Přínos akupresury v léčbě pacientek trpících primární dysmenoreou


A Contribution of Acupressure in the Therapy of Patients Suffering from Primary Dysmenorrhea – a Contribution from Practice

The main objective of this experimental work is to determine the effect of acupressure on menstrual complains and pain in young women suffering from primary dysmenorrhea using standardized questionnaires Menstrual distress questionnaire and Short-form McGill Pain Questionnaire.

In 10 intentionally selected probands who had a gynecologist diagnosed primary dysmenorrhea was conducted acupressure intervention that included five treatments of selected ten acupoints. The efficacy of therapy was evaluated by comparing of the value standardized questionnaires Menstrual distress questionnaire and the Short-Form McGill Pain Questionnaire before and after physiotherapy intervention.

Results showed significant effectiveness of acupressure therapy as a conservative possibility of physiotherapy interventions in the treatment of women with primary dysmenorrhea.

Keywords:
primary dysmenorrhea, viscerosomatic interactions, acupressure, physiotherapy, rehabilitation


Autoři: K. Beránková ;  D. Pavlů
Působiště autorů: Katedra fyzioterapie UK FTVS, Praha, vedoucí katedry doc. PaedDr. D. Pavlů, CSc.
Vyšlo v časopise: Rehabil. fyz. Lék., 23, 2016, No. 4, pp. 219-226.
Kategorie: Sdělení z praxe

Souhrn

Jedná se o experimentální práci, jejímž cílem je ozřejmit pomocí standardizovaných dotazníků Menstrual Distress Questionnaire a Short-form McGill Pain Questionnaire vliv akupresury na menstruační stížnosti a bolest u mladých žen trpících primární dysmenoreou.

U 10 záměrně vybraných probandek, které měly gynekologem diagnostikovanou primární dysmenoreu, byla provedena akupresurní intervence, která zahrnovala pět ošetření deseti vybraných akupresurních bodů. Efekt terapie byl hodnocen porovnáním hodnot standardizovaných dotazníků Menstrual distress questionnaire a Short-form McGill Pain Questionnaire před a po fyzioterapeutické intervenci.

Výsledky prokázaly významnou efektivitu akupresurní terapie, jakožto konzervativní možnosti fyzioterapeutické intervence v léčbě žen trpících primární dysmenoreou.

Klíčová slova:
primární dysmenorea, viscero-somatické vztahy, akupresura, fyzioterapie, rehabilitace

ÚVOD

Primární dysmenorea je v současnosti vysoce aktuální téma, zejména pro svou vysokou incidenci v populaci mladých žen. Tato porucha spadá pod funkční gynekologické afekce, postihující ženy v produktivním věku. Dosud neexistuje stanovení přesné hranice, které kombinace příznaků již spadají pod diagnózu primární dysmenorey, jelikož jsou zcela individuální u každé pacientky, a proto je výskyt primární dysmenorey značně variabilní - v rozmezí 40-90 % ženské populace (7, 10).

Současným problémem zůstává vysoká neinformovanost žen jednak o této problematice obecně, tak i o jejím možném konzervativním fyzioterapeutickém řešení. A proto je jedním z cílů této práce implementovat získané poznatky o fyzioterapeutické intervenci primární dysmenorey do povědomí široké veřejnosti, pro zkvalitnění komplexní zdravotnické péče o ženy produktivního věku, trpící touto poruchou, a současně pro zvýšení kvality života těchto pacientek, jež rovněž spadá pod základní cíle léčebné rehabilitace a lékařské etiky.

Primární dysmenorea je charakterizována jako soubor příznaků spojených s menstruací, z nichž nejvíce zastoupeným a někdy také jediným příznakem je bolest, ať už před nástupem menstruace či v jejím průběhu. Mezi další příznaky primární dysmenorey jsou řazeny bolest bederní krajiny, bolest hlavy, celková únava, nechutenství, nauzea, až patologické změny nálad ve smyslu deprese či kolapsových stavů. Tím se menstruace pro ženu stává značným dyskomfortem a narušuje tak její osobní, rodinný i společenský život (6, 8, 9, 12, 13, 14).

Primární dysmenorea je způsobena myometriální aktivitou, vedoucí k ischémii děložní sliznice, což následně vyúsťuje v pocit bolesti. Tato myometriální aktivita je modulována a umocňována syntézou prostaglandinů (36). Na rozvoji primární dysmenorey rovněž participuje děložní kontraktilita. Bazální nitroděložní tlak při primární dysmenoree je roven 20 mm Hg, kdy maximální hodnota vzroste až na 180 mm Hg. Počet děložních kontrakcí je 4-5 v intervalu každých deseti minut a jedná se o kontrakce dysrytmické. Pro srovnání uvádíme hodnoty kontrakcí u eumenorických žen: bazální nitroděložní tlak 10 mm Hg, s maximální hodnotou 120 mm Hg, v počtu 3-4 rytmických kontrakcí v intervalu každých deseti minut (12, 25, 34).

Vznik a vývoj primární dysmenorey je ovlivňován mnoha faktory. Věk pacientky je určujícím faktorem, kdy nejvyšší hodnoty prevalence vykazují ženy ve věku 20-24 let, a s rostoucím věkem postupně klesá. Naopak po prvním porodu příznaky primární dysmenorey obvykle mizí. Dalším nesporným faktorem je genetická rodinná zátěž, která souvisí s konkrétní hladinou prostaglandinů, jež se dědí z matky na dceru. Mezi přidružené faktory dále řadíme časnější nástup menarché, stav po operacích malé pánve a protrahovaný menstruační cyklus, ať už v délce či intenzitě krvácení (3, 38).

Jelikož je primární dysmenorea klasifikována jako funkční gynekologická porucha, vznikající bez zjevné příčiny, spadá rovněž do kompetence fyzioterapeuta, který může vhodně volenými technikami, působícími přes somato-viscerální vztahy, ovlivnit tuto poruchu (16, 26, 27, 29, 31).

Zkušený fyzioterapeut u primární dysmenorey pozoruje projekci gynekologických orgánů na pohybový aparát probandky. Do somatoviscerálního vzorce u primární dysmenorey řadíme kloubní blokády bederní páteře od segmentu L3 a níže, sakroiliakálního skloubení a kostrče. Svalové hyperony jsou přítomny zejména ve svalech pánevního dna, které jsou funkčně spojeny se vzpřimovači trupu v oblasti Th/L přechodu, z čehož je patrný vznik S-reflexu. Svalový obraz doplňuje hypertonus krátkých adduktorů stehna a inhibice gluteálních svalů. Vlivem funkčních změn ve svalech dochází k nutačnímu postavení pánve. Při dlouhodobé patologii dochází k fixaci tohoto postavení. Podle hesla funkce formuje strukturu, a tudíž reagují vnitřní orgány narušením jejich morfologie a změnou jejich anatomického postavení uvnitř pánve, jako je např. retrakce dělohy (10, 15, 20, 35).

Dodnes nejsou známé žádné neinvazivní objektivní diagnostické metody k diagnostice primární dysmenorey, jedinou objektivní metodou zůstává intravaginální měření tlaku, prováděné pomocí zavedené sondy, což je ovšem metoda invazivní (5).

Mezi fyzioterapeutické techniky využívané k terapii primární dysmenorey řadíme manipulační léčbu (měkkých tkání, kloubně-svalového systému), akupresuru a techniky normalizující nitrobřišní tlak, jakožto i formu autoterapie. Mechanismus účinku rehabilitace spočívá ve zlepšení prokrvení, a tím i metabolismu v dané oblasti a normalizaci funkce vnitřních orgánů, což díky viscero-somatickým vztahům vede k odstranění bolesti. Nedílnou součástí rehabilitace je ovlivnění psychiky pacientky při působení na kortikální úrovni individua (23, 28, 37).

Přínosem této experimentální práce je rozšíření odborných poznatků o primární dysmenoree, zejména z pohledu možné rehabilitace, což povede ke zlepšení kvality života jednotlivých pacientek a vyššímu uplatnění role fyzioterapeuta v léčbě této funkční gynekologické poruchy.

METODIKA

Charakteristika experimentu

Práce má charakter experimentální studie, která hodnotí přínos akupresury v léčbě primární dysmenorey, jakožto funkční gynekologické poruchy, práce rovněž ukazuje možnost ovlivnění tohoto stavu pomocí akupresurní terapie, konkrétně pěti terapeutickými sezeními, při kterých byla aplikována akupresurní sestava deseti předem definovaných akupresurních bodů.

Charakteristika výzkumného souboru

Experimentu se zúčastnilo 10 probandek ve věku 23,6 ± 4,6 let. Jednotlivé probandky byly vybrány záměrně s nutností splňující následující kritéria: produktivní věk (18-30 let), gynekologem diagnostikovaná primární dysmenorea – tzn. odevzdání potvrzení ošetřujícího gynekologa, že bolestivá menstruace probandky nemá organickou příčinu, stav bez prodělaného porodu, gynekologické operace či jakékoli předchozí rehabilitace primární dysmenorey a samozřejmě spolupráce při výzkumu.

Charakteristika použitých metod

Jako vyšetřovací metoda byl využit kvalitativní standardizovaný dotazník Menstrual distress questionnaire, který slouží k vyšetření problematiky primární dysmenorey, jelikož sleduje menstruační stížnosti žen. Obsahuje dotazy na jednotlivé symptomy primární dysmenorey pre i perimenstruálně. Menstrual distress questionaire se skládá z celkově 47 menstruačních symptomů, rozdělených do 8 kategorií, které hodnotí konkrétní menstruační stížnosti u žen, trpících primární dysmenoreou. Zahrnuje mj. dotazy na bolest – hlavy, bederní oblasti, křeče, únavu, retenci vody v těle – nadýmání, otok prsou, přibývání na váze, negativní afekce – pláč, úzkost, deprese, napětí, reakce autonomního systému – závrať, nauzea, návaly horka, koncentrace – nespavost, nesoustředěnost, nerozhodnost, zapomnětlivost, změny v chování – snížený pracovní výkon, braní tišících léků, absence, omezení sociálních aktivit, změny stravovacích návyků, vzrušení – emoční labilita, kontrola těla – palpitace, dysestezie, diplopie, stenokardie. Jednotlivé symptomy se skórují na pětibodovou Likertovu škálu dle vlivu (0-žádná zkušenost…4-těžká zkušenost). Hodnota celkového skóre je v rozmezí 0-188 bodů, čím vyšší výsledný skór, tím závažnější symptomy primární dysmenorey u vyšetřované osoby jsou (24, 32).

Pro detekci menstruační bolesti byl využit standardizovaný dotazník Short-Form McGill Pain Questionnaire, nebo-li krátká verze dotazníku McGillovy univerzity, jehož autorem je Dr. Melzack. Dotazník informuje o intenzitě a kvalitě bolesti a zároveň o jejích afektivních a senzorických složkách. SF-MPQ obsahuje celkově 15 položek-verbálních deskriptorů bolesti. Prvních 11 z nich hodnotí senzorickou složku bolesti (PRI-S…Pain Rating Index-Sensory). Mezi senzorické deskriptory bolesti patři bolest tepající, vystřelující, bodavá, ostrá, křečovitá, hlodavá, palčivá, trvalá, tíživá, citlivá na dotek, řezavá. Následující 4 hodnotí afektivní složku bolesti jedince (PRI-A…Pain Rating Index-Affectivity). Mezi afektivní deskriptory bolesti patří bolest unavující, oslabující, vzbuzující strach, deprimující. U každé položky skóruje vyšetřovaná osoba na čtyřbodovou Likertovu škálu intenzitu bolesti (0-žádná bolest, 1-mírná bolest, 2-střední bolest, 3-silná bolest). Součtem jednotlivých bodů získáme hrubé skóre jak senzorické složky bolesti (PRI-S, 1.-11. otázka), tak afektivní komponenty bolesti (PRI-A, 12.-15. otázka) i celkového skóre intenzity bolesti vyšetřované osoby součtem obou předchozích indexů (PRI-T…Pani Rating Index-Total). Součástí Short-Form McGill Pain Questionnaire je rovněž i vizuální analogová škála současné bolesti, stomilimetrová úsečka, jejíž levý okraj znamená žádnou bolest a pravý okraj nejvyšší možnou bolest, vyšetřovaná osoba vizuálně skóruje vlastní sebeposouzení bolesti na danou úsečku, dále obsahuje intenzitu aktuální bolesti na šestibodové škále (0-žádná bolest…5-nesnesitelná bolest), jako doplněk dotazníku slouží mapa bolesti, kam vyšetřovaná osoba zakreslí lokalizaci aktuální bolesti (18, 33).

Jako hodnocená fyzioterapeutická metoda byla využita akupresura - formou pětitýdenní procedury, která se skládala z pěti terapeutických jednotek. Zvolená sestava jednotlivých akupresurních bodů vycházela z poznatků odborné literatury, zejména MUDr. Marka, jakožto průkopníka akupresurní terapie v ČR, který stanovil sestavu akupresurních bodů, využívaných v léčbě gynekologických afekcí, kam spadá i primární dysmenorea (30). Sestava byla doplněna o akupresurní body, individuálně navržené terapeutem. Sestava se skládala z deseti akupresurních bodů, každý bod byl taktilně stimulován po dobu jedné minuty, celková doba terapie byla cca patnáct minut. Tabulka 1 prezentuje popis použitých akupresurních bodů, jejichž lokalizace je schematicky naznačena na obrázku 1.

Tab. 1. Popis použitých akupresurních bodů.
Popis použitých akupresurních bodů.

Schéma lokalizace použitých akupresurních bodů.
Obr. 1. Schéma lokalizace použitých akupresurních bodů.

Průběh experimentu

Při vstupním pohovoru byly probandky řádně seznámeny s průběhem experimentu a podepsaly informovaný souhlas, následně vyplnily oba dotazníky, hodnotící jak jejich menstruační stížnosti, tak i menstruační bolest. Po získání vstupních hodnot byl rozvržen harmonogram fyzioterapeutické intervence formou akupresurního ošetření, které probíhalo u každé probandky individuálně vždy jedenkrát týdně po dobu pěti týdnů tak, aby u každé z probandek zahrnovalo jeden menstruační cyklus. Bezprostředně po ukončení série akupresurní terapie probandky opět vyplnily oba dotazníky pro zhodnocení efektu léčby. Celý experiment probíhal v praktické místnosti katedry fyzioterapie při UK FTVS.

Analýza dat

Data zjištěná z obou dotazníků Menstrual distress questionaire a Short-Form McGill Pain Questionaire vstupního i výstupního vyšetření byla zaznamenána a vyhodnocena v programu Microsoft Excel 2007 pomocí statistických funkcí a tvorby grafu. Ke statistickému zhodnocení efektivnosti terapie byl využit studentův dvojvýběrový párový t-test, zpracovaný ve statistickém programu R.

VÝSLEDKY

Efekt akupresury na menstruační stížnosti žen

Graf 1 demonstruje změnu ve skóre jednotlivých probandek v dotazníku Menstrual distress questionnaire, ke které došlo po pětitýdenní akupresurní intervenci. U devíti z deseti probandek došlo ke snížení skóre tohoto dotazníku, u jedné probandky nedošlo ke změně skóre.

Graf 2 udává porovnání průměrné hodnoty skóre Menstrual distress questionnaire u skupiny testovaných probandek před a po akupresurní intervenci.

K posouzení statistické významnosti byl využit studentův dvojvýběrový párový t-test. Na základě získaných dat můžeme říci, že akupresura má efekt na menstruační stížnosti. Byl zjištěn statisticky vysoce významný rozdíl na hladině pravděpodobnosti p< 0,01 pro část populace odpovídající námi zvolené testované skupině probandek.

Porovnání vstupních a výstupních hodnot skóre Menstrual distress questionnaire u žen trpících primární dysmenoreou.
Graf 1. Porovnání vstupních a výstupních hodnot skóre Menstrual distress questionnaire u žen trpících primární dysmenoreou.

Porovnání průměrných hodnot skóre Menstrual distress questionaire vstupního a výstupního vyšetření u žen trpících primární dysmenoreou.
Graf 2. Porovnání průměrných hodnot skóre Menstrual distress questionaire vstupního a výstupního vyšetření u žen trpících primární dysmenoreou.

Efekt akupresury na menstruační bolest žen

Graf 3 demostruje změnu ve skóre jednotlivých probandek v deskriptorech bolesti Short-Form McGill Pain Questionnaire, ke které došlo po pětitýdenní akupresurní intervenci. U devíti z deseti probandek došlo ke snížení skóre tohoto dotazníku, u jedné probandky nedošlo ke změně skóre.

Graf 4 udává porovnání průměrné hodnoty skóre deskriptorů bolesti Short-Form McGill Pain Questionnaire u skupiny testovaných probandek před a po akupresurní intervenci. K posouzení statistické významnosti byl využit studentův dvojvýběrový párový t-test. Na základě získaných dat lze říci, že akupresura má efekt na menstruační bolest. Byl zjištěn statisticky vysoce významný rozdíl na hladině pravděpodobnosti p< 0,01 pro část populace odpovídající námi zvolené testované skupině probandek.

Porovnání vstupních a výstupních hodnot deskriptorů bolesti dotazníku Short- Form McGill Pain Questionaire u žen trpících primární dysmenoreou.
Graf 3. Porovnání vstupních a výstupních hodnot deskriptorů bolesti dotazníku Short- Form McGill Pain Questionaire u žen trpících primární dysmenoreou.

Porovnání průměrných hodnot deskriptorů bolesti dotazníku Short-Form McGill Pain Questionaire vstupního a výstupního vyšetření u žen trpících primární dysmenoreou.
Graf 4. Porovnání průměrných hodnot deskriptorů bolesti dotazníku Short-Form McGill Pain Questionaire vstupního a výstupního vyšetření u žen trpících primární dysmenoreou.

LIMITACE VÝSLEDKŮ

Experiementu se účastnilo celkem deset probandek. Výběr jednotlivých účastnic byl záměrný, splňující konkrétní kritéria. Testovaná skupina obsahovala deset žen ve věku 18-30 let, gynekologem diagnostikovanou primární dysmenoreou, ve stavu bez prodělaného porodu, gynekologické operace či jakékoli předchozí rehabilitace primární dysmenorey a samozřejmě spolupracující při výzkumu.

Vzhledem k těmto skutečnostem, záměrnému výběru účastnic a nízkému počtu probandek testované skupiny, nelze výsledky této práce zobecnit na širší část ženské populace. Navíc je nutností vzít v úvahu aktuální zdravotní a psychický stav probandky při vyšetření i terapii. A proto jsou získané výsledky reprezentovány pouze na úzkém vzorku konkrétní skupiny žen, nicméně v důsledku pozitivních výsledků by bylo příhodné tuto problematiku dále zkoumat na větším a širším výzkumném souboru.

DISKUSE

Hlavním cílem předložené studie bylo ozřejmení efektivnosti akupresurní fyzioterapeutické intervence, jakožto konzervativního způsobu terapie primární dysmenorey. Akupresurní terapie je jednou z nejčastějších alternativních léčebných metod, která je založena na empirických poznatcích tradiční čínské medicíny (1, 16). V České republice se těší značné oblibě, zejména proto, že místní legislativa neumožňuje aprobovaným fyzioterapeutům vykonávat akupunkturní praxi, jelikož při ní dochází k porušení kožního krytu pacienta prostoupením terapeutické jehly, a je tedy brána jako metoda invazivní. Naopak akupresura ke stimulaci akupunkturních bodů využívá tlak terapeutových prstů, při kterém je kožní kryt pacienta neporušen a nenarušuje se tak jeho integrita (30).

V rámci této pilotní studie se ukázalo, že vlivem pětitýdenní akupresurní terapie došlo u 90 % probandek testované skupiny žen ke zlepšení menstruačních stížností a bolesti, které byly detekovány pomocí standardizovaných dotazníků Menstrual distress questionnaire a Short-Form McGill Pain Questionnaire. Je třeba se kriticky zamyslet a poukázat na možnost ovlivnění pozitivních výsledků tohoto experimentu přátelským vztahem mezi řešitelem práce a probandkami, které mohly pod vědomím kladného výsledku studie nepravdivě skórovat, aby bylo dosaženo pozitivních zjištění a předpokládaný efekt akupresurní terapie byl potvrzen. Přestože byly před začátkem experimentu řádně poučeny o důležitosti nezaujatosti při vyšetření s tím, že výsledky, poukazující na nízký či žádný efekt akupresurní terapie na symptomy primární dysmenorey, jsou přínosem pro další studium této problematiky a vedly by k dalšímu zdokonalení metod experimentu. Problémem zůstává využití kvalitativních dotazníkových vyšetřovacích metod, které podléhají subjektivnímu hodnocení probandky a nemají tak dostačující objektivní a výpovědní hodnotu pro účely plnohodnotného výzkumu.

Nicméně pokud vezmeme v úvahu, že jednotlivé probandky skórovaly pravdivě, je u probandek testované skupiny žen, které trpí primární dysmenoreou, patrný statisticky vysoce významný rozdíl mezi vstupními a výstupními hodnotami skóre Menstrual distress questionnaire a deskriptorů bolesti Short-Form McGill Pain Questionnaire, který byl statisticky potvrzen v rámci párového t-testu. Toto poukazuje na možný významný vliv akupresurní terapie na symptomy primární dysmenorey. Zejména na menstruační stížnosti ve smyslu změny charakteru menstruační bolesti, retence vody, negativních afekcí, reakcí autonomního systému, změny koncentrace v chování, vzrušivosti a kontrole, které reprezentují symptomy primární dysmenorey. Je rovněž důležité zmínit, že všech deset probandek testované skupiny žen užívalo po celou dobu experimentu perorální antikoncepci, která tak nemohla mít vliv na změnu symptomů v jeho průběhu.

Je třeba diskutovat o tom, z jakého důvodu nedošlo vlivem akupresurní terapie u jedné probandky testované skupiny žen ke zlepšení symptomů a bolesti, spojené s primární dysmenoreou. Je možno vzít v úvahu nesprávné provedení akupresury terapeutem, kdy během terapie nedošlo k vyvolání pocitu Echa a tak nevstoupení do akupresurní dráhy probandky, po čemž by neresultoval žádný efekt terapie. Další možností je snížená senzitivita probandky k akupresurní terapii, kdy by daná probandka mohla potřebovat delší časový horizont k provádění akupresurní terapie pro vyvolání potřebného efektu. V neposlední řadě je potřeba zmínit psychickou nadstavbu probandky, která účinnosti dané terapie nemusela důvěřovat a tak podvědomě skórovala shodné hodnoty v rámci obou dotazníků, aby tak potlačila možný efekt akupresurní terapie.

Zajímavým poznatkem do praxe fyzioterapeutů bylo zjištění individuální senzitivity probandek na akupresurní zásah. Terapeutická sezení trvala u jednotlivých probandek různě dlouhou dobu v důsledku individuálního časového úseku, sloužícího k vyvolání pocitu Echa, který slouží jako pozitivní zpětná vazba a vede terapeuta, který vstoupil do dané akupunkturní dráhy a pomocí presury ji terapeuticky ovlivnil.

Výsledky této práce korelují s ostatními autory, zabývajícími se rovněž efektem akupresury v léčbě primární dysmenorey, jejichž poznatky se staly podkladem této práce (2, 17, 19, 21, 22, 36). Zjištěná fakta naznačují možnost ovlivnění symptomů primární dysmenorey pomocí vhodně zvolené a odborně vedené akupresurní sestavy a potvrzuje jednak výrazný analgetický efekt na menstruační bolest, tak i odstranění dalších symptomů primární dysmenorey, jako jsou nadýmání, otok prsou, poruchy koncentrace a změny nálad. Což má za následek zlepšení klinického stavu žen v produktivním věku, které touto gynekologickou poruchou trpí, a má i socio-ekonomický dopad na společnost v podobě nižší absence těchto žen ve škole a v zaměstnání za současného zvýšení jejich pracovní výkonnosti i v době menstruačního cyklu. Odstranění symptomů primární dysmenorey rovněž zlepšuje kvalitu života ženy a neomezuje ji v jejích sociálních aktivitách, čehož lze s výhodou využít v motivaci jednotlivých pacientek k vyšší informovanosti a důvěře v akupresurní terapii, jakožto konzervativní možnosti léčby primární dysmenorey.

Tato zjištění vedou ke zlepšení multioborové péče o ženy trpící primární dysmenoreou a nabízí jim vhodnou alternativu konzervativní léčby. Je nutno připomenout, že pozitivní výsledky této pilotní studie jsou limitovány nízkým počtem a specifikou výběru probandek testované skupiny žen, a proto je nelze zobecnit na širší část populace. Je tedy nutno se v dalších studiích zaměřit na vyšší počet a obecnější výběr probandek. Ke zdokonalení dalších výzkumů v této problematice doporučujeme využití objektivnějších biologických vyšetřovacích metod, např. dopplerovskou sonografii, eventuálně intravaginální měření tlaku, které nelze subjektivním pocitem probandky ovlivnit a tyto výsledky vzít jako statisticky signifikantní.

ZÁVĚRY

Výše prezentovaným experimentem jsme se snažily ukázat účinnost akupresurní terapie, jakožto konzervativního způsobu léčby primární dysmenorey u mladých žen v produktivním věku. Primární dysmenorea je charakterizována jako funkční gynekologická porucha, spojená s dyskomfortním menstruačním cyklem ženy, který vede ke snížení kvality jejího života a má i socio-ekonomický dopad na společnost v podobě absence ženy ve škole či práci.

Výzkumu se zúčastnilo celkem deset záměrně vybraných účastnic, trpících primární dysmenoreou, ve věku mezi 19 a 27 lety. Všechny účastnice řádně dokončily experiment této pilotní studie a rovněž plně spolupracovaly.

Testovaná skupina probandek podstoupila vstupní vyšetření formou standardizovaných dotazníků Menstrual distress questionnaire, hodnotící menstruační stížnosti a obecné symptomy primární dysmenorey, a Short-Form McGill Pain Questionnaire, který pro účely této práce sloužil k informování o kvalitě a intenzitě menstruační bolesti. Jednotlivé probandky je vyplnily vždy v první den vyšetřovaného menstruačního cyklu. V důsledku těchto zjištění prodělalo všech deset probandek testované skupiny žen pětitýdenní fyzioterapeutickou proceduru, která probíhala formou akupresurní sestavy bodů, sestavenou pro účely této práce. Výběr akupresurních bodů vycházel z empirických poznatků autorů, zabývajících se akupresurní léčbou gynekologických poruch u nás i ve světě. Procedura probíhala vždy jednou týdně po dobu pěti týdnů, aby přesahovala jeden menstruační cyklus ženy, časový horizont terapeutické jednotky se u jednotlivých probandek lišil v důsledku individuální senzitibility k vyvolání pocitu Echa.

V první den menstruačního cyklu, který bezprostředně následoval po ukončení pětitýdenní fyzioterapeutické intervence, proběhlo výstupní vyšetření shodné se vstupním a výsledky obou byly porovnány. U devíti probandek došlo ke snížení celkové hodnoty skóre Menstrual distress questionnaire a současně deskriptorů bolesti Short-Form McGill Pain Questionnaire. Jednotlivé vstupní a výstupní hodnoty byly statisticky zpracovány pomocí párového t-testu, díky kterému se došlo k závěru, že změny hodnot jsou statisticky vysoce významné na hladině pravděpodobnosti (p<0,01), což potvrdilo vliv akupresury na symptomy a bolest, spojenou s primární dysmenoreou. U jedné probandky byly výsledky obou dotazníků shodné se vstupními, nedošlo u ní ke zlepšení ani zhoršení klinického stavu.

Na základě získaných výsledků by bylo vhodné vést další výzkumy v oblasti terapeutického řešení primární dysmenorey. V rámci kvalitnějšího zobecnění na širší část ženské populace doporučujeme do výzkumného vzorku zařadit větší počet probandek, které by podléhaly obecnějším kritériím výběru – např. pouze věk a diagnóza primární dysmenorey. Další zásadní doporučení vidíme v náhodném výběru probandek v ženské populaci, aby se zabránilo jejich subjektivnímu zkreslenému hodnocení v rámci dotazníků, eventuálně v dalších výzkumech použít objektivní vyšetřovací metody, jako např. intravaginální měření tlaku či dopplerovský ultrazvuk, které ovšem v této práci nemohly být využity z etických a technických důvodů.

Výsledky této experimentální práce naznačují, že fyzioterapeutická intervence v podobě akupresurního ošetření může být v terapii primární dysmenorey přínosná a vede zejména ke snížení intenzity menstruační bolesti a také ke zlepšení dalších symptomů primární dysmenorey jako jsou nadýmání, otok prsou, poruchy koncentrace a změny nálad. Pokud by další vědecké práce potvrdily přínos akupresury v léčbě pacientek trpících primární dysmenoreou, bylo by vhodné nabídnout jim tuto možnost terapie již v gynekologické ambulanci a rozšířit tak multioborový zdravotnický tým o zkušeného fyzioterapeuta, což by vedlo ke zkvalitnění kontinuity péče, a tím i ke zlepšení kvality života jednotlivých pacientek.

Věříme, že výsledky naší práce povedou k rozšíření odborných poznatků o primární dysmenoree a rovněž o fyzioterapeutickém řešení této poruchy. Velký přínos práce vidíme v implementaci těchto informací do povědomí jak pacientek a laické veřejnosti, tak i do povědomí fyzioterapeutů, gynekologů a jiných zdravotních pracovníků.

Tato studie vznikla v rámci Programu rozvoje vědních oblastí na Univerzitě Karlově č. P38 Biologické aspekty zkoumání lidského pohybu

Adresa ke korespondenci:

Doc. PaedDr. Dagmar Pavlů, CSc.

Katedra fyzioterapie FTVS UK

José Martího 31

162 52 Praha 6

e-mail: pavlu@ftvs.cuni.cz


Zdroje

1. ABARAOGU, U. O., CHIDINMA, S. A.: Acupressure decreases pain, acupunture may improve some aspects of quality of life for women with primary dysmenorrhea: A systematic review and meta-analysis. Journal of Acupuncture and Meridian Studies, roč. 8, 2015, č. 5, s. 220-228.

2. AGHAMIRI, Z., VIGEH, M., NABAVI, S. et al.: Study of effect of acupressure methods on pain in primary dysmenorrhoea. Research of Nursing Care, roč. 11, 2013, č. 4, s. 19-28.

3. AL-DABAL, B. K., KOURA, M. R., AL-SOWIELEM, L. S. et al.: Dysmenorrhea and associated risk factors among University Students in Eastern Province of Saudi Arabia. World Family Medicine Journal, roč. 12, 2014, č. 1, s. 25-35.

4. ALONSO, C., COE, C. L.: Disruptions of social relationships accentuate the assciation between emotional distress and menstrual pain in young women. Health Psychology, roč. 20, 2001, č. 6, s. 411-416.

5. ALTUNYURT, S., GOL, M., SEZER, O. et al.: Primary dysmenorrhoea and uterine blood flow: a color Doppler study. Department of Obstetrics and Gynecology, roč. 50, 2005, č. 4, s. 251-255.

6. ANDREJČÁKOVÁ, K.: Vertebroviscerálne vzťahy. Reha-bilitácia, roč. 32, 1999, č. 2, s. 110-112.

7. ANDERSCH, B., MILSOM, I.: An epidemiologic study of young women with dysmenorrhoea. Am. J. Obstet. Gynecol., roč. 144, 1982, č. 6, s. 655-660.

8. BABIAK, P.: Kostrčový syndrom. Rehabilitácia, roč. 26, 1993, č. 1, s. 23-29.

9. BARBIERI, R. L.: Primary dysmenorrhoea in adults. J. Pediatr. Adolesc. Gynecol., roč. 10, 2004, č. 4, s. 199-202.

10. BITNAR, P.: Vztah mezi vnitřními orgány a pohybovým systémem. Projekt – endoskopie [online]. [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: http://www.projektendoskopie.cz/attachment/Skripta_Vztah_mezi_vnitrnimi_organy_a_pohybovym_syste mem.pdf/

11. BURNETT, M. A., ANTAO, V., BLACK, A. et al. Prevalence of primary dysmenorrhea in Canada. Journal of Obstetrics and Gynaecology Canada, roč. 27, 2005, č. 8, s. 765-770.

12. DAWOOD, M. Y.: Primary dysmenorrhea: Advances in pathogenesis and management. Obstet. Gynecol., roč. 108, 2006, č. 1, s. 428-441.

13. DMITROVIČ, P., CVITKOVIC-KUZMIC, A., STRELEC, M. et al.: Severity of symptoms in primary dysmenorrhea - a Doppler study. European Journal of Obstetrics, Gynecology and Reproductive Biology, roč. 25, 2003, č. 107, s. 191-194.

14. DVOŘÁK, V., HOLIBKA, V.: Strukturální a funkční spojení bránice a svalů břišní stěny. Rehabilitácia, roč. 43, 2006, č. 2, s. 75-79.

15. GAJDOŠ, M., ČUJ, J., URBANOVÁ, K.: Možnosti kinezioterapie u diastázy m. recti abdominis. Rehabilitácia, roč. 52, 2015, č. 2, s. 110-121.

16. GOLDROSEN, M. H., STRAUS, S. E.: Complementary and alter-native medicine: assessing the evidence for immunological benefits. Nature Reviews Immunology, roč. 4, 2004, č. 1, s. 912-921.

17. GHARLOGHI, S., TORKZAHRANI, S., AKBARZADEH, A. R. et al.: The effects of acupressure on severity of primary dysmenorrhoea. Patient Prefer Adherence, roč. 6, 2012, č. 1, s. 137-142.

18. HORNÁČEK, K., ĎURIANOVÁ, J., PIJÁK, M. R.: Porovnanie vizuálnej analógovej škály, Melzackovho dotazníku bolestivosti a termografie při hodnotení bolesti při vertebrogénnych syndrómoch. Rehabilitácia, roč. 25, 1992, č. 2, s. 41-50.

19. CHEN, M. N., CHIEN, L. W., LIU, CH. W.: Acupuncture and acupressure at the sanyinjiao (SP6) Acupoint for the treatment of primary dysmenorrhea: A meta-analysis. Evidence-Based Complementary and Alternative Medicine, roč. 87, 2013, č. 3, s. 269-277.

20. CHOVANEC, J., DOSTÁLOVÁ Z.: Jak ulevit ženě při menstruačních bolestech? Interní medicína, roč. 11, 2009, č. 2, s. 92-93.

21. CHUNG, Y., CHEN, H., YEH, M.: Acupoint stimulation intervention of people with primary dysmenorrhoea: Systematic review and Meta-Analysis of randomized trials. Complementary therapies in Medicine, roč. 20, 2012, č. 5, s. 353-363.

22. JIANG, H., NI, S., LI, J. et al.: Systematic review of randomized clinical trials of acupressure therapy for primary dysmenorrhea. Evidence-Based Complementary and Alternative Medicine, roč. 15, 2013, č.2, s. 126-135.

23. KANNAN, P., CLAYDON, L. S.: Some physiotherapy treatments may relieve menstrual pain in women with primary dysmenorrhoea: a systematic review. Journal of Physiotherapy, roč. 60, 2014, č. 1, s. 13-21.

24. KAVITHA, C., JAMUNA, B. L.: A study of menstrual distress questionnaire in first year medical students. International Journal of Biological and Medical Research, roč. 4, 2013, č. 2, s. 3192-3195.

25. KOLÁŘOVÁ, M.: Bolestivá menstruace I. 1. vyd., Praha, Triton, 2003. ISBN 80–7254-315–6.

26. KRAČMAROVÁ, K:. Kineziologický rozbor syndromu pánevního dna. Rehabilitácia, roč. 34, 2001, č. 1, s. 45-50.

27. KRHUT, J., HOLAŇOVÁ, I., MUROŇOVÁ, I.: Fyzioterapie v léčbě hyperaktivního měchýře. Rehabilitácia, roč. 42, 2005, č. 3, s. 131-138.

28. LEFÉBVRE, G., PINSONNEAULT, O., ANTAO, V. et al.: Primary dysmenorrhea consensus guideline. Journal of Obstetrics and Gynaecology Canada, roč. 27, 2005, č. 12, s. 1119-1120.

29. LEWIT, K.: Funkční dysmenorea a poruchy krajiny křížové. Praktický lékař, 1966, č. 46, s. 822-826.

30. MAREK, J., KRAČMAR, B., KRAČMAROVÁ, K. et al.: Akupresura a přírodní prostředky v první pomoci některých náhlých stavů a onemocnění. 2 vyd., Praha, Monada, s.r.o,, 2003. ISBN 60-3257-985-63.

31. MICHALČÍKOVÁ, A.: Vplyv LTV na inkontinenciu moča u žien. Rehabilitácia, roč. 32, 1999, č. 4, s. 231-234.

32. MOOS, R. H.: Menstrual distress questionnaire,[online], c2011, [cit. 2015-11-07]. Dostupné z: http://www.mindgarden.com/119-menstrual-distress-questionnaire.

33. MELZACK, R.: The Short-form McGill Pain Questionnaire. Elsevier, roč. 30, 1987, č. 2, s. 191-197.

34. OSAYANDE, A. S., MEHULIC, S.: Diagnosis and initial mana-gement of dysmenorrhea. American Family Physician, roč. 89, 2014, č. 5, s. 341-346.

35. PASTOR, Z., HOŘČIČKA, L.: Menstruace-mýty a realita. Gynekolog., 2000, č. 9, s. 198-201.

36. POURESMAIL, Z., IBRAHIMZADEH, R.: Effects of acupressure and ibuprofen on the severity of primary dysmenorrhoea. Journal of Traditional Chinese Medicine, roč. 22, 2002, č. 3, s. 205-210.

37. PROCTOR, M. L., FARKUHAR, C. M.: Diagnosis and anagement of dysmenorrhoea. BMJ, 2006, roč. 332, č. 7550, s. 1134-1138.F. Řetězení v pohybovém aparátu. Rehabilitácia, roč. 34, 2001, č. 1, s. 3-12.

38. WEISSMAN, A. M., HARTZ, A. J., HANSEN, M. D. et al.: The natural history of primary dysmenorrhoea: A longitudinal study. Br. J. Obstet. Gynaecol., roč. 11, 12004, č. 4, s. 345-352.

Štítky
Fyzioterapie Rehabilitace Tělovýchovné lékařství

Článek vyšel v časopise

Rehabilitace a fyzikální lékařství

Číslo 4

2016 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Diabetická neuropatie a její léčba
nový kurz
Autoři: MUDr. Michal Dubský, Ph.D.

Mnohočetný myelom: Úvodní léčba netransplantovatelných pacientů
Autoři:

Proč v prevenci zubního kazu kartáček nestačí?
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová – Ivančaková, CSc.

Hypersenzitivita dentinu jako příznak poškození tvrdých zubních tkání
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, Ph.D.

Cesta pacienta s CHOPN
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se