Nemoci z povolání přenosné a parazitární hlášené u vojáků z povolání v letech 2007–2012


Infectious and parasitic occupational diseases notified in professional soldiers in the years 2007–2012

The study freely related to the article published in Occupational Medicine (Pracovní lékařství 2007, vol. 59, No. 3, p. 102–104) written by Josef Pavel, M.D., Ph.D., senior consultant at the Occupational Medicine Ward of Central Military Hospital – Military University Hospital in Prague. The author briefly surveys military missions and localities, where Czech Soldiers acted in a given time period. The spectrum of acknowledged occupational diseases, both infectious and parasitic is accordingly associated.

Keywords:
military missions – infectious and parasitic diseases – epidemiologically serious and climatically difficult area


Autoři: J. Tomšíček
Působiště autorů: Oddělení nemocí z povolání, Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha primář MUDr. Josef Pavel, Ph. D.
Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 67, 2015, No. 3-4, s. 115-120.
Kategorie: Přehledový článek

Souhrn

Práce volně navazuje na stať uveřejněnou v časopisu Pracovní lékařství (2007, roč. 59, č. 3, s. 102–104), kterou napsal MUDr. Josef Pavel, Ph.D., primář Oddělení nemocí z povolání Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha. Autor podává stručný přehled druhů vojenských misí a lokalit, ve kterých čeští vojáci v uvedeném časovém rozpětí působili. S tím souvisí i spektrum přiznaných nemocí z povolání přenosných a parazitárních.

Klíčová slova:
vojenské mise – nemoci přenosné a parazitární – oblasti epidemiologicky závažné a klimaticky obtížné

ÚVOD

Vojáci naší armády vyjíždějí každoročně k plnění svých úkolů do řady zemí celého světa. Mimo jiné na ně číhají různá rizika, mezi něž se řadí i rizika zdravotní, jako jsou úrazy a nemoci. Dále se text věnuje nemocem přenosným a parazitárním.

Armáda České republiky (AČR) se v roce 2007 účastnila sedmi zahraničních operací na území Afghánistánu, Bosny a Hercegoviny, Iráku a Kosova. Vojenští pozorovatelé AČR působili v pěti mírových misích pod hlavičkou OSN – Gruzie, Kongo, Etiopie, Kosovo, Libérie.

V roce 2008 se AČR zapojila do šesti zahraničních operací na území Bosny a Hercegoviny, Kosova, Iráku, Afghánistánu a Čadu. Vojáci byli vysláni též na zahraniční pracoviště v USA (Tampa, Norfolk) a v Belgii (Mons, Brusel). Vojenští pozorovatelé působili v šesti mírových misích OSN (Gruzie, Kongo, Etiopie, Kosovo, Libérie, Afghánistán).

Armáda České republiky se v roce 2009 zapojila do 8 zahraničních operací na území, Kosova, Iráku, Afghánistánu, Čadu, Egypta, Litvy a Německa. Vojenští pozorovatelé AČR působili v roce 2009 ve čtyřech mírových misích OSN (Gruzie, Kongo, Kosovo, Afghánistán).

V roce 2010 naši vojáci plnili úkoly v pěti zahraničních operacích na území Kosova, Afghánistánu, Bosny a Hercegoviny, Velké Británie a Egypta. Vojenští pozorovatelé AČR působili v roce 2010 ve třech mírových misích OSN (Kongo, Kosovo, Afghánistán).

Armáda České republiky působila v roce 2011 v pěti zahraničních operacích na území Kosova, Afghánistánu, Bosny a Hercegoviny, Velké Británie a Egypta. Vojenští pozorovatelé AČR působili v roce 2011 ve třech mírových misích OSN (Kongo, Kosovo, Afghánistán).

Vojáci působili v roce 2012 v šesti zahraničních operacích na území Kosova, Afghánistánu, Bosny a Hercegoviny, Velké Británie, Egypta a Litvy. Vojenští pozorovatelé AČR byli v roce 2012 ve čtyřech mírových misích OSN (Kongo, Kosovo, Afghánistán, Sýrie).

V roce 2013 byly aktuální mise v Afghánistánu (Úkolové uskupení AČR ISAF), v Kosovu (KFOR), v Somálsku (EU-NAVFOR – Atalanta), na Sinaji (MFO), v Bosně a Hercegovině (Althea-EUFOR), v Mali (EU TM). Vojáci plní rovněž úkoly na základě požadavků mezinárodních vládních organizací (Evropská unie, Organizace spojených národů, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě). V rámci OSN vyjíždějí naši vojáci jako pozorovatelé do Konga (MONUSCO), Kosova (UNMIK), Afghánistánu (UNAMA) a do Sýrie (UNSMIS) [18].

Dopravní infrastruktura v Kongu
Obr. 1. Dopravní infrastruktura v Kongu

Ženy v Kongu a velké prádlo
Obr. 2. Ženy v Kongu a velké prádlo

Sparťanský život odloučených jednotek naší armády v Iráku
Obr. 3. Sparťanský život odloučených jednotek naší armády v Iráku

Základna vojáků v Iráku
Obr. 4. Základna vojáků v Iráku

Ubikace na základně
Obr. 5. Ubikace na základně

Letecký záběr krajiny v Libérii
Obr. 6. Letecký záběr krajiny v Libérii

Z uvedeného výčtu zemí, v nichž působí či působili naši vojáci, jsou zřejmá možná infekční rizika pro příslušníky české armády. Jiná jsou v zemích jako Irák, Afghánistán, Egypt, Sýrie, Kongo a odlišná jsou ve Spojených státech amerických, v zemích Evropské unie.

Vojáci vracející se ze zahraničních misí v epidemiologicky závažných oblastech jsou vyšetřováni naším pracovištěm Oddělení nemocí z povolání (ÚVN). Samotné vyšetření je realizováno v Centru biologické ochrany (CBO) Těchonín. Vojáci jsou zde vyšetřováni s důrazem na jejich aktuální zdravotní stav v kontextu možných zdravotních rizik a přenosu infekčních onemocnění na civilní obyvatelstvo. Anamnéza subjektivní i objektivní z dostupné zdravotní dokumentace, fyzikální a paraklinická vyšetření včetně sérologických [4] pomáhají k včasnému odhalení infekčních onemocnění.

Tabulka 1 ukazuje názorně přehled onemocnění, jež byla ve sledovaném období hlášena jako nemoc z povolání u vojáků z povolání podle kapitoly V přílohy k nařízení vlády č. 114/2011 Sb.

Tab. 1. Nemoci z povolání přenosné a parazitární u vojáků z povolání v letech 2007–2012 hlášené podle kapitoly V, položek 1–3 seznamu nemocí z povolání
Nemoci z povolání přenosné a parazitární u vojáků z povolání v letech 2007–2012 hlášené podle kapitoly V, položek 1–3 seznamu nemocí z povolání

Nejčastějším onemocněním je giardióza projevující se jako průjmovité onemocnění u vojáků v zahraničních misích včetně pozorovatelských. Na druhém místě je – co do počtu – malárie, kterou onemocněli vojáci na pozorovatelských misích.

Leptospirózou onemocněl voják v České republice při výcviku. Při překonávání vodní překážky se napil vody. Objevily se horečky, křeče v břiše s průj­my, celková únava, nechutenství, bolesti svalů a kloubů, teploty přes 38 °C. Pro trvající obtíže byl podrobněji vyšetřen ve spádové vojenské nemocnici s nálezem hepatopatie a nefropatie.

Voják na pozorovatelské misi v Kongu onemocněl horečkou dengue. Kromě vysokých teplot měl kožní projevy, bolesti v zádech. Laboratoř ukázala trombocytopenii a ultrazvuk známky hepatosplenomegalie.

Kongo a Libérie jsou země, kde vojáci onemocněli malárií.

Giardia lamblia, kampylobakter a améby způsobovaly průjmovitá onemocnění v Afghánistánu, Iráku i Kongu.

Graf 1 znázorňuje rozložení hlášených nemocí z povolání přenosných a parazitárních.

Celkový přehled nemocí z povolání
Graf 1. Celkový přehled nemocí z povolání

DISKUSE

Toto sdělení shrnuje údaje v dané problematice za dobu 6 let a ve srovnání s předchozím obdobím 11 let [12] je zřejmé, že trend počtu hlášených nemocí z povolání přenosných a parazitárních není klesající. Do značené míry je to způsobené poměrně bohatým souborem lokalit a misí, kam jsou naši vojáci vysíláni a také délkou trvání mandátu v jednotlivých zemích. Válka v Iráku trvala od roku 2003 do prosince 2011. Dále trvá mise v Afghánistánu.

„Míra rizika vzniku infekčního onemocnění je v Afghánistánu velmi vysoká. Riziko samozřejmě záleží na lokalitě, individuální expozici, nadmořské výšce aj. Pro celé území je typický všudypřítomný prach, který může v mnoha případech sloužit jako vektor nákazy“ [13]. Mezi nejčastější nemoci přenášené hmyzem patří malárie, leishmanióza a horečka Papatači. Klíšťata přenášejí krymsko-koňžskou hemoragickou horečku, klíšťovou encefalitidu. Drtivá většina afghánského obyvatelstva je nakažena nějakým parazitárním onemocněním, nejčastěji to bývá škrkavka dětská a echinokokóza. Nesmíme opomenout ani další významné nákazy, jako jsou diftérie, tuberkulóza, meningitida nebo třeba zástupci zoonóz – leptospiróza, antrax a poliomyelitida [13, 14].

Mezi vůbec nejčastější infekční nemoci našich vojáků na zahraničních misích, a to nejenom v Afghánistánu patří akutní průjmové onemocnění (APO). Podle etiologických agens můžeme průjmové onemocnění rozdělit na bakteriální (Salmonella, Campylobacter, Shigella, Vibrio a Escherichia coli), virové (sapoviry, proviry – nejznámější původce virus Norwalk a Norwalk-like viry, rotaviry genoskupiny B a C), parazitární (Entamoeba histolytica, Dientamoeba fragilis, Giardia intestinalis, Cryptosporidium parvum, Balantidium coli) a toxické (způsobené toxiny bakterií – Staphylococcus aureus, Clostridium perfringens, Bacillus cereus) [3].

Za sledované období bylo nahlášeno 22 nemocí z povolání způsobené giardiemi a 1 nemoc způsobená amébou. Celkem tedy 23 nemocí způsobených parazity. Důvod, proč zrovna parazity, je jasný. Vyplývá z prováděných karanténních vyšetření po návratu z vojenské mise, kdy se provádí parazitologické vyšetření stolice a výtěr z rekta. Virologické vyšetření stolice není běžně prováděné. Cílenými dotazy na vojáky ohledně průjmovitých onemocnění a studiem jejich zdravotní dokumentace zjišťujeme, zda uvedeným onemocněním trpěli. Prakticky ve sto procentech mají vojáci průjem do několika dnů po příletu na své působiště. Zpravidla trvá jeden až tři dny.

S malárií se příslušníci naší armády potkají nejenom v Afghánistánu. Malárie se nevyskytuje v nadmořských výškách vyšších než 2000 metrů. V Afghánistánu je nečastějším původcem malárie Plasmodium vivax v 90 %, vyskytuje se zde však i Plasmodium falciparum. Zvýšené riziko je v období mezi květnem až listopadem [13]. V roce 2011 hlásila americká armáda 124 případů malárie, z toho 99 u aktivních vojáků. Z těchto 99 případů jich 91 bylo získáno v Afghánistánu. V roce 2012 onemocnělo malárií 38 amerických vojáků, z nichž 24 vojáků v Afghánistánu. V 19 případech bylo jako původce určeno Plasmodium vivax, v 6 případech to bylo Plasmodium falciparum. Jako testovací metody byly použity: krevní nátěr, rychlý diagnostický test (RDT) a PCR. Test krevního nátěru byl pozitivní v lokální laboratoři a negativní později v referenčních laboratořích [15, 17].

V našem přehledu bylo přiznáno 5 případů malárie jako nemoci z povolání. Ve 2 případech bylo diagnostikováno Plasmodium falciparum, v 1 případě Plasmodium vivax a ve zbylých 2 případech se druh nepodařilo určit. Všechna onemocnění malárií vznikla u vojáků, kteří se účastnili pozorovatelských misí pod záštitou OSN v Kongu a Libérii. Obdobně tomu bylo i v letech 1996–2006 [11]. Pro přiznání malárie jako nemoci z povolání byla jako základ použita zdravotní dokumentace z místa zjištění a léčení malárie. Sérologické vyšetření provedené v Čechách po návratu má jen omezený význam.

ZÁVĚR

V celé České republice bylo v roce 2012 nahlášeno 154 nemocí z povolání (NzP) tropických a přenosných a umístily se na 3. místě [4]. V roce 2011 počtem 169 NzP podle kapitoly V obsadily také 3. místo [5]. V roce 2010 to bylo 180 nemocí a skončily opět na 3. místě [6]. V roce 2009 bylo nahlášeno 229 nemocí z povolání podle kapitoly V, což stačilo na 3. místo [7]. V roce 2008 tomu nebylo jinak a 202 hlášeným nemocem patřilo 3. místo [8]. V roce 2007 obsadilo 176 NzP podle kapitoly V 4. příčku [9].

V roce 2012 nahlásilo naše středisko 18 nemocí z povolání, z toho 11 v kapitole V, z nichž 8 byly u vojáků z povolání. V roce 2011 jsme hlásili 14 nemocí z povolání, z toho 6 v kapitole V, z nichž 4 u vojáků z povolání. V roce 2010 jsme hlásili 13 nemocí z povolání (NzP), z toho 8 v kapitole V, z nichž 6 u vojáků z povolání. V roce 2009 jsme nahlásili 26 NzP, z toho 14 v kapitole V, z nichž 9 u vojáků z povolání. V roce 2008 jsme nahlásili 17 NzP, z toho 3 v kapitole V, z nichž 2 u vojáků z povolání. V roce 2007 bylo nahlášeno 21 NzP, z toho 14 v kapitole V, z nichž 13 u vojáků z povolání.

Graf 2 znázorňuje podíl nemocí z povolání hlášených podle kapitoly V z celkového počtu NzP za resort Ministerstva obrany ČR. Ukazuje zároveň poměr hlášených nemocí z povolání podle kapitoly V u vojáků z povolání k občanským zaměstnancům (o.z.).

Nemoce z povolání podle kapitoly 5 a celkový počet nemocí z povolání v resortu MO ČR (VZP – vojáci z povolání)
Graf 2. Nemoce z povolání podle kapitoly 5 a celkový počet nemocí z povolání v resortu MO ČR (VZP – vojáci z povolání)

K výše uvedenému nezbývá než dodat, že parazitární a přenosná onemocnění v armádě vévodí svým počtem všem NzP hlášeným naším oddělením. V civilním sektoru je tomu spíše naopak. Tento trend se nemění již řadu let [1]. Význam prováděných vyšetření před výjezdem do misí a po návratu z nich je patrný, zvláště budou-li se otevírat nové destinace možných výjezdů do zahraničí v závislosti na geopolitické situaci ve světě.

Do redakce došlo dne 29. 10. 2015.

Do tisku přijato dne 16. 11. 2015.

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Jan Tomšíček

Oddělení nemocí z povolání

Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha

U Vojenské nemocnice 1/1200

169 02 Praha 6

e-mail: jan.tomsicek@uvn.cz


Zdroje

1. Croft, A. M., Winfield, C. R., Horsfall, M., Quarrell, M. A. Direct health costs of occupationally acquired malaria in a military population in Europe. Occupational Medicine, 2005, 55, p. 128–130.

2. Dostál, V. et al. Infektologie. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2005, ISBN 80-246-0749-2.

3. Fajfr, M., Neubauerová, V., Fajfrová J. Akutní průjmová onemocnění – staronový problém. Vojenské zdravotnické listy, 2010, 79, 4, s. 139–145.

4. Fenclová, Z., Urban, P., Pelclová, D., Voříšková, M., Havlová, D. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2012. Praktický lékař, 2013, 93 (3), s. 93–99.

5. Fenclová, Z., Urban, P., Pelclová, D., Voříšková, M., Havlová, D. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2011. Praktický lékař, 2012, 92 (4), s. 214–220.

6. Fenclová, Z., Urban, P., Pelclová, D., Havlová, D., Čerstvá, M. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2010. Praktický lékař, 2011, 91 (5), s. 263–268.

7. Fenclová, Z., Urban, P., Pelclová, D., Havlová, D., Čerstvá, M. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2009. Praktický lékař, 2010, 90 (5), s. 280–286.

8. Fenclová, Z., Urban, P., Pelclová, D., Lebedová, J. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2008. České pracovní lékařství, 2009, 2, s. 62–70.

9. Fenclová, Z., Urban, P., Pelclová, D., Lebedová, J. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2007. České pracovní lékařství, 2008, 2–3, s. 72–80.

10. Korzeniewski, K. Health hazards in areas of military operations conducted indifferent climatic and sanitary conditions. Int. Marit. Health, 2011, 62, 1, p. 41–62.

11. Pavel, J. Malárie jako nemoc z povolání u vojáků vyslaných do vojenských zahraničních misí. Pracov. Lék., 2007, 59, 4, s. 137–139.

12. Pavel, J. Nemoci z povolání přenosné a parazitární hlášené u vojáků v činné službě v letech 1996–2006. Pracov. Lék., 2007, 59, 3, s. 102–104.

13. Pavlík, V. Afghánistán, životní a hygienický standard. Hygiena, 2010, 55, 1, s. 15–17.

14. Pokorná, M. Epidemiologická situace Afghánistánu. Vojenské zdravotnické listy, 2008, 77, s. 71–75.

15. Shaha, D. P., Pacha, L. A., Garges, E. C., Scoville, S. L., Mancuso, J. D. Confirmed Malaria Cases among Active Component U. S. Army Personnel, MSMR, 2013, Vol. 20, No. 1, s. 6–9.

16. Straková, P. The use of immunoenzymatic method for detection of antibodies against zoonotic diseases in czech soldiers returning from Afghanistan. Vojenské zdravotnické listy, 2014, 83, s. 67–72.

17. Update: Malaria, U. S. Armed Forces. MSMR, 2012, Vol. No. 1, 2013, p. 2–5.

18. http://www.mise.army.cz/historie-misi/historie-zahranicnich-misi-3699/.

Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Pracovní lékařství

Číslo 3-4

2015 Číslo 3-4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Ulcerative colitis_muž_břicho_střeva
Ulcerózní kolitida
nový kurz
Autoři:

Blokátory angiotenzinových receptorů (sartany)
Autoři: MUDr. Jiří Krupička, Ph.D.

Antiseptika a prevence ve stomatologii
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci: od výzkumu do klinické praxe nejen očních lékařů
Autoři: MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se