VII. kongres nemocí z povolání s mezinárodní účastí


Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 66, 2014, No. 2-3, s. 102-128.
Kategorie: Abstrakta

Luhačovice 16.–17. 10. 2014

Souhrny sdělení

(Abstrakta dodaná do redakční uzávěrky jsou uvedena v abecedním pořadí podle příjmení prvního autora.)

Školení v poskytování první pomoci jako součásti pracovnělékařských služeb z pohledu sestry

Bartošová, I.

Klinika pracovního a cestovního lékařství Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha

Pojem pracovnělékařské služby zmiňuje zákoník práce v souvislosti s oblastí bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Novým zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v platném znění, a prováděcím předpisem, vyhláškou č. 79/2013 Sb., došlo k právní úpravě a jasně vymezeným povinnostem zaměstnavatele při zajištění pracovnělékařských služeb pro své zaměstnance. Podle tohoto právního předpisu jsou součástí nejen preventivní služby zdravotní, ale i poradenská činnost a dohled nad pracovními podmínkami, včetně školení zaměstnanců v poskytování první pomoci. Na těchto službách participují vedle zaměstnavatelem dohodnutých smluvních lékařů také sestry poskytovatele pracovnělékařských služeb v rozsahu svých kompetencí. Tyto sestry intervenují nejen při zdravotních prohlídkách, ale také na programech podpory zdraví a školení v poskytování první pomoci zaměstnavatelem určených zaměstnanců.

Autorka ve sdělení představuje výsledky průzkumu provedeného formou krátkých dotazníků určených zaměstnancům, kteří se účastnili školení v poskytování první pomoci na pracovištích. Cílem průzkumu bylo zjistit, jak zaměstnanci přistupují k povinnosti školit se v poskytování první pomoci, a zároveň zhodnotit kvalitu školení prováděného pracovnělékařskou sestrou. Výsledky šetření a evaluace byly využity jako nástroj zpětné vazby a motivace.

Exogenní alergická alveolitida

Bejčková, H.1, Malkusová I.2

1Klinika pracovního lékařství FN a LF UK Plzeň; 2Ústav klinické imunologie a alergologie FN a LF UK Plzeň

Exogenní alergická alveolitida je granulomatózní zánětlivé onemocnění plic způsobené inhalací antigenních organických částic nebo prachů. Alergeny, převážně bílkovinného typu, reagují s precipitující protilátkou za vzniku imunokomplexů, podkladem je tedy převážně reakce III. imunokomplexového typu, méně IV. imunologického typu zprostředkovaného buňkami. Mezi nejčastější vyvolávající agens patří plesnivé seno a sláma, ptačí sekret a peří, kontaminovaný dřevní prach, plesnivý sýr, hnijící slad, ječmen nebo cukrová třtina, klimatizace a zvlhčovače, kůže hlodavců, plasty, tvrdidla barev – izokyanáty, insekticidy, kovové kapaliny, rašelina, kompost, plísně z domácností, sójové boby v krmivu zvířat, prach při zpracování hub, kůra korkového dubu, plísní infikovaná pšenice, ale také horké koupele. S postupným rozšiřováním parních lázní, perličkových koupelí, wellness atd. se můžeme dočkat rozšíření onemocnění exogenní alergickou alveolitidou (tzv. hot tub lung)  u lidí, kteří holdují koupání v bazéncích s horkou vodou, ale při nedostačující péči o pravidelnou výměnu, filtraci a dezinfekci i u personálu.

Uvádíme příklad neprofesionálního onemocnění, ale stejný typ postižení může vzniknout i jako onemocnění profesionální. Ženě bylo v době onemocnění 36 let. Koncem září se rodina přestěhovala do nově postaveného domku a do obývacího pokoje umístili vířivku Whirpool. Po necelých dvou měsících se objevily dechové potíže, febrilie, na RTG plic splývající zastření. CT plic zpočátku uzavřeno jako v. s. akutní sarkoidóza, při kontrole už bylo uvažováno o exogenní alergické alveolitidě. Dechové potíže se objevily i u dvou synů, po důkladném vyšetření během hospitalizace ve FN Motol byla stanovena u obou dg. exogenní alergické alveolitidy. Bylo provedeno měření vzorků bazénové vody, ale nebyly měřeny plísně, jen chlor a mikrobiální vyšetření, které prokázalo nadlimitní koncentrace Legionelly a počtů kolonií při 36 °C. Plísně byly měřeny jen v ovzduší pokojů, ale při porovnání s normami pro pobytové místnosti staveb nebyl limit překročen. Po léčbě kortikoidy a odstranění vířivky z obývacího pokoje potíže pacientky a jejích synů zcela ustoupily, upravil se i RTG nález.

Onemocnění bederní páteře z přetěžování jako profesionální onemocnění

Boriková, A.1, Nakládalová, M.1, Pelclová, D.2, Urban, P.3, Hlávková, J.3, Ridzoň, P.4, Fenclová, Z.2, Ehler, E.5, Richter, M.6, Laštovková, A.2, Eichlerová, A.7

1Klinika pracovního lékařství LF UP a FN Olomouc; 2Klinika pracovního lékařství, 1. LF UK a VFN Praha; 3Státní zdravotní ústav Praha; 4Neurologická klinika Thomayerovy nemocnice, Praha; 5Neurologická klinika FZS Univerzity Pardubice a PKN, a. s.; 6Ortopedická klinika 1. LF UK a FN v Motole Praha;, 7Centrum pracovního lékařství, PKN, a. s.

Úvod: Na vzniku degenerativního onemocnění bederní páteře se podle epidemiologických studií podílí řada faktorů. Jedná se o faktory individuální, psychosociální a fyzikální včetně mechanického přetížení spojeného s prací. Cílem je představit projekt směřující k vývoji standardní metodiky pro hodnocení podílu rizikových faktorů práce na etiologii chronických onemocnění bederní páteře z přetěžování. Výstupem práce by měl být rovněž návrh klinických a hygienických kritérií pro uznání těchto onemocnění jako nemoci z povolání v České republice.

Metodika: Základem pro stanovení hygienických kritérií je studium zátěže bederní páteře při pracovních činnostech spojených s rizikovými faktory pro vznik chronických onemocnění bederní páteře při použití softwarového nástroje Technomatix JACK. Ten na základě vložených antropometrických parametrů posuzované osoby, ergonomických parametrů pracovního místa a simulace pracovní činnosti umožní kvantifikovat zátěž bederní páteře tlakovými a smykovými silami v úrovni meziobratlových plotének a porovnat je s limitními hodnotami. Klinická kritéria budou tvořena na základě studia klinických a radiologických změn na bederní páteři kompatibilních s přetěžováním u skupiny minimálně 50 osob vybraných na základě určených zařazovacích a vylučovacích kritérií. Validita metodiky bude ověřena šetřením konkrétních pracovních činností těchto osob.

Výsledky: Do projektu jsou zařazovány osoby do 55 let věku. Další podmínkou je lumbago trvající minimálně 6 měsíců. Za rizikové podmínky práce se považuje ruční manipulace s břemeny, nepříznivé pracovní polohy, vynakládání nadlimitních svalových sil, repetice úkonů, monotonie práce, vynucené tempo, minimální celková délka rizikové práce je stanovena na tři roky. Ze zobrazovacích metod je pro klinické hodnocení zvoleno vyšetření magnetickou rezonancí, dále se provádí EMG vyšetření na zjištění přítomnosti axonální léze. Jsou stanovena také vylučovací kritéria (akutní lumbago, difuzní postižení páteře, traumata a záněty páteře atd.). Budou prezentovány první výsledky klinických vyšetření souboru.

Závěr: Vzhledem k vysoké incidenci a prevalenci tohoto onemocnění v obecné populaci je třeba stanovit přísná a jasná kritéria pro uznání nemoci z povolání. V odůvodněných případech tak bude nemoc z povolání přiznána, nežádoucímu zneužití však bude zabráněno.

Práce vznikla s podporou IGA MZ ČR, projekt NT/14471.

Pilní muži s olovem

Boušová, K.1, Kučerová, I.2

1Klinika pracovního lékařství, Fakultní ­nemocnice Hradec Králové; 2Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje, územní pracoviště Hradec Králové

Autorky popisují případ chronické otravy olovem u zaměstnanců ve výrobě speciálního technického skla. Tato výroba zůstávala dvě desítky let „utajena“ až do doby, než si poslední společnost, která navázala na předchozí sklářskou výrobu, zajistila v r. 2013 řádné provádění pracovnělékařských prohlídek. V provozu pracuje šest zaměstnanců; u všech byla při první řádné prohlídce zjištěna zvýšená plumbémie, u tří z nich se jedná o chronickou intoxikaci olovem, která byla uznána za nemoc z povolání, respektive za ohrožení nemocí z povolání. Hygienická služba odhalila zcela zásadní nedostatky v oblasti ochrany zdraví při práci s olovem. V dalším průběhu byla provedena rozsáhlá opatření ke snížení původně značně zvýšené koncentrace olova v ovzduší výrobní haly a zajištěna účinná osobní ochrana jednotlivých zaměstnanců. V dalším průběhu se všichni tři chronicky intoxikovaní zaměstnanci podrobili chelatační léčbě sukcimerem. V příspěvku je popsán detailní postup a shrnuty výsledky léčebných a preventivních opatření

Autoterapie u syndromu karpálního tunelu

Brlková, I.1, Nakládalová, M.1, Hrubá, V.1, Máslová, V.2

1Klinika pracovního lékařství FN a LF UP v Olomouci 2Fakulta zdravotnických věd UP v Olomouci

Úvod: Syndrom karpálního tunelu je úžinový syndrom, při kterém dochází ke kompresi středového nervu při jeho průchodu karpálním tunelem. Onemocnění se zpočátku projevuje typickými klidovými paresteziemi (brněním, mrtvěním) především v inervační oblasti nervu. Později dochází ke ztrátě funkce nervu a strukturálním změnám. Onemocnění je v České republice nejčastěji hlášenou nemocí z povolání. Postiženi jsou zejména pracovníci v automobilovém průmyslu, horníci, kameníci, pokladní a další.

Cíl: Studie je zaměřena na výběr vhodných kompenzačních cviků u syndromu karpálního tunelu, edukaci pacientů a zjištění účinnosti autokinezioterapie.

Metodika: Po prostudování odborné literatury a ve spolupráci s fyzioterapeuty byly vybrány čtyři jednoduché cviky vhodné pro autokinezioterapii. Soubor tvořili pacienti trpící syndromem karpálního tunelu a ochotni cvičit. S nimi byl vyplněn dotazník na subjektivní potíže a byli objektivně vyšetřeni. Po instruktáži měli již cvičit sami, po průběžných kontrolách bylo provedeno závěrečné zhodnocení subjektivních obtíží.

Výsledky: Byl vypracován edukační leták a audiovizuální materiál s videosekvencemi cviků, které budou prezentovány. Z 30 oslovených pacientů 10 cvičení odmítlo a 20 souhlasilo. Budou prezentovány výsledky hodnotící účinek tříměsíčního cvičení na výskyt subjektivních obtíží.

Závěr: Autokinezioterapie, která byla zahájena, je jednou z možností prevence a terapie syndromu karpálního tunelu.

Vplyv nedostatočnej údržby na celkovú prašnosť

Bršiak, V.

ProBenefit, s. r. o., Púchov, SR

Zamestnávateľ si objednal meranie prašnosti v stolárskej dielni. Výsledky merania vysoko prekračovali limity prašnosti pre 3. kategóriu rizika.

Pri meraní boli zistené viaceré nedostatky na drevoobrábacích strojoch, technológii odsávania a pri upratovaní.

Zamestnávateľ realizoval doporučené opatrenia a pri opakovanom meraní na tých istých miestach boli zistené hodnoty prašnosti, na základe ktorých boli pracoviská zaradené do 2. kategórie rizika.

Realizáciou jednoduchých opatrení sa často dá znížiť riziko prašnosti na pracoviskách.

Rozvoj Kliniky pracovního lékařství v Plzni

Bučková, A., Matoušková, M.

Klinika pracovního lékařství LF UK a FN Plzeň

Sdělení popisuje vývoj Kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice Plzeň od roku 2004 do roku 2013. Klinika pracovního lékařství hlásí a eviduje nemoci z povolání, poskytuje a posuzuje zdravotní způsobilost pro 99 podniků, včetně FN Plzeň, různého odvětví a rizikových kategorií. Statistika prokázala nárůst podniků, které mají zájem o pracovnělékařskou službu na naší klinice, i počet provedených vyšetření na nemoci z povolání. Byla zahrnuta podezření, ohrožení a dispenzarizace nemocí z povolán.

Profesionálne intoxikácie na Slovensku v rokoch 1993–2012

Buchancová, J.1, Švihrová, V.1, Legáth, L.2, Bátora, I.3, Záborský, T.4, Hudečková, H.1, Zibolenová, J.1, Janoušek, M.5

1Ústav verejného zdravotníctva JLF UK Martin, Univerzita Komenského Bratislava; 2Klinika pracovného lekárstva a klinickej toxikológie UPJŠ Košice; 3Klinika pracovného lekárstva a toxikológie LF UK Bratislava; 4RÚVZ Martin; 5UVZ SR Bratislava, SR

Úvod: Cieľom práce bolo zhodnotiť, ako sa v ostatných dvadsiatich rokoch menil výskyt a štruktúra profesionálnych intoxikácií a aké je evidovanie  rizikových prác, pri ktorých sú pracovníci vo zvýšenej miere vystavení škodlivým účinkom chemických látok, ktoré môžu viesť ku otravám. Práca môže slúžiť ako podnet k náprave uvádzaného nežiaduceho stavu.

Súbory a metodika: Bola urobená retrospektívna analýza chorôb z povolania v SR, uvádzaných v položkách 1–18 Zoznamu chorôb z povolania SR za roky 1993–2012. Zdrojmi boli výročné správy UVZ SR, ročenky UZIŠ/NCZI SR. Práca podáva prehľad dostupných údajov o rizikových prácach III.–IV. kategórie, zodpovedajúcich ochoreniam položiek 1–18 Zoznamu chorôb z povolania SR za roky 1998 až 2012. Vybrané krátke kazuistiky sú upozornením na úskalia v diagnostike.

Výsledky: V 20-ročnom období, v rokoch 1993–2012, bolo v SR hlásených 507 profesionálnych intoxikácií (PI), z čoho bolo 121 intoxikácií z oxidu uhoľnatého, 98 otráv z halogenizovaných uhľovodíkov, 85 intoxikácií zo sírovodíka, ev. sírouhlíka, 85 otráv v skupine položky 18 Zoznamu chorôb z povolania („choroba z bojových látok alebo choroba z chemických látok s rovnakým účinkom, ako majú bojové látky“), 71 intoxikácií prevažne chronického charakteru bolo zapríčinených kovmi alebo ich zlúčeninami, na prvom mieste z toho otravami olovom alebo jeho zlúčeninami (49 prípadov). Choroby z benzénu alebo jeho homológov sa vyskytli u 28 osôb, choroby z nitro- a amino­zl­účenín benzénu alebo jeho homológov boli u 7 osôb. Zostávajúcich 12 intoxikácií z iných chemických látok bolo hlásených v malých počtoch.

Najvyšší výskyt PI bol v r. 1996 (76 prípadov, dominantne na vrub otravy CO – 54 prípadov) a v r. 2000 (67 prípadov, z čoho bolo 32 intoxikácií v položke 18). Počty intoxikácií po r. 1996 postupne výrazne klesali. V r. 2011–2012 bolo hlásených v SR v položkách 1.–18. len 7 otráv ročne. PI v r. 2012 boli v SR v poradí častosti výskytu na 8. mieste zo všetkých chorôb z povolania.

V r. 1998 bolo v SR evidovaných v rizikovej práci – chemický faktor (III. a IV. kategória prác) 19 980 zamestnancov, z toho v  IV. kategórii 3 152 osôb (15,8 %). V nasledujúcich rokoch počty rizikových pracovníkov v skupine chemický faktor postupne klesali. V r. 2012 bolo v riziku chemického faktoru evidovaných 5 844 osôb, z čoho bolo len 146 osôb (2,5 %) v riziku IV. kategórie.

Záver: V sledovaných desaťročiach má klesajúci počet osôb vystavených chemickému faktoru v III. a IV. kategórii prác pozitívny vplyv na pokles PI. Svoje miesto si získala dohľadom na pracovné prostredie a zdravotný stav aj pracovná zdravotná služba, ktorá v SR v r. 2012 pokrývala 73,4 % pracovníkov vykonávajúcich rizikové práce rôzneho druhu. Na druhej strane treba upozorniť, že pri nedostatočnej evidencii časti rizikových prác hlavne u samostatne zárobkovo činných osôb a ďalších pracovníkov, ktorí sú častejšie vystavení chemickým faktorom v rámci výkonu práce dodávateľským spôsobom, uniklo odhaleniu poškodenia zdravia niekoľko pracovníkov, nakoľko sa u nich nevykonali cielene lekárske preventívne prehliadky vo vzťahu ku práci.

Přehled výsledků cytogenetických vyšetření u zaměstnanců pracujících s cytostatiky ve FN Plzeň

Čechová, H., Matoušková, M.

Klinika pracovního lékařství FN Plzeň a LF UK Plzeň

Jsou předloženy a zhodnoceny výsledky cytogenetických vyšetření u zaměstnanců exponovaných na pracovišti cytostatikům buď při práci s onkologicky léčenými pacienty, nebo s nimi přímo nakládajími při ředění a přípravě léčiv ve FN Plzeň – na plicní klinice, hematoonkologickém oddělení, onkologické a radioterapeutické klinice a na pracovišti ředění cytostatik v letech 2006–2013.

Index pracovní schopnosti u osob starších 50 let jako možný nástroj pracovnělékařských služeb

Čeledová, L.1, Babková, K.2, Rogalewicz, V. 2, Čevela, R.1 , Brhel, P. 3

1Ústav sociálního lékařství, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni; 2CzechHTA, Fakulta biomedicínského inženýrství, České vysoké učení technické v Praze; 3Klinika pracovního lékařství LF Masarykovy univerzity v Brně a FN u sv. Anny v Brně

Úvod: Age management představuje řízení pracovníků s ohledem na jejich věk, schopnosti a pracovní potenciál. Jeho koncept vychází z praktické aplikace poznatků longitudinálního výzkumu finského Institutu pracovního zdraví (FIOH). Cílem byl výzkum zdraví, funkční kapacity, pracovní schopnosti, pracovního prostředí a stresu pracovníků ve věku nad 45 let. K měření pracovní schopnosti byla sestavena nová metoda, Index pracovní schopnosti (WAI). Zahrnuje 7 dimenzí, z nichž každá je hodnocena s použitím jedné nebo více otázek. Celkový WAI se vypočte jako součet bodů za jednotlivé dimenze. WAI existuje ve dvou variantách. V komplexní verzi, kterou vyplňuje lékař pracovnělékařských služeb, jsou rozepsána jednotlivá onemocnění v hlavních skupinách. Pro účely této práce byla použita zkrácená verze, kterou může vyplnit i nelékař; obsahuje jen hlavní skupiny Mezinárodní klasifikace nemocí a celkový počet onemocnění.

Metodika: Šetření pracovní schopnosti pomocí dotazníku WAI proběhlo u skupiny zdravotních sester a porodních asistentek Městské nemocnice Ostrava (n = 53) a u pracovníků firmy Vítkovice Reality Developments, s. r. o., (n = 54). Statistické zpracování bylo provedeno pomocí programů Statistica 12 a R GUI.

Výsledky: Hodnocení WAI je v rozmezí 7–49 bodů. Pracovní schopnost je pokládána za nízkou v rozsahu 7–27, průměrnou v rozmezí 28–36, dobrou v rozmezí 37–43 a vynikající v rozmezí 44–49. Pracovníci s 37 body a výše jsou klasifikováni jako s uspokojující pracovní schopností. Skupina 53 zdravotních sester a porodních asistentek měla průměrný WAI 36,3 bodů se směrodatnou odchylkou 6,1, tedy průměrnou pracovní schopnost. Skupina 54 pracovníků firmy Vítkovice Reality Developments měla průměrný WAI 42,6 bodů se směrodatnou odchylkou 3,4, tedy dobrou pracovní schopnost. Zjištěný rozdíl mezi výsledky WAI u obou zkoumaných souborů je statisticky významný na 5% hladině významnosti. Skupina pracovníků firmy Vítkovice dosahovala vyšší, a tedy lepší skóre pracovní schopnosti než skupina zdravotníků.

Diskuse: WAI je založen na poznatku, že pouze sám zaměstnanec může snadno shrnout různorodé faktory, které přispívají k jeho pracovní schopnosti. Pracovní schopnost zjištěná pomocí WAI by měla pomoci zachovat, obnovit a/nebo podpořit pracovní schopnost zaměstnanců ve firmách. Mohou být detekovány rizikové skupiny v počáteční fázi a včas vyvozena preventivní opatření. WAI je proto primárně vhodný pro zajištění ochrany zdraví při práci. Získané údaje jsou důvěrné a na individuální úrovni jsou použity pouze pro účely pracovnělékařské služby.

U obou zkoumaných skupin osob starších 50 let byly shodné vnější podmínky, ale výrazně se lišila náplň a obsah práce. Zjištěné výsledky WAI a jejich porovnání ukázaly, že u zdravotnického personálu je práce natolik fyzicky i duševně náročná, že snižuje WAI. Obdobná onemocnění způsobují u zdravotníků mnohem větší pokles WAI než u zaměstnanců firmy Vítkovice. Ve srovnání s výsledky zahraničních studií však obě skupiny většinou vykazovaly vyšší hodnoty.

Práce v podmínkách 21. století

Červinková, D.1, Lehocká, H.2, Pavlíčková, J.3

1Krajská hygienická stanice MSK se sídlem v Ostravě, ÚP Opava; 2Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě; 3Krajská hygienická stanice MSK se sídlem v Ostravě, ÚP Bruntál

Cílem práce hygieniků je mimo jiné zajišťovat dozor nad vytvářením podmínek práce a směřovat k prevenci vzniku rizik a nemocí z povolání. Stále se novelizující legislativa je nástrojem, který nám v tom může pomoci. Pozorujeme snižování až odstraňování rizikových prací. Klademe si však otázku, jak je možné, že i dnes při dozorové činnosti objevíme práce jako vystřižené z počátků rozvoje průmyslové výroby. Jsou to práce odpovídající podmínkám a možnostem 21. století?

Prezentovaná kazuistika ukazuje na nepochopení či úmyslnou ignoraci některých firem v přístupu k usnadnění lidské práce. Přesto, že firma nezanedbala zpracování kategorizace prací před mnoha lety, nepravidelné činnosti zaměstnanců byly až k dnešní době opomenuty. A výsledek na sebe nedal dlouho čekat. K objektivizaci podmínek práce bylo přistoupeno až v procesu ověřování podmínek práce pro podezření na vznik nemoci z povolání.

Dvouleté zkušenosti s funkčním posuzováním stupně závislosti pro účely příspěvku na péči

Čevela, R.1, Čeledová, L.1, Brhel, P.2, Bienertová, J.3

1Ústav sociálního lékařství Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni; 2Klinika pracovního lékařství LF Masarykovy univerzity v Brně a FN u sv. Anny v Brně; 3Zdravotně sociální fakulta Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Úvod: Novela zákona o sociálních službách účinná od 1. 1. 2012 vymezila posuzování stupně závislosti do hodnocení schopnosti zvládnout či nezvládnout 10 základních životních potřeb – mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. Podkladem pro posudkově medicínského zhodnocení jsou závěry sociálního šetření zjišťující kvalitu života osoby v přirozeném sociálním prostředí a nálezy ošetřujících lékařů.

Metodika: Hodnocení stupně závislosti vychází od 1. ledna 2012 z obecných principů Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF) a z konceptu hodnocení Activity of Daily Living (ADL). Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, obsahuje osm principů, ze kterých musí vycházet každé posouzení občana s disabilitou a vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, obsahuje dvanáct zásad posuzování funkčního dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

Výsledky: Počty osob do 18 let, kterým je vyplácen příspěvek na péči se pozvolna zvyšují, přičemž procentní míra zvýšení počtu dětských klientů systému je v posledních dvou letech podstatně vyšší než u osob starších 18 let věku. Oproti roku 2011 v důsledku sociální reformy a změny způsobu posuzování vzrostl v roce 2013 počet osob do 18 let, kterým na základě posouzení stupně závislosti náleží příspěvek na péči cca o 3 tisíce, tj. o 13 %. V letech 2010–2011, tj. při předchozím způsobu posuzování stupně závislosti, počet dětí, které dosáhly na příspěvek na péči stagnoval.

V případě osob starších 18 let věku se počet poživatelů příspěvku na péči z důvodu uznaného stupně závislosti zvýšil v roce 2013 cca o 14 tisíc, tj. o 5 % oproti roku 2011. V letech 2009–2011, tj. při předchozím způsobu posuzování počet poživatelů příspěvku stagnoval, a dokonce mezi rokem 2010 a 2011 došlo ke snížení příjemců o 10 %. Výdaje na příspěvek na péči byly v roce 2011 ve výši 18 084 mld. Kč, v roce 2012 18 400 mld. Kč a v roce 2013 činily již 19 545 mld. Kč, tj. meziročně o 1 153,5 mil. Kč více.

Diskuse: Základním vstupním kritériem do systému posuzování stupně závislosti je prokázání dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Při posuzování stupně závislosti se hodnotí funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat deset základních životních potřeb. Závislost na pomoci jiné fyzické osoby je definována jako stav, kdy osoba z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled nebo mimořádnou péči při zákonem předepsaném počtu základních životních potřeb. Za minulá léta bylo vyvinuto mnoho hodnoticích škál a systémů, standardizovaných na různých společenských skupinách, které ale nejsou dosud přizpůsobeny pro systém sociálního zabezpečení. Z výsledků analýzy vyplývá, že změna posudkových kritérií v roce 2012 se významně odrazila ve zvýšení počtu vyplácených dávek příspěvku na péči a v jejich celkové výši.

Závěr: Zvyšující se výdaje ze státního rozpočtu na dávky na stupeň závislosti potvrzují objektivnější funkční hodnocení zdravotního stavu klientů sociálního zabezpečení. Zjištěné výsledky potvrzují, že funkční posuzování stupně závislosti na pomoci jiné fyzické osoby, kdy osoba z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled nebo mimořádnou péči, je nejen na úrovni současných poznatků lékařské vědy, ale má i výrazně proklientský charakter.

Pracovnělékařský dohled u vybraného podniku se specifickými riziky

Dvořák, V.1, 2, Hejlek, A.1, 2

1Oddělení pracovního lékařství Nemocnice České Budějovice, a. s.; 2Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity České Budějovice

Sdělení představuje podnik zabývající se oblastí povrchových úprav technickými povlaky, zejména pro automobilový průmysl. Za použití moderních technologických zařízení aplikují fluorplastové povlaky (PTFE, PFA, FEP, ETFE, ECTFE, MFA) a dále povlaky PA-11, PE a další. Podle nové koncepce pracovnělékařských služeb (PLS) definované zákonem č. 373/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a prováděcí vyhlášky č. 79/2013 Sb. v rámci smluvního vztahu PLS provádíme pro zaměstnavatele dohled nad pracovištěm. Vznikla ovšem i potřeba na podkladě klinického požadavku k posouzení zdravotní způsobilosti k práci u jednoho zaměstnance šetření konkrétního pracovního zařazení. Toto pracoviště mělo podle platné legislativy zpracovanou kategorizaci prací podle § 37 zákona č. 258/200 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a ­podle tohoto hodnocení se na tomto pracovišti vyskytují všechny čtyři kategorie rizik prací.

Objekt firmy je dělen na administrativní část, zázemí pro zaměstnance, přípravnu výrobků, výrobní haly, skladovací prostory, expediční část. V krátkosti představíme provoz této firmy. V rámci výroby, při technologickém procesu při zpracování výrobků, dochází prvotně k jejich přípravě, nanášení povlaku a konečnému vypálení. Používá se řada chemických látek a tepelného zpracování – vypalování povlaku. V kategorii č. 3 jsou vedeni lakýrníci a přípraváři výrobků. Do kategorie č. 4 spadají též pracovníci přípravy výrobků a tryskači. V tomto pracovním prostředí se vyskytují noxy ve smyslu prašnosti, chemických látek, působení tepla.

Rozvaha lékařů PLS nad zdravotní způsobilostí k práci při vstupní pracovnělékařské prohlídce si vyžádala konkrétní ověření nároků práce, vzhledem ke zdravotnímu stavu, respektive jeho prodělanému onkologickému onemocnění. Došlo k zhodnocení základní činnosti jeho pracovních úkonů, kdy na výstupu a kontrole hodnotí výrobky po stránce vizuální, hmatově a měří tloušťku povrchu, což následně dokumentuje. Administrativně vyřizuje veškeré náležitosti týkající se hotových a zkompletovaných výrobků. Do provozu se tento pracovník dostává při komplikacích s úpravou povrchu či poškození výrobků, vše musí řádně zaznamenávat. Vzhledem ke svému předchozímu onemocnění a skutečnosti, že se vyskytuje v pracovním prostředí kategorie 3. a 4. bylo nutné místně posoudit jeho konkrétní způsobilost k práci. Komplexně se tedy pracovnělékařsky hodnotil celý podnik i s ohledem na tohoto jednoho zaměstnance. S pracovníkem jsme též názorně prošli jeho pracovní náplň, podmínky a ochranné pracovní pomůcky. Vzhledem ke kvalitnímu pracovnímu prostředí odpovídajícím normám, dodržování předepsaných standardů, kompenzaci zdravotního stavu pracovníka a jen mimořádným maximálně 10minutovým vstupům na rizikové pracoviště s ochrannými pomůckami byl uznán práce způsobilým. Na tomto krátkém příkladu je vidět přínos a důležitost preventivního pracovního dohledu nad pracovištěm i při řešení konkrétních sporných případů způsobilosti k práci.

Sledování pracujících exponovaných 2-naftylaminu. Úskalí následných preventivních prohlídek v praxi

Eichlerová, A., Kusínová, H.

Centrum pracovního lékařství, Pardubická krajská nemocnice, a. s., Pardubice

Pracovníci velkého chemického závodu byli v letech 1957–2002 při výrobě organických barviv vystaveni vlivu karcinogenní látky 2-naftylaminu. Po ukončení rizikové výroby začalo Centrum pracovního lékařství v Pardubicích na žádost podniku pracovníky sledovat v rámci následných preventivních prohlídek. Jedná se o soubor 1 622 osob, z toho 203 žen. Práce se souborem byla komplikována řadou faktorů, jako např. nedostatečné základní údaje, vzdálené bydliště, věková struktura apod. Největším problémem byla velká fluktuace a využívání krátkodobých brigád, což vedlo k neúměrně vysokému počtu exponovaných pracovníků. U 675 pracovníků dostupná data umožňovala, aby byli pozváni k vyšetření, 329 osob se alespoň jednou dostavilo k prohlídce. U 10 mužů a 1 ženy byl zjištěn karcinom močového měchýře a byl uznán jako nemoc z povolání.

Posuzování pracovní zátěže u onemocnění bederní páteře pomocí ergonomického softwaru Tecnomatix Jack

Gaďourek, P.1, Urban, P.5, Hlávková, J.5, Lebeda, T.5, Nakládalová, M.2, Ehler, E.3, Pelclová, D.4, Ridzoň, P.4, 6, Fenclová, Z.4, Richter, M.7

1GETA Centrum s. r. o., Praha; 2Klinika pracovního lékařství LF UP a FN Olomouc, Olomouc; 3Neurologická klinika FZS Univerzity Pardubice a PKN, Pardubice; 4Klinika pracovního lékařství, 1. LF UK a VFN Praha, Praha; 5Státní zdravotní ústav, Praha; 6Thomayerova nemocnice, Praha; 7I. ortopedická klinika 1. LF UK a FN v Motole, Praha

Úvod: Úkol se řeší v rámci grantu NT/14471-3, který je podporovaný agenturou IGA. Dílčí částí (jednou z hlavních) je stanovení hygienických kritérií zátěže bederní páteře při pracovních činnostech spojených s rizikovými faktory pro vznik chronických onemocnění bederní páteře pomocí ergonomického softwaru Tecnomatix JACK.

Materiál a metodika: V SW Tecnomatix JACK jsme vytipovali biomechanické metody, které jsou pro daný účel vhodné a výchozí limity pro posuzování zátěže vycházejí z metodiky NIOSH (komprese meziobratlové ploténky L4/L5 3400 N a 6400 N, smykové síly 1000 N).

Pro potřeby grantu jsme vytipovaly a ověřili tyto metody:

  • a) Lower Back Analysis (dále jen LBA),
  • b) Static Strenght Prediction (dále jen SSP),
  • c) NIOSH Lifting.

Nastavili jsme antropometrické parametry populace, pro které budou simulovány pracovní podmínky pro hodnocení zátěže v oblasti bederní páteře za použití normy ISO/TR 7250-2:2010(E).

Výsledky: V ergonomické software Tecnomatix Jack jsme do konce roku 2013 provedli cca 270 3D animovaných simulací, ve kterých jsme se zaměřili na posuzování vlivu různých pracovních poloh na hodnotu zátěže v bederní oblasti páteře u žen a mužů s různými antropometrickými parametry (kombinace různých tělesných výšek a hmotností). V roce 2014 budou prováděny další simulace zaměřené zejména na zátěž bederní páteře při ruční manipulaci s břemeny a při ruční manipulaci s břemeny v různých pracovních polohách vždy se zohledněním antropometrických parametrů.

Závěr: Ze získaných výsledků do konce roku 2013 vyplývá, že při jednorázových úkonech spojených se zaujímáním různých pracovních poloh trupu v oblasti bederní páteře k překračování stanovených limitů nedochází.

Pracovní podmínky při údržbě zeleně hodnocení rizika a vliv na zdraví, kazuistika případu NzP

Galuszka, S.

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě

Údržba zeleně se stala v České republice neodmyslitelnou součástí života našich měst a obcí. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě v roce 2013 realizovala úkol „Pracovní podmínky při údržbě zeleně“, který byl ve vztahu k vegetačním podmínkám realizován dvoufázově v období květen až listopad 2013. Úkol byl zaměřen na expozici hluku a vibracím přenášeným na horní končetiny.

První část proběhla v období květen až září 2013 a byla zaměřena na provedení monitorovacích kontrol u subjektů zabývajících se údržbou travnatých ploch. Bylo provedeno měření hlukové expozice obsluh a expozice vibracím u 24 druhů strojů a nářadí. Druhá část proběhla v období říjen a listopad 2013 a byla zaměřena na činnosti související s ořezem a kácením stromů a keřů. Bylo provedeno měření hlukové expozice obsluh a expozice vibracím u 12 druhů řetězových pil.

Naměřené výsledky hluku i vibrací se liší jak podle typu stroje, tak podle výrobců. Zásadním faktorem rozhodujícím o zařazení do příslušné rizikové či nerizikové kategorie patří délka expozice jak u hluku, tak u vibrací.

Součástí sdělení bude kazuistika typického případu NzP.

Laterální epikondylitida humeru v klinické praxi

Gromnica, R.1, Kundrát, P.2

1Oddělení nemocí z povolání, Hornická poliklinika, s.r.o., Ostrava; 2Soukromá ortopedická ambulance, Ostrava

Souhrn: Autoři ve svém sdělení shrnují své poznatky a zkušenosti s  dlouholetým posuzováním profesionality u laterální epikondylitidy humeru v průmyslovém regionu severní Moravy a Slezska. Předkládají stručné poznatky o etiologii, patologické anatomii, diagnostice, diferenciální diagnostice a léčbě tohoto poměrně častého onemocnění jednak z pohledu odborníka pro klinické pracovní lékařství, jednak ambulantního ortopeda. Následuje zamyšlení a rozbor některých opakovaných problémů při stanovení diagnózy a následného posuzování event. souvislosti onemocnění s vykonávanou prací.

V kapitole o terapii laterální epikondylitidy autoři zdůrazňují důležitost dostatečně dlouhé klidové terapie (nejlépe velkou fixací) po provedení lokálního obstřiku kortikoidem. V závěru práce je zdůrazněna nutnost spolupráce mezi odborníkem pro nemoci z  povolání a ortopedem, který by měl mít v ideálním případě dlouholetou zkušenost při posuzování profesionality tohoto onemocnění. Jsou nastoleny i některé otázky ohledně interpretace výsledků třífázové scintigrafie v klinickém pracovním lékařství. Autoři doporučují zvážit vytvoření pomocného bodového systému, který by přihlížel ke všem diagnostickým parametrům, jelikož žádný z nich sám o sobě není stoprocentně signifikantní. Chybí rovněž klinická kritéria pro vyhlášení ohrožení nemocí z povolání.

Posuzování zdravotní způsobilosti k práci u alergiků

Hajduková Z., Volf, J.

Oddělení pracovního a preventivního lékařství FN Ostrava

Poskytovatele pracovnělékařských služeb (poskytovatel PLS) musí v poslední době posuzovat zdravotní způsobilost k práci u stále vyššího počtu alergiků. Problém je především u mladých lidí v dělnických profesích, kde je často prašnost, výpary z chemických látek, nepříznivé klimatické podmínky a fyzická zátěž.

Součástí posouzení zdravotní způsobilosti k práci by mělo být zhodnocení výskytu faktorů potencujících rozvoj alergického onemocnění v pracovním prostředí vztažené k povaze alergického onemocnění posuzované osoby. Vyšetřování zaměřené výše uvedeným způsobem musí být pečlivě zaznamenané ve zdravotní dokumentaci, ze které bude jasně vyplývat, že závěr lékařského posudku pracovníka nediskriminuje v případě nezpůsobilosti k práci, ale ani nezhorší jeho alergické onemocnění v případě způsobilosti k práci. Tíži a druh alergického onemocnění zjišťujeme při pracovnělékařské prohlídce z dodané zdravotní dokumentace a podrobné anamnézy. Výskyt potenciálních alergenů, chemických látek a dalších nespecifických spouštěčů alergických onemocnění na daném pracovišti (prašnost, klima, fyzická námaha) by měl dobře znát každý poskytovatel PLS a měly by být uvedené v dokumentaci. Vzhledem k současnému pro alergiky příznivému vývoji medicíny v oblasti diagnostiky a léčby alergických onemocnění je zásadně důležité posuzovat zdravotní způsobilost k práci až po snaze o kompenzaci onemocnění. Vzhledem k nepředvídatelnému rozvoji alergických onemocnění je pak nutné tohoto dobře léčeného alergika v pracovním prostředí častěji sledovat. A to formou zkrácených termínů periodických prohlídek, mimořádných prohlídek nebo prostřednictvím specialisty (alergolog, dermatolog, TRN) či specializovaných zařízení pracovního lékařství, kde bude alergik pravidelně docházet a odesílat lékařské zprávy z vyšetření poskytovateli PLS.

Většina specializovaných zařízení pracovního lékařství je ve fakultních nemocnicích se snadným přístupem k informačním zdrojům a konziliářům. Pracoviště jsou vybavena funkčními diagnostickými laboratořemi, mají možnost sledovat alergika v pracovním prostředí a rozpoznat, kdy je již třeba účast pracovního prostředí na rozvoji alergického onemocnění přerušit. Dovedou zjistit alergický profil pacienta, povahu specifických a nespecifických spouštěčů alergických onemocnění v pracovním prostředí, úzce spolupracují s KHS a bezpečnostními techniky v podniku, mají znalosti v oboru hygieny práce. Tato pracoviště vytváří zázemí poskytovatelům PLS při zařazování alergiků do pracovního procesu.

Objektivizace epikondylitidy loketních kloubů pomocí třífázové scintigrafie

Hajduková, Z., Volf, J., Kudělka J.

Oddělení pracovního a preventivního lékařství FN Ostrava

Nejčastější profesionální entezopatií je laterální neboli radiální epikondylitida humeru (tzv. tenisový loket) v místě společného úponu extenzorů. Méně častá je ulnární, mediální epikondylitida (oštěpařský, golfový loket) v důsledku poškození společného úponu flexorů na vnitřní epikondyl humeru vznikající nejčastěji při manipulaci břemene před tělem.

Za nemoc z povolání je považována jen chronická forma onemocnění, šest a více měsíců trvající, diagnostikována ortopedem a objektivizována třífázovou scintigrafií loktů. U pooperačních stavů je scintigrafie hodnotitelná až za šest měsíců po operaci.

Třifázová scintigrafie skeletu je kombinací dynamické a statické scintigrafie. V první fázi – perfuzní – se zobrazí regionální prokrvení sledované části skeletu a přilehlých tkání. Potom následuje druhá fáze – tkáňová, která zachytí přestup radiofarmaka z krevního řečiště do extracelulárního prostoru. Tyto dvě fáze zobrazují případnou lokální zánětlivou hyperemii. Dále pacient čeká 2–3 hodiny a následuje třetí fáze – kostní. Ta zachytí distribuci radiofarmaka ve skeletu – osteoblastickou aktivitu.

Vedoucím příznakem je lokalizovaná palpační bolest v místě úponu a blízkém okolí, zhoršující se napětím příslušných svalů – napínacími testy, často s propagací bolesti distálně. Vertebrogenní složku lze někdy odlišit lokální aplikací anestetika k úponu, kdy odezní pozitivita napínacích manév­rů a zůstane jen vertebrogenní složka bolesti. Výrazně bývá snížena svalová síla stisku ruky.

Klinická diagnostika epikondylitid je nejčastěji zkreslena cervikokraniálním syndromem s iradiací do celé horní končetiny. Dále je nutno počítat s chondromalacií hlavice rádia, disekující osteochondrózou a revmatickou synovitididou. U těchto bolestivých onemocnění není přítomná osteoblastická aktivita v místě úponu přetěžovaného svalu, což dokáže odhalit 3. fáze scintigrafie skeletu.

Od roku 2005 bylo oddělením pracovního a preventivního lékařství FN Ostrava odesláno k vyšetření třífázovou scintigrafií 215 pacientů s epikondylitidou loketního kloubu, které diagnostikoval ortoped. Shoda s ortopedickou diagnózou epikondylitidy loketních kloubů byla zaznamenána pouze ve 40 % případů. Procento shody je stejné jako u souborů pacientů (n = 81), které jsme prezentovali na semináři v Brně v roce 2010 (41 %). Telefonickým dotazem 120 ze 124 pacientů s negativní třífázovou scintigrafii jsme zjistili, že po našem vyšetření již k ortopedovi nepřišlo 91 % z nich, 44 % docházelo k neurologovi a na rehabilitace, 3 pacienti jsou dispenzarizováni na revmatologii a 56 % potíže s loketními klouby u odborníků již neřešilo. V zaměstnání na původním místě zůstalo 86 % těchto pacientů.

Závěr: Naše pozorování potvrzuje správnost dohody společnosti nemocí z povolání a ortopedie objektivizovat diagnózu epikondylitid třífázovou scintigrafií.

Hluk a jeho vliv na zdraví člověka

Haláčková, P., Tošenovská, P., Guziurová, R., Gromnica, R.

Hornická poliklinika, s. r. o., Ostrava

Sluch je druhým nejdůležitějším smyslem po zraku. Umožňuje vnímat zvuky, dorozumívat se a orientovat se v prostoru. Nejčastějším podnětem, který sluch poškozuje, je hluk. Za hluk označujeme jakýkoliv škodlivý, rušivý nebo pro člověka nepříjemný zvuk. Frekvenční rozsah zvuku, který je člověk schopen vnímat, je individuální a leží v intervalu přibližně 16 Hz až 20 000 Hz. Nejvýznamnější je rozsah mezi 2–4 kHz, který je nejdůležitější pro srozumitelnost řeči a na něž je lidské ucho nejcitlivější. Hluk vzniká jako vedlejší produkt lidské činnosti při provozu strojních zařízení používaných v řadě průmyslových oborů, např. strojírenství, hornictví, hutnictví. Příkladem zdrojů hluku mohou být strojní zařízení a ruční nářadí s pneumatickým, hydraulickým nebo elektrickým pohonem, nebo stroje či dopravní prostředky vybavené vlastním spalovacím motorem.

Pro vnímání zvuku hraje důležitou roli Cortiho orgán, který je součástí hlemýždě vnitřního ucha a obsahuje smyslové vláskové buňky, které přeměňují zvukové vlny na nervové impulsy. Přenos zvuku, probíhá následovně: Zvukové vlny jsou zachyceny ušním boltcem, postupují zevním zvukovodem, rozkmitají bubínek a přes středoušní sluchové kůstky (kladívko – kovadlinku – třmínek) jsou přeneseny na blanku oválného okénka, které odděluje střední a vnitřní ucho. Přes oválné okénko jsou vibrace přenášeny na tekutinu uvnitř hlemýždě. Vlnění tekutiny rozkmitá pružnou membránu, která podle výšky tónu ohýbá vláskové buňky v určitém úseku Cortiho orgánu. Podrážděním vláskových buněk je mechanická energie zvukových vln převedena na elektrický signál, který je sluchovým nervem přenášen ke zpracování do mozku.

Sluch je velmi citlivý a lehce zranitelný smysl. Nadměrný hluk může dočasně přerušit nervové spoje mezi vláskovými buňkami ve vnitřním uchu a sluchovým nervem a tím způsobit poruchu sluchu. Tento jev se nazývá „dočasný posun prahu slyšení“ a jakmile expozice hluku skončí, pomalu se vytratí. Regenerace sluchu pak může trvat několik hodin až několik dní. Účinky působení hluku jsou individuální, záleží na momentálním psychickém a fyzickém stavu každého jednotlivce. Škodlivost hluku na sluch závisí na hladině, frekvenčním složení a délce expozice.

Zdravotní účinky hluku můžeme rozdělit na:

  1. funkční poruchy – pocit nepohody, poruchy spánku, zažívací potíže, zhoršená nálada, bolesti hlavy, zvýšení krevního tlaku a TF, poruchy v psychické oblasti;
  2. akutní akustické trauma – po jednorázovém krátkodobém působení zvuku nadměrné intenzity, jako je např. střelba, zvuk silvestrovského ohňostroje apod. (nad prahem bolesti cca 130 dB); příznaky: pocit zahlušení, tlak až bolest v uchu, tinnitus, po určitém čase (řádově po hodinách až dnech) ustupuje, aniž by zanechalo nějaké následky;
  3. chronické akustické trauma – profesionální nedoslýchavost způsobena hlukem u lidí pracujících v hlučných provozech. Jde o postižení percepčního, kochleárního typu, kdy dochází k poškození vláskových buněk nebo nervových vláken. Vláskové buňky se nedají zregenerovat. Dlouhodobý intenzivní hluk způsobí dočasné zvýšení sluchového prahu, až později při hladinách hluku nad 85 dB, dochází k trvalé nedoslýchavosti; příznaky: pacient má potíže slyšet zvuky, zvláště tiché, později potíže rozeznat a rozlišit zvuky i hlasité, často bývá spojeno s tinnitem (zvonění, hučení v uších).

Subjektivní hodnocení poruchy sluchu:

  • celkovou ztrátu sluchu do 20 % – postižený si poruchu většinou neuvědomuje,
  • ztráty do 40 % kompenzují zvýšenou pozorností,
  • vyšší ztráty – nerozumí řeči, za ztížených akustických podmínek, později ani v tiché místnosti.

Nemoc vzniká při práci s nadměrnou expozicí hluku. Jde o práci, u níž hladina hluku pro běžnou dobu trvání směny překračuje 85 dB, nebo špičková hladina frekvenčně neuváženého akustického tlaku překračuje 200 Pa 140 dB (pily, truhlárny, cídírny odlitků, kovárny, letiště apod.) Často se vlivem hluku zvyšuje počet chyb v průběhu práce, objevuje se čím dál tím více nepřesností, hluk přispívá ke vzniku pracovních nehod a postupně zvyšuje únavu při práci i po ní. Při dlouhodobém působení hluku na pracovišti dojde nakonec k celkovému snížení pracovního úsilí i výkonu. Lidé se v hluku chovají agresivněji, jsou méně snášenliví, méně ochotní spolupracovat, hůře hodnotí situaci i lidi v ní.

Vyšetřovací metody: Pracovní anamnéza a průkaz expozice dlouhodobému nadměrnému hluku. Základem pro hodnocení sluchového postižení bývá prahový tónový audiogram. Jeho výsledek však závisí na spolupráci pacienta, proto má být pro posudkové účely doplněn objektivními audiologickými vyšetřeními. Stupeň postižení sluchu u nás vyjadřuje způsobem podle Fowlera a Sabinea. Při něm se různou měrou zohledňují ztráty sluchu nalezené při prahové tónové audiometrii na frekvencích 500 Hz, 1000 Hz, 2000 Hz a 4000 Hz a z nich se vypočítává celková ztráta sluchu v procentech. Opakované ORL vyšetření.

Poškození sluchu způsobené hlukem (nejde-li o akutní akustické trauma) je nenávratné, doživotní a nelze je příznivě ovlivnit žádnou známou léčbou. Vzhledem k charakteru sluchové poruchy nemůže být uspokojivě kompenzováno ani používáním naslouchadel. Je proto třeba klást velký důraz na prevenci.

Prevence:

  • technická a technologická – pohlcovače hluku, automatizace výroby;
  • organizační a režimová – střídání pracovníků a častější přestávky mimo hluk;
  • osobní ochranné pracovní pomůcky – chrániče sluchu, protihlukové přilby;
  • zdravotnická prevence – vstupní prohlídky, periodické prohlídky, včasné přeřazení.

Povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatelé jsou ze zákona povinni chránit zdraví a bezpečnost svých zaměstnanců před všemi riziky spojenými s hlukem při práci. Jsou tedy povinni: zajistit vyhodnocení všech rizik, naplánovat příslušná opatření, odstranit zdroje hluku všude tam, kde je to možné, omezit čas strávený v hlučných prostorách změnou organizace práce a rozmístěním pracovišť, včetně orientačního značení a zákazů vstupu do pracovních zón, kde mohou být pracovníci s větší pravděpodobností vystaveni hladině hluku přesahující 85 dB(A), školit pracovníky o rizicích vyplývajících z hluku, o opatřeních zaměřených na snížení hlučnosti při práci a využívání protihlukových ochran, monitorovat rizika a vyhodnocovat preventivní opatření – sem může patřit i sledování zdravotního stavu.

Hygienické limity na pracovištích stanovuje nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Poruchy sluchu způsobené hlukem mohou být u nás uznávány za nemoci z povolání.

Vývoj syndrómu karpálneho tunela po priznaní choroby z povolania

Holčíková J., Bátora I., Teplý I.

Klinika pracovného lekárstva a toxikológie LF UK a UN Bratislava, SR

Úvod: Syndróm karpálneho tunela (SKT) je najrozšírenejší úžinový syndróm, ktorý priznávame ako chorobu z povolania. Napriek vyradeniu respondentov z expozície rizikovému faktoru nedochádza u všetkých k ústupu subjektívnych ťažkostí a k úprave objektívnych ukazovateľov stupňa závažnosti SKT.

Materiál a metodika: Autori vyšetrili a vykonali retrospektívnu analýzu zdravotnej dokumentácie pacientov s profesionálnym SKT, ktorí boli hospitalizovaní na Klinike pracovného lekárstva a toxikológie LF UK a UN Bratislava v období od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2013 (tj. za obdobie 10 rokov). Spektrum profesií bolo pestré. Prevažovali baníci a montážni robotníci, ďalej boli v súbore triedičky tehál, šičky, strihačky atď. Poruchu vedenia vzruchu n. medianus sme objektivizovali meraním distálnej motorickej latencie (DML) na postihnutej hornej končatine. Stupeň SKT bol posudzovaný podľa predĺženia DML, ktorá sa uvádza ako percento odchýlky od stanovenej normy.

Záver: Napriek vyradeniu respondentov z expozície rizikovému faktoru v sledovanom súbore došlo k zhoršeniu SKT približne u jednej štvrtiny pa­cientov (26,3 %) na pravej hornej končatine a u viac ako u jednej tretiny (36,8 %) pacientov na ľavej hornej končatine.

Nové poznatky o významu lymfatického systému v procesu zánětu význam v patogenezi některých chorob z povolání

Honzíková, M.

MUCOS Pharma CZ, s.r.o., Průhonice

Krevní a lymfatické cévy se vyvíjejí souběžně a společně tvoří cirkulační systém umožňující tok tekutin a pohyb nejrůznějších buněk a látek. Lymfatický systém a jeho role v patogenezi chorob však byly donedávna výzkumem dosti opomíjeny, přestože lymfatické cévy byly objeveny již před 300 lety, ve stejné době, kdy byla popsána cirkulace krve. Bylo to částečně tím, že chyběly specifické markery, které by umožňovaly rozpoznání lymfatických cév ve tkáních. V posledních letech byly takové markery objeveny, a byl tak nastartován prudký nárůst poznatků o významu lymfatického sytému v organismu.

Novotvorba lymfatických cév (lymfangiogeneze) je významným momentem v rozvoji nejrůznějších chorob. Nové výzkumy ukazují významnou roli poruch lymfatické cirkulace např. při prolongovaném hojení ran, při chronických zánětech dýchacích cest s bronchiální obstrukcí, při revmatoidní artritidě i osteoartróze. Tyto mechanismy se tedy zřejmě uplatňují i u některých onemocnění profesionálního původu (např. průduškové astma, onemocnění pohybového aparátu končetin apod.).

Léčba, která udržuje a restauruje funkci lymfatické cirkulace, může představovat významnou perspektivní strategii v léčbě zánětlivých onemocnění včetně některých chorob profesionálních. Podpora lymfangiogeneze a lymfatické cirkulace podporující eflux buněk a tekutiny ze zánětem postižených tkání může být jedním z vysvětlení efektu přípravků s protizánětlivým a protiotokovým efektem (léky pro systémovou enzymoterapii), které lze využít i v komplexní léčbě určitých chorob z povolání.

Odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění podle pravidel platných od 1. 1. 2014

Hrnčíř, E., Kneidlová, M.

Klinika pracovního a cestovního lékařství Univerzity Karlovy v Praze, 3. lékařské fakulty, Praha

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zrušil s účinností ode dne 1. 1. 2014 vyhlášku č. 440/2001 Sb., ve znění pozdějších úprav, která určovala pravidla pro stanovení bodového ohodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění u úrazů a nemocí z povolání. Tato změna se však netýká pracovních úrazů a nemocí z povolání, u nichž se až do další legislativní úpravy bude při stanovení odškodnění za bolest a za ztížení společenského uplatnění i nadále postupovat podle zmíněné vyhlášky. Nejvyšší soud České republiky vytvořil metodiku k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, která se vztahuje na ostatní (tedy neprofesionální) případy, jichž je ale v praxi významně více než profesionálních poškození zdraví. Princip stanovení výše finanční náhrady za bolest se podle této metodiky nemění, jen dochází ke změně bodových hodnot některých úrazem navozených odchylek od normálního zdravotního stavu a upravena jsou pravidla pro navyšování základního bodového ohodnocení bolesti a pro sčítání bodových hodnot odpovídajících vícečetným postižením určité části těla. Hodnota jednoho bodu je stanovena ve výši jednoho procenta průměrné měsíční hrubé nominální mzdy v našem národním hospodářství v roce předcházejícím roku, v němž vznikl nárok na odškodnění bolesti. Zásadním způsobem se však mění pravidla pro odškodňování pacientů za ztížení společenského uplatnění způsobené poruchou jejich zdraví. Výše finanční náhrady má být poskytována podle toho, do jaké míry budou v důsledku hodnocené zdravotní poruchy omezeny určité aktivity postiženého jedince. S takovým hodnocením nejsou prozatím dostatečné zkušenosti a objevují se obavy, že se při jeho aplikaci bude otevírat prostor pro uplatnění subjektivních hodnotících přístupů. Dále je novému pojetí vytýkáno, že neexistují žádná kritéria, pomocí kterých by bylo možné míru omezení jednotlivých aktivit kvantifikovat, že zohledňování různých aktivit je nevyvážené a že některé závažné patologické stavy budou zohledňovány jen nepatrnou měrou nebo nebudou zohledněny vůbec. Je také otázkou, do jaké míry jsou lékaři odborně kompetentní ke stanovování procentní míry omezení posuzovaného jedince při vykonávání různých aktivit a jakým způsobem bude možné kvantifikovat změny zdravotního stavu, které byly úrazem navozeny u člověka, který byl nemocen již před úrazem, jehož důsledky jsou posuzovány. Určitým problémem by také mohlo být velmi výrazně odlišné finanční ohodnocení prakticky shodných patologických zdravotních stavů podle toho, půjde-li o poškození zdraví profesionálního nebo neprofesionálního původu. Je pravděpodobné, že finanční náhrady poskytované za bolest a za ztížení společenského uplatnění podle Metodiky Nejvyššího soudu České republiky budou významně vyšší, než byly dosud poskytované finanční náhrady za tyto důsledky zdravotních poruch.

Ochrana zdravia pri práci v sieti dialyzačných pracovísk

Hrušková, M.1, Rošková, D.2, Strýčková, M.1, Mitošinková, M.3, Rosenberger, J.3, Buchancová, J.2, Cigániková, Z.1, Zelník, Š.1, Kolář, R.3

1ŽILPO, s. r. o., Žilina; 2Ústav verejného zdravotníctva JLF UK Martin, Univerzita Komenského Bratislava; 3FMC – dialyzačné služby, s. r. o., Piešťany, SR

Cieľ: Odvetvie zdravotníctva a sociálnej starostlivosti zamestnáva v Európskej únii približne 10 % zamestnancov, ktorí sú vystavení širokej škále zdravotných rizík. Cieľom práce bolo zhodnotiť dodržiavanie zásad ochrany zdravia pri práci v sieti dialyzačných pracovísk. Hodnotením pracovného prostredia, faktorov práce a pracovných podmienok zamestnancov dialyzačných stredísk umiestených v rôznych lokalitách Slovenska chceli autori poukázať na význam kontinuálneho monitorovania sledovaného špecifického prostredia s nadväznosťou na včasnú realizáciu maxima preventívnych opatrení.

Materiál a metódy: Bolo hodnotených 19 dialyzačných pracovísk centrálne riadených neštátnym zdravotníckym zariadením v odbore nefrológia s celkovým počtom 500 zamestnancov (s rozptylom od 13 do 36 zamestnancov). Dohľadom nad pracovným prostredím vykonávaným priamo na jednotlivých dialyzačných pracoviskách v rámci poskytovania preventívnych a ochranných služieb pracovnou zdravotnou službou (PZS) boli získané údaje pre vlastné hodnotenie faktorov práce a pracovného prostredia.

Výsledky: Po zmapovaní a odhalení zdravotných rizík boli zo strany PZS zamestnávateľovi odporúčané preventívne opatrenia zamerané na dohľad nad pracovným prostredím a pracovnými podmienkami a na dohľad nad zdravotným stavom zamestnancov. Zamestnávateľ sa k včasnej realizácii preventívnych opatrení stavia ústretovo a to sa odzrkadľuje t. č. aj na neprítomnosti chorôb z povolania v celej sieti jeho dialyzačných pracovísk. Autormi získané výsledky môžu súčasne poslúžiť aj odbornej verejnosti ako motivácia k odhaľovaniu špecifických podmienok práce spojenej s nezanedbateľnými zdravotnými rizikami dialyzačných pracovísk. Pozitívny, pravidelne kontrolovaný prístup k dodržiavaniu správneho hygienického režimu práce, zabezpečovaný všetkými účastníkmi v reťazci prevencie, prináša v konečnom dôsledku tiež nemalý ekonomický benefit.

Kľúčové slová: dialýza – pracovné podmínky – monitorovanie – spolupráca

Profesionálna a experimentálna expozícia nanočasticiam – respiračná toxicita nanočastíc Fe3O4

Hurbánková, M.1, Černá, S.1, Volkovová, K.2, Hrašková, D.1, Marcišiaková J.3, Wimmerová, S.1, Moricová, Š.1

1Slovenská zdravotnícka univerzita, FVZ, ÚPZS, Bratislava; 2Slovenská zdravotnícka univerzita, LF, Bratislava; 3Medicínsko-preventívna, s.r.o., Hnúšťa, SR

Nanočastice (ktorých jeden rozmer je menší než 100 nm) majú vhodné vlastnosti pre špičkové nanotechnológie a používajú sa napr. v elektrotechnike, elektronike, optike, strojárenstve, stavebníctve, textilnom, chemickom, potravinárskom, automobilovom, kozmickom, vojenskom priemysle a značné použitie majú aj v medicíne pri diagnostike a terapii. Profesionálne exponovaní nanočasticiam sú napr. pracovníci pri stavebných prácach, pri zváraní, profesionální vodiči vystavení expozíciam výfukovým plynom, pri údržbe a oprávách áut, zamestnanci vystavení surovým nanomateriálom a odpadom v pracovnom procese, zamestnanci v zdravotníctve pri terapii a diagnostike atď.

Nanočastice magnetitu (Fe3O4) vzbudili veľký záujem nielen v oblasti magnetických záznamových médií, ako sú audio a videokazety, digitálne záznamové disky s vysokou hustotou, magnetické kvapaliny, úschovne dát, mikrovlnných zariadeniach, magneticko-optických prístro­joch, snímačoch, vysokofrekvenčných aplikácách, magnetických snímaniach, ale aj v oblastiach zdravotnej starostlivosti, ako systémy podávania liečiv (nosiče liečiv), lekárske aplikácie vrátane rádiofrekvenčnej hypertermie, fotomagnetickej a magnetickej rezonancie (MRI) atď. [1, 2].

Nanočastice Fe3O4 použité v našej štúdii sa okrem iného uplatnenia považujú v súčasnej medicíne za pomerne inertné nosiče pre terapeutické a diagnostické farmaká a predpokladá sa aj ich intravenózne podávanie. Z toho dôvodu sme experimentálnym zvieratám (W-potkanom) i. v. – do chvostovej vény vpravili suspenziu nanočastíc (1,0 % z LD50 = 0,364 mg/kg telesnej hmotnosti zvieraťa), ktoré pre ich nanorozmery, tak ako sa predpokladá, môžu prechádzať mnohými membránami v ľudskom tele. Po 1-, 7-, 14- a 28-dňovej expozícii sme vyšetrili vybrané zápalové a cytotoxické parametre bronchoalveolárnej laváže (BAL).

Cieľom práce bolo zistiť, či nami vyšetrené nanočastice prechádzajú cez cievny systém do respiračného traktu a ak áno, ako ovplyvňujú vybrané zápalové a cytotoxické parametre BAL. Na základe nami získaných výsledkov expozícia nanočasticiam Fe3O4 (potiahnutých oleátom sodným) v porovnaní s kontrolou navodila zápalovú odpoveď, cytotoxické poškodenie a  teda respiračnú toxicitu. Výsledky ďalej preukázali, že nanočastice Fe3O4 boli už po 28 dňoch od podania z respiračného traktu obrannými mechanizmami eliminované.

Poďakovanie: Práca bola podporená EU projektom Nano Test (7 FP), No. 19-40-10 a realizáciou projektu Centrum excelentnosti environmentálneho zdravia, ITMS č. 26240120033, na základe podpory operačného programu Výskum a vývoj, financovaného z Európskeho fondu regionálneho rozvoja.

Literatúra:

  1. Sun, J., Zhou, S., Hou, P.,Yang, Y., Weng, J., Li, X., Li, M. Synthesis and characterization of biocompatible Fe3O4 nanoparticles. J. Biomed. Mater. Res. A., 2007, 80, 2, p. 333–341.
  2. Ghandoor, E. L., Zidan, H. M., Khalil, M. M. H., Ismail, M. I. M. 2012. Synthesis and Some Physical Properties of Magnetite (Fe3O4) Nanoparticles. Int. J. Electrochem. Sci., 2012, Vol. 7, pp. 5734–5745.

CHOPN jako nemoc z povolání

Chaloupka, J.

Klinika pracovního lékařství LF UK a FN Hradec Králové

Chronická obstrukční plicní nemoc je častým onemocněním, prevalence v populaci se podle různých studií pohybuje mezi 8–18 %, celosvětově se odhaduje na 500–600 miliónů osob. CHOPN je na čtvrtém místě ve statistice příčin smrti, mortalita na CHOPN se odhaduje na 2,74 milionů osob ročně. Prevalence CHOPN se v ČR odhaduje asi na 800 000 osob a jejich počet neustále narůstá. V r. 2009 počet dispenzarizovaných pro tuto diagnózu činil přes 250 000 nemocných. Kouření je hlavním rizikovým faktorem CHOPN, ale různé studie ukazují, že asi 25–45 % nemocných s CHOPN nikdy nekouřilo. U nekuřáků jsou hlavními riziky znečištění vnějšího a vnitřního prostředí, profesionální expozice, rodinná a osobní respirační anamnéza a špatné životní podmínky.

Expozice různým druhům prachu v pracovním prostředí je u části nemocných jednou z možných příčin vzniku CHOPN. V ČR je CHOPN možno uznat za nemoc z povolání po novele seznamu NzP n. v. č. 114/2011 Sb. s účinností od 1. 7. 2011, kapitola III, položka 13, pouze u horníků při těžbě v podzemí černouhelných dolů. Podmínky pro uznání CHOPN za nemoc z povolání však jsou evidentně nastaveny špatně, za dobu trvání novely seznamu NzP byly uznány pouze 2 NzP. Domnívám se proto, že je třeba otevřít diskusi o novelizaci stávajícího znění kapitoly III položky č. 13 platného seznamu nemocí z povolání.

Seznam nemocí z povolání ILO, revize 2010, uvádí CHOPN jako chronické obstrukční plicní onemocnění způsobené vdechováním uhelného prachu, prachu z kamenolomů, dřevěného prachu, prachu z obilovin a zemědělské práce, prachu ve zvířecích stájích, prachu z textilií a papíru, vyplývající z pracovní činnosti. Seznam nemocí z povolání EU z r. 2003 umožňuje uznat profesionální chronickou obstrukční bronchitidu nebo emfyzém u horníků v podzemí kamenouhelných dolů, nevylučuje však ani možnost uznání CHOPN při expozici dalším prachům. V zemích EU je možnost uznání CHOPN za nemoc z povolání pojata různě. Za dodržení různých podmínek existuje v Dánsku, Finsku, Francii, Německu, Itálii, Lucembursku, Nizozemí, Rakousku, Španělsku a Velké Británii. Za nemoc z povolání nelze uznat CHOPN pouze v Belgii a Portugalsku. U horníků kamenouhelných dolů uznává vznik profesionální CHOPN Německo a Velká Británie, systém je však v obou zemích otevřen i pro vznik nemoci při působení dalších druhů dráždivých prachů. Širší pojetí blížící se seznamu ILO se uplatňuje např. v Dánsku, Francii a Itálii.

V databázích PubMed a EMBASE lze vyhledat přes 4 500 citací původních článků zabývajících se vlivem pracovních podmínek na vznik CHOPN. Po prostudování části z nich lze konstatovat, že přesto, že se studie liší v řadě ukazatelů, jako jsou způsob provádění, sledovaná populace, hodnocení míry expozice apod., u 88 % prostudovaných populačních studií, 80 % studií s expozicí anorganickému prachu a 89 % studií s expozicí organickému prachu byla potvrzena významná souvislost mezi profesní expozicí a vznikem CHOPN. Jako nejčastější specifické faktory s vazbou na vyšší incidenci CHOPN jsou uváděny práce v prostředí různých anorganických prachů, svářečských dýmů, prachu dřev, výparů organických rozpouštědel, prachů biologických materiálů. V řadě studií byl potvrzen vztah mezi mírou expozice prachu a zdravotními účinky na organismus.

Provedené sledování považuji za příspěvek do diskuse o rozšíření kapitoly III položky č. 13 o podmínky vzniku nemoci z povolání na exponované pracovníky i v jiných profesích, než jsou horníci kamenouhelných dolů. Výsledky prostudovaných prací i praxe řady zemí EU takovou možnost podporují.

Epikondylitida v praxi

Ivančáková, K., Eichlerová, A., Korolová, E.

Centrum pracovního lékařství, Pardubická krajská nemocnice, a.s, Pardubice

Naše kazuistiky poukazují na problémy při posuzování epikondylitid z hlediska profesionality, se kterými se setkáváme v naší ambulantní praxi.

Ke stanovení diagnózy chronické radiální a ulnární epikondylitidy je nutné ortopedické vyšetření a objektivizace chronicity epikondylitidy třífázovou scintigrafií, a to nejpozději do půl roku od skutečného ukončení výkonu práce. Potom lze žádat o hygienické šetření pracovních podmínek z hlediska jednoznačné nadměrné a dlouhodobé zátěže. Přesto se v naší praxi stále setkáváme s případy, kdy jsou k nám pacienti odesláni k vyšetření pro podezření na profesionální etiologii epikondylitidy po skoro roční pracovní neschopnosti nebo operativním výkonu, tedy v době, kdy již nelze chronicitu scintigrafickým vyšetřením objektivizovat nebo toto vyšetření by již nebylo z hlediska posuzování nemocí z povolání přínosné. V těchto případech nezbývá než šetřenému vysvětlit, že jeho případ nelze dále řešit.

Spektrum nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání hlášených v letech 2004–2013 na oddělení nemocí z povolání Karvinské hornické nemocnice, a. s.

Kempná, J., Landecká, I., Kuzníková, J.

Oddělení pracovního lékařství a nemocí z povolání, Karvinská hornická nemocnice, a. s.

V letech 2004–2013 bylo na oddělení chorob z povolání KHN, a. s., vyšetřeno každoročně průměrně 14 460 klientů. Pracoviště poskytuje ve spolupráci s ambulantními specialisty Centra pracovní medicíny komplexní vyšetření klientům, pracujícím na rizikových pracovištích, zajišťuje dispenzarizaci pacientů se zjištěnou nemocí z povolání a následné preventivní prohlídky důlních pracovníků, kteří dosáhli 100% NPE prachu s fibrogenním účinkem.

Cílem naší práce bylo přehledné zobrazení spektra hlášených nemocí z povolání, zhodnocení a vývoj jejich incidence v průběhu uvedených let.

Nejpočetnější kategorii profesionálních onemocnění v okrese Karviná představovala onemocnění plic podle kapitoly III – pneumokoniózy různých stadií, s vzestupným trendem na 42 nových onemocnění pneumokoniózou v roce 2013.

Druhou nejpočetnější kategorii profesionálních onemocnění v okrese Karviná představovala onemocnění způsobená fyzikálními faktory – kapitola II – onemocnění nervů z vibrací a jen nepatrně méně onemocnění nervů z JNZ. V letech 2004–2008 byl celkový počet diagnostikovaných profesionálních onemocnění přibližně stejný, k nárůstu hlášených nemocí v řádu desítek dochází od roku 2009. Důvodem nárůstu počtu hlášených profesionálních onemocnění byla změna pravidel pro hlášení do registru nemocí z povolání u onemocnění pohybového aparátu. Trend vývoje počtu ostatních profesionálních onemocnění se jeví podle našich údajů jako sestupný.

Výuka pracovního lékařství na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze

Kneidlová, M., Hrnčíř, E.

Klinika pracovního a cestovního lékařství Univerzity Karlovy v Praze, 3. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

Výuka pracovního lékařství (dříve hygiena práce a nemoci z povolání) probíhala a probíhá na 3. lékařské fakultě UK (dříve Lékařská fakulta hygienická) v různých formách – v přednáškách, seminářích, praktikách – již od doby vzniku fakulty v 50. letech 20. století.

Do doby reformy studia začátkem 90. let minulého století byla problematika hygieny práce a nemocí z povolání v celém rozsahu prezentována pouze studentům lékařství, a to v 5. a 6. ročníku. Po reformě studia došlo k rozšíření výuky našeho oboru v 6letém magisterském studiu o rovnocennou výuku pro zahraniční studenty v angličtině a na fakultě byla nově zavedena i výuka bakalářského studia (prezenční i kombinovaná forma).

Výuka pracovního lékařství v magisterském studiu (výuka v českém a anglickém jazyce) probíhá v rámci Katedry preventivního lékařství v Modulu oborů preventivního lékařství, a to při přednáškách, seminářích, praktikách, povinně volitelných kurzech a ve volitelných předmětech. Studijní vědomosti z oboru pracovní lékařství jsou ověřovány písemnými testy, zkouškou nebo při státní rigorózní zkoušce.

Výuka pracovního lékařství v bakalářských studiích v prezenční i kombinované formě probíhá v bakalářských studijních programech: specializace ve zdravotnictví (fyzioterapie, veřejné zdravotnictví, dentální hygienistka) a ošetřovatelství (všeobecná sestra) obdobně jako v magisterském studiu, tj. při přednáškách, seminářích, praktikách a povinně volitelných kurzech.

V současné době, respektive od akademického roku 2014/2015 došlo na základě nové akreditace k velmi významnému posílení našeho oboru v tom slova smyslu, že do studijního programu 6. ročníku magisterského studia v českém i anglickém jazyce, byl zařazen samostatný předmět Praktické a pracovní lékařství v rozsahu 30 výukových hodin – počet hodin je uveden na 1týdenní výukový blok, který bude realizován 4krát během akademického roku (3krát v českém a 1krát v anglickém jazyce) a je plně v gesci našeho pracoviště. Výuka předmětu je zakončena samostatnou zkouškou pouze z tohoto výukového předmětu.

Prevence chorob z povolání – kazuistika. Uvažované změny ve vyhlášce č. 79/2013 Sb.

Kolářová, M.

Klinika pracovního lékařství, FN Plzeň

Podle vývoje legislativy v posledních letech se dostáváme do role lékaře-detektiva, který má za úkol správně odebrat anamnézu a podle odebraných dat povolit či zakázat pobyt na určeném pracovišti. Tento úkol nebývá snadný, jelikož vyšetřený může úmyslně zatajovat informace o svém zdravotním stavu. Proto je i dnes důležité získat již známá fakta od praktického lékaře, který by měl mít důležité záznamy a změny zdravotního stavu ve své zdravotnické dokumentaci zapsané. Pro pracovně-lékařskou službu to znamená i možnost poskytnout důležité informace o vyšším riziku vzniku nemoci z povolání na podkladě již zjištěného zdravotního stavu.

Kazuistika

Díky tomuto případu vzniká i tato informativní kazuistika z června 2013, kdy vyšetřený, který pochází ze Slovenska, donesl celou zdravotnickou dokumentaci podle doporučení. O svém zdravotním stavu uvedl, že potíže charakteru alergie či atopického ekzému nemá, a ani nikdy neměl. Po prostudování dokumentace bylo však zjištěno, že již v r. 2002 se objevila forma ekzému, se kterou se poměrně dlouho léčil a byl sledován. Nyní přišel na vstupní prohlídku do firmy, která se značí právě rizikem vzniku nemoci z povolání ve spojení s alergizujícími látkami, a to především kožních forem onemocnění. Při fyzikálním vyšetření byl zaznamenán ekzematický výsev na obou horních pažích. Při cíleném dotazu, jak dlouho již tato vyrážka trvá, sdělil, že si projevů všiml při nástupu na pracoviště – tj. 3 dny před provedením vstupní prohlídky. Na tomto příkladě můžeme tedy vyložit i další rozpor, a to nástup na pracoviště před samotnou vstupní prohlídkou. V našem případě byl muž shledán nezpůsobilým práce na daném pracovišti pro vysoké riziko rozvoje onemocnění z povolání s ohledem na anamnestické údaje v dokumentaci, a zároveň při prokazatelném rozvoji příznaků již časně po zahájení činnosti.

Trend vývoje a spektra profesionálních intoxikací v Pardubickém kraji v letech 1984 – 2013 (30 let)

Korolová, E., Eichlerová, A., Ivančáková, K.

CPL Pardubice

Během našeho 30letého sledování jsme hlásili celkem 407 intoxikací. V prvních 10 letech celkem 254 případů, v dalších 10 letech 122. V posledních 10 letech jen 31. Sledovali jsme i spektrum hlášených intoxikací zařazených podle seznamu nemocí z povolání. Největší počet hlášených intoxikací byl podle položky č. 40 – nemoci z aromatických nitro- nebo aminosloučenin – celkem 101 případů. Tato onemocnění mohou vznikat i po více letech od expozice. Nejzávažnější diagnózou této položky bylo 36 papilokarcinomů močového měchýře. Na 2. místě byly intoxikace položky č. 13 – nemoc z chloru a jeho sloučenin, celkem 53 případů. Na 3. místě byly intoxikace podle položky č. 18 – nemoc z oxidů dusíku 33 onemocnění. Čtvrtá v pořadí byla nemoc z fosgenu, položka č. 22 celkem 30 případů. Na 5. a 6. místě se společně s 19 případy umístily nemoc z oxidů síry položka č. 19 a nemoc z alifatických a alicyklických uhlovodíků položka č. 28. Na 7. místě s 12 případy se umístily nemoci z homologů benzenu položka č. 36, na 8. místě s 11 případy nemoci z amoniaku položka č. 26. Na 9. místě se umístily s 10 případy nemoci z izokyanátů položka č. 21, na 10. místě s 8 případy nemoc z oxidu uhelnatého položka č. 17.

Postrádali jsme v seznamu nemocí z povolání položku zahrnující onemocnění z esterů kyseliny sírové, protože jsme hlásili 15 onemocnění z dimetylesterů kyseliny sírové. Včetně této noxy jsme hlásili celkem 68 různých intoxikací, které nebylo možno zařadit podle položek seznamu nemocí z povolání. Za příčinu poklesu všech hlášených intoxikací pokládáme nejen ukončení výroby některých toxických látek v roce 1974 a 2002, ale také celkový pokles zaměstnanců v provozu největšího chemického podniku v tomto kraji, z původních cca 12 000 zaměstnanců, na současných cca 1600.

Sledování pracovníků exponovaných v minulosti karcinogenní látce 2-naftylaminu

Kusínová, H.

Centrum pracovního lékařství, Pardubická krajská nemocnice, a. s., Pardubice

Cílem práce bylo zmapovat výchozí údaje o rozsáhlém souboru osob, které byly v letech 1957–2002 vystaveny expozici 2-naftylaminu při práci ve velkém chemickém závodě. Jde o látku, která je prokazatelným lidským karcinogenem skupiny 1 podle IARC (International Agency for Research of Cancer). Cílovým orgánem postižení je močový měchýř.

Dále je popsán proces, kterým byl naším pracovištěm tento soubor podchycen, a to za účelem provádění následných preventivních prohlídek. Jednalo se o 675 osob, a to o 600 mužů a 75 žen, které byly pozvány k vyšetření. Z uvedených 675 osob se podařilo od roku 2000 do roku 2012 vyšetřit 329 osob, a to 278 mužů a 51 žen.

Ergonomie v praxi

Lehocká, H.

Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě

Ergonomie je podle Mezinárodní ergonomické asociace definována jako věda o optimalizaci lidské činnosti. Integruje a využívá poznatky jak věd humanitních (hygieny práce, fyziologie práce, antropometrie, biomechaniky, psychologie práce), tak i věd technických (vědy o řízení, strojírenství, technologie, kybernetiky, normování).

V souvislosti s výše uvedenou definicí je jednoznačně zřejmé, že pro implementaci ergonomických poznatků je nezbytné využití znalostí a zkušeností odborníků z řady oblastí. Na jejich vzájemné komunikaci a spolupráci závisí optimální řešení profesionálních ergonomických situací.

Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě nabízí nejen konzultační a poradenskou činnost v oblasti hodnocení ergonomické problematiky, ale aktivně se podílí i na projektech, řešících snižování ergonomických rizik, včetně doporučení ve fázi přípravné technologické dokumentace.

Nicméně systematická spolupráce s techniky, technology, bezpečnostními techniky a lékaři pracovnělékařské péče se do budoucna jeví jako nejlepší možné řešení v prevenci poškození zdraví z práce v oblasti ergonomie.

Prezentace představuje možnosti spolupráce Oddělení fyziologie a psychologie práce Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě se zaměstnavateli při snižování ergonomických rizik.

Infekční nemoci z povolání v západočeském regionu v letech 1994–2013

Machartová, V.

Klinika pracovního lékařství LF UK a FN Plzeň

Infekční nemoci z povolání v České republice představují v dlouhodobém průměru 20 let 15,7 % všech nově zjištěných nemocí z povolání, v západočeském regionu je to 18,8 %. Z hlediska dlouhodobého sledování dochází k poklesu počtu nově zjištěných nemocí z povolání, pokles infekčních nemocí z povolání není tak výrazný. Nejčastější infekční onemocnění je onemocnění svrabem, které v západočeském regionu v dlouhodobém průměru představuje 42,43 % všech infekčních onemocnění. Druhou nejčastěji zjišťovanou infekční nemocí z povolání jsou trichofycie, které představují 12,86 % zjištěných infekčních onemocnění v západočeském regionu v posledních 20 letech. Případy onemocnění hepatitidou (B a C) tvoří 3,8 % nově zjištěných infekčních onemocnění v dlouhodobém průměru v západních Čechách.

Onemocnění měkkých tkání jak dále postupovat v případě objektivizace nemoci z povolání?

Machartová, V.

Klinika pracovního lékařství LF UK a FN Plzeň

Termín měkké tkáně je termín užívaný radiodia­gnostiky – jsou to struktury, které nejsou kontrastní při klasickém radiodiagnostickém vyšetření. Onemocnění měkkých tkání jsou velmi častou nemocí z povolání – patří sem onemocnění cév, nervů, úponů šlach svalů a svalů, kloubních pouzder. Při posuzování nemoci z povolání je potřeba mít provedeno kompletní klinické vyšetření pa­cienta s objektivizací nálezu a posouzením stupně nálezu. O radiodiagnostické vyšetření se nemusíme opírat v případě podezření na onemocnění cév z vibrací a onemocnění nervů, i když i zde má radiodiagnostické vyšetření význam z hlediska diferenciální diagnostiky onemocnění.

Entezopatie, tenzopatie rotátorové manžety ramenního kloubu, tendinitidy nebo tendosynovitidy jsou onemocnění, která velice často posuzujeme jako možné nemoci z povolání. Opět je zde důležité kompletní klinické vyšetření a využití možných testů pro objektivizaci subjektivních potíží. Problematický je průkaz tzv. „vleklé formy onemocnění“ – jak je uvedeno v platném Seznamu nemocí z povolání. Zde se opíráme o dokumentaci ošetřujícího lékaře. Z hlediska využití zobrazovacích metod při objektivizaci chronických epikondylitid využíváme třífázovou scintigrafii loktů a sonografické vyšetření k objektivizaci nálezu na šlachách. Metodou volby je vyšetření magnetickou rezonancí, které je dnes již standardně užíváno při diagnostice ortopedických onemocnění.

Posuzování zdravotní způsobilosti k práci podle vyhlášky č. 79/2013 Sb.

Machartová, V.

Klinika pracovního lékařství LF UK a FN Plzeň

Dne 3. dubna 2013 byla vydána ve Sbírce zákonů vyhláška č. 79/2013 Sb., která stanoví obsah prohlídek pracovnělékařských služeb. Je nutno mít na zřeteli ale i další právní předpisy, podle kterých je posuzována zdravotní způsobilost řidičů, pracovníků na dráze, hasičů, policistů, vojáků z povolání a dalších skupin pracovníků. V některých případech lze použít jiný právní předpis k definování často udávané podmínky pro nemoci vylučující zdravotní způsobilosti k práci podle vyhlášky 79/2013 Sb., a to v případech, kdy potřebujeme pro účely posuzování způsobilosti k práci zdůvodnit, co je prognosticky závažné onemocnění.


Hodnotenie lokálnej svalovej záťaže v zmysle platnej legislatívy SR

Majtánová, S., Cisariková, S.

Pracovná zdravotná služba Pro Benefit, s. r. o., Púchov, SR

Poškodenia podporno-pohybovej sústavy zapríčinené dlhodobým, nadmerným a jednostranným zaťažením predstavujú jeden z najčastejších problémov súvisiaci s prácou v Európe. Celkovo sa radia medzi najviac diagnostikované profesio­nálne ochorenia – choroby z povolania z DNJZ. Tvoria široké spektrum nozologických jednotiek, ktoré vzájomne spája len etiologická noxa – profesionálne dlhodobé, nadmerné a jednostranné zaťažovanie najmä horných končatín, opakovaná mikrotraumatizácia a vplyv nevhodnej polohy pri práci.

Najúčinnejším riešením stále zvyšujúcej sa incidencie a prevalencie týchto ochorení sa javí včasná a účinná prevencia. Aby však mohla byť realizovaná, je najprv potrebné dôsledné posúdenie pracovnej činnosti a pracovného prostredia z hľadiska zdravotných rizík. Cieľom hodnotenia fyzickej záťaže pri práci je zistiť, či fyzická záťaž zamestnancov pri vykonávanej činnosti neprekračuje ich fyziologické možnosti a schopnosti a či môže vyvolať poškodenia zdravia z práce.

Táto prezentácia prináša ukážky z hodnotenia lokálnej svalovej záťaže v rôznych odvetviach priemyslu. Poukazuje na význam merania záťaže malých svalových skupín horných končatín pomocou integrovanej elektromyografie – t. č. naj­presnejšieho spôsobu merania tohto parametra fyzickej záťaže. Na základe výsledkov meraní je možné odhaliť konkrétne nedostatky pracovného procesu a následne zaviesť cielené opatrenia na zníženie pracovnej záťaže zamestnancov.

Respirační onemocnění u zootechničky kazuistika

Mašková, Š.

Klinika pracovního lékařství FN Plzeň a LFUK v Plzni

Práce popisuje etiologii, patogenezi, klinický obraz, diagnostiku a léčbu profesionální exogenní alergické alveolitidy. V přednášce budou posluchači seznámeni s prací 39leté ženy, která od roku 2003 pracuje jako zootechnička v zemědělském družstvu, kde se chová dojený skot. V roce 2011 přestoupila do jiného družstva, kde se začaly objevovat respirační problémy – kašel, dušnost, bolesti na hrudi. Tyto symptomy se objevují již asi 3 roky, vždy v období podzim-zima. Pacientka je vždy praktickým lékařem léčená antibiotiky a sledovaná v plicní ambulanci pro suspektní alergickou exogenní alveolitidu. V březnu 2014 byla vyšetřená na Klinice pracovního lékařství a odeslána do ambulance zaměřené na intersticiální plicní procesy Plicní kliniky FN Plzeň, kde nyní probíhá vyšetřování pacientky.

Reakce kůže rukou u zubních lékařů na dezinfekční přípravky a latex

Matoušková, I.1, Sedlatá Jurásková E.2

1Ústav preventivního lékařství LF UP v Olomouci; 2Klinika zubního lékařství LF UP v Olomouci

V roce 1938 Price rozdělil mikroorganismy, které se nacházejí na kůži rukou na dvě skupiny: mikroflóru stálou (rezidentní) a mikroflóru přechodnou (tranzientní). Přechodná (tranzientní) mikroflóra kolonizuje povrchovou vrstvu kůže. Množství přítomných mikroorganismů je odrazem mikrobiálního zatížení prostředí. Nebývá trvale přítomná. K mikrobiální kontaminaci rukou zubních lékařů dochází jakýmkoliv kontaktem s aerosolem při ošetřování pacienta.

Dezinfekce rukou představuje nejzákladnější a nejúčinnější opatření pro přerušení cesty přenosu a šíření infekčních agens. Kožní antiseptikum nesmí kůži senzibilizovat, dráždit ani příliš odmašťovat. Nejčastěji používaná antiseptika jsou na bázi alkoholů. Alergická kontaktní dermatitida nebo kontaktní urtikarie vzniklé po expozici antiseptika na bázi alkoholů se objevují zřídka. Kožní iritace je popisována po používání chlorhexidinu. Antiseptika obsahující 4% chlorhexidin působí při jejich častém používání dermatitidu. Existují dva hlavní typy kožní reakce, které souvisejí s používáním antiseptik:

  1. První a častěji přicházející v úvahu je iritující kontaktní dermatitida. Antiseptika na bázi alkoholů se uplatňují nejméně.
  2. Druhým typem je alergická reakce na antiseptika aplikovaná na ruce. Vyskytuje se jako pozdní typ reakce (alergická kontaktní dermatitida) nebo méně často jako okamžitý typ reakce (kontaktní urtikarie). Alergická kontaktní dermatitida po použití antiseptik na bázi alkoholů je velmi vzácná.

Alergie na vyšetřovací rukavice latexové představuje závažný problém pro pracovníky ve zdravotnictví a také pro některé pacienty. Jednorázové vyšetřovací rukavice jsou jednou z hlavních složek bariérové ochrany proti přenosu infekčního agens ve zdravotnictví. V širším měřítku se začaly používat v 80. letech minulého století. První případ alergie na přírodní latex byl popsán Sternem a Grimmem v roce 1927. Až do roku 1979 alergie na latex, speciálně z latexových rukavic, byla uváděna jako IV. typ oddálené hypersenzitivity. V roce 1979 byl popsán případ kontaktní urtikarie jako I. typ podle Gella a Coombse vyprovokované latexovými rukavice určenými k domácím pracem. Reakce IV. typu je zprostředkovaná T buňkami. Má za následek opožděnou alergickou reakci, která se projeví lokální reakcí v místě kontaktu s alergenem. Alergická kontaktní dermatitida je nejčastějším projevem alergie na latex.

V naší studii byl formou anonymního dotazníku zjišťován aktuální stav kožních reakcí při používání vyšetřovacích latexových rukavic a existence poškození kůže rukou v souvislosti s aplikací tekutého mýdla nebo alkoholového dezifekčního přípravku. Sledovaný soubor měl celkem 54 dotázaných. Ve skupině zubních lékařů se soukromou praxí 2 jedinci z 36 dotázaných uvedli přecitlivělost na vyšetřovací rukavice nebo dezinfekční prostředek. Z 18 zubních lékařů Kliniky zubního lékařství LF v Olomouci a FN Olomouc 8 lékařů uvedlo přecitlivělost na vyšetřovací rukavice latexové nebo alkoholový dezinfekční přípravek. Zubní lékaři, kteří uvedli přecitlivělost na některou z dotazovaných látek, patřili do skupiny s délkou praxe 1–10 let. Zubní lékaři, kteří uvedli přecitlivělost na latex (6 probandů) v tomto souboru představují prevalenci přecitlivělosti na latex 11,11 %.

Jsme si vědomé, že námi sledovaný soubor je početně velmi malý. Zjištěná prevalence 11,11 % souhlasí s uváděným výskytem v jiných zemích.

Praktické dopady tzv. „lázeňské vyhlášky“ č. 267/2012 Sb. platné od 1. 1. 2013

Mihalík, P.1, Hejlek, A.1, 2

1Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity České Budějovice; 2Oddělení pracovního lékařství Nemocnice České Budějovice, a. s.

Práce přináší vhled do problematiky poskytování komplexní lázeňské rehabilitační péče. Konkrétně jde o důsledek legislativy, která zkrátila pobyt klientů zdravotních pojišťoven v lázeňských zařízeních o jeden týden a upravila i frekvenci opakovaných pobytů. Touto legislativní úpravou je vyhláška MZ č. 267/2012 Sb., o stanovení indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně-rehabilitační péči pro dospělé, děti a dorost, která je platná od 1. 1. 2013 („lázeňská vyhláška“, tzv. nová).

Hlavním cílem práce je zmapování a posouzení zdravotního stavu klientů u vybraných zdravotních indikací v souvislosti s tím, jak se zkrátila doba lázeňské léčebné rehabilitace v důsledku nové legislativy. Je srovnáván zdravotní stav klientů, kteří absolvovali čtyřtýdenní pobyt v roce 2012, kdy platila předchozí vyhláška se zdravotním stavem týchž klientů, kteří absolvovali třítýdenní pobyt po 1. 1. 2013.

K hlavnímu cíli směřovaly tři hypotézy. První hypotéza předpokládá, že zkrácením pobytu v lázeňském zařízení a tímto i snížením objemu poskytovaných rehabilitačních procedur, se sníží účinnost lázeňské péče a prodlouží se doba následné rehabilitace ve spádu.

Druhá hypotéza předpokládá, že náhrada procedur ve spádových rehabilitačních ambulancích za zkrácenou lázeňskou rehabilitační péči nebude odpovídat kvalitě i kvantitě procedur poskytovaných v rámci komplexní lázeňské péče.

Třetí hypotéza předpokládá, že při prodloužení komplexní lázeňské léčby podle nové legislativy anebo následné absolvování (21 dnů komplexní lázeňské péče) rehabilitačního programu ve spádových rehabilitačních zařízeních se rovněž zvýší finanční spoluúčast klientů.

Byl zvolen kvantitativní výzkum, metodami pak dotazování a analýza dokumentů. Technikou bylo zvoleno dotazníkové šetření a sekundární analýza dat.

Soubor čítal 139 respondentů, kterým bylo rozesláno dotazníkové šetření. Vrátilo se 122 odpovědí. Respondenti byli rozděleni do tří kategorií podle jejich zdravotní indikace. Těmi byly zvoleny tři nejčastější, které se v lázních Velichovky léčí, a to jsou M45 (ankylozující spondylitida – dříve známá jako Bechtěrevova choroba), M06.9 (revmatická artritida) a Z98.8 (jiné určené pooperační stavy).

Závěry všech tří hypotéz potvrdily, že zkrácení doby komplexní lázeňské léčebně-rehabilitační péče z 28 na 21 dní s sebou nese pro klienty řadu negativních důsledků, především zdravotně-sociálních. Navíc jsou nuceni hledat obtížné cesty vzhledem k handicapu svých nemocí, k udržení svého zdravotního stavu a často i k soběstačnosti.

Najčastejšie profesionálne ochorenia pracovníkov pri výrobe autopoťahov

Mikolajčíková, M., Moravčíková, K., Klimentová, G., Osina, O.

Klinika pracovného lekárstva a toxikológie JLF UK a Univerzitnej nemocnice Martin, SR

Úvod: Ochorenia z dlhodobého nadmerného jednostranného zaťaženia (DNJZ) sú dlhodobo najčastejšie hlásenými profesionálnymi ochoreniami. Vznikajú pri pracovnej činnosti spojenej s opakovaním stereotypných pracovných operácií náročných na koordináciu pohybov v dlhotrvajúcom vynútenom pracovnom tempe. Cieľom práce bolo vyhodnotiť výskyt chorôb z povolania u pracovníčok vo firme na výrobu autopoťahov, kde sme zaznamenali zvýšený výskyt profesionálnych ochorení z DNJZ, napriek tomu, že tu neboli vyhlásené rizikové práce.

Súbor a metódy: V práci sme retrospektívnou analýzou vyhodnotili súbor 32 žien pracujúcich pri výrobe autopoťahov, vyšetrených na KPLaT JLF UK a UN Martin, u ktorých bolo hlásené profesio­nálne ochorenie z DNJZ horných končatín v rokoch 2000–2014. Zamerali sme sa na jednotlivé diagnózy, priemerný vek v čase hlásenia, priemernú dĺžku expozície, index telesnej hmotnosti (BMI) a výskyt nadváhy a obezity, prítomnosť pridružených endokrinopatií (diabetes mellitus, tyreopatia), najčastejšie pracovné zaradenia, nadčasovú prácu a formu hlásenej choroby (akútna, chronická).

Výsledky: Najčastejšou diagnózou v rámci hláseného ochorenia z DNJZ bol syndróm karpálneho kanála, a to u 21 pacientok ako samostatná diagnóza, v 2 prípadoch spolu s radiálnou epikondylitídou. Priemerný vek v čase hlásenia bol 46,5 ± 8,8 rokov, priemerná dĺžka expozície bola 8,8 ± 3,2 rokov. V našom súbore bol priemerný BMI 25,94 ± 3,98, 50 % pacientok bolo normostenických, 18,7 % malo nadváhu a 22 % pacientok v súbore bolo obéznych. Šesť pacientok sa liečilo na hypotyreózu, 2 pa­cientky mali chronickú autoimunitnú tyreoiditídu bez liečby. Nezaznamenali sme výskyt diabetes mellitus. Najčastejším pracovným zaradením, v ktorom vznikla choroba z povolania, bolo zaradenie šička, a to až v takmer 94 % prípadov. Nadčasová práca predstavovala ­priemerne 87,5 hodín ročne, maximálne išlo o 161,7 hodiny. U 25 pacientok bola hlásená akútna forma ochorenia, v 18 prípadoch išlo o chronickú formu, obidve formy boli hlásené u 11 pacientok.

Záver: Prevenciu vzniku profesionálnych ochorení z DNJZ vidíme v dodržiavaní rotácií na pracovisku so striedaním ľahších a ťažších pracovných operácií, zdôrazňovaní možnosti rehabilitačnej liečby a minimalizácii nadčasovej práce, ktorá sa významnou mierou podieľa na vzniku uvedených ochorení. Z uvedenej práce vyplýva dôležitosť správneho posúdenia rizík na každom pracovisku.

Pracovní podmínky a nemoci z povolání u zdravotníků a kazuistika NzP svrab

Minksová, J., Chalupová, V.

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě

Zdravotníci a ošetřovatelé jsou při své práci vystaveni řadě faktorů pracovního prostředí. Souhrnným hodnocením pracovní zátěže ve smyslu právních předpisů je kategorizace prací, jejím cílem pak vyhledat rizikové faktory a zařadit práce do jedné ze čtyř kategorií podle míry expozice. Práce spojené s poskytování zdravotní péče a ošetřováním osob jsou cca z 80 % zařazeny do kategorie druhé – nerizikové. V odůvodněných případech jsou práce zařazeny jako rizikové. Zdravotníci přicházejí do kontaktu s biologickými činiteli při ošetřování pacientů, manipulaci s prádlem, nástroji, pomůckami. Při používání čistících a dezinfekčních přípravků, na odděleních patologie, v laboratořích či na operačních sálech dochází k expozici chemickým látkám. Celková fyzická zátěž souvisí s nutností pomoci klientům při osobní hygieně, při pohybu, na odděleních fyzioterapie, při přenášení břemen, lokální svalová zátěž (přetěžování svalstva předloktí) je spojena např. s poskytováním speciálních technik ve fyzioterapii, nevyhovující pracovní polohy souvisí nejčastěji s prací v předklonu.

Nejčastěji jsou v České republice ve zdravotnictví a ošetřovatelství hlášeny nemoci z povolání přenosné a parazitární a nemoci kožní. Dominantní hlášenou nemocí z povolání je svrab. Pravděpodobnost kontaktu s touto nákazou je vysoká, v roce 2013 bylo v České republice hlášeno podle databáze Epidat celkem 3 960 případů, trend je za posledních 5 let stoupající.

Kazuistika

Jedno z pracovišť krajské hygienické stanice bylo v roce 2013 požádáno hlásicím střediskem nemocí z povolání o vyhotovení posudků práce u 7 zaměstnankyň ústavu sociální péče pro podezření na nemoc z povolání pro svrab. Bylo zjištěno, že všechny pracovnice byly při poskytování péče v kontaktu se stejným klientem. Klient byl v předchorobí hospitalizován v lůžkovém psychiatrickém zařízení. Od návratu do původního zařízení a do stanovení diagnózy svrab uplynuly téměř 2 měsíce, kdy byl klient léčen pro ekzematická onemocnění s alergizující složkou. Tím byly zastřeny typické projevy svrabu. I přes zavedené bariérové ošetřovací postupy podle vyhlášky č. 306/2012 Sb. došlo ke vzniku profesionálních onemocnění.

Součástí sdělení jsou zásady prevence expozice faktorům pracovního prostředí ve zdravotnictví a ošetřovatelské péči.

Jsou chráněné dílny opravdu chráněné?

Močigemba, J., Straková, V., Sikorová, M., Hudeczková, Ž., Šustrová, V., Illéš, T., Davidová, M., Kilián, V., Lehocká, H.

Oddělení fyziologie a psychologie práce Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě

Autoři předkládají souhrnné sdělení o problematice chráněných dílen (chráněného pracovního místa) nejen z hlediska fyziologie práce a o přístupu zřizovatelů k dané problematice fyziologie práce (respektive k nemocem z povolání).

Cílem je upozornit na nejednoduché hodnocení fyziologie práce a zatížení pracovníků z hlediska legislativního a socioekonomického.

Klíčová slova: chráněná dílna – chráněné pracovní místo – fyziologie práce – nemoci z povolání

Je přeřazení pacienta s ohlášenou nemocí z povolání na novou práci vždy vyhovující?

Müllerová, H.1, 2, Hejlek, A.1, 2

1Oddělení pracovního lékařství Nemocnice České Budějovice, a. s.; 2Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity České Budějovice

Každoročně ohlásí středisko nemocí z povolání Oddělení pracovního lékařství Nemocnice České Budějovice, a. s., kolem sta až stodvaceti nově zjištěných profesionálních onemocnění. Ze změny zdravotního stavu v rámci ohlášené nemoci z povolání pak vyplývá povinnost pracovníka podstoupit mimořádnou preventivní pracovnělékařskou prohlídku u smluvního partnera pracovnělékařských služeb. Tento lékař pak spolu se zaměstnavatelem pro klienta hledá vhodné pracovní zařazení. Sdělení autorů se zabývá rozborem vhodnosti nových pracovních uplatnění jednotlivých pracovníků s ohlášenou nemocí z povolání. Z několikaleté analýzy vyplývá, že ne vždy je nové pracovní zařazení pro takovéhoto zaměstnance vyhovující. V některých případech musí z tohoto místa odejít, jindy je v dlouhodobé pracovní neschopnosti, respektive v posudkovém řízení a není úplnou výjimkou, že při dispenzárních kontrolách je u něj zjištěna nová nemoc z povolání. Sdělení podává přehled těchto profesionálních nemocí s ohledem na příčinné souvislosti s novým pracovním zařazením i s příklady nejzajímavějších kazuistik.

Subjektívne príznaky a hodnotenie hematologických parametrov pri profesionálnej expozícii olovu

Mušák, Ľ.1, Valachová, J.1, Klimentová, G.1, Halašová, E.2, Buchancová, J.3, Osina, O.1

1Klinika pracovného lekárstva a toxikológie JLF UK a UNM Martin; 2Ústav lekárskej biológie JLF UK Martin; 3Ústav verejného zdravotníctva JLF UK Martin, SR

Profesionálna expozícia olovu (Pb) hrozí pri ťažbe a spracovaní rudy, výrobe olovnatého skla, keramických glazúr, olovených obalov káblov, spájkovaní Pb, výrobe a oprave akumulátorov, pri antikoróznom nátere konštrukcií. Do organizmu sa dostáva hlavne inhalačnou alebo perorálnou cestou, výnimočne cez porušenú kožu. Vylučuje sa dlhodobo, 80 % sa vylúči do moču, zvyšok stolicou a potom. U exponovaných jedincov je dôležité stanoviť koncentrácie kovov v biologickom materiáli.

Sledovala sa toxicita olova 54 profesionálne exponovaných pracovníkov, hlavne sklárov, hutníkov, nakladačov rudy a pokovovačov. Hodnoty Pb sa získali meraním vzoriek krvi a moču. Zisťoval sa tiež výskyt subjektívnych príznakov po dlhodobej expozícii a hodnotili sa vybrané hematologické parametre (Hb, Ery, Leu, Tr). Do úvahy sa bral aj vplyv fajčenia. Priemerné hodnoty Pb v krvi boli významne vyššie v exponovanom súbore v porovnaní s kontrolami (1,33 vs. 0,22 µmol/l, p < 0,001) a v moči pri prepočte na kreatinín (10,05 vs. 3,46 µmol/mol kreat., p < 0,01). Vyššie hodnoty boli v moči exponovaných nefajčiarov v porovnaní s nefajčiarmi kontroly (12,57 vs. 2,06 µmol/mol kreat., p < 0,01). Subjektívne príznaky sa pozorovali v 40 % exponovaných jedincov. Najčastejšie sa prejavila sladká chuť, poruchy spánku a kolikovité bolesti brucha, menej často dyspeptické ťažkosti, kovová chuť, hnačky, poruchy pamäte a zabúdanie, spavosť, častá únava, pachute v ústach, meteorizmus. Hodnoty Hb sa výrazne nelíšili, hodnoty Ery boli u exponovaných fajčiarov nižšie ako u nefajčiarov (4,43 vs. 4,94 x 1012, p < 0,001), hodnoty Leu boli v exponovanom súbore mierne zvýšené v porovnaní s kontrolou a v závislosti na fajčení u exponovaných fajčiarov v porovnaní s nefajčiarmi. Hodnoty Tr boli mierne zvýšené u exponovaných fajčiarov v porovnaní s nefajčiarmi.

Priemerná dĺžka expozície viac ako 17 rokov je dostatočne dlhá na to, aby sa prejavili príznaky predovšetkým gastrointestinálne a neurotoxické.

Táto práca bola podporená projektom „Karcino­génne a toxické kovy v životnom a pracovnom prostredí“, ITMS:26220220111, spolufinancovaným zo zdrojov EÚ a agentúrou na podporu výskumu a vývoja na základe zmluvy č. APVV-0412-11.

Q-horečka jako profesionální onemocnění vedoucí k invaliditě – kazuistika

Nakládalová, M.1, Pastorková, R.2, Landecká, I.3

1Klinika pracovního lékařství, Lékařská fakulta UP v Olomouci; 2Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky, Lékařská fakulta UP v Olomouci; 3Oddělení pracovního lékařství a nemocí z povolání, Karvinská hornická nemocnice, a. s.

Q-horečka je zoonóza vyvolaná mikrobem Coxiella burnetii. Přenáší se zejména aerogenně, nejčastějším zdrojem nákazy v České republice jsou ovce, koně, krávy, kozy a prasata. Onemocnění je často profesionální povahy, přičemž rizikovým faktorem pro symptomatickou formu onemocnění je mužské pohlaví.

Předkládaná kazuistika se týká 27letého muže, u kterého byla po půl roce zhoršujících se obtíží diagnostikována Q-horečka, která již přešla do chronické formy a projevuje se i po letech jako reaktivní koxitida, granulomatózní hepatitida a mikrocytární hypochromní anémie. Vehikulem nákazy bylo pravděpodobně krmivo pro zvířata ze skladu, kde byl muž zaměstnán. Postiženému byla přiznána nemoc z povolání a zejména z důvodu závažného zhoršení mobility mu byla přiznána také invalidita. Po osmi letech od prvních projevů onemocnění dosud u pacienta přetrvávají bolesti kloubů a pocity zvýšené únavy. Došlo k dalšímu omezení mobility, která je možná pouze s oporou dvou berlí. Pro trvající pozitivitu zánětlivých markerů nebylo dosud možno přistoupit k původně plánované TEP kyčelních kloubů. Léčba antibiotiky probíhá intermitentně.

Další sledování osob v minulosti profesionálně exponovaných azbestu

Nakládalová, M.1, Smolková, P.1, Zapletalová, J.2, Jakubec, P.3, Vildová, H.1, Kolek, V.3

1Klinika pracovního lékařství LF Univerzity Palackého v Olomouci; 2Ústav lékařské biofyziky LF Univerzity Palackého v Olomouci; 3Klinika plicních nemocí a tuberkulózy LF Univerzity Palackého v Olomouci

Profesionální expozice azbestu je spojena s možností vzniku onemocnění, která mohou být uznána jako nemoci z povolání, jsou to maligní mezoteliom pohrudnice a pobřišnice, hyalinóza pohrudnice, azbestóza, rakovina plic a rakovina hrtanu. Z těchto onemocnění je prognosticky nejméně příznivý maligní mezoteliom. Současné možnosti diagnostiky tohoto nádoru dnes mimo jiné zahrnují i využití stanovení sérového biomarkeru mezotelinu.

Cílem práce bylo zjistit výskyt nemocí z povolání způsobených prachem s obsahem azbestu u skupiny osob v minulosti profesionálně exponovaných této škodlivině. V případě maligního mezoteliomu stanovit konkrétní diagnostický přínos měření hladiny mezotelinu v séru.

Soubor tvořilo 326 osob (248 mužů, 78 žen) průměrného věku 59,1 let (SD ± 9,8) s průměrnou délkou expozice 12,7 let (SD ± 9,5). Tyto osoby byly v průběhu let 2009–2013 vyšetřovány na Klinice pracovního lékařství v Olomouci v rámci následné preventivní péče. Součástí prohlídky sledovaných osob bylo mimo prostého snímku hrudníku (či podle klinické potřeby dalších zobrazovacích metod) a spirometrie také vyšetření hladiny mezotelinu v séru (diagnostický test Mesomark). Výsledky byly statisticky zhodnoceny vzhledem k výskytu jednotlivých nemocí z povolání. Následně byla zhodnocena validita vyšetření hladiny mezotelinu v séru vzhledem k diagnóze maligního mezoteliomu.

V souboru bylo jako nemoci z povolání uznáno 16 případů maligních mezoteliomů, 22 případů hyalinóz pleury, 5 případů azbestózy a 2 případy karcinomu plic. Senzitivita měření hladiny mezotelinu vzhledem k diagnóze maligního mezoteliomu činila ve sledovaném souboru 75 % (CI 47,6 % až 92,7 %) a specificita 96,2 % (CI 91,4 %–98,8 %). Pozitivní předpovědní hodnota potom vzhledem k této diagnóze činila 70,6 % (CI 44 %–89,7 %) a negativní předpovědní hodnota 96,9 % (CI 92,4 %–99,2 %).

Vzhledem k rizikům spojeným s bývalou profesionální expozicí azbestu má důsledná následná preventivní péče zásadní význam. Využití vhodných vyšetřovacích metod výrazně zvyšuje pravděpodobnost brzkého záchytu onemocnění, přičemž vyšetření hladiny mezotelinu v séru se u osob dříve exponovaných prachu azbestu dlouhodobě jeví jako diagnosticky přínosné.

Existuje rozdiel v závažnosti profesionálnej bronchiálnej astmy oproti astme neprofesionálnej etiológie?

Perečinský, S., Jančová, A., Legáth, Ľ.

Klinika pracovného lekárstva a klinickej toxikológie LF UPJŠ a UN L. Pasteura, Košice, SR

Bronchiálna astma patrí k najčastejším chronickým ochoreniam s odhadovaným množstvom 300 miliónov pacientov po celom svete. Z tohto počtu je 2–15 % prípadov profesionálnej etiológie, aj keď údaje nie sú jednotné. Profesionálna astma je najčastejším profesionálnym ochorením dýchacieho systému v priemyselne vyspelých krajinách a druhým najčastejším v rozvojových krajinách. Profesionálna astma sa od neprofesionálnej astmy odlišuje vo viacerých aspektoch, napríklad v etiológii i diagnostických metodikách. V predkladanej práci sme sa zameriavali na eventuálne klinické odlišnosti. Retrospektívne sme porovnávali pacientov s hlásenou profesionálnou astmou oproti pacientom s astmou neprofesionálnej etiológie dispenzarizovaných na našom pracovisku pre iné diagnózy. U oboch skupín sme v päťročných intervaloch sledovali závažnosť ochorenia na základe dynamiky poklesu pľúcnych funkcií, potreby intenzifikácie terapie. Tiež sme porovnávali laboratórne parametre so zameraním na eozinofily, IgE protilátky a prítomnosť eozinofilov v spúte.

Nemoci z povolání u pracovníků zdravotní a sociální péče – přehled nemocí z povolání u pracovníků zdravotní a sociální péče hlášených Centrem pracovního lékařství Pardubické krajské nemocnice, a. s., v letech 2000–2013

Pivokonská R.

Laboratoř Centra pracovního lékařství, Pardubická ­krajská nemocnice, a. s.

Centrum pracovního lékařství Pardubické krajské nemocnice, a. s., bylo do roku 2003 hlásicím centrem pro nemoci z povolání pro okresy Pardubice, Chrudim a Havlíčkův Brod. Po roce 2004 přibyly dále i zbývající okresy Pardubického kraje: okres Ústí nad Orlicí a Svitavy. Pardubický kraj se podle dat zveřejněných na stránkách Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) podílí na celkovém počtu nemocí z povolání hlášených v České republice ve sledovaných letech průměrně 5,8 %.

Předkládáme přehled hlášených nemocí z povolání v odvětví ekonomické činnosti zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti (r. 2000‑2007) a zdravotní a sociální péče (2008‑2013). Celkem bylo v těchto letech naším pracovištěm hlášeno 1 174 nemocí z povolání, ve sledovaném odvětví pak 161 nemocí z povolání, což představuje téměř 14 %. Celých 80 % z postižených osob představují ženy. Struktura hlášených nemocí z povolání podle kapitol seznamu nemocí z povolání ukazuje, že z 81 % se na celkovém počtu podílejí onemocnění přenosná a parazitární, a to zejména svrab (55 %), Herpes zoster (9 %) a plicní tuberkulóza (8 %). Dále jsou zastoupeny kapitoly IV. (13 %), II. (4 %) a III. (2 %).

Grafická analýza zjištěných dat ukazuje, že celkové počty nemocí z povolání hlášené naším pracovištěm nevykazují žádný setrvalý trend, u pracovníků ve zdravotnictví a sociální péči jsme zaznamenali trend mírně vzestupný.

Jak se zdravotníci staví ve své profesi k rizikům a rizikovosti své práce

Prokůpková, Š.1, Hejlek, A.1, 2 , Podstatová, H.1

1Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity České Budějovice; 2Oddělení pracovního lékařství Nemocnice České Budějovice, a. s.

Abstrakt do konce uzávěrky nebyl zaslán.

Zdravotně způsobilý jako řidič MHD?

Ranná, D.

Česká preventivní, s. r. o., Pardubice

Kazuistické sdělení pojednávající o možných úskalích uznávání zdravotní způsobilosti k řízení motorového vozidla podle zákona o silničním provozu a vyhlášky č. 277/2004 (v tomto případě řidiče autobusu MHD – Dopravní podnik). Klient při vstupní prohlídce předložil všechny požadované dokumenty: výpis ze zdravotní dokumentace, dopravně-psychologické vyšetření. Na základě předložených dokumentů a vyšetření na našem pracovišti, byl uznán zdravotně způsobilý jako řidič autobusu MHD. Dva dny po nástupu do pracovního poměru jsme byli informování zaměstnavatelem, že pracovník během zácviku dostal epileptický záchvat. Následně byla kontaktována praktická lékařka, podle jejího sdělení je dotyčný pracovník léčený pro epilepsii a má zákaz řízení motorových vozidel, což uvedla údajně ve výpisu ze zdravotní dokumentace, který předávala pracovníkovi jako podklad ke vstupní prohlídce. Kopii výpisu ze zdravotní dokumentace nám znovu zaslala. Při konfrontaci výpisu předloženého pracovníkem a výpisu zaslaného praktickou lékařkou bylo zjištěno, že pracovník veškeré údaje týkající se léčené epilepsie z výpisu odstranil. Na cílené dotazy lékaře při vstupní prohlídce týkající se eventuálního neurologického onemocnění (včetně epilepsie) odpovídal negativně.

V kazuistice se dále zabýváme dalšími výstupy, které vyplývají z problematiky uznávání zdravotní způsobilosti k řízení MV u řidičů profesionálů.

Zabezpečenie zdravotného dohľadu u zamestnancov poskytujúcich dialyzačné služby z hľadiska profesionálnych infekcií

Rošková, D.1, Hrušková, M.2, Mitošinková, M.3, Rosenberger, J.3, Buchancová, J.1, Strýčková, M.2, Kolář, R.3, Zelník, Š.2

1Ústav verejného zdravotníctva JLF UK Martin, Univerzita Komenského Bratislava; 2ŽILPO, s. r. o., Žilina; 3FMC – dialyzačné služby s.r.o., Piešťany, SR

Cieľ: Dialyzačné pracovisko sa zaraďuje medzi vysoko rizikové nielen z hľadiska typu pacienta, ktorý je tu liečený, ale aj z hľadiska pracoviska a typu výkonov. Charakterizuje ho množstvo parenterálnych zákrokov, trvalá komunikácia s cievnym systémom, aplikácia vlastnej dialyzačnej liečby, aplikácia parenterálnych liekov počas hemodialýzy (niekedy zo spoločných zásobných balení – fraxiparín, heparín), súčasný pobyt na oddelení s inými pacientmi s vyššou prevalenciou markerov všetkých krvou prenosných hepatitíd, spoločný personál, spoločné stroje, vysoké nároky na bariérový ošetrovací režim. Cieľom práce autorov bolo hodnotenie zabezpečenia zdravotného dohľadu u zamestnancov s ohľadom na riziká akvirovania krvou prenosných nákaz v pracovnom prostredí dialyzačných služieb. Pozornosť bola zameraná na lekárov, sestry, sanitárov, ale v neposlednom rade aj na pomocný personál, ktorý je taktiež v riziku získania nákazy.

Materiál a metódy: Hodnotených bolo 19 dialyzačných pracovísk centrálne riadených neštátnym zdravotníckym zariadením v odbore nefrológia s celkovým počtom 500 zamestnancov, pričom pozornosť bola zameraná na poranenia zamestnancov ihlami a inými ostrými predmetmi, zabezpečenie ich predexpozičnej a postexpozičnej profylaxie v súvislosti s poraneniami od roku 2012. Údaje pre posudzovanie zdravotných rizík zamestnancov boli získané na základe spolupráce s pracovnou zdravotnou službou (PZS), s vedením siete dialyzačných pracovísk, z evidencie úrazov zamestnancov a z databázy EuClid.

Výsledky: Za sledované 2,5-ročné obdobie bolo evidovaných celkovo 36 poranení zdravotníckych pracovníkov. Podľa Európskej agentúry pre bezpečnosť a ochranu zdravia pri práci patria sestry medzi najviac ohrozených pracovníkov v zdravotníctve v súvislosti s ostrými zdravotníckymi predmetmi. Tento fakt sa potvrdil aj v realizovanej analýze, pričom z celkového počtu poranení bolo najviac evidovaných u sestier (22), ďalšie poranenia sa týkali sanitárov (9), pomocného personálu (4). Jedno poranenie bolo evidované u lekára. Najviac poranení bolo evidovaných použitou ihlou (67 %), iným ostrým predmetmi (30 %) a v najmenšom počte došlo v sledovanom období ku kontaminácii krvou pacienta (3 %). V rámci predexpozičnej profylaxie bolo kompletne vakcinovaných 94 % všetkých poranených zamestnancov, 6 % zamestnancov dostalo 1 alebo 2 dávky vakcíny proti vírusovej hepatitíde typu B, pričom tretia dávka im bude podaná podľa schémy aktuálneho očkovacieho kalendára. Všetkým zamestnancom, ktorí boli exponovaní krvi alebo krvným derivátom pacientov, alebo boli poranení neznámym ostrým predmetom, boli v rámci postexpozičnej profylaxie robené odbery na detekciu protilátok proti vírusovej hepatitíde typu B a C. Autori považujú zabezpečenie zdravotného dohľadu u zamestnancov sledovaných dialyzačných pracovísk za optimálne až nadštandardné. To odrážajú aj zistenia, že po kontrolných odberoch u zamestnancov a porovnaní výsledkov so stavom infekciozity u jednotlivých pacientov v súvislosti s poraneniami pracovníkov dialyzačných služieb nebola zistená žiadna profesionálna infekčná choroba.

Kľúčové slová: poranenia ostrými zdravotníckymi predmetmi – profesionálne infekcie

Mikrobiální kontaminace mikroaerosolu v ordinaci zubního lékaře

Sedlatá Jurásková, E.1, Matoušková, I.2

1Klinika zubního lékařství LF UP a FN Olomouc; 2Ústav preventivního lékařství LF UP a FN Olomouc

V ordinaci zubního lékaře dochází k přenosu a šíření infekčního agens také vzdušnou cestou. Během ošetření v ordinaci zubního lékaře existují minimálně tři možné zdroje kontaminace vzduchu: zdravotnický prostředek a rozvod vody ve stomatologické soupravě s křeslem, sliny a respirační produkty a místo ošetření.

Mikroorganismy jsou přenášeny v tomto případě kapénkami o velikosti 1–10 µm a zůstávají suspendovány ve vzduchu dlouhou dobu. Kromě aerosolu je rizikovým vehikulem i „sprška slin“, které pacient vylučuje při ošetření. Termíny „­aerosol“ a „sprška“ („splatter“) v prostředí ordinace zubního lékaře použili Micik et al. na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století, kdy publikovali několik prací o aerobiologii.

Aerosol definovali jako směs částic menších než 50 µm v průměru. Jsou schopné zůstat ve vznosu dostatečně dlouhou dobu, než sedimentují na povrchy nebo jsou vdechnuty do respiračního traktu. Menší částice aerosolu (0,5-10 µm) jsou schopné proniknout do dolních cest dýchacích a mohou se uplatnit jako přenašeči infekčního agens.

„Splatter“ definovali jako částice ve vzduchu větší než 50 µm v průměru, které se chovají podle zákonů balistiky. Vzhledem ke své velikosti zůstávají ve vznosu pouze krátce.

Bioaerosol vzniká zejména při používání turbínové vysokorychlostní vrtačky, anebo použitím ultrazvukového přístroje. Proud chladicí vody společně se vzduchem naráží na zubní tkáň, strhává mikro- i makromolekulární částice, patogenní i nepatogenní mikroorganismy, úlomky skloviny a výplní a ve směsi se slinami vytváří bioaerosolový mrak, který zasahuje v první řadě zubního lékaře.

Mikrobiální kontaminaci vnitřního vzduchu lze prokázat snadno pomocí aeroskopů různého typu. Bioaerosol, který vzniká při určitém ošetřování pacienta v ordinaci zubního lékaře, obsahuje kromě kultivovatelných mikroorganismů, také složky neživé. Z hlediska rizika poškození zdraví zubního lékaře se především jedná o lipopolysacharidový komplex, neboli endotoxin, který je součástí stěny buněčné gramnegativních bakterií. Ty tvoří většinu bakterií, které kontaminují rozvody vody ve stomatologické soupravě s křeslem. Endotoxin z buněčné stěny jako součást bioaerosolu může vyvolat zánětlivou odpověď a může hrát roli iniciátora či modulátora alergické rekace.

V závěru je možné konstatovat:

  1. Vznikající aerosol či bioaerosol je nebezpečný pro zdravotnické pracovníky i pro ošetřovaného pacienta, protože pevné částice se uplatňují jako nosič infekčního agens.
  2. Dochází ke kontaminaci povrchů a předmětů v různých vzdálenostech od zdroje podle velikosti částic.
  3. V současné době neexistuje technické zařízení, které by snížilo mikrobiální kontaminaci vzduchu v ordinaci zubního lékaře při ošetřování pacienta.
  4. Na používání UV germicidních lamp pro dekontaminaci ovzduší ve zdravotnických zařízeních jsou různé názory.
  5. Zatím je jediným způsobem snížení rizika přenosu mikroorganismů na zubního lékaře přísné dodržování bariérové ošetřovací techniky.

Zkušenosti se screeningovým EMG v pracovnělékařské péči

Šplíchalová, A.

Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě

Onemocnění periferních nervů horních končetin v důsledku působení vibrací a lokální svalové zátěže jsou dlouhodobě nejčastější nemoci z povolání v ČR. Suverénně dominantní diagnózou je syndrom karpálního tunelu, který byl v roce 2012 hlášen téměř v 93 % všech případů profesionálních neuropatií z vibrací a přetěžování končetin. Přesto elektromyografické (EMG) vyšetření u pracovníků v uvedených rizicích nebylo donedávna základní součástí náplně pracovnělékařských prohlídek. V aktualizované verzi standardu Společnosti pracovního lékařství od ledna 2012 sice bylo zmiňováno, ale závaznou právní úpravu přináší až vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách, platná od 3. dubna 2013. Podle přílohy č. 2 uvedené vyhlášky je do základní náplně vstupních a výstupních prohlídek u faktoru vibrací přenášených na ruce a lokální svalové zátěže zařazeno i EMG vyšetření, a to v rozsahu stanovení distální motorické latence středových nervů. Při periodických prohlídkách je obvykle doporučováno, stejně jako dosud, indikovat EMG vyšetření až na základě typických subjektivně udávaných potíží.

Provádění screeningového EMG v rozsahu ­sta­novení distální motorické latence středových nervů bylo na našem pracovišti zahájeno v lis­topadu 2013. Metodicky vycházíme ze standardu schváleného výborem České neurologické ­spo­lečnosti ČLS JEP – Kadaňka Z., Dufek J., Hromada J.: „Syndrom karpálního tunelu – standard elektrofyziologického vyšetření syndromu karpálního tunelu pro potřeby hlášení choroby z povolání“. Výsledky distální motorické latance středových nervů pak srovnáváme s hodnotami podle středních věkových norem, které byly publi­kovány v časopise Pracovní lékařství [Hromada, J., Lukáš, E., Jiráková, D., Slepička, J.: Význam jednotné metodologie a příspěvek ke stan­dar­dizaci hodnocení výsledků elektromyografického vyšetření periferních nervů. Pracov. Lék., 42, 1990, č. 8, s. 379–380]. Při realizaci screeningu spolupracujeme s neurologem.

Od listopadu 2013 do dubna 2014 bylo screeningové EMG vyšetření provedeno u 450 klientů. Naše dosavadní zkušenosti jsou pozitivní a výhody lze shrnout do následujících bodů.

  • Screeningové EMG může provádět i poskytovatel pracovnělékařských služeb. Veškerá specializovaná vyšetření se tak realizují na jednom pracovišti a odpadá časová ztráta při návštěvě vzdálenější neurologické ambulance.
  • Nyní dostupné a časově nenáročné vyšetření umožňuje poskytovateli pracovnělékařských služeb velmi pružně pokrývat i větší aktuální požadavky zaměstnavatelů, které byly dosud omezeny kapacitou neurologické ambulance.
  • Vzhledem k tomu, že se jedná o cenově přijatelné vyšetření, podniky ho požadují i v rámci periodických prohlídek, přestože to legislativa striktně nestanovuje.

Pokud výsledek screeningového EMG vede k podezření na onemocnění, vyšetřovaná osoba je odeslána k neurologickému vyšetření u EMG specialisty. Tento postup je v souladu s doporučením Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP.

Závěrem lze shrnout, že stanovení distální motorické latence středových nervů je svým rozsahem, časovou nenáročností i přijatelnou cenou elegantním nástrojem v medicínské prevenci syndromu karpálního tunelu z vibrací a přetěžování horních končetin.

Radiační zátěž ve FN Plzeň

Ulčová, R.

Klinika pracovního lékařství LF UK a FN Plzeň

Přednáška prezentuje  výsledky výzkumu diplomové práce na téma „Radiační zátěž pracovníků ve FN Plzeň“. Pro účely práce byly vytvořeny čtyři základní soubory podle typu prováděných výkonů, soubory byly označeny jako intervenční, diagnostický, operační a terapeutický. Z výzkumu vyplynulo, že nejvyšší zátěž za celé sledované období obdrželi lékaři intervenčního souboru, hodnoty pětiletého limitu 100 mSv nebyly u nikoho překročeny. Analýza prokázala, že trend poklesu dávek na začátku a na konci sledovaného období je statisticky významný a že ve FN Plzeň jsou prováděna opatření ra­diační ochrany účinná. Ve druhé části práce bylo provedeno měření dávek sekundárního záření kolimačních systémů lineárních urychlovačů. Hodnoty radiace po aktivaci wolframových desek urychlovačů byly při použití energií 6, 10 a 18 MV značně rozdílné a nabízí se otázka, zda je účelné používat vysokoenergetické přístroje o energiích 18 MV.

Expozícia elektromagnetickým poliam v prostredí strednej školy

Vasičko, T.1, Osina, O.1, Habiňáková, H.2, Špigúthová, D.2, Jakušová, V.3, Jakuš, J.2

1Klinika pracovného lekárstva a toxikológie JLF UK, Martin; 2Ústav lekárskej biofyziky JLF UK, Martin; 3Ústav verejného zdravotníctva JLF UK, Martin, SR

Rádiofrekvenčné elektromagnetické polia (EMP) sa v dnešnej dobe podieľajú významnou mierou na environmentálnej expozícií neionizujúcemu žiareniu. Sú emitované mnohými zdrojmi v životnom a pracovnom prostredí, ktorých počet neustále narastá. V súvislosti s tým dlhodobo narastá aj pozornosť laickej a odbornej verejnosti smerom k výskumu možných zdravotných dopadov EMP na ľudský organizmus. Cieľom štúdie bolo zmerať aktuálne hodnoty intenzity EMP a ich porovnanie s expozimetrickými meraniami.

Použili sme osobný expozimeter EMP Narda ESM-30 RadMan XT, merač EMP Narda NBM--550 a selektívny merač EMP Narda SRM-3006, kalibrované podľa noriem ICNIRP 1998 – General Public. Porovnávali sme hodnoty získane ­expozimetrickým meraním počas pobytu respondentov v škole s priemernými hodnotami expozície zo 6-minútových meraní pomocou špecializovaných meračov EMP v rôznych častiach školy.

Expozimetrickými meraniami boli namerané hodnoty 5,6 ± 0,36 % expozičného limitu. Udávaná chyba merania pre daný expozimeter bola na úrovni 6 %. Presnejšími meračmi boli v rôznych častiach školy namerané absolútne hodnoty intenzity EMP v rozpätí od 0,19 V/m do 9,29 V/m, čo predstavuje rozpätie naplnenia expozičných limitov od 0,01 % do 2,53 % limitných hodnôt. Namerané hodnoty sú v súlade so súčasnými poznatkami.

Táto práca bola podporená projektom „Karcino­génne a toxické kovy v životnom a pracovnom prostredí“, ITMS:26220220111, spolufinancovaným zo zdrojov EÚ a Európskeho fondu regionálneho rozvoja.

Táto práca bola podporovaná Agentúrou na podporu výskumu a vývoja na základe zmluvy č. APVV-0189-11.

Syndrom vyhoření u onkologických sester

Vévoda, J., Ježorská, Š.

Ústav společenských a humanitních věd, Fakulta zdravotnických věd. Univerzita Palackého Olomouc

Cíl: Výzkum se zaměřuje na zvládání psychické zátěže onkologických sester. Cílem výzkumu bylo posouzení výskytu syndromu vyhoření u onkologických sester a ovlivnění syndromu vyhoření faktory pracovního prostředí.

Metody: Byla použita metoda dotazníkového šetření. Užité dotazníky: dotazník MBI (Maslach Burnout Inventory), dotazník OSI-R (dotazník zaměstnaneckého stresu) a dotazník vytvořený na principech Herzbergovy teorie motivačních faktorů pracovního prostředí. Soubor respondentů byl tvořen 140 sestrami, které pracují na onkologii.

Výsledky: Z výsledků vyplynulo, že 35,66 % sester z celkového počtu 140 onkologických sester je ohroženo vznikem syndromu vyhoření a 23,66 % sester je ve stavu vyhoření. Nejčastější copingovou strategií, kterou onkologické sester využívají, je sociální opora. Nejméně užívanou je strategie péče o sebe. Potvrdil se statisticky významný vztah mezi faktory pracovního prostředí a syndromem vyhoření. Na žebříčku preferencí pracovních faktorů má nejvyšší hodnotu faktor péče o pacienta, jistota pracovního místa a vzájemná spolupráce. Faktor péče o pacienta je zaměstnavatelem nejlépe saturovaným faktorem. Faktor mzda představuje nejsilnější faktor ovlivňující emocionální vyčerpání. Faktor kariérový postup a možnosti dalšího vzdělávání jsou nejméně preferovanými faktory sester a nejvíce saturovanými zaměstnavatelem.

Závěr: Výzkum prokázal výskyt syndromu vyhoření u onkologických sester. Potvrdil se vztah mezi saturací faktorů pracovního prostředí a syndromem vyhoření. Saturací faktorů se snižuje riziko vzniku syndromu vyhoření. Prokázala se nízká úroveň kvalifikační přípravy sester v oblasti psychohygieny.

Klíčová slova: onkologická sestra – psychická zátěž – stres – psychohygiena – prevence stresu – stres zdravotníků – syndrom vyhoření – stresogenní faktory – copingové strategie

Rizika spojená s ředěním a aplikací cytostatik ve FN Plzeň

Vodička, Z.

Klinika pracovního lékařství LF UK a FN Plzeň

Přípravu cytotoxických látek musí vykonávat pouze kvalifikovaný personál v odpovídajících prostorech. Ve Fakultní nemocnici Plzeň se cytostatika ředí v Lékárně FN Plzeň na úseku přípravny cytostatik. V současné době se na chodu oddělení podílí celkem 14 pracovníků a oddělení disponuje třemi podtlakovými izolátory s laminárním prouděním vzduchu Envair CDC-F. Ředění cytostatik probíhá v kontrolovaném pásmu, za dodržování vysokých bezpečnostních podmínek a užívání vhodných ochranných pomůcek. Hotový naředěný produkt je následně přepravován v nerozbitných plastových omyvatelných boxech na dané oddělení FN, kde je zdravotnickým personálem aplikován pacientům.

Chronická obstrukční plicní nemoc a expozice volnému Si02

Volf, J., Hajduková, Z.

Oddělení pracovního a preventivního lékařství, Fakultní nemocnice Ostrava, Ostrava

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) byla a je, mimo jiné pro rostoucí prevalenci, závažným a často diskutovaným zdravotním i společenským problémem Z hlediska pracovního lékařství je zásadním problémem etiologie tohoto onemocnění. Na základě mezinárodních doporučení a vybraných národních seznamů nemocí z povolání ukazují autoři rozpory při posuzování CHOPN u exponovaných SiO2.

Diagnostická kritéria a klinické aspekty CHOPN se postupně mezinárodně sjednocují a také u nás je přijímána definice a diagnostické postupy vypracované The Global Initiative for Chronic Obstructive Lung Disease (GOLD). Podmínky pro přiznání nemoci z povolání v jednotlivých zemích jsou odlišné. Také u nás je možnost posouzení CHOPN jako nemoci z povolání omezena na profesionální expozici horníků černouhelných hlubinných dolů.

Autoři se věnují jak informacím o zařazení CHOPN vyvolaného expozicí SiO2 do seznamů či vzorových seznamů nemocí z povolání.

Mezinárodní doporučení – vzorové seznamy nemocí z povolání ILO a EU.

V definici ILO je uvedena poměrně široká definice profesionální CHOPN, která je způsobená inhalací uhelného prachu, prachu z lomů na kámen, prachu dřeva, prachu z cereálií a zemědělské práce, prachu ze zvířecích stájí, prachu z textilu a prachu z papíru vyplývající z pracovních aktivit. (položka 2.1.9.)

Doporučení EU je naopak prakticky shodné s naším platným seznamem nemocí z povolání, tj. chronická obstruktivní bronchitida nebo emfyzém u horníků pracujících v podzemních uhelných dolech (položka 307).

V USA se v loňském roce soustředilo mnoho důkazů a informací o působení profesionální expozice křemenu na člověka. V přípravných dokumentech OSHA pro stanovení nového přípustné koncentrace pro křemen (50 µg/m3 pro 8hodinovou pracovní dobu). Tato nová přípustná koncentrace má platit pro stavebnictví a průmysl. Z kritického posouzení asi 60 odborných prací je patrno, že NIOSH považuje v podstatě jakoukoliv expozici křemenu za etiologický faktor CHOPN.

Situace ve Velké Británii (VB) popisuje souhrnná publikace, kde se, mimo jiné, uvádí, že 15 % všech případů CHOPN je s prací souvisejících, tedy vyvoláno působením nebo spolupůsobení škodlivin v pracovním prostředí. Za nemoc z povolání, kterou lze odškodnit, se ve Velké Británii od roku 1993 uznává pouze chronická bronchitida a emfyzém u horníků v podzemí po dvacetileté a delší expozici.

V Polsku byl v roce 2013 aktualizován seznam nemocí z povolání a byla přidána položka 5-Chronická obstrukční bronchitida, která vedla k trvalému zhoršení plicní ventilace s redukcí usilovného exspiračního objemu (FEV1), na méně než 60 % náležité hodnoty, způsobená expozicí prachu nebo dráždivým plynům, pokud bylo v posledních 10 letech práce v dané profesi doloženo nejméně v 30 % případů překročení povolené koncentrace. Hodnotícím obdobím (tj. nutná expozice) je jeden rok.

Ve Francii je platný postup při přiznávání nemocí z povolání trochu komplikovaný. Existuje zvláštní seznam (režim přiznávání) pro zemědělství (Régime agriculture – RA a tzv. Régime général – RG). Pro oba tyto systémy jsou stanoveny minimální délky expozice, případně dalších podmínek pro přiznání nemoci z povolání. CHOPN ve vztahu k SiO2 je ve Francii uvedena pod položkou 91 (RG) u horníků černouhelných dolů a u horníků v dolech na železnou rudu (FEV1 méně než 30 % náležitých hodnot), vždy při splnění 10leté expozice.

V Rusku platí podobný položkový seznam nemocí z povolání jako u nás. Novelizován byl v roce 2012. CHOPN není ve vztahu k SiO2 uvedena ani jako komplikace uhlokopské pneumokoniózy či jiných konióz. CHOPN je uvedena pouze pod položkou 1.62.4 CHOPN. Podmínkou však je expozice chemickým látkám uvedeným v seznamu.

Závěr: Je patrný rozpor mezi postojem ILO a EU. Zatímco USA se v současnosti přibližují k širšímu pojetí CHOPN jako nemoci z povolání, jsou členské státy a ČR kompatibilní s postojem EU z roku 2003. V budoucnu však lze očekávat revizi postoje EU i členských států, kde pod vlivem epidemiologických prací lze očekávat zařazení CHOPN jako nemoci z povolání u exponovaných SiO2 i u jiných profesí než jsou horníci černouhelných dolů, neboť pro takovou diskriminaci nejsou epidemiologické ani klinické důvody.

Prevence syndromu karpálního tunelu v automobilce

Žídková, V.1, Nakládalová, M.2, Kollárová, H.3

1Všeobecný praktický lékař, Baška; 2Klinika pracovního lékařství, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci; 3Ústav preventivního lékařství, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Úvod: Syndrom karpálního tunelu (SKT) z přetěžování horních končetin (NJZ) je v posledních letech nejčastěji hlášenou nemocí z povolání (NzP). V r. 2013 tvořil 19 % všech profesionálních chorob.

Cíl: Analýza incidence profesionálního SKT z NJZ v kontextu zavedených preventivních opatření v montážním automobilovém provozu.

Metodika: Soubor tvořilo 285 montážních dělníků, 66 žen průměrného věku 38,5 let a 219 mužů průměrného věku 31,4 let, kteří byli exponováni NJZ kategorie 2R. Analýza vychází z dokumentace lékaře pracovnělékařských služeb.

Výsledky: Od zahájení výroby v r. 2008 do 30. 6. 2014 bylo v podniku uznáno 13 NzP, z toho se jednalo 12krát o SKT z NJZ, a to u 8 žen a 4 mužů. Průměrná doba expozice do vzniku tohoto onemocnění byla u mužů 23 měsíců a u žen 19 měsíců. Přičemž v r. 2009 byly uznány 3 případy, v r. 2010 to bylo 5 případů, v r. 2011 byly uznány 3 případy a v r. 2012 pouze 1 případ. V loňském ani v letošním roce nebyla uznána pro SKT žádná NzP. Z hodnocení EMG vyplývá, že od r. 2010 do r. 2013 klesá plynule incidence všech stupňů a druhů neuropatie středového nervu z původních 85 % na současných 20 %, přičemž v posledním období dominují incipientní formy. V průběhu sledovaného období byla zavedena tato preventivní opatření: pravidelné střídání a rotace pracovníků, ergonomická uspořádání pracovních míst, 1krát ročně elektromyografické vyšetření.

Závěr: Díky aktivnímu přístupu všech zúčastněných byla zavedena úspěšná prevence profesionálního SKT. Nově se zkouší např. self-rehabilitation nebo systémová enzymoterapie.


Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×