Většinu očních nemocí a akutních stavů léčí oftalmolog. Praktický lékař poskytuje hlavně první pomoc při úrazech oka a provádí základní oční vyšetření. Praktičtí lékaři ve větších městech mohou posílat pacienty přímo k očnímu lékaři. V menších městech či na venkově tato možnost není, proto je důležité pečlivě odebrat anamnézu, správně provést vyšetření a na základě toho i rozhodnout, zda je třeba poslat pacienta k očnímu lékaři, nebo zda je praktický lékař schopen pacienta správně léčit sám.
Oční obtíže, s nimiž pacient k praktickému lékaři přichází, zahrnují červené oko, zhoršené vidění, bolesti oka a jeho okolí, změny struktur oka či neobvyklý vzhled oka. Dále jsou to úrazy oka, dvojité vidění a také pokles očního víčka. Základní vyšetřovací metody mohou přispět ke správné a včasné léčbě pacientů v ordinaci praktického lékaře nebo pomohou včas odeslat nemocného ke specialistovi.
Důležitou součást vyšetření představuje odběr anamnézy. Nejprve zjistíme, s jakými potížemi pacient přichází a kdy nastaly. V rámci rodinné anamnézy se zaměříme na dědičná onemocnění, v osobní anamnéze zjišťujeme všechna onemocnění od dětství, operace a léky, které pacient užívá. V oční anamnéze se zaměříme na vidění pacienta od mládí až po současnost, v kolika letech měl první brýle, ptáme se na oční úrazy, oční nemoci, poslední oční vyšetření a také na to, zda je držitelem řidičského průkazu.
Nejprve provedeme celkové orientační vyšetření obou očí. Vyšetříme víčka, spojivky, rohovku, přední komoru, duhovku, zornici a transparenci čočky. Velmi důležité a pro praktického lékaře snadno dostupné je vyšetření přímé a nepřímé reakce na světlo, které provádíme při denním či fokálním osvětlení. Zcela orientačním vyšetřením očí je pak palpační posouzení nitroočního tlaku.
Patří sem vyšetření centrální zrakové ostrosti na dálku i do blízka, vyšetření zorného pole (periferního vidění) a barvocitu.
Drobná, méně závažná poranění může obvodní lékař léčit sám pomocí dezinficiencií, nalepením stripů a sterilním krytím. Poranění, jež vyžadují suturu, musí předat očnímu lékaři.
Dochází k němu při sváření či expozici horskému slunci. Pacient si stěžuje na bolest a řezání očí. Podáváme antiseptickou mast Ophthalmo-Azulen ung. a oči kryjeme kompresivním obvazem.
Jedná se o závažné poranění, které může mít vážné následky. Záleží na intenzitě nárazu. Základem první pomoci je přiložení studeného sterilního obvazu, eventuální zvládnutí šoku a okamžitý transport raněného na oční oddělení.
Ostrá poranění oka bývají různého rozsahu, od povrchových až po taková, která pronikají do dutiny lební. Je třeba počítat s možností vniknutí cizího tělíska do oka. První pomocí je opět sterilní krytí, eventuálně zvládnutí šoku, případně aplikace očkovací látky proti tetanu a okamžitý transport nemocného na oční oddělení. Nepodáváme nic per os!
Projevuje se typickým tlakem a škrábáním při mrkání. Provedeme everzi horního i dolního víčka a cizí tělísko odstraníme. Po vyjmutí aplikujeme dezinfekční oční mast Ophthalmo-Septonex a oko sterilně kryjeme. Pro cizí tělísko v rohovce jsou typické bolesti, které se mrkáním zhoršují. Stav doprovází slzení, konjunktivální, někdy i perikorneální injekce a světloplachost. Povrchová, zcela volná cizí tělíska lze extrahovat proudem tekutiny, např. borové vody. Kompetence obvodního lékaře k extrakci cizího tělíska v rohovce závisí na jeho osobní zkušenosti a také na dosažitelnosti oftalmologa.
Často dochází k poleptání vápnem, maltou a některými druhy hnojiv. První pomoc musí být provedena okamžitě. Pro výslednou zrakovou funkci je první pomoc často důležitější než následná péče. Spočívá ve vypláchnutí oka proudem vody a v mechanickém odstraňování zbytků vatovou štětičkou. Do oka aplikujeme antibiotickou mast s kompresí a odešleme postiženého k očnímu lékaři.
Při kapání musí být ústí kapek dostatečně vysoko nad okem, při aplikaci se nesmíme dotknout víčka ani řas. Dotek způsobí znesterilnění lahvičky, kterou pak nelze použít u dalšího pacienta. Mast aplikujeme pod dolní víčko v množství asi 1 cm.
Měl by se provádět před aplikací očních léků (např. antibiotik při konjuktivitidách), protože výplachem odstraníme z oka hnis a hlen. Podávaný lék tak lépe proniká a působí v čistém oku. K výplachu používáme borovou vodu, v případě nutnosti i běžnou vodu.
Jestliže se cizí tělísko nachází na spojivce, můžeme ho setřít štětičkou. Nachází-li se na rohovce, provedeme výplach borovou vodou. Pokud se nepodaří tělísko odstranit, pošleme pacienta k oftalmologovi.
Použít můžeme krycí (ochranný) obvaz, kompresivní obvaz nebo obvaz binokulární (binokulus), který je určen k zavázání obou očí, např. při oftalmii.
Preskripce očních léků praktickým lékařem je v ČR omezená. Praktický lékař může předepisovat antibiotickou mast Ophthalmo-Framykoin ung., z kortikoidů Ophthalmo-Hydrocortison ung. nebo antibiotika v kombinaci se steroidy Ophthalmo-Framykoin comp. ung. Může doporučit volně prodejné preparáty, např. Ophthalmo-Septonex gtt., ung. a Ophthalmo-Azulen ung.
(lkt)
Zdroj: Štrofová H., Sedláček K., Jarošová A., Teplanová P. Základní oční vyšetření a terapie v praxi praktického lékaře. Medicína pro praxi 2012; 9 (6–7): 285–292.
