Otlaky plosky v diagnostice funkčních typů nohy


Sole Pressure Sore in Diagnostics of Functional Foot Types

Classical clinical determination of the foot functional types according to Root requires experience and may be therefore difficult for the beginner. For a simplified diagnostics it is possible to use a typical localization of the sole pressure sore, developing under osseous structures in places of the highest load in the course of the support phase of the pace cycle and their distribution is therefore very typical for individual functional (sub)types.

Keywords:
sole pressure sore, functional foot type, pace cycle, calcaneus


Autoři: I. Vařeka 1,2;  R. Vařeková 3
Působiště autorů: Rehabilitační klinika FNHK a UK – LF v Hradci Králové, přednostka doc. MUDr. E. Vaňásková, Ph. D. 1;  Katedra fyzioterapie, FTK UP v Olomouci, vedoucí katedry prof. MUDr. J. Opavský, CSc. 2;  Katedra přírodních věd v kinatropologii, FTK UP v Olomouci, vedoucí katedry prof. RNDr. M. Janura, Dr. 3
Vyšlo v časopise: Rehabil. fyz. Lék., 22, 2015, No. 1, pp. 6-9.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Klasické klinické stanovení funkčního typu nohy dle Roota vyžaduje zkušenost a je tedy pro začátečníka obtížné. Pro zjednodušenou diagnostiku je možné využít typickou lokalizaci otlaků plosky, které vznikají pod kostními strukturami v místech největšího zatížení během oporné fáze krokového cyklu a jejich rozložení je proto velmi typické pro jednotlivé funkční (sub)typy.

Klíčová slova:
otlaky plosky nohy, funkční typ nohy, krokový cyklus, patní kost

ÚVOD

Při klasickém klinickém stanovení funkčního typu, resp. subtypu, nohy dle Roota leží pacient na břiše. Vyšetřující drží subtalární kloub vyšetřované nohy v neutrálním postavení a porovnává postavení osy zadní plochy paty vzhledem k ose bérce a také postavení plochy pod hlavičkami metatarzů vzhledem k ploše pod patou. V praxi se ukazuje, že toto vyšetření vyžaduje poměrně velkou zkušenost a vlastní hodnocení má výraznou subjektivní složku, což je ostatně typické i pro další metody založené na aspekci a palpaci, případně manuální měření pohybů krátkých segmentů. Významnou pomocí je hodnocení rozložení otlaků na plosce nohy, především pod předonožím, které pro svoji jednoduchost může sloužit i jako alternativní metoda stanovení funkčního typu, resp. subtypu, a je tak dostupné i začátečníkům. Otlaky vznikají především pod kostními strukturami v místech největšího zatížení během oporné fáze krokového cyklu a jejich rozložení je proto charakteristické pro jednotlivé funkční (sub)typy. Podrobný popis lze nalézt v příslušných publikacích (1, 2, 3, 6), zde se pro jednoduchost omezíme jen na typické nálezy.

POPIS POLOHY A POSTAVENÍ NA NOZE

V dalším textu se v rámci popisu nevyhneme použití termínu mediální či laterální, což bývá na noze zdrojem nedorozumění. Pokud bychom se striktně drželi popisu vzhledem k ose nohy, pak bychom došli k absurdnímu závěru, že např. pata či noha má dva laterální okraje. Je tedy zřejmé, že pravidlo popisu vzhledem k ose nohy, která pochází II. metatarzem, je použitelné jen pro samotné metatarzy a prsty, kdy abdukce je směrem laterálním a addukce směrem mediálním. Nicméně při topickém popisu obcházejí toto pravidlo i samotní anatomové, když např. Žlábek (8) používá adjektiva palcový či malíkovýmediální sezamská kůstka palce se v jeho popisu nachází laterálněji vzhledem k ose nohy než laterální sezamská kůstka. Jako alternativa se nabízí označení tibiálnífibulární, tedy analogie obvyklého určování stran na předloktí a ruce, což lze ale obtížně použít ve složeném adjektivu, srovnej např. dorzomediální versus dorzotibiální. Stejně nezvykle zní palcová strana palce. V zájmu zjednodušení dalšího textu použijeme popis vzhledem ke střední rovině těla, který považujeme za nejjednodušší a nejpřehlednější.

TYPICKÉ ZNAKY FUNKČNÍCH TYPŮ NOHY

Kompenzované varózní zánoží (RFvarC), které je nejčastějším (sub)typem u mužů (4), má typické otlaky pod hlavičkami II. a III. metatarzu (obr. 1a). Otlaky v této oblasti vznikají v důsledku hypermobility předonoží při pozdním uzamknutí Chopartova kloubu v důsledku přetrvávající hyperpronace v subtalárním kloubu během druhé poloviny oporné fáze, což je typické pro všechny kompenzované či flexibilní (sub)typy (viz dále). U dlouhodobě zatěžovaného RFvarC dochází ke změně směru tahu šlach dlouhých flexorů prstů a vzniku kladívkových prstů s maximem na malíku. Hyperpronace kalkaneu vede k přetěžování plantární aponeurózy a vzniku patní ostruhy. Tento (sub)typ má nejnižší podélnou klenbu, čemuž odpovídá nejvyšší hodnota indexu Chippaux-Šmiřák (5). Pro nekompenzované varózní zánoží (RFvarN) jsou typické otlaky pod hlavičkou V. metatarzu (obr. 1b), případně pod celým V. metatarzem. Otlaky pod hlavičkou V. metatarzu jsou typické pro všechny nekompenzované či rigidní (sub)typy (viz dále). RFvarC a RFvarN jsou krajními případy spektra kompenzace, resp. nekompenzace, varózního zánoží, takže je běžná kombinace otlaků pod II., III. a V. metatarzem jako přechodný (sub)typ. Při zařazení do RFvarC či RFvarN se rozhodujeme podle výraznějšího rozvoje otlaků pod středními metatarzy nebo pod laterálním metatarzem.

Rozložení plosky nohy. Popis v textu.
Obr. 1. Rozložení plosky nohy. Popis v textu.

Kompenzované varózní předonoží (FFvarC) má typické otlaky pod II. a III. a na mediálním okraji distálního článku palce (obr. 1c). Při neúplné kompenzaci nalézáme otlaky i pod hlavičkou IV. metatarzu. Pro FFvarC je navíc typická hyperpronace v subtalárním kloubu a s ní spojené extrémně pozdní, resp. zcela chybějící uzamknutí Chopartova kloubu během oporné fáze krokového cyklu, což vede k přetížení jednotlivých paprsků předonoží. Chronické přetížení I. paprsku vede k rozvoji hallux (abducto)valgus (HAV), přetížení plantární aponeurózy vede ke vzniku plantární patní ostruhy. Při abdukci předonoží, která provází hyperpronaci kalkaneu, dochází ke změně směru tahu šlach svalů a vzniku kladívkových prstů s maximem na malíku, jeho supinaci a vzniku kuřího oka (klavus) dorzolaterálně. To vše se ale týká až dlouhodobě zatěžovaného FFvarC. Nekompenzované varózní předonoží (FFvarN) má otlaky pod hlavičkou V. metatarzu a na mediálním okraji distálního článku palce (obr. 1d). Z popisu je zřejmé, že oproti výše uvedeným RFvarC a RFvarN mají oba (sub)typy varózního předonoží navíc otlak na distálním článku palce, ze kterého probíhá závěr odrazu.

Flexibilní valgózní předonoží (FFvalgF), což je nejčastější funkční (sub)typ u žen (4), má typické otlaky pod lavičkami II. a III. metatarzu a hlavičkou I. metatarzu (obr. 1e), dále častý výskyt HAV. Třením o obuv vzniká kuří oko (klavus) dorzomediálně nad hlavičkou I. metatarzu a dorzolaterálně nad hlavičkou V. metatarzu, tedy ne v plosce. Rigidní valgózní předonoží (FFvalgR) má typické otlaky pod hlavičkami I. a V. metatarzu (obr 1f) a také na laterálním okraji paty. Časté jsou drápovité či kladívkové prsty. FFvalgR je obecně označován za (sub)typ s nejvyšší podélnou klenbou, tedy za „vysokou nohu“, čemuž odpovídá i nejnižší hodnota indexu Chippaux-Šmiřák (5).

Základní principy zjednodušeného určení funkčního (sub)typu nohy:
otlaky pod hlavičkou II. a III. metatarzu znamenají kompenzovaný či flexibilní (sub)typ (RFvarC, FFvarC, FFvalgF); otlaky pod V. metatarzem znamenají nekompenzovaný či rigidní (sub)typ (RFvarN, FFvarN, FFvalgR); otlaky pod hlavičkou I. metatarzu jsou typické pro FFvalg; otlaky na mediálním okraji distálního článku palce jsou typické pro FFvar
Obr. 2. Základní principy zjednodušeného určení funkčního (sub)typu nohy: otlaky pod hlavičkou II. a III. metatarzu znamenají kompenzovaný či flexibilní (sub)typ (RFvarC, FFvarC, FFvalgF); otlaky pod V. metatarzem znamenají nekompenzovaný či rigidní (sub)typ (RFvarN, FFvarN, FFvalgR); otlaky pod hlavičkou I. metatarzu jsou typické pro FFvalg; otlaky na mediálním okraji distálního článku palce jsou typické pro FFvar

Je nutné podotknout, že vznik a rozložení otlaků ovlivňuje také chůze v lépe či hůře padnoucí obuvi, takže při jejich hodnocení se zaměřujeme především na ty, které se nacházejí spíše plantárně než na okrajích nohy, a také věnujeme větší pozornost těm více vyvinutým. Lze logicky předpokládat, že více vyvinuté otlaky jsou důsledkem delšího anebo výraznějšího tlakového působení a jsou tedy odrazem typického zatížení. Zvláštní opatrnost je třeba při hodnocení otlaků na mediálním okraji I. metatarzu (FFvalg) a mediálním okraji distálního článku palce (FFvar), kde se otlaky z (nevhodné) obuvi objevují nejčastěji, zvláště u žen. Čím více se nachází otlak na okraji, tím větší je zřejmě podíl obuvi.

ZÁVĚR

Zjednodušená pravidla sdružených pohybů v kloubech nohy jsou následující:

  1. Supinace v subtalárním kloubu uzamyká Chopartův kloub a pronace v subtalárním kloubu odemyká Chopartův kloub.
  2. Přetrvávající (hyper)pronace v subtalárním kloubu a odemknutí Chopartova kloubu během druhé poloviny fáze opory, tedy při odrazu, vede ke ztrátě vzájemné opory jednotlivých paprsků předonoží, jejich přetížení a vzniku patologií předonoží (analogie pověsti o prutech Svatoplukových).

Zjednodušená typologie funkčních (sub)typů nohy dle otlaků plosky je vhodnou alternativou pro začátečníky či např. studenty v rámci jejich diplomových prací.

Adresa ke korespondenci:

MUDr. Ivan Vařeka, Ph.D.

Rehabilitační klinika FN HK

Nezvalova 265

500 03 Hradec Králové

e-mail: ivanvareka@seznam.cz


Zdroje

1. MICHAUD, T. C.: Foot ortheses and other forms of conservative foot care. Newton, Massachusetts: Thomas C. Michaud, 1997.

2. ROOT, M. L., ORIEN, W. P., WEED, J. H., HUGHES, R. J.: Biomechanical examination of the foot. Vol. I. Los Angeles, Clinical Biomechanics Corporation, 1971.

3. ROOT, M. L, ORIEN, W. P., WEED, J. H.: Normal and abnormal function of the foot. Vol. II. Los Angeles,Clinical Biomechanics Corporation, 1977.

4. VAŘEKA, I., VAŘEKOVÁ, R.: Srovnání výskytu funkčních typů nohy u mužů a žen. Rehabil. fyz. Lék., roč. 15, 2008, č. 2, s. 57-62.

5. VAŘEKA, I., VAŘEKOVÁ, R. The height of the longitudinal foot arch assessed by Chippaux-Smirak index in the compensated and uncompensated foot types according to Root. Acta Gymnica, roč. 38, 2008, č. 1, s. 35-41.

6. VAŘEKA, I., VAŘEKOVÁ, R.: Kineziologie nohy. Olomouc, Univerzita Palackého, 2009.

7. ŽLÁBEK, K.: Soustava svalová. In Berzovanský L. a kol., Soustavná anatomie člověka. Díl I.,Praha, Avicenum, 1976.

Štítky
Fyzioterapie Rehabilitace Tělovýchovné lékařství

Článek vyšel v časopise

Rehabilitace a fyzikální lékařství

Číslo 1

2015 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Diabetická neuropatie a její léčba
nový kurz
Autoři: MUDr. Michal Dubský, Ph.D.

Mnohočetný myelom: Úvodní léčba netransplantovatelných pacientů
Autoři:

Proč v prevenci zubního kazu kartáček nestačí?
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová – Ivančaková, CSc.

Hypersenzitivita dentinu jako příznak poškození tvrdých zubních tkání
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, Ph.D.

Cesta pacienta s CHOPN
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se