DIGITÁLNÍ ÚNAVA OČÍ V POPULACI MLADÝCH JEDINCŮ


Autoři: P. Veselý 1,2;  L. Hanák 1,2;  P. Beneš 1,2
Působiště autorů: Oddělení nemocí očních a optometrie, Fakultní nemocnice u svaté Anny, Pekařská 53, 65691 Brno. Přednosta: MUDr. Lubomír Hanák, MBA. 1;  Katedra optometrie a ortoptiky, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Kamenice 5, 62500 Brno. Přednosta: Mgr. Pavel Beneš, Ph. D. 2
Vyšlo v časopise: Čes. a slov. Oftal., 74, 2018, No. 4, p. 154-157
Kategorie: Původní práce
doi: 10.31348/2018/1/5-4-2018

Souhrn

Cílem naší studie bylo prokázat krátkodobý objektivní vliv přídavku do blízka (adice) a ulevujícího prizmatu na akomodační a vergenční facilitu ve skupině mladých jedinců bez závažné oční patologie. Dále jsme také chtěli prokázat objektivní a subjektivní rozdíl mezi dvěma typy korekce měkkými kontaktními čočkami při práci s digitálním zařízením.

V naší studii jsme měli celkem 37 probandů. První skupina obsahovala 37 probandů s průměrným věkem 23 let bez významné oční a celkové patologie. V druhé skupině bylo 8 pacientů s průměrným věkem 23 let bez významné oční a celkové patologie. U pacientů z první skupiny jsme měřili binokulární akomodační facilitu (BAF) a binokulární vergenční facilitu (BVF) s a bez adice (1 D) a s a bez ulevujícího prizma (2p D BO) na pracovní vzdálenost 45 cm. U pacientů z druhé skupiny jsme měřili BAF, BVF a vyhodnocovali standardizovaný dotazník (Computer Vision Syndrome Questionnaire – CVS-Q, Seguí M. 2015) při použití dvou typů kontaktních čoček. První čočka (typ 1) obsahovala ulevující adici pro práci s digitálním zařízením a druhá čočka (typ 2) byla asférická.

U první skupiny probandů jsme naměřili tyto hodnoty: BAF bez adice = 12,78 cpm, BAF s adicí = 11,57 cpm, BVF bez prizma =12,32 cpm, BVF s prizmatem 11,59 cpm. U druhé skupiny probandů jsme naměřili s kontaktní čočkou typ 1 hodnoty BAF = 12,13 cpm, BVF = 13,63 a dotazníkové skóre 9,43 bodů. S kontaktní čočkou typ 2 jsme naměřili hodnoty BAF = 11,75 cpm, BVF = 11,63 cpm dotazníkové skóre 12,86 bodů. Na hladině statistické významnosti p = 0,05 jsme prokázali statisticky významný rozdíl pouze u první skupiny mezi hodnotami BAF bez a s adicí a BVF bez a s prizmatem.

Závěrem tedy můžeme konstatovat, že v prvním souboru probandů došlo ke statisticky významnému snížení BAF a BVF při použití adice a ulevujícího prizmatu. Ukázalo se, že adice a ani ulevující prizma nemají pozitivní vliv na nárůst BAF a BVF. Ve druhém souboru probandi dosáhli vyšší hodnoty BAF a BVF s oběma typy KČ v porovnání s naturálními hodnotami. Při porovnání mezi dvěma typy KČ vyšších hodnot BAF a BVF bylo dosaženo u typu 1, což byly KČ s adicí. Tyto čočky také dosáhly nižšího (lepšího) skóre při dotazníkovém hodnocení, tj. 9,43 versus 12,86 bodů.

Klíčová slova:

Syndrom počítačového vidění, akomodační a vergenční facilita, adice, ulevující prizma.

Úvod

Při práci s digitálním zařízením (například mobilní telefon, tablet nebo osobní počítač) dochází ke zvýšené zátěži akomodačně-vergenčního systému. To se může projevovat subjektivními a objektivními potížemi. K subjektivním potížím můžeme řadit například pálení očí, astenopii, rozmazané vidění nebo dvojité vidění. K objektivním příznakům můžeme řadit například přechodnou heterotropii nebo heteroforii. Tyto potíže se mohou objevovat i u jedinců s normálním binokulárním viděním. Více jsou samozřejmě postiženi jedinci s neadekvátní korekcí refrakční vady nebo poruchou jednoduchého binokulárního vidění. Touto problematikou se zabývá například náš předchozí výzkum [10].

V optometrii můžeme jednoduché binokulární vidění hodnotit pomocí objektivních testů nebo pomocí dotazníků. U akomodace nás kromě její amplitudy nebo relativní akomodace zajímá také hodnota tak zvané akomodační facility neboli schopnost měnit akomodaci na konkrétní pracovní vzdálenost. Měření se provádí pomocí speciálních sférických fliperů (Obrázek 1), kde se střídavě předkládají spojné a rozptylné sférické brýlové čočky. Toto měření můžeme provádět monokulárně (MAF) nebo binokulárně (BAF). Normální hodnoty MAF a BAF dosahují nad 10 cyklů za minutu (cpm). Pokud nalezneme sníženou hodnotu BAF a hodnota MAF je normální, jedná se pravděpodobně o vergenční problém.

Sférický fliper (vlastní zdroj)
Obr. 1. Sférický fliper (vlastní zdroj)

Podobně vergenční schopnosti binokulárního aparátu můžeme hodnotit nejen na základě absolutní hodnoty fúzních vergencí (fúzních šířek), ale i na základě tak zvané binokulární vergenční facility (BVF). Toto měření se obvykle provádí s prizmatickým fliperem (Obrázek 2), kde se střídavě předkládají prizmata s bází ven a dovnitř.

Vergenční fliper (vlastní zdroj)
Obr. 2. Vergenční fliper (vlastní zdroj)

U pacientů s neadekvátně korigovanou refrakční vadou, poruchou jednoduchého binokulárního vidění nebo jedinců, kteří nadměrně zatěžují svůj binokulární aparát, dochází k přechodnému snížení některých parametrů jednoduchého binokulárního vidění. Jedná se o adaptační změny, které musíme oddělit od změn patologických (například oční projevy myastenia gravis) a fyziologických (například presbyopie). V některých studiích [1,8] bylo prokázáno například snížení relativní akomodace, fúzní vergence nebo právě akomodační a vergenční facility.

V současné době jsou na trhu speciální optické pomůcky, které mají za úkol snižovat akomodační napětí a zajistit tak pohodlnou práci s digitálním zařízením. V případě brýlových čoček jsou to speciální monofokální brýlové čočky s progresivním designem a nízkou adicí (0,5 až 0,8 D). Navíc mohou ještě obsahovat povrchovou antireflexní úpravu snižující odrazy krátkovlnného modrého světla nebo speciální absorpční příměsi, které jsou za stejným účelem inkorporovány přímo do monomeru budoucí brýlové čočky.

V případě měkkých kontaktních čoček se jedná především o čočky, které díky svému asférickému designu redukují sférickou vadu oka, nebo se chovají jako čočka s progresivním designem s nízkou adicí.

Cílem naší studie bylo ověřit pozitivní vliv brýlové adice a ulevujícího prizma na některé parametry binokulárního vidění (BAF a BVF) a zároveň ověřit pozitivní vliv asférického designu měkkých kontaktních čoček u jedinců pracujících s digitálním zařízením.

Metodika

V naší studii jsme měli v první skupině k dispozici celkem 37 ametropických nebo emetropických probandů s průměrným věkem 23 let (SD 1,5). Ve druhé skupině jsme měli k dispozici 8 emetropických probandů s průměrným věkem 23 let (SD 0,92). V první skupině bylo 8 jedinců mužského pohlaví, zbylí probandi byli ženského pohlaví.

Předpokladem našeho měření byla přítomnost aktuální plné binokulární brýlová korekce a absence závažné poruchy jednoduchého binokulárního vidění jako je například tupozrakost nebo šilhání. U testovaných probandů také v danou chvíli nepobíhalo žádné závažné oční nebo celkové onemocnění.

Probandům z první skupiny jsme nejprve změřili jejich akomodační (BAF), respektive vergenční facilitu (BVF) pomocí sférického (+/-2 D), respektive prizmatického fliperu (3p D BO/BI). Následně jsme měřili BAF po binokulárním předložení adice 1 D a BVF s binokulárním ulevujícím prizmatem 1 pD umístěným bází ven oboustranně (celkem 2 pD BO). Během vyšetření probandi s aktuální brýlovou sféro-cylindrickou korekcí sledovali samostatný optotypový znak na vzdálenost 45 cm. Pořadí testovacích procedur se v polovině testovaného souboru vyměnilo, abychom vyloučili adaptaci na používané vyšetřovací metody.

U probandů z druhé skupiny jsme po aplikaci prvního typu kontaktní čočky (typ 1 = sféra -0,25 D s ulevující adicí) změřili BAF a BVF a to opět při fixaci samostatného optotypového znaku na vzdálenost 45 cm. Po týdnů používání těchto čoček (zejména při práci s digitálním zařízením) jsme probandům předložili dotazník (Computer Vision Syndrome Questionnaire CVS-Q) [4]). To samé jsme zopakovali s druhým typem kontaktních čoček (typ 2 = sféra -0,25 D s asférickým designem). Jednotliví probandi v průběhu nošení nevěděli, jaký typ kontaktních čoček zrovna používají. Materiál obou typů kontaktních čoček byl silikon-hydrogelový. Studie byla jednostranně zaslepená.

Výsledky měření byly převedeny do tabulky MS Excel a následně statisticky vyhodnoceny za pomoci statistického programu Statistika verze 12 firmy STATSOFT a MedCalc. Statistická hladina významnosti byla zvolena p=0,05.

Výsledky

U první skupiny probandů jsme naměřili tyto hodnoty binokulární akomodační facility BAF bez adice = 12,78 cpm, binokulární akomodační facility BAF s adicí = 1,57 cpm, binokulární vergenční facility BVF bez prizma = 12,32 cpm a binokulární vergenční facility BVF s prizmatem 11,59 cpm. Na hladině statistické významnosti p = 0,05 jsme prokázali statisticky významný rozdíl mezi hodnotami BAF bez a s adicí a BVF bez a s prizmatem (Graf 1 a 2).

Binokulární akomodační facilita bez (baf0) a s adicí 1 D
(baf-a)
Graf 1. Binokulární akomodační facilita bez (baf0) a s adicí 1 D (baf-a)

Binokulární vergenční facilita bez (bvf0) a s ulevujícím prizmatem
celkem 2 pD (bvf-p)
Graf 2. Binokulární vergenční facilita bez (bvf0) a s ulevujícím prizmatem celkem 2 pD (bvf-p)

U druhé skupiny probandů jsme naměřili s kontaktní čočkou typ 1 hodnoty BAF = 12,13 cpm, BVF = 13,63 cpm a dotazníkové skóre 9,43 bodů (Graf 3). S kontaktní čočkou typ 2 jsme naměřili hodnoty BAF = 11,75 cpm, BVF = 11,63 cpm dotazníkové skóre 12,86 bodů (Graf 4 a 5).

Binokulární akomodační facilita a její změny u kontaktní čočky
typ 1 (baf1) a typ 2 (baf2)
Graf 3. Binokulární akomodační facilita a její změny u kontaktní čočky typ 1 (baf1) a typ 2 (baf2)

Binokulární vergenční facilita a její změny u kontaktní čočky
typ 1 (bvf1) a typ 2 (bvf2)
Graf 4. Binokulární vergenční facilita a její změny u kontaktní čočky typ 1 (bvf1) a typ 2 (bvf2)

Výsledky dotazníku (CVS-Q) u obou typů kontaktních čoček
(body)
Graf 5. Výsledky dotazníku (CVS-Q) u obou typů kontaktních čoček (body)

Diskuse

Digitální únava očí nebo také tak zvaný syndrom počítačového vidění (Computer Vision Syndrom, dále jen CVS) je dočasný stav zraku, který vzniká po dlouhodobém namáhání očí při práci na počítači [6]. Problémy u CVS jsou způsobené především nadměrným napětím očních svalů nebo nepřirozeným postavením těla. Řešení těchto potíží je multidisciplinární úkol, který zasahuje nejen do oboru oftalmologie a optometrie, ale také například do ergonomie, bezpečnosti a hygieny práce.

V naší studii jsme se zaměřili na ověření dvou hypotéz. U první hypotézy jsme chtěli prokázat pozitivní vliv adice a ulevujícího prizmatu na práci na blízko pomocí měření binokulární akomodační (BAF) a binokulární vergenční facility (BVF). Zde jsme prokázali, že při předložení adice dojde ke statisticky významnému snížení BAF a stejně tak při předložení ulevujícího prizmatu (celkem 2 pD BO) dojde ke statisticky významnému snížení BVF. Z našich výsledků tedy můžeme vyvodit, že ani adice a ani ulevující prizma nepřispívají ke krátkodobému zvýšení pohodlí při práci do blízka. Dlouhodobý efekt těchto prvků v naší studii nebyl zkoumán.

Rosenfield [2] ve své studii zkoumal některé parametry binokulárního vidění a CVS. U svých probandů měřil monokulární (MAF) a binokulární akomodační facilitu (BAF) před a po 25 minutách práce s osobním počítačem. Výsledky neukázaly statistické rozdíly mezi hodnotami MAF a BAF před a po testu.

Druhá hypotéza byla zaměřena na průkaz zlepšení akomodačně-vergenčního výkonu u dvou typů moderních měkkých kontaktních čoček. První typ (typ 1) kontaktních čoček má díky svému asférickému designu obsaženou nízkou adici na blízko (0,5 D) a druhý typ (typ 2) je „pouze“ asférický. Tento typ tedy koriguje sférickou vadu zobrazování, kterou průměrné lidské oko obvykle vykazuje. Například podle studie Smitha a kolektivu [5] se jedná o hodnotu 0,005134 µm/mm4 pro celé oko. Tato hodnota sférické aberace celého oka je složená z pozitivní sférické aberace rohovky (0,032214 µm/mm4) a negativní sférické aberace oční čočky (-0,012017 µm/mm4). Zjednodušeně tedy můžeme říci, že u multifokální kontaktní čočky je cílem přidat adici, zvětšit sférickou aberaci oka a tedy zvětšit hloubku ostrosti na úkor kvality obrazu. U asférické kontaktní čočky je hlavním cílem pravý opak, to je korekcí sférické aberace oka snížit hloubku ostrosti a zvýšit kvalitu obrazu [9].

Předchozí studie ukazují, že při nošení měkkých kontaktních čoček dochází ke statisticky většímu výskytu CVS (65 % vs. 50 %, p =0,02), než u osob, které tyto čočky nepoužívají [7].

Naše výsledky ukázaly, že u obou typů kontaktních čoček došlo ke zvýšení BAF a BVF oproti hodnotám BAF a BVF, které jsme měřili bez korekce kontaktními čočkami. Vyšších hodnot BAF a BVF bylo dosaženo s typem 1. Tento výsledek je ovlivněn tedy pravděpodobně adicí dané kontaktní čočky. Na závěr každé týdenní periody nošení kontaktních čoček probandi vyplnili speciální dotazník (CVS-Q), který ukázal nižší (lepší) skóre u prvního typu kontaktních čoček. Výsledný rozdíl však není statisticky významný.

V prvním případě (typ 1) bylo v dotazníku CVS-Q dosaženo 9,43 bodů. V druhém případě (typ 2) bylo dosaženo 12,86 bodů. V obou případech byla překročena hranice (6 bodů), podle níž již dochází k digitální únavě očí.

Závěr

V naší studii jsme otestovali některé parametry jednoduchého binokulárního vidění u probandů ze dvou souborů. V první skupině bylo 37 probandů s průměrným věkem 23 let. U těchto probandů jsme prokázali statisticky významné snížení BAF a BVF při použití pomocné adice 1 D, respektive ulevujícího prizmatu celkem 2 pD bází ven. Naše výsledky jsou ve shodě s dalšími studiemi, které neprokázaly vliv práce na počítači na některé parametry jednoduchého binokulárního vidění (například BAF).

U druhé skupiny, kam jsme zařadili 8 probandů s průměrným věkem 23 let bez refrakční vady a očních patologií, jsme zkoumali funkci dvou typů měkkých kontaktních čoček. Typ 1 byl s adicí 0,5 D a typ 2 byla čočka s asférickým designem korigující sférickou vadu oka. Výsledky ukázaly zvýšení BAF a BVF v porovnání s naturálními hodnotami. Na závěr jsme vyhodnotili výsledky dotazníku CVS-Q a zjistili jsme lepší výsledek (nižší skóre) pro kontaktní čočky typ 1. Výsledné skóre ale také mohlo být ovlivněno nejen optickým designem kontaktních čoček, nýbrž i vlastnostmi materiálů, ze kterých byly kontaktní čočky vyrobeny.

Autoři práce prohlašují, že vznik i téma odborného sdělení a jeho zveřejnění není ve střetu zájmů a není podpořeno žádnou farmaceutickou firmou.

Práce vznikla v rámci projektu specifického výzkumu rektora MUNI/A/0749/2017.

Do redakce doručeno dne: 13. 6. 2018

Do tisku přijato dne: 30. 8. 2018

Mgr. Petr Veselý, DiS., Ph.D.

Oddělení nemocí očních a optometrie

Fakultní nemocnice u sv. Anny

Pekařská 53

656 91 Brno

e-mail: petr.vesely@fnusa.cz

e-mail: 176573@mail.muni.cz


Zdroje

1. Allen, PM., O´Leary, DJ.: Accommodation functions: Co-dependency and relationship to refractive error. Vision Res, 46; 2006: 491-505.

2. Rosenfield, M.: Computer vision syndrome: a review of ocular causes and potential treatments. Opthalmic Physiol Opt, 31; 2011: 502-515.

3. Rozsíval, P. a kol.: Oční lékařství. Praha: Galén, 2006. 363 s. ISBN 80-7262404-0.

4. Seguí del Mar, M., Cabrero-García, J., Crespo, A. et al.: A reliable and valid questionnaire was developer to measure Computer Vision Syndrome at the workplace. J Clin Epidemiol, 2015, doi: 10.1016.

5. Smith, G., Cox, JM., Claver, R. et al.: The sperical aberration of the crystalline lens of the human eye. Vision Res, 41; 2001: 235-243.

6. Syndrom počítačového vidění (CSV) [online]. Wikipedia, 2017 [cit. 2018-03-21]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Syndrom_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A9ho_vid%C4%9Bn%C3%AD.

7. Tauste, A., Ronda, E., Molina, MJ. et al.: Effect of contact lens use on Computer Vision Syndrome. Ophthalmic and Physiological Optics, 36; 2016: 112-119.

8. Tosha, C., Borsting, E., Ridder III, WH. et al.: Accommodation response and visual discomfort. Ophthalmic Physiol Opt, 29; 2009: 625-633.

9. Trusit D. Understanding multifocals and getting them to work. Optician, 249; 2015: 12-17.

10. Veselý, P., Spurná, G., Hanák, L. et al.: Poruchy jednoduchého binokulárního vidění u heteroforií a jejich řešení brýlovou korekcí. Cesk Slov Oftalmol, 72; 2016: 223-225.

Štítky
Oftalmologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská oftalmologie

Číslo 4

2018 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se