bolesti. Jsou v ní přiblíženy charakteristiky periferních a podrobněji pak centrálních bolestí. Druhá část publikace, farmakologicky zaměřená, obsahuje v samostatné kapitole informace o problémech léčby akutní bolesti. Pro erudované čtenáře je to pouze stručná rekapitulace obecně známých faktů. Krátká kapitola je věnována i využití botulotoxinu, a to nejen u bolestivých stavů, ale poněkud překvapivě i u několika neurologických diagnóz, bez jednoznačné souvislosti s bolestivými stavy. Následující text, napsaný českými autorkami (Raudenská a Javůrková) je velmi přínosný, protože seznamuje čtenáře ve dvou kapitolách s problematikou ovlivnění kognitivních funkcí jak opioidy, tak samotnými bolestmi – nenádorovými i nádorovými. Pro praxi je užitečný přehledem možností (včetně dotazníkových, kde jsou uvedeny i odkazy na ně) jak testovat kognitivní stav a další neuropsychologické domény pacientů s bolestmi.

Poslední, třetí část publikace, podává široký pohled na léčbu bolesti nefarmakologickými prostředky. V jejím úvodu jsou českými autorkami přiblíženy postupy kognitivně-behaviorální terapie u chronických algických stavů. Je upozorněno na problém vyhýbání se strachu (v kontextu s bolestí) a na možnosti redukce stresu. Další česká autorka (Neudertová) se věnovala velmi stručně komplementární a alternativní léčbě chronické bolesti, kdy rozebrala příčiny, proč pacienti vyhledávají nekonvenční způsoby terapie. Autorky Raudenská a Javůrková doplňují obsah této části knihy seznámením čtenářů s etickými problémy pacientů s chronickými nenádorovými bolestmi. V dalším textu se skupina zahraničních autorů věnovala velmi závažné oblasti, a to faktorům ovlivňujícím bolest ve stáří, včetně (jak se objevilo již předtím na jiném místě knihy) specifických problémů pacientů s kognitivními poruchami. Ke konci publikace se objevuje kapitola seznamující s nefarmakologickými metodami zvládání intenzivních bolestí, a to jak nenádorových, tak i nádorových. Je v ní obsažen výstižný přehled spektra užívaných obtíží.

Celá monografie končí kapitolou o paliativních metodách na konci života pacientů trpících bolestmi. Je však ve srovnání s jinými kapitolami příliš stručná a je koncipována spíše obecně než na zaměření této publikace.

Vydání v americkém nakladatelství specificky zaměřené monografie o bolesti, v níž jsou zpracovány psychologické, sociologické, etické a terapeutické aspekty chronických nenádorových i nádorových bolestí, je přínosné pro odborníky více zemí, sledujících anglicky psanou takto tematicky zaměřenou literaturu. Je přínosem nejen pro algeziology, ale i pro všechny zdravotnické pracovníky, kteří se pravidelně setkávají s osobami trpícími nejrůznějšími typy algií. Zaměření publikace se odlišuje od jiných monografií tím, že zde není v popředí pouze jeden nosný aspekt, nýbrž že obsahuje více pohledů z různých hledisek na chronické bolesti různé etiologie. Určitým nedostatkem je opakování některých informací v kapitolách jednotlivých autorů a relativně málo nových informací o farmakologické léčbě, kde mohla být šířeji popsána terapie adjuvantními analgetiky a specifika terapie pacientů s kognitivními poruchami. Nejsilnějšími pasážemi jsou psychologické kapitoly, které podávají navíc i údaje epidemiologické, sociologické a zahrnují účelně i aspekty etické. Přínosné je pak i seznámení s novými modifikacemi užívaných psychoterapeutických postupů.

Čtenáři z řad zdravotnické odborné veřejnosti, a to nejen lékaři, ale i psychologové, adiktologové, všeobecné sestry, fyzioterapeuti a zdravotně-sociální pracovníci mohou v knize najít mnoho inspirací a dostatek poučení nejen v kapitolách, které jsou blízké jejich profesnímu zaměření, ale i v těch, v nichž získávají širší pohled na problematiku pacientů s chronickými bolestmi i na možné kontroverze, které zákonitě v souvislosti s rozvojem poznatků a s odlišností přístupů jednotlivých odborností, péči o tyto nemocné provázejí a budou provázet.  Knize i všem jejím autorům lze jen popřát, aby zejména ty pasáže, které nejsou dosud dostatečně známé v širší algeziologické veřejnosti, došly pozornosti nejen u zdravotníků, setkávajících se denně s bolestí, ale zejména aby se inspirující informace v nich obsažené podařilo přenést do praxe v péči o nemocné, kteří potřebují nejen potlačení bolesti farmakologickými nebo nefarmakologickými prostředky, ale i adekvátním přístupem a plným pochopením a porozuměním jejich strádání. 

Prof. MUDr. Jaroslav Opavský, CSc.

(e-mail: jaroslav.opavsky@upol.cz)


Štítky
Fyzioterapie Rehabilitace Tělovýchovné lékařství
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se