#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Městnavá srdeční slabost:neuroendokrinní a zánětliváodpověď


Congestive Heart Failure: Neuroendocrine and Inflammatory Response

Congestive heart failure is a disorder that is set off by a noxious event which has damaged theheart muscle. The resulting loss of cardiac cells, i.e. the myocytes, diminishes the ability of themyocardium to perform work. The harmful event may have an abrupt onset, e.g. myocardialinfarction, or a gradual onset, e.g. valvular disease, or it may be of hereditary nature, e.g.cardiomyopathies. Most patients who survive the initial noxious event remain, for some timeat least, asympatomatic or minimally symptomatic. They develop signs and symptoms of heartfailure only after left ventricular dysfunction has been present for some period of time. Thisperiod is interindividually highly variable. Following the initial decline in pumping capacity ofthe heart, compensatory mechanisms are activated, like the adrenergic nervous system, therenin-angiotensin-aldosterone system, or the inflammatory cytokine system. In the short term,these compensatory systems are able to restore cardiovascular function to a near-normal range.However, in the long run, their sustained activation leads to secondary damage of the heartmuscle, resulting in left ventricular remodelling and cardiac decompensation. Consequently,patients exhibit transition from asymptomatic left ventricular dysfunction to full-blown heartfailure. Although there may be some modest declines in the overall pumping capacity of theheart preceding cardiac decompensation, novel evidence suggests that progression to heartfailure occurs independently of the hemodynamic status of the patients. The transition fromasymptomatic ventricular dysfunction to symptomatic heart failure is not any longer viewedas a result of further decline in mechanical function of the heart. Instead, it seems plausible toaccept the explanation that overexpression of compensatory mediators contributes to diseaseprogression, by virtue of their direct toxic effects on the heart and circulation.

Key words:
left ventricular dysfunction - neurohumoral response - inflammatory responseremodelling - cardiac failure.


Autoři: P. Kuneš;  M. Solař
Působiště autorů: Kardiochirurgická klinika FN a LF UK, Hradec Králové, přednosta prof. MUDr. J. Dominik, CSc.
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2003; (2): 66-71
Kategorie: Články

Souhrn

Městnavá srdeční slabost představuje poruchu, na jejímž počátku je poškození srdečního svalu,které vede ke ztrátě kardiomyocytů. Toto poškození ve svých důsledcích omezuje schopnostmyokardu vykonávat mechanickou práci. Poškození srdečního svalu může proběhnout akutně,jak tomu je při infarktumyokardu, nebo postupně, jak tomu bývá pří chlopenních vadách, anebose může jednat o vrozenou poruchu, například některou formu kardiomyopatie. V mnohapřípadech zůstávají nemocní po prvotním poškození myokardu asymptomatičtí nebo jen minimálněsymptomatičtí.Krozvoji klinických příznaků městnavé srdeční slabosti dochází většinouaž po období bezpříznakové levokomorové dysfunkce. V trvání této asymptomatické fáze jsoumezi nemocnými velké rozdíly. Pokles výkonnosti srdečního svalu vede k aktivaci kompenzačníchmechanismů, jako je sympatoadrenergní nervový systém, systém renin-angiotenzin-aldosterona systém prozánětlivých cytokinů. Tyto kompenzační mechanismy jsou schopnykrátkodobě obnovit funkce kardiovaskulárního aparátu. Jejich setrvalá aktivace však vedek druhotnému poškození srdečního svalu, jehož důsledkemje přestavba (remodelace) levé komorya kardiální dekompenzace. Nemocní přecházejí z bezpříznakového stadia do fáze manifestníhosrdečního selhávání. V této fázi už většinou nedochází k dalšímu výraznějšímu poklesu ejekčnífrakce. Podle nových poznatků se rozvoj manifestního srdečního selhávání odehrává nezávislena aktuálním hemodynamickém profilu nemocných. Přechod bezpříznakového období, tedylevokomorové dysfunkce, do klinicky zřejmého srdečního selhávání nelze vysvětlit pokračujícíztrátou mechanické výkonnosti myokardu. Vyvolávající příčinou kardiální dekompenzace jezřejmě vystupňovaná tvorba neurohumorálních a prozánětlivýchmediátorů, které se vyznačujítoxickým působením na kardiovaskulární aparát.

Klíčová slova:
levokomorová dysfunkce - neurohumorální odpověď - zánětlivá odpověď - remodelace - srdeční selhání.

Plné znění tohoto článku není v digitalizované podobě.
V případě zájmu kontaktujte NTO ČLS JEP, které vám může poskytnout sken časopisu.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař


2003 Číslo 2
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#