Základní pravidla při provádění pracovnělékařských služeb ve světle zákona o specifických zdravotních službách


The basic rules for providing occupational health services by the law concerning specific health services

This review offers basic information about the rules for providing company preventative medical care or occupational health services according to legislation effective in Czech Republic, particularly with regard to those defined by Act 373/2011 Coll., concerning the specific health services. The authors outline the objective of occupational health services, their particular subject matter, employer & employee obligations, as well as the obligations of the providers of these specific health services - general and occupational medicine. The general content of occupational-medical routine check-ups are described, as is the basis for the assessment of medical fitness for a particular job/position, the prescribed particulars of the issued medical assessment and the issue of payment for occupational health services. The paper stresses the need for extensive knowledge and the need for broad interdisciplinary cooperation when conducting these services.

Keywords:
medical fitness for work – occupational health services – medical assessment – categorisation of health risks at work


Autoři: V. Žídková 1;  M. Nakládalová 2;  H. Kollárová 3
Působiště autorů: Všeobecný praktický lékař, Baška Vedoucí lékař: MUDr. Marie Kocichová 1;  Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Klinika pracovního lékařství Přednostka: doc. MUDr. Marie Nakládalová, Ph. D. 2;  Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Ústav preventivního lékařství Přednostka: doc. MUDr. Helena Kollárová, Ph. D. 3
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2013; 93(1): 16-20
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Sdělení podává základní informace o pravidlech provádění závodní preventivní péče neboli pracovnělékařských služeb ve světle legislativy platné v České republice, zvláště s ohledem na zákon 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Autorky pojednávají o cíli pracovnělékařských služeb, o jejich konkrétní náplni, o povinnostech zaměstnavatelů, zaměstnanců a se zvláštním aspektem na povinnosti poskytovatelů těchto specifických zdravotních služeb, kterými jsou poskytovatelé v oboru praktické a pracovní lékařství. Je uvedena také obecná náplň pracovnělékařských preventivních prohlídek, východiska pro posouzení zdravotní způsobilosti ke konkrétní práci, náležitosti vydávaného lékařského posudku i problematika hrazení pracovnělékařských služeb. Sdělení zdůrazňuje potřebu rozsáhlých znalostí a nezbytnost široké mezioborové spolupráce při výkonu těchto služeb.

Klíčová slova:
zdravotní způsobilost k práci – pracovnělékařské služby – lékařský posudek, kategorizace zdravotních rizik práce

Úvod

V průběhu posledních desetiletí se evropská společnost dramaticky mění. Nejen přechod jednoho socioekonomického systému k dalšímu, internacionalizace podniků, fúze finančních a průmyslových organizací, rostoucí tlak v konkurenceschopnosti na evropských a světových trzích, ale i další faktory se významně odráží na rychle se měnících nárocích a podmínkách pracovního prostředí s důrazem na zvýšení produktivity práce a zároveň snížení rostoucích výdajů spojených s pracovními úrazy, nemocemi z povolání či ohrožení nemocí z povolání (1). Globální strategie ochrany zdraví při práci se odráží mj. i v Úmluvě Mezinárodní organizace práce č. 161, kterou ratifikovala i Česká republika již v roce 1988 vyhláškou č. 145/1988 Sb., Úmluva o závodních zdravotních službách (5, 6).

Vzhledem k čerstvé změně legislativy a šíři tohoto oboru, který je dán multidisciplinárním přístupem, je čtenáři nabídnut pohled na základní body části zákona O specifických zdravotních službách, který se věnuje pracovně lékařské problematice a implementaci této a dalších aktuálních právních norem do každodenní praxe.

Pracovnělékařské služby obecně

Základním pilířem pracovnělékařských služeb (dále PLS) je zákon O specifických zdravotních službách č. 373/2011 Sb. (dále jen ZoSZS), hlava IV, díl 2, Pracovnělékařské služby, jenž je platný od 1. dubna 2012 (12). Tento zákon však nelze pojímat samostatně, ale v přímé souvislosti zejména se zákonem O zdravotních službách č. 372/2011 Sb. a dalšími právními předpisy (10, 11). Pracovnělékařské služby jsou komplexními službami pro zaměstnavatele s důrazem na multidisciplinární přístup k této problematice. Jedná se zejména o služby preventivní. Tato sféra však nezahrnuje jen provádění pracovnělékařských preventivních prohlídek a hodnocení zdravotní způsobilosti k práci, ale také hodnocení pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek ve vztahu ke zdraví.

Po poskytovateli PLS se také žádá školení v poskytování první pomoci, dále pak provádění pravidelného dohledu na pracovištích a nad výkonem práce a poradenství zaměstnavateli, a to zejména v oblasti ochrany zdraví při práci se zaměřením na předcházení pracovních úrazů, nemocí z povolání, nemocí spojených s prací (12). Předpokládá se široká erudice lékaře jak ve fyziologii práce, ergonomii, psychologii práce, tak v otázkách bezpečnosti pracoviště, pracovního prostředí a pracovních podmínek a možných preventivních opatřeních. Pracovnělékařské služby zajišťuje zaměstnavatel u poskytovatele PLS v oboru všeobecné praktické lékařství nebo pracovní lékařství (12).

Zákonné povinnosti zaměstnavatele

Zákon o specifických zdravotních službách ukládá zaměstnavateli tyto povinnosti (12):

  • Zaměstnavatel je povinen uzavřít písemnou smlouvu o poskytování PLS.
  • Dojde-li ke změně kategorizace prací (zvýšení) je povinen do 3 měsíců uzavřít novou smlouvu, eventuálně dodatek k stávající smlouvě.
  • Může požádat písemně o lékařskou preventivní prohlídku v rámci PLS registrujícího všeobecného praktického lékaře (dále jen VPL) jen u prací kategorie I.
  • Umožnit lékaři PLS vstup na každé své pracoviště, informovat o hodnocení a prevenci rizik ohrožení života nebo zdraví na pracovišti, poskytnout výsledky měření, technickou dokumentaci strojů a informace rozhodné pro ochranu zdraví.
  • Řídit se závěry lékařského posudku.
  • Při odeslání zaměstnance k prohlídce jej vybavit žádostí obsahující informace o druhu práce, režimu práce a pracovních podmínkách, ke kterým je posouzení zaměstnance požadováno.
  • Odeslat zaměstnance na mimořádnou prohlídku, pokud o to zaměstnanec požádal.
  • Zaměstnavatel má právo odeslat zaměstnance na mimořádnou prohlídku, pokud má pochybnosti o jeho zdravotní způsobilosti k práci.

Zákonné povinnosti zaměstnance

Zaměstnanec je ze zákona povinen (12):

  • Podrobit se pracovně lékařským službám u lékaře, se kterým má zaměstnavatel uzavřenu písemnou smlouvu (neplatí svobodná volba lékaře).
  • Je povinen podrobit se dalším zdravotním službám indikovaným lékařem PLS ke zhodnocení zdravotního stavu za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k práci (poskytovatele těchto dalších služeb určí poskytovatel PLS), i tato další vyšetření jsou součástí PLS.
  • Podrobit se vyšetřením nařízeným podle jiného právního předpisu.
  • Sdělit poskytovateli PLS svého registrujícího VPL a další dispenzarizující lékaře, u kterých je v péči.
  • Sdělit poskytovateli PLS jemu známé nebo podezřelé skutečnosti týkající se ochrany zdraví při práci.

Zákonné povinnosti poskytovatele PLS

Zákon o specifických zdravotních službách ukládá poskytovateli PLS mnoho povinností (12):

  • Informovat zaměstnance o vlivu pracovních podmínek na jeho zdraví, informovat zaměstnavatele o vlivu pracovních podmínek na zdraví jeho zaměstnanců.
  • Provádět pravidelný dohled na pracovištích.
  • Neprodleně oznamovat zaměstnavateli skutečnosti o negativních faktorech ovlivňujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
  • Spolupracovat se zaměstnavatelem, zaměstnanci, pracovníky BOZP, odbory, kontrolními orgány.
  • Podat podnět kontrolním orgánům BOZP, pokud zaměstnavatel nepostupuje podle lékařských posudků nebo neplní povinnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví.
  • Vést odděleně zdravotnickou dokumentaci o konkrétních zaměstnancích od záznamů o službách prováděných pro zaměstnavatele.
  • Vést odděleně zdravotnickou dokumentaci o zaměstnanci v souvislosti s PLS a zdravotnickou dokumentaci o pacientovi, pokud je poskytovatel PLS současně registrujícím VPL.

Pokud má lékař podezření na změnu pracovních podmínek je oprávněn požadovat po zaměstnavateli měření, příp. jiné expertízy. Zaměstnavatel je povinen měření zajistit. Nesouhlasí-li, požádá o stanovisko příslušný Orgán ochrany veřejného zdraví (dále OOVZ) nebo Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dále SÚJB) (12).

Úhrada pracovně lékařských služeb

Zaměstnavatel hradí pracovnělékařské služby poskytované podle ZoSZS s výjimkou (12):

  • posuzování nemocí z povolání (dále NzP),
  • sledování vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách u klientů s NzP,
  • lékařské prohlídky prováděné po skončení rizikové práce.

Uchazeči o zaměstnání

Jde-li o osobu ucházející se o zaměstnání, postupuje se při posuzování její zdravotní způsobilosti k práci obdobně jako při posuzování zaměstnanců v rámci PLS. Vstupní lékařská prohlídka se uskutečňuje u poskytovatele PLS, se kterým má zaměstnavatel uzavřenu písemnou smlouvu. ZoSZS dává možnost zaměstnavateli odeslat uchazeče i k registrujícímu VPL, ale pouze v případě, že se jedná o práci kategorie první.

Uchazeč o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilého, nepodrobí-li se před vznikem pracovněprávního nebo obdobného vztahu vstupní lékařské prohlídce.

Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou jinak nebo nestanoví-li právní předpis jinak (12).

Pracovnělékařské služby z pohledu denní praxe všeobecného lékaře – zaměřeno na lékařské preventivní prohlídky

Základním kamenem pro poskytování PLS je úzký vztah lékaře PLS s podnikem. Klíčová je znalost pracovní činnosti (co), výrobního procesu (jak), pracovního prostředí (kde) a podmínek prováděné práce (za jakých podmínek).

Zaměstnavatel vysílá svého zaměstnance/uchazeče o zaměstnání k pracovnělékařské prohlídce s písemnou žádostí, která ze zákona musí obsahovat mj. druh práce, režim práce a pracovní podmínky, ke kterým je posouzení zaměstnance požadováno (12). Žádost je součástí zdravotnické dokumentace.

Výstupem preventivní lékařské prohlídky v rámci PLS je vypracování lékařské zprávy pro registrujícího praktického lékaře a vypracování lékařského posudku pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci, a to na základě:

  1. výpisu ze zdravotnické dokumentace od registrujícího praktického lékaře,
  2. znalosti zdravotní náročnosti a podmínek práce,
  3. výsledku vlastní lékařské prohlídky a dalších odborných vyšetření, jsou-li potřeba.

Jednotlivé body jsou dále blíže rozebrány.

1. Výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího praktického lékaře

Výpis ze zdravotnické dokumentace se obecně řídí vyhláškou ministerstva zdravotnictví č. 98/2012 Sb. o zdravotnické dokumentaci, příloha 1 Minimální obsah samostatných částí zdravotnické dokumentace (7). Výpis si lze vyžádat prostřednictvím posuzované osoby (12). Registrující lékař má na vypracování výpisu ze zákona lhůtu až 30 dnů, proto je žádoucí instruovat zaměstnance, aby si zajistil výpis včas. Pokud se jedná o příslušníka jiného cizího státu než Slovenska, pak je nutný úředně ověřený překlad (12). Vyhotovení tohoto výpisu není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, a proto je nutné uhradit registrujícímu lékaři odpovídající částku. Vzhledem k tomu, že dle Úmluvy Mezinárodní organizace práce a platné legislativy ČR nesmí být úhrada za žádnou část pracovně lékařských služeb spojena s finanční újmou zaměstnance, nese odpovědnost za úhradu výpisu registrujícího PL zaměstnavatel (v praxi většinou na místě zaplatí zaměstnanec a na základě příjmového dokladu vystaveného registrujícím lékařem je částka následně zaměstnanci zaměstnavatelem proplacena).

Z výpisu lékař PLS čerpá zejména tyto informace:

  • osobní anamnéza – chronická onemocnění, ale i akutní onemocnění, se kterými se kdy zaměstnanec léčil a jsou vzhledem k posouzení zdravotní způsobilosti k práci důležitá, např. 10/2011 ataka neuropatie středového nervu vpravo, vyžadující pracovní neschopnost a rehabilitační léčbu, 1998-2000 recidivující tendovaginitidy antebrachii l.dx. atp.,
  • farmakologická anamnéza,
  • alergologická anamnéza,
  • abúzus návykových látek včetně alkoholu,
  • pracovní anamnéza včetně rozboru pracovních neschopností za poslední období,
  • cenné jsou informace o četnosti návštěv ordinace, dispenzarizace jinými lékaři, vztah k zaměstnání atd.,
  • příp. výsledky jiných vyšetření (biochemická vyšetření, EKG apod.), informace o invaliditě a kontraindikacích pro výkon práce atd.

2. Znalost zdravotní náročnosti a podmínek práce

Jak již bylo řečeno, základním pilířem poskytování PLS je dokonalá znalost pracovní činnosti (co), výrobního procesu (jak), pracovního prostředí (kde) a podmínek prováděné práce (za jakých podmínek). Klíčová je tedy návštěva podniku lékařem a dokonalé seznámení se s provozem. Samozřejmostí je prostudování a znalost přítomných zdravotních rizik na jednotlivých pracovních pozicích a znalost míry těchto rizik, tedy jejich kategorizace.

Kategorizace zdravotních rizik práce je povinná, jak vyplývá z § 37 Zákona o ochraně veřejného zdraví (9). Zdravotní riziko sledovaného faktoru dělíme do čtyř kategorií:

  1. kategorie I – faktor se nevyskytuje nebo je jeho vliv na zdraví nevýznamný i pro handicapované osoby.
  2. kategorie II – zátěž nepřekračuje legislativou dané limity, nelze však vyloučit nepříznivý účinek na zdraví u vnímavých jedinců.
  3. kategorie III – významná míra rizika, překračuje limitní hodnoty, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků, jsou nutná náhradní technická a organizační opatření.
  4. kategorie IV – vysoká míra zdravotního rizika, vysoce překračuje stanovené limity, musí být dodržován soubor preventivních opatření (4, 13).

Podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli stanoví vyhláška č. 432/2003 Sb. (8).

Lékař poskytující PLS musí znát tyto faktory, měl by být obeznámen s principem jejich měření, samozřejmostí je znalost nemocí, které mohou z jednotlivých rizikových faktorů pocházet, zejména nemocí, které mohou být hlášeny jako nemoci z povolání, měl by být schopen zaměstnavateli poskytnout poradenství v otázkách prevence při jednotlivých typech zátěže.

Samotnou analýzu zdravotních rizik provádí zaměstnavatel, případná měření zajišťuje ve spolupráci s akreditovanými pracovišti, např. zdravotními ústavy. O zařazení prací do III. nebo IV. kategorie rozhoduje OOVZ nebo SÚJB. Práce do kategorie II. zařazuje zaměstnavatel, tuto skutečnost je však povinen oznámit příslušnému orgánu ochrany zdraví. Ostatní práce se považují za práce kategorie I.

Znalost platné kategorizace zdravotních rizik konkrétní pracovní pozice je nepostradatelná. Nelze například pracovat pouze na základě domněnky, že se určitá zátěž na pracovišti vyskytuje. Kdo z nás si například nemyslí, že je na pracovišti psychicky přetížen? Psychická zátěž je však definovaná legislativně, a to jako práce ve vnuceném tempu (co je vnucené pracovní tempo nám opět určuje právní norma, zde NV 361/2007 Sb., §31, odst. 3), dále jako práce spojená s monotonií (monotónnost opět jasně specifikována NV 361/2007 Sb., §31, odst. 2), dále se jedná o práci v třísměnném nebo nepřetržitém provozu nebo práce pouze v noční směně (2). I když právě hodnocení psychické zátěže zřejmě dozná v krátké době i legislativní změnu.

3. Vlastní pracovnělékařská preventivní prohlídka

Na úvod této podkapitoly jen malé připomenutí, že preventivní lékařská prohlídka v rámci pracovně lékařských služeb se liší od preventivní lékařské prohlídky hrazené z veřejného zdravotního pojištění a prováděné registrujícím praktickým lékařem ve dvouletých intervalech. Tato preventivní prohlídka má za cíl odhalení obecných onemocnění, intervenci běžných rizikových faktorů, screening zaměřený na nejčastěji se vyskytující choroby jako diabetes mellitus, hyperlipidémie, kardiovaskulární onemocnění, mammologický screening, screening kolorektálního karcinomu atd. Lékařská preventivní prohlídka v rámci PLS je zaměřena na prevenci chorob vyvolaných působením rizikových faktorů pracovního prostředí a ochranu zdraví při práci. Přesto, že obě tyto prohlídky mají společný cíl, a tím je prevence, nelze tyto prohlídky zaměňovat.

Četnost a náplň lékařských preventivních prohlídek v rámci PLS řeší směrnice ministerstva zdravotnictví (MZ) č. 49/1967 o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, v platném znění (3). Jiné právní předpisy pak řeší speciální situace, např. posuzování zdravotní způsobilosti k řízení morových vozidel, posuzování zdravotní způsobilosti k povolání zdravotníka, problematiku práce mladistvých, příslušníků hasičských sborů atp. V současné době je v legislativním procesu vyhláška o pracovně lékařských službách, která by měla blíže určovat jak druhy, tak četnost i obsah lékařských prohlídek.

Lékařská preventivní prohlídka v rámci PLS se tedy skládá z pečlivého rozboru anamnézy, komplexního fyzikálního vyšetření a dalších odborných vyšetření, jsou-li potřeba, vše s důrazem na vztah k vykonávané práci a podmínkám, za kterých je práce vykonávána.

Odebráním anamnézy získáváme mnoho cenných informací (13):

  • subjektivní zhodnocení zaměstnance svého aktuálního zdravotního stavu vzhledem k pracovní zátěži;
  • precizní odebrání kompletní pracovní anamnézy včetně rozboru zdravotních rizik, se kterými se zaměstnanec v předešlých zaměstnáních setkal;
  • nedílnou součástí je přesný popis současné pracovní pozice zaměstnance s uvedením kategorizace zdravotních rizik dané práce;
  • zjištění pracovní neschopnosti za poslední období;
  • chronická onemocnění, dříve prodělaná akutní onemocnění, úrazy;
  • abúzus návykových látek včetně nikotinu a alkoholu;
  • farmakologická anamnéza;
  • alergologická anamnéza;
  • pokud je to účelné, pak zjišťujeme např. i hereditární zátěž.

Následuje kompletní fyzikální vyšetření včetně změření krevního tlaku, pulzu, stanovení výšky zaměstnance a jeho hmotnosti, orientační neurologické, ortopedické, kožní vyšetření s důrazem na systémy, které mohou být ovlivněny prací, chemické vyšetření moči, orientační vyšetření sluchu, zraku (zraková ostrost, barvocit, orientačně perimetr) (4, 13).

Je-li potřeba, pak dále doplníme:

  • vyšetření nutná k vyloučení eventuálních kontraindikací k práci – individuálně, např. neurologické, diabetologické, kardiologické vyšetření atp.,
  • vyšetření nařízená jiným právním předpisem.

Pokud se stanovená odborná vyšetření na našem pracovišti neprovádějí (např. RTG plic, spirometrie, audiometrie dle Fowlera atd.), pak o tato vyšetření žádáme příslušné odborné lékaře, nejlépe s erudicí v oblasti pracovního lékařství. Na žádance je nezbytné vždy uvádět „Z“ diagnózu (např. Z 57.0 hluk v pracovním prostředí, Z 57.7 vibrace atd.) a další náležitosti žádanky dle platné legislativy (vyhláška 98/2012 Sb.), mj. se v žádosti o odborné vyšetření vedle informací o zjištěném zdravotním stavu vždy uvádí údaje o výskytu rizikových faktorů a zdravotní náročnosti práce a podmínkách, za kterých je posuzovaná činnost vykonávána. Dále je nutné znát vyšetření, která jsou nařízená a která požadujeme. V rámci pracovního lékařství nelze daná vyšetření zaměňovat.

Z praxe uvádíme pro příklad pracovní pozici „obsluha montáže sestav, vrtačky a vyrážečky“, zde je výsledná kategorie zdravotního rizika III (vibrace kategorie III, hluk II, lokální fyzická zátěž II, psychická zátěž II, pracovní poloha II). OOVZ stanovil minimální frekvenci lékařských pravidelných preventivních prohlídek á 2 roky, kromě základního vyšetření i chladový test a pletysmografii prstů horních končetin. Vzhledem k tomu, že poskytovatel PLS nemůže uskutečnit pletysmografické vyšetření ve své ordinaci, je nucen k tomuto vyšetření zaměstnance odesílat. Mnoho cévních ambulanci nabízí pletysmografické vyšetření, ale ne v kombinaci s chladovým testem tak, jak je to nutné provést pro účely pracovního lékařství. Toto kompletní vyšetření (tedy kombinaci chladového testu a prstové pletysmografie) jsou schopni zajistit oddělení pracovního lékařství, která také erudovaně vyšetření zhodnotí. Vzhledem k tomu, že se jedná o součást pracovnělékařské péče, není toto vyšetření v rámci preventivní prohlídky hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, nýbrž úhrada je požadována po zaměstnavateli.

Druhy pracovnělékařských preventivních prohlídek jsou následující (4, 13):

  • Vstupní lékařská prohlídka se uskutečňuje před vznikem pracovněprávního nebo obdobného vztahu nebo před přeřazením na práci s vyšší zdravotní náročností. Má zejména vyloučit kontraindikace k pracovnímu zařazení a k používání osobních ochranných pracovních pomůcek, má maximálně minimalizovat riziko negativního vývoje zdravotního stavu výkonem dané profese.
  • Pravidelná lékařská prohlídka klade důraz na posouzení vývoje zdravotního stavu vzhledem k pracovní zátěži, dominuje snaha o včasný záchyt poškození zdraví z práce.
  • Mimořádná lékařská prohlídka se kromě jiného zaměřuje na konkrétní problém, vzhledem ke kterému se o prohlídku žádalo. Tuto prohlídku může žádat dle z. 373/2011 Sb. zaměstnanec, pokud o to požádal nebo zaměstnavatel, pokud má pochybnosti o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci. Dále tuto prohlídku může nařídit OOVZ, SÚJB. I lékař PLS může tuto prohlídku nařídit, pokud zjistí, že osoba není nadále zdravotně způsobilá, nebo pokud mu jiný lékař oznámí důvodné podezření na změnu zdravotního stavu významně související se zdravotní způsobilostí k práci.
  • Výstupní lékařská prohlídka má za úkol zjistit změny zdravotního stavu vzniklé v příčinné souvislosti s výkonem dané práce. Uskutečňuje se vždy před ukončením pracovního poměru, dále před ukončením práce z důvodu převedení na práci s nižší zdravotní náročností, nebo pokud jde o jiný druh práce. Výstupem (kromě lékařské zprávy) není lékařský posudek, ale potvrzení o absolvování prohlídky. Výstupní lékařská prohlídka je velmi cenná zejména pro zaměstnavatele. V určitých případech to může být jeho ochrana před případným pozdějším přiznáním nemoci z povolání vzniklé na jeho pracovišti.
  • Následná lékařská prohlídka by měla včasně zachytit onemocnění související s prací i po delším časovém období od ukončení pracovní činnosti (např. choroby vycházející z pracovní expozice volnému krystalickému oxidu křemičitého (dále SiO2, azbestu, karcinogenů atd.). Obsah a četnost nařizuje OOVZ.

Výstupy lékařské preventivní prohlídky

Výstupem lékařské preventivní prohlídky v rámci PLS je:

  • lékařská zpráva pro registrujícího praktického lékaře,
  • lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci.

Obsah lékařské zprávy pro registrujícího praktického lékaře vychází opět z vyhlášky MZ o zdravotnické dokumentaci č. 98/2012 Sb (7). Měla by zejména uvádět údaje o zjištěném zdravotním stavu vzhledem ke konkrétnímu pracovnímu zařazení, náročnosti a podmínek dané práce zaměstnance, včetně výsledků eventuálních dalších vyšetření. Náležitosti lékařského posudku jsou upraveny legislativně vyhláškou MZ o zdravotnické dokumentaci č. 98/2012 Sb. a dále Zákonem o specifických zdravotních službách č. 373/2011 Sb. (7, 12). Mezi formální náležitosti posudku dle uvedené vyhlášky patří identifikační údaje poskytovatele PLS (IČO, sídlo, razítko), identifikační údaje lékaře, který posudek jménem poskytovatele vydal (jméno, příjmení, podpis), identifikační údaje zaměstnance (jméno, příjmení, datum narození, místo pobytu), pořadové číslo nebo jiné evidenční označení posudku, účel vydání posudku (zde posouzení zdravotní způsobilosti k práci), jednoznačný posudkový závěr (osoba je zdravotně způsobilá, způsobilá s podmínkou, nezpůsobilá, pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost), platnost posudku, poučení o možnosti podání návrhu na přezkoumání, datum vystavení posudku (7). Dále u pracovnělékařského posudku uvádíme identifikační údaje zaměstnavatele (název, sídlo, IČ), pracovní zařazení posuzované osoby, druh a režim dané práce a kategorizace zdravotních rizik konkrétní pracovní pozice, ke které je posouzení zdravotního stavu zaměstnance požadováno (4).

V praxi se často podává návrh na přezkoumání lékařského posudku právě pro jeho formální nedostatky. Proto je nezbytné pečlivé vypracování posudku v souladu s platnou legislativou. Lékařský posudek musí být vydán do 10 pracovních dnů od provedení posledního vyšetření. Poskytovatel PLS zajistí neprodleně jeho prokazatelné předání posuzované osobě i zaměstnavateli (podpis, poštovní doručenka, elektronicky – datová schránka). Stejnopis posudku včetně záznamu o jeho prokazatelném předání je součástí zdravotnické dokumentace.

Závěr

Pracovnělékařská problematika je velmi rozsáhlá. Klíčovým pro práci v daném oboru je multidisciplinární přístup založený na skloubení lékařského umění, erudice v oblasti fyziologie práce, ergonomie, psychologie práce, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci atd., vše na bázi znalostí platné legislativy. Cílem je zdravý a spokojený zaměstnanec.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Věra Žídková

Hodoňovice 226, 739 01 Baška

e-mail: vera.kocichova@post.cz


Zdroje

1. Assennato G, Baranski B, Binst GL, et al. Occupational Medicine in Europe: Scope and Competencies. Copenhagen: WHO Regional Office for Europe, 2000.

2. NV 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

3. Směrnice ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 o posuzování zdravotní způsobilosti k práci v platném znění.

4. Tuček M, Cikrt M, Pelclová D. Pracovní lékařství pro praxi. Praha: Grada Publishing 2005.

5. Úmluva MOP č. 161 o základních zdravotních službách, 1985.

6. Vyhláška č. 145/1988 Sb., úmluva o závodních zdravotních službách.

7. Vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci.

8. Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení p rací s azbestem a biologickými činiteli.

9. Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví.

10. Zákon č. 262/2006, zákoník práce.

11. Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách.

12. Zákon č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách.

13. Žídková V. Závodní preventivní péče. Practicus 2011; 10(4): 31–33.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 1

2013 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Pacient na antikoagulační léčbě v akutní situaci
nový kurz
Autoři: MUDr. Jana Michalcová

Kopřivka a její terapie
Autoři: MUDr. Petra Brodská

Uroinfekce v primární péči
Autoři: MUDr. Marek Štefan

Roztroušená skleróza a plánování těhotenství
Autoři: MUDr. Radek Ampapa

Alergenová imunoterapie v léčbě inhalačních alergií
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se