Vliv balneoterapie na kvalitu života pojištěnců s nemocemi oběhového ústrojí


Influence of balneotherapy on the quality of life of insured individuals with cardiovascular diseases

Sociological investigation, performed by a revision physician with policy-holders presents the results of the influence of balneotherapy with the time-lapse of three to six months after the end of the spa care. A total of 140 structured questionnaires compiled according to the internationally acknowledged SF-36 questionnaire represent a group of individual treated in three spa institutions in the Czech Republic in the period of 2006–2008 in the indication group II – diseases of cardiovascular system. The health and quality of life as viewed by the policy-holders are also evaluated in the given connections in relation to the adjusted medication performed by the attending physician. The results of the search exemplify the important share of the revision physician in evaluating the quality of life of the policyholders.

Key words:
policy-holder – revision physician – quality of life – sociological search – SF-36 questionnaire – cardiovascular diseases – spa care – quality of care


Autoři: H. Dolanský
Působiště autorů: Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, Ostrava
Vyšlo v časopise: Listy rev. Lék., 14, 2010, č. 1, s. 2-9

Souhrn

Sociologický průzkum provedený revizním lékařem s pojištěnci zdravotní pojišťovny prezentuje výsledky vlivu balneoterapie na kvalitu života, s odstupem třech až šesti měsíců od ukončení lázeňské péče. Celkem 140 strukturovaných dotazníků sestavených podle vzoru mezinárodně uznávaného dotazníku SF 36 představuje soubor léčených ve třech lázeňských zařízeních ČR, v období let 2006–2008 v indikační skupině II., nemoci oběhového ústrojí. ­Zdraví a kvalita života očima pojištěnců jsou v uváděných souvislostech posuzovány také ve vztahu k prováděným úpravám medikace ošetřujícím lékařem. Výsledky průzkumu dokladují význam podílu revizního lékaře při sledování kvality života pojištěnců.

Klíčová slova:
pojištěnec – revizní lékař – kvalita života – sociologický průzkum – dotazník SF 36 – zdraví – nemoci oběhového ústrojí – lázeňská péče – kvalita péče

Úvod

S přibývajícím věkem a nárůstem zdravotních potíží se zdraví dostává na první příčku životních hodnot člověka. Stejně tak předpoklad, že úroveň zdraví člověka dominantně ovlivňuje kvalitu života, těšit se dobrému zdraví, být soběstačný, nezávislý a žít spokojeně v rodinném kruhu, lze přiřadit k základním životním atributům. V nemoci pak k významnému postavení rodiny přistupuje problematika úrovně kvality prováděné ošetřovatelské péče, empatický a vstřícný přístup zdravotnického pracovníka založený na vzájemné důvěře a pochopení. Zhoršování zdravotního stavu, nemohoucnost, bezmocnost, ztráta mobility, neschopnost se sám o sebe postarat, nezávislost, ztráta sociálních kontaktů a další negativní důsledky, jsou oprávněně příčinou nejčastějších a největších obav ve stáří a nemoci [2].

Kvalita života ve vztahu ke zdravotnímu stavu charakterizuje a měří, co jedinec prožívá, jak subjektivně vnímá sám sebe, jak je sám se sebou spokojen. Vyjadřuje míru, do jaké nemoc a její léčba ovlivňují pacientovu schopnost a možnost žít takový život, jenž by skýtal uspokojení. To je nesmírně důležité pro posouzení úspěšnosti či neúspěšnosti intervencí ošetřovatelských, rehabilitačních, medicínsko-terapeutických, jako následek nemoci, dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, úrazu a také poskytování zdravotní péče [4]. Převážně u chronických onemocnění se hodnocení kvality života stává jedním z rozhodujících faktorů při přijímání zásadních strategických rozhodnutí o léčbě a celkovém přístupu ke konkrétnímu pacientovi i k celé nozologické jednotce [3].

Nástroj k velmi efektivnímu ohodnocení zdravotního stavu s měřením kvality života představuje dotazník, popř. strukturovaný rozhovor. Účelem měření kvality života není zjistit přítomnost a závažnost symptomů onemocnění, ale také ukázat, jak manifestace onemocnění nebo léčba je pacientem-pojištěncem prožívána. S použitím dotazníků pro skórování „Kvalita života podmíněná zdravotním stavem“ (Heath Related Quality of Life – HRQOL), zejména dotazníku SF 36 (obr. 1) je možno hodnotit výsledky zdravotnických a sociálních intervencí mnohorozměrně, v osmi doménách či kategoriích, kterými jsou: fyzické funkce, fyzické omezení rolí, emoční omezení rolí, fyzické a emoční omezení sociálních funkcí, bolest, duševní zdraví, vitalita a všeobecné vnímání vlastního zdraví. Tento typ dotazníku je specifický pro určitou nemoc a je schopný hodnotit stav nemoci v čase. Metoda stanovování kvality života podmíněné zdravotním stavem (HRQOL) je také vhodná pro kontrolu efektivnosti vynaložených prostředků v balneologii a umožňuje kvantifikovat i jinak obtížně prokazatelný celkový vliv lázeňské léčby na zdravotní stav pacientů-pojištěnců [4].

Část dotazníku SF 36, Kvalita života podmíněná zdravím 
Dotazník SF – 36, copyright: Medical Outcomes Trust 1996 Boston, MA U.S.A., Health Services Research Unit, 1996, Oxford, Great
Britain, v české verzi 1/1999, ZSF Jihočeské Univerzity, České Budějovice je použitelný a hodnotitelný v české jazykové oblasti [4].
Obr. 1. Část dotazníku SF 36, Kvalita života podmíněná zdravím Dotazník SF – 36, copyright: Medical Outcomes Trust 1996 Boston, MA U.S.A., Health Services Research Unit, 1996, Oxford, Great Britain, v české verzi 1/1999, ZSF Jihočeské Univerzity, České Budějovice je použitelný a hodnotitelný v české jazykové oblasti [4].

Klíčový problém dotazníkových šetření měření kvality života spočívá v tom, jak zjistit, zda statisticky významný rozdíl v naměřených hodnotách kvality života je významný také klinicky. Když se kvalita života zlepší o 5 nebo 10 %, do jaké míry je to pro pacienta významné? Mezi výzkumníky v oblasti kvality života panuje shoda, že zlepšení kvality života o 10 % (deset bodů na stostupňové škále) je pravděpodobně klinicky významné [3].

Použitím metody HRQOL lze sledovat  účinek a dopady zdravotní péče obecně a balneoterapie ­např. u pacientů-pojištěnců s chronickým onemocněním pohybového aparátu (revmatoidní artritida, anykylozující spondilitida, koxartróza v soustavném léčení, gonartróza, vertebrogenní syndrom atd.), u postižených ischemickou chorobou DKK, s obliterující aterosklerózou DKK ve stadiu intermitentních klaudikací, u nespecifických zánětů střev (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida). 

Metodika

Cílem sociologického průzkumu provedeném pomocí strukturovaného dotazníku SF 36 bylo vyhodnotit změny kvality života pojištěnců s odstupem 3–6 měsíců od ukončení balneoterapie. Dále pak posoudit přítomnost a závažnost symptomů onemocnění a ukázat, jak manifestace onemocnění nebo léčba je pacientem-pojištěncem prožívána. Dokladovat, že hodnocení kvality života pomocí dotazníku SF 36 může mít také své oprávněné uplatnění při odborné kontrole prováděné revizním lékařem zdravotní pojišťovny, především pak při posuzování efektivity nákladovosti výdajů finančních prostředků spojených se sledováním účelně a kvalitně poskytované zdravotní péče. V praxi tak lze ověřit možnosti komunikace a ochotu spolupráce s pojištěnci zdravotní pojišťovny.

Celkem 140 strukturovaných dotazníků s pevně stanovenými otázkami vyplněnými korespondenční metodou s použitím služeb České pošty, a. s., představovalo 90 mužů a 50 žen s 80% anonymní návratností z původního počtu 175 rozeslaných pojištěncům Hutnické zaměstnanecké pojišťovny po komplexní léčbě v lázeňských zařízeních ČR v období roků 2006–2008.

Jednalo se o léčené v indikační skupině II. – nemoci oběhového ústrojí: II/6 (ICHS s překonaným IM po 4 měsících od vzniku do 12 měsíců po vzniku) a II/11 (Stp. operacích srdečních vad vrozených nebo získaných, po revaskularizačních operacích. Stavy po perkutánní transluminální angioplastice, do šesti měsíců po operaci (tab. 1).

Tab. 1. Indikace lázeňské péče zvolené pro sociologický průzkum
Indikace lázeňské péče zvolené pro sociologický průzkum

Jednalo se o pojištěnce, kteří splnili kritéria realizace lázeňské péče podle dikce § 33 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a vyhlášky č. 58/1997 Sb., kterou se stanoví indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost.

Lázeňská terapie v indikační skupině II. – nemoci oběhového ústrojí je zaměřena na komplexní diagnostiku, prevenci a terapii kardiovaskulárních onemocnění.

Jako komplexní lázeňská péče je přísně individuální, je plně hrazena zdravotní pojišťovnou. Léčebný plán zahrnuje režimovou, dietní, pohybovou a medikamentózní léčbu, balneologické a fyziatrické procedury. Součástí je kontrola rizikových faktorů a komplexní výchovný edukační program. K základním léčebným procedurám patří pití minerální uhličité vody z přírodního léčivého zdroje, k vodoléčebným výkonům uhličité koupele, podvodní masáže, vířivé lázně, střídavé lázně dolních končetin, perličkové koupele, plavání, whirpool, suché uhličité koupele, elektroléčebné výkony, čtyřkomorové lázně, diadynamické proudy, ultrazvuk, krátkovlnná diatermie, Träbertovy proudy. K ostatním léčebným procedurám patří parafinové zábaly, klasické masáže, reflexní masáže, měkké techniky, lymfodrenáže, léčebná tělesná výchova nebo pobyt v solné jeskyni.

Dotazník vyplnilo celkem 140 pojištěnců, s převahou v zastoupení mužů ve věku od 40 do 69 let, u žen ve věku od 50–59 let (tab. 2).

Tab. 2. Zastoupení mužů a žen v souboru dotazovaných podle věku
Zastoupení mužů a žen v souboru dotazovaných podle věku
 

Výsledky průzkumu

V celkovém hodnocení zdraví převládalo u 66 pojištěnců (47%) hodnocení jako dosti špatné, jako špatné hodnotilo celkem 46 pojištěnců (33 %). ­Zdraví jako výborné nehodnotil žádný, jako velmi dobré a dobré celkem jen 28 pojištěnců – tabulka 3.

Tab. 3. Celkové hodnocení zdraví
Celkové hodnocení zdraví

Po balneoterapii hodnotil své zdraví jako mnohem lepší nejmenší počet a podíl zastoupených pojištěnců, celkem 26 (19 %). Největší počet 84 pojištěnců (60 %) představovalo hodnocení zdraví jako poněkud lepší. Zdraví po balneoterapii jako přibližně stejné hodnotilo 30 pojištěnců (21 %) – tabulka 4.

Tab. 4. Hodnocení zdraví po balneoterapii
Hodnocení zdraví po balneoterapii

Celkem 110 pojištěnců (79 %) hodně omezovaly usilovné činnosti – běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sportů; následovalo vyjití několika poschodí – 68 pojištěnců (48 %), chůze asi jeden kilometr – 38 pojištěnců (27 %), předklon, shýbání, poklek – 36 pojištěnců (26 %) a středně namáhavé činností u 26 pojištěnců (19 %), jako bylo posunování stolu, luxování, hraní kuželek, jízda na kole. S převahou zastoupeného počtu 86 (61 %) pojištěnce trochu omezovaly středně namáhavé činnosti, v pořadí pak následoval předklon, shýbání a poklek u 80 pojištěnců (57 %), zvedání nebo nesení běžného nákupu u 70 pojištěnců (50 %), vyjít po schodech jedno poschodí u 68 pojištěnců (48 %). Naopak 108 pojištěnců (77 %) neomezovaly činnosti v následujícím pořadí: koupání doma nebo oblékání bez pomoci druhé osoby; 106 pojištěnců (75 %) chůze po ulici sto metrů, chůze po ulici několik set metrů u 72 (52 %), chůze asi jeden kilometr u 60 (43 %) pojištěnců, 40 (29 %) zvedání nebo nesení běžného nákupu – tabulka 5.

Tab. 5. Omezující činnosti
Omezující činnosti

U 55 pojištěnců (40 %) se zkrátil čas, který museli věnovat práci nebo jiné činnosti. Celkem 104 pojištěnců (74 %) neudělalo práce méně, než původně chtělo; 80 pojištěnců (57 %) bylo omezeno v druhu práce nebo jiných činnostech a 92 pojištěnců (66 %) nemělo potíže při práci nebo jiných činnostech, na které muselo vynaložit zvláštní úsilí – tabulka 6.

Tab. 6. Problémy při práci
Problémy při práci

Emociální potíže, deprese nebo úzkost při práci, které v posledních čtyřech týdnech dominovaly jako problémové při práci u 86 pojištěnců (61 %) nebyly příčinou, že udělali méně práce, než původně chtěli. Ve stejném počtu a procentuálním podílu pojištěnců se nezkrátil čas věnovaný práci nebo jiné činnosti. U 84 pojištěnců (60 %) nedošlo při práci ­nebo jiných činnostech ke snížení pozornosti – tabulka 7.

Tab. 7. Problémy při práci a emocionální potíže
Problémy při práci a emocionální potíže

V normálním společenském životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti bránily v posledních 4 týdnech tělesné nebo emociální potíže 48 pojištěncům (34 %) mírně, 38 pojištěncům (28 %) poměrně dost a velmi silně, 34 pojištěncům (24 %) trochu a vůbec nebránily 20 pojištěncům (14 %) – tabulka 8.

Tab. 8. Tělesné a emocionální potíže a společenský život
Tělesné a emocionální potíže a společenský život

Celkem 48 pojištěnců (34 %) uvádělo středně velké bolesti, 50 pojištěnců (36 %) velmi mírné a mírné. Silné a velmi silné bolesti uvádělo 32 pojištěnců (23 %), žádné pouze 10 (7 %) – tabulka 9.

Tab. 9. Bolesti v posledních 4 týdnech
Bolesti v posledních 4 týdnech

Z pohledu intenzity bolesti bránící v posledních čtyřech týdnech pojištěnci v práci doma i v zaměstnání uvádělo poměrně dost a velmi silné bolesti 60 pojištěnců (42 %). Trochu a mírnou bolest uvádělo 70 pojištěnců (51 %). Bez bolestí bylo 10 pojištěnců (7 %) – tabulka 10.

Tab. 10. Bolest jako omezující faktor
Bolest jako omezující faktor

S pocitem pln elánu v předchozích čtyřech týdnech převládalo hodnocení v pořadí občas u 54 pojištěnců (39 %), málokdy a nikdy u 54 (39 %), u 18 (13 %) nikdy. Depresi mělo občas a málokdy 90 pojištěnců (64 %), nikdy 40 pojištěnců (21 %). Klid a pohodu pociťovali pojištěnci většinou a dost často v 58 případech (42 %), občas a málokdy tyto pocity uvádělo 66 pojištěnců (47 %). V hodnocení pln energie, pesimismu, smutku a byl šťastný převládalo občas a málokdy. 60 pojištěnců (43 %) dost často uvádělo únavu – tabulka 11.

Tab. 11. Pocity v posledních 4 týdnech
Pocity v posledních 4 týdnech

Na otázku jak často v předchozích 4 týdnech bránily vaše tělesné nebo emocionální obtíže vašemu společenskému životu (např. návštěvy přátel, příbuzných atp.) odpovědělo 102 pojištěnců (73 %), že ve společenském životě jim občas a málokdy bránily tělesné nebo emocionální potíže, málokdy a nikdy uvedlo 48 pojištěnců (34 %) a stále a většinu času bránily potíže u 26 pojištěnců (19 %) – tabulka 12.

Tab. 12. Potíže jako překážka společenského života
Potíže jako překážka společenského života

Na dotaz, zda onemocním jakoukoliv nemocí snadněji než jiní lidé převládala odpověď „nejsem si jist“ – 50 pojištěnců (30 %). Následovalo 48 pojištěnců (34 %), kteří odpověděli „spíše ne“. Hodnocení, zda „jsem stejně zdráv jako kdokoliv jiný“ převládala odpověď „spíše ne a určitě ne“ 98 pojištěnců (71 %). Očekávám, že se moje zdraví zhorší odpovědělo 60 pojištěnců (43 %), jisto si nebylo a spíše ne odpovědělo 58 pojištěnců (41 %). Zdraví jako perfektní nehodnotilo s odpovědí „spíše ne a určitě ne“ celkem 128 (92 %) pojištěnců – tabulka 13.

Tab. 13. Hodnocení zdraví pojištěncem
Hodnocení zdraví pojištěncem
  

Diskuse a souhrn výsledků

Výsledky průzkumu byly hodnoceny v osmi doménách. Fyzické funkce, fyzické omezení rolí, emoční omezení rolí, fyzické a emoční omezení sociálních funkcí, bolest, duševní zdraví, vitalita a všeobecné vnímání vlastního zdraví.

Fyzické funkce byly doménou sledující stupeň omezení činností ve vztahu k soběstačnosti a závislosti. Ve sledovaném souboru se jednalo převážně o pojištěnce v produktivním věku, u nichž byly následky nemoci příčinou poklesu funkčních schopností – funkčního potenciálu a ztrátou funkcí, k nimž se následně také mohly přidávat problémy spojené se zabezpečením sebeobsluhy, pomoci a se zabezpečeností jedince. Nelze přitom však opomíjet, že člověk, jehož potenciál pokrývá požadavky prostředí, je soběstačný. Tam, kde funkční potenciál jedince ve vztahu k prostředí klesá, objevují se často různé stupně závislosti a nesoběstačnosti [5]. Převahu v zastoupení z celkového počtu tvořilo 110 pojištěnců (79 %), které hodně omezovaly usilovné činnosti, jako byly běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sportů. Následovalo vyjití několika poschodí zastoupené 68 pojištěnci (47 %), chůze asi jeden kilometr, předklon, shýbání, poklek. ­Středně namáhavé činnosti jako bylo posunování stolu, luxování, hraní kuželek a jízda na kole omezovalo trochu v převaze zastoupeného počtu 86 pojištěnců (61 %). V pořadí pak následoval předklon, shýbání a poklek, zvedání nebo nesení běžného nákupu, vyjít po schodech jedno poschodí, několik poschodí. Zdraví 108 pojištěncům (77 %) neomezovaly vůbec činnosti v následujícím pořadí: koupání doma nebo oblékání bez pomoci druhé osoby, 106 pojištěnců (75 %) – chůze po ulici sto metrů, chůze po ulici několik set metrů u 72 pojištěnců (52 %), chůze asi jeden kilometr a vyjití po schodech jedno poschodí 41 % pojištěnců. Ze zjištěného lze tedy z pohledu schopnosti funkční zátěže organismu v časovém odstupu předchozí léčbu a balneoterapii ve vztahu k onemocnění a posuzované kvalitě zdraví považovat za efektivní. Převažoval podíl zastoupení pojištěnců, u nichž činnosti zdraví omezovaly jen trochu, popř. vůbec. Zastoupení počtu pojištěnců a podílu omezení fyzických rolí svědčilo v neprospěch problémů při práci. U 55 pojištěnců (40 %) se zkrátil čas, který museli věnovat práci nebo jiné činnosti. Celkem 104 pojištěnců (74 %) neudělalo práce méně, než původně chtělo, 80 pojištěnců (57 %) bylo omezeno v druhu práce nebo jiných činností. Potíže při práci nebo jiných činnostech, na které by museli vynaložit zvláštní úsilí, nemělo 92 pojištěnců (66 %).

Aktivita a stav psychiky pozitivně nebo negativně ovlivňuje zdraví, zvláště pak v období stárnutí. Nebezpečí v nemoci a pro stáří však může představovat sociální izolace – ztráta kontaktů s prostředím, ve kterém člověk žije. Jejich ztráta může být pro takového člověka velkým stresem a zvláště pak ve stáří může vést až ke smrti. Většinou se sociální izolace objevuje u osaměle žijících, starých nebo nemocných, jejichž rodina je vzdálena, nebo nemají rodinu a nemají žádné kontakty s přáteli, sousedy a okolím [5].

Emoční omezení rolí – pocit deprese nebo úzkost při práci, které v posledních čtyřech týdnech dominovaly jako problémové při práci, nebyly u 86 pojištěnců (61 %) příčinou méně udělané práce, než původně chtěli. Téměř ve stejném počtu zastoupení a procentuálním podílu byli zastoupeni pojištěnci, jimž se nezkrátil čas věnovaný práci nebo jiné činnosti, a nedošlo u nich při práci nebo jiných činnostech ke snížení pozornosti.

Fyzické a emoční omezení sociálních funkcí – vyjma 36 pojištěnců (26 %), kteří uvedli poměrně dost, jinak tělesné nebo emocionální potíže významně v posledních čtyřech týdnech nebránily normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti. Pokud šlo o stejnou otázku spojenou s možností návštěv přátel, příbuzných apod., většině ke společenskému životu jen občas a málokdy bránily tělesné nebo emocionální potíže, málokdy a nikdy 48 pojištěncům    (34 %), stále a většinu času 26 pojištěncům (19 %).

Bolest – je obecným symptomem, společným pro mnoho patologických stavů. Je jeden ze způsobů, kterým se projevuje onemocnění nebo poškození buňky, tkáně či organismu. Je varovným signálem skutečného či hrozícího poškození tkání. Bolest je pro člověka odedávna tím, co nejzávažněji ohrožuje nebo poškozuje kvalitu jeho života. Bolest je to, z čeho má většina z nás větší strach než z trvalého poškození nebo dokonce smrti. Je projekcí podnětu přicházejícího zvenčí nebo vznikajícího uvnitř organismu, který signalizuje již existující poškození nebo možnost jeho vzniku. Je psychická nadstavba imperativního obranného reflexu. Mezi smyslovými vjemy má bolest nejsilnější emociální složku, vnímanou obvykle jako nepříjemný pocit. Psychologické faktory a psychický stav pacienta mohou výrazně ovlivňovat práh bolesti a tím i intenzitu jejího vnímání. Pokud je práh bolesti snížen, např. únava, nespavost, strach, úzkost, deprese, bolest bývá zvýšena. Při klidu, klidném spánku, pochopení, ujištění, při užití antidepresiv, anxiolytik bývá práh bolesti zvýšen a bolest snížena. Rozlišení hlavních mechanismů vzniku bolestí je důležité jak z hlediska správného odhadnutí intenzity bolesti, tak především s ohledem na správnou léčebnou strategii [1].

Průzkum orientovaný na intenzitu bolesti jednoznačně prokázal efekt terapie včetně balneoterapie. Silnou a velmi silnou bolest udávalo pouze 32 pojištěnců (23 %). Zbylé zastoupení v celkem 77 % představovalo škálu intenzity bolesti od žádné (7 %), až po středně silné – 34 %. Poměrně dost a velmi silně bránily bolesti v práci, zaměstnání i doma v posledních čtyřech týdnech 60 pojištěncům (42 %), většině však bránily mírně, trochu a vůbec ne. Pokud šlo o posuzování duševního zdraví a elánu, statisticky, pokud jde např. o elán, deprese a být často nervózní, byly odpovědi občas a málokdy, být vyčerpán dost často a občas, pokud šlo o klid, pohodu, pocit pesimismu a smutku dominovala odpověď občas. Unavenost byla zastoupena dost často.

Ve všeobecném vnímání vlastního zdraví 66 pojištěnců (47 %) hodnotilo jako dosti špatné, jako špatné hodnotilo celkem 46 pojištěnců (33 %). ­Zdraví jako výborné nehodnotil žádný, jako velmi dobré a dobré celkem jen 20 pojištěnců. Hodnocení zdraví před lázeňskou léčbou a po jejím absolvování jako mnohem lepší hodnotil nejmenší počet a podíl zastoupených pojištěnců, celkem 26 (19 %). Největší počet 84 pojištěnců (60 %) představovalo hodnocení zdraví jako poněkud lepší, jako přibližně stejné po balneoterapii 30 pojištěnců (21 %).

Na dotaz, zda onemocním jakoukoliv nemocí snadněji než jiní lidé, převládaly odpovědi „nejsem si jist“ a „spíše ne“. Zda „jsem stejně zdráv jako kdokoliv jiný“ logicky převládala odpověď „spíše ne“ a „určitě ne“. V očekávání „zda se moje zdraví zhorší“ převládala odpověď  „spíše ano“ a v poněkud vyšším zastoupení odpovědělo „spíše ne“. V hodnocení zdraví jako perfektní představoval 92% podíl s odpovědí pojištěnců „spíše ne a určitě ne“. Nelze opomenout, že výše zcela nepřesvědčivé hodnocení zdraví bylo zároveň ovlivněno také doznívajicími účinky absolvování terapie. Vývoj ve sledovaných doménách zároveň zobrazuje efektivní strategii medikace vedené ošetřujícími lékaři. V souvislosti se sledovanou medikací byl v 15 % zaznamenán pokles v užívání a v preskripci nitrátů, v 10 % antihypertenziv, ve 20 % analgetik. 15% podíl představoval vzestup preskripce antiagregancií. 

Závěry a doporučení

Zdraví pojištěnci subjektivně hodnotili převážně jako dosti špatné až špatné. Pokud bylo hodnoceno v rámci domén kvality života, nutno však objektivně potvrdit, že poskytnutá léčba po překonaných infarktech myokardu, srdečních a revaskularizačních operacích a následná balneoterapie zdraví pojištěncům pozitivně ovlivnila. To dokladují srovnání v odpovědích hodnotících zdraví pojištěnci před absolvováním terapie a absolvování terapie. Nehodnotili své zdraví jako horší, ale spíše jako poněkud a mnohem lepší. Z výsledků průzkumu lze jednoznačně konstatovat, že poskytnutá terapie prokázala svůj efekt, byla účelná a kvalitní. V souvislosti s její finanční úhradou nebyl proto důvod zpochybňovat výdaje z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Pokud jde o medikaci, byl zaznamenán posun v rámci účelné preskripce a farmakoterapie vedené v rámci léčebného procesu. Došlo k poklesu podílu v užívání nitrátů, antihypertenziv a analgetik. Vzestup spotřeby porovnávaný s účty pojištěnců byl zaznamenán v užívání antiagregancií.

Pokud bychom využití dotazníku SF-36 v praxi revizního lékaře měli hodnotit z pohledu jeho praktického využití a zvláště pak v souvislostech s cíli k posuzované nákladovosti účelně a kvalitně poskytované zdravotní péče s vlivem na kvalitu života, je nutno se vyjádřit následovně.

Nebyly zaznamenány zásadní problémy spojené s distribucí dotazníků, eventuálně se srozumitelností pochopení obsahu místy poměrně náročného textu otázek. Za pozitivní lze tedy považovat jak 80% návratnost dotazníků zpět do zdravotní pojišťovny, tak především zájem a ochotu pojištěnců spolupracovat se zdravotní pojišťovnou.

I přes uvedená pozitiva se využití dotazníku SF-36 v praxi revizního lékaře jeví jako problematické. Spočívá především v obtížném získávání správných statistických vyhodnocení a hodnocení skóre dosažených změn. V tomto průzkumu dotazník posloužil spíše jako určitá strukturovaná osnova pro oblast odborného zájmu, která by pro pojištěnce-pacienta a revizního lékaře mohla znamenat pozitivní krok k přístupu řešení potenciálně problémových oblastí spojených s kvalitou péče a života.

Provedený průzkum dokladuje pozitivní vliv balneoterapie na zdraví a kvalitu života pojištěnce. Revizním lékařem je tímto dokladovaná možnost sledování efektu vlivu balneoterapie a kvality poskytovaných služeb na kvalitu života pojištěnce.

Plátcem zdravotní péče lze tak prostřednictvím revizního lékaře pomoci sledovat efektivitu účelnosti finančních výdajů, s cílem vyhodnotit lázeňský pobytu také jako smysluplnou ekonomickou investici.  

Adresa pro korespondenci:

MUDr. Hynek Dolanský, Ph.D.

V Zálomu 4

700 30 Ostrava-Zábřeh

e-mail: dr.hynek.dolansky@post.cz


Zdroje

1. Bauer, J. Nádorová bolest a její farmakoterapie. Praha: Galén 1994, s. 9,14–15, ISBN 80-85824-09-4.

2. Dolanský, H., Bitomská, Š. Pohled na kvalitu života ve stáří očima pojištěnce a revizního lékaře zdravotní pojišťovny. Rev. posud. Lék., 2009, 3, s. 47.

3. Payne, J. et al. Kvalita života a zdraví. In. Sláma, O. Kvalita života onkologicky nemocných. s. 288-295, Praha 2008, ISBN 80-7254-657-0.

4. Petr, P. Kvalita života v balneologii. Město: Interpress 2004, s. 7–17, 73, 111, ISBN 80-903427-1-X.

5. Zavázalová, H. et al. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie. Univerzita Karlova v Praze, Praha 2001, s. 31–37, ISBN 80-246-0326-8.

Štítky
Posudkové lékařství Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Listy revizního lékařství

Číslo 1

2010 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Familiární transthyretinová periferní polyneuropatie
Autoři: MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.

Diabetes mellitus a kardiovaskulární riziko, možnosti jeho ovlivnění
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se