Je empirická antibiotická léčba používána v praktickém lékařství přiměřeně?

English info

Biomonitoring -⁠ II. Odběr biologických vzorků

Analýza kontaminantů prostředí v biologickém materiálu člověka pro účely monitorování vyžaduje precizní specifikaci a standardizaci všech odběro -⁠ vých postupů před vlastním zahájením aktivit. Výběr relevantních biomarkerů (analytů) v odpovídajících matricích, určení potřebného počtu vzorků, volba způsobu a termínu odběru, vhodných nádobek, skladování vzorků a každá další manipulace s nimi musí být písemně podchycena v souladu s požadavky správné laboratorní praxe.

:

Autoři: H. Kubešová; J. Holík; L. Bogrová; D. Syslová
Působiště autorů: Klinika geriatrie, ošetřovatelství a praktického lékařství LF MU Brno, přednostka kliniky doc. MUDr. K Kubešová, CSc.
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2001; (11): 657-660
Kategorie: Články

Souhrn

Úvod:
Rozšiřující se nabídka širokospektrých antibiotik sice umožňuje jejich bezpečnější empirické používání, nicméně stále by měla být obecným pravidlem snaha o pátrání po etiologickém agens a jeho citlivosti. Druhá linie antibiotické terapie by neměla být zaváděna opět empiricky. Cffem práce bylo zjistit aktuální stav v terénní praxi.Soubor nemocných a metodika: V období chřipkové epidemie v únoru a březnu 2000 jsme ve spolupráci s praktickými lékaři sledovali nemocné se sekundární komunitní infekcí nasedající na virové onemocnění. Sledovali jsme četnost odebraných vzorků biologického materiálu pro mikrobiologické vyšetření a přínos výsledků tohoto vyšetření pro další volbu antibiotické léčby. Zvláštní pozornost jsme věnovali skupině nemocných s rizikovými faktory pro rozvoj infekčních komplikací, jako je vyšší věk, cukrovka, kouření, přítomnost závažného chronického onemocnění (chronická obstrukční plicní nemoc, srdeční selhání), a porovnávali jsme klinický průběh sekundárních infekcí a způsob jejich léčení se skupinou nemocných bez rizikových faktorů.Výsledky: Při zahájení empirické antibiotické léčby byly odebrány vzorky biologického materiálu pouze u 18 nemocných ze 74 (24 %), z nich 12 bylo nutno léčit dalším antibiotikem. Mikrobiologické vyšetření bylo výtěžné u 12 pacientů z 18 (66 %), přičemž u 9 byla tato informace použita pro další volbu antibiotika. Ze zbývajících 56 nemocných, u kterých nebyl odebrán úvodní vzorek, bylo 19 nutno léčit dalším antibiotikem -⁠ opět empiricky. Při sledování skupiny s rizikovými faktory a srovnání se skupinou bez rizikových faktorů jsme zjistili významně vyšší počet nemocných léčených druhou volbou antibiotik (13 z 22 vs. 18 z 52, R2 = 3,84) v rizikové skupině.Závěr: Zavádění druhé linie antibiotické léčby empiricky bylo zjištěno u vysokého procenta nemocných s nasedajícími infekčními komplikacemi viróz. Nutnost léčby druhou volbou antibiotik je významně vyšší u nemocných s rizikovými faktory. K zajištění cffené antibiotické léčby v druhé linii a ke sledování rozvoje rezistence je nutno zvýšit frekvenci odběrů biologických vzorků pro mikrobiologické vyšetření.

Klíčová slova:
antibiotická terapie -⁠ infekce -⁠ mikrobiologické vyšetření -⁠ komplikace virózy.

Plné znění tohoto článku není v digitalizované podobě.

V případě zájmu kontaktujte NTO ČLS JEP, které vám může poskytnout sken časopisu.