Konkomitující fibromyalgie u pacientů s revmatoidní artritidou


Concomitant fibromyalgia in patients with rheumatoid arthritis

Objective:
The aim of the study was to evaluate the impact of concomitant fibromyalgia (FM) on patients with rheumatoid arthritis (RA), and to find out differences in clinical manifestations, laboratory parameters, quality of life and functional disability.

Methods:
120 patients with RA were examined for the presence of FM according to the criteria of American College of Rheumatology, and subsequently, the group of RA patients with FM was compared to the group of RA patients without FM. The following parameters were recorded or examined: demographic data, comorbidities and current antirheumatic therapy, selected laboratory parameters, X-ray of hand and foot joints and 28-joints Disease Activity Score (DAS-28). Each of the patients filled in several questionnaires: Health Assessment Questionnaire, Short Form-36 Health Survey, Fibromyalgia Impact Questionnaire and Zung self-rating depression scale.

Results:
Twenty-five (20.8%) patients with RA met the classification criteria for FM (4 males, 21 females), in 88% of cases, it was a newly determined diagnosis of FM. Patients with RA and associated FM had a significantly worse quality of life, a higher level of disability, increased RA activity according to DAS-28 index, and were treated with a higher dose of glucocorticoids. Inflammatory laboratory markers, the presence of joint erosion, and disease modifying antirheumatic drugs were comparable in both groups. FM was significantly more frequent in patients with RA, and with a negativity of serum rheumatoid factor (RF).

Conclusion:
FM is a relatively frequent, albeit underdiagnosed disease associated with RA. It results in significant worsening of quality of life and disability; moreover, it influences the clinical assessment of RA activity.

Key words:
fibromyalgia, rheumatoid arthritis, activity assessment, quality of life, disability


Autoři: J. Tomš;  T. Soukup;  P. Bradna;  Z. Hrnčíř
Působiště autorů: Oddělení revmatologie a klinické farmakologie, 2. interní klinika Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové
Vyšlo v časopise: Čes. Revmatol., 17, 2009, No. 3, p. 120-126.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Cíl:
Cílem práce bylo zhodnotit vliv konkomitující fibromyalgie (FM) na pacienty s revmatoidní artritidou (RA), zjistit rozdíly v klinických projevech, laboratorních parametrech, kvalitě života a funkční disabilitě.

Metodika:
Bylo vyšetřeno 120 pacientů s RA na přítomnost FM podle kritérií American College of Rheumatology a následně porovnána skupina s RA bez FM a RA s FM. Byly zaznamenány nebo vyšetřeny následující parametry: demografická data, komorbidity a souběžná antirevmatická léčba, vybrané laboratorní ukazatele, rentgenový snímek kloubů rukou a nohou a Disease Activity Score hodnocené na 28 kloubech (DAS-28). Všichni pacienti vyplnili několik dotazníků: Health Assessment Questionnaire, Short Form-36 Health Survey, Fibromyalgia Impact Questionnaire a Zungův dotazník k hodnocení deprese.

Výsledky:
Klasifikační kritéria pro FM splnilo 25 (20,8 %) pacientů s RA (4 muži, 21 žen), z toho v 88 % případů se jednalo o nově zjištěnou diagnózu FM. Pacienti s RA a asociovanou FM měli významně horší kvalitu života, vyšší úroveň disability, vyšší aktivitu RA podle indexu DAS-28 a byli léčeni vyšší dávkou glukortikoidů. Zánětlivé laboratorní ukazatele, přítomnost kloubních erozí a chorobu modifikující léčba byly v obou skupinách srovnatelné. FM se významně častěji vyskytovala u pacientů s RA a séronegativitou revmatoidního faktoru.

Závěr:
FM je poměrně častým, i když poddiagnostikovaným přidruženým onemocněním pacientů s RA a významně zhoršuje jejich kvalitu života a úroveň disability, navíc ovlivňuje klinické hodnocení aktivity RA.

Klíčová slova:
fibromyalgie, revmatoidní artritida, hodnocení aktivity, kvalita života, disabilita

ÚVOD

Fibromyalgie (FM) je chronický nezánětlivý muskuloskeletální syndrom, který se projevuje trvalou plošnou bolestí lokalizovanou v mimokloubní měkké pojivové tkáni (svaly, šlachy, úpony) (1). Přítomnost vícečetných bolestivých bodů v různé anatomické lokalizaci, citlivých na tlak při digitální palpaci, je důsledkem difuzně sníženého prahu bolesti s hyperalgezií a allodynií. Klinické projevy FM zahrnují kromě bolesti nejčastěji také svalovou ztuhlost, únavu, poruchy spánku a nálady aj. Etiologie FM není dosud jasná, ale řada současných výzkumných prací svědčí pro prominentní roli dysfunkce procesu zpracování bolesti včetně tzv. centrální senzitizace (2). Přes různé nedostatky a kontroverze zůstávají klasifikační kritéria přijatá v roce 1990 American College of Rheumatology (ACR) základním kamenem pro diagnózu FM v epidemiologických a klinických studiích (3). Kromě toho, že se FM vyskytuje jako samostatné onemocnění (primární FM), může doprovázet různé nemoci včetně systémových onemocnění pojiva (konkomitující nebo asociovaná FM, dříve užívaný termín sekundární).

Revmatoidní artritida (RA) je závažné zánětlivé kloubní onemocnění, při němž chronická synovitida vede ke vzniku erozí chrupavky a marginální kosti s následkem kloubní destrukce (4). V některých případech může být RA asociována s FM a poté se obě onemocnění podílejí na výsledném klinickém obraze. Klinické studie srovnávající pacienty s RA a primární FM prokázaly, že FM má podobný negativní vliv na kvalitu života a úroveň disability jako RA (5). Méně informací je známo o vlivu konkomitující FM na pacienty s RA.

CÍL PRÁCE

Cílem této studie bylo zjistit frekvenci FM u pacientů s RA a posoudit, jaký vliv má asociovaná FM na pacienty s RA. Bylo sledováno, zda se pacienti s RA bez FM a RA s konkomitující FM (RA-FM) významně liší v klinických projevech, vybraných laboratorních parametrech, antirevmatické léčbě a aktivitě nemoci. Dále bylo posuzováno, zda FM ovlivňuje kvalitu života a funkční disabilitu pacientů s RA.

PACIENTI A METODY

V monocentrické, průřezové, „case-control“ studii bylo vyšetřeno 120 pacientů s RA, 29 mužů a 91 žen, průměrného věku 58,5 let (rozmezí 22–74 roků). Všichni pacienti splnili revidovaná kritéria pro RA dle ACR (6) a byli sledováni a léčeni v revmatologické poradně 2. interní kliniky Fakultní nemocnice (FN) Hradec Králové v letech 2003–2008 (spádově se jednalo o pacienty z bývalého východočeského regionu). Každý z účastníků podepsal informovaný souhlas s účastí ve studii, studie byla schválena lokální etickou komisí.

Průměrná doba trvání RA byla 11,8 let (rozmezí 0,1–57,1 roků). Pacienti byly vyšetřeni na přítomnost FM dle klasifikačních kritérií ACR (3). U všech vyšetřených osob byly zaznamenány následující údaje: demografická data, podrobná anamnéza a komorbidity, současná antirevmatická léčba, počet bolestivých bodů (TPC) a index DAS-28 (Disease Activity Score, hodnoceno na 28 kloubech) (7). Bolestivé body byly vyšetřeny jedním lékařem za standardních podmínek dle protokolu MTPS (Standardised Manual Tender Point Survey) (8). Stejný vyšetřující hodnotil počet bolestivých (TJC) a oteklých kloubů (SJC). Krevní testy byly analyzovány v certifikované laboratoři FN a zahrnovaly rychlost sedimentace erytrocytů za první hodinu (FW), C-reaktivní protein (CRP), revmatoidní faktor (RF) latex fixačním testem (pozitivní titr 1:160 a více), protilátky proti cyklickému citrulinovanému peptidu (anti-CCP) metodou ELISA (pozitivní test > 25 U/ml) a antinukleární protilátky (ANA) metodou nepřímé imunofluorescence na Hep-2 buňkách. Standardní rentgenový snímek drobných kloubů rukou a nohou byl hodnocen u všech osob na přítomnost erozivních změn. Funkční stav pacientů byl posouzen pomocí dotazníku HAQ (Health Assessment Questionnaire) (9) a kvalita života pomocí dotazníku SF-36 (Short Form 36-items Health Survey) (10). Každý z pacientů vyplnil i následující dotazníky: FIQ (Fibromyalgia Impact Questionnaire) (11), SDS (Zungęs self-rating depression scale) (12) a originální dotazník zaměřený na klinické charakteristiky FM. Bolest, únava a ztuhlost byly hodnoceny na horizontální 100 mm vizuální analogové škále (VAS), součastí DAS-28 je VAS celkového zdraví (VAS-GH).

STATISTICKÁ ANALÝZA DAT

Statistické zpracování dat bylo provedeno Ústavem lékařské biofyziky Lékařské fakulty UK v Hradci Králové za použití softwaru NCSS 2007. Primární data všech proměnných byla hodnocena standardními statistickými parametry podle charakteru dat (průměr a směrodatná odchylka nebo medián a percentily). Pro testování hypotéz byl použit dvouvýběrový t-test (pokud byl splněn předpoklad normality) nebo neparametrické testy Mann-Whitney nebo Kolmogorov-Smirnov (pokud navíc nebyl splněn předpoklad shody rozptylů mezi skupinami). Ve všech testech byla jako hranice statistické významnosti rozdílů a změn zvolena hodnota α < 0,05. Pro parametry kvalitativní se testovala nulová hypotéza nezávislosti v kontingenční tabulce vůči alternativě závislosti. K testování byl použit χ2 test nezávislosti případně Fisherův přesný test nezávislosti v kontingenční tabulce.

VÝSLEDKY

Ze 120 vyšetřených pacientů s RA splnilo ACR kritéria pro FM 25 (20,8 %), 4 muži (13,8 %) a 21 žen (23,1 %). Pouze u 3 (12 %) pacientů byla diagnóza FM známá (uvedená v lékařské dokumentaci) před zahájením této studie. Při porovnání pacientů s RA bez FM a RA-FM nebyl nalezen statisticky významný rozdíl v poměru pohlaví, věkovém složení, trvání RA a body mass indexu (BMI) jak je patrné v tabulce 1. Při porovnání rodinného stavu nebyl zjištěn významný rozdíl mezi oběma soubory, i když ve skupině RA bez FM bylo více osob v manželství a ve skupině RA-FM více rozvedených. Pacienti s RA bez FM byli častěji pracující, naopak pacienti s RA-FM častěji pobírali starobní důchod. Signifikatně více pacientů s RA-FM dosáhlo pouze základního vzdělání.

Tab. 1. Sociodemografické charakteristiky pacientů s revmatoidní artritidou (RA) a s revmatoidní artritidou s konkomitující fibromyalgií (RA-FM).
Sociodemografické charakteristiky pacientů s revmatoidní artritidou (RA) a s revmatoidní artritidou s konkomitující fibromyalgií (RA-FM).
NS – nesignifikatní rozdíl mezi RA a RA-FM (p > 0,05) Parametry tvořené 2 čísly jsou průměr a směrodatná odchylka.

Z tabulky 2 je patrné, že hodnocení aktivity RA pomocí DAS-28 ukazuje významně vyšší skóre ve skupině pacientů RA-FM, což je dáno statisticky signifikantně vyšším TJC, SJC a VAS bolesti u RA-FM oproti RA. Laboratorní markery zánětu (FW, CRP), přítomnost ANA a rentgenový průkaz erozivních kloubních změn jsou v obou souborech pacientů srovnatelné. Pacienti s RA bez asociované FM měli v séru významně častěji pozitivní průkaz RF a anti-CCP. Sérová hladina anti-CCP byla u pacientů s RA vyšší než u RA-FM, ale rozdíl nebyl statisticky významný. RA-FM byla diagnostikována u 12 (13,6 %) pacientů s RF séropozitivní RA a u 13 (40,6%) pacientů s negativním RF (p = 0,0001). U 12 (15,4 %) pacientů s RA a pozitivním průkazem anti-CCP v séru byla diagnostikována FM, u pacientů se séronegativitou anti-CCP byla FM zjištěna u 13 (44,8 %) osob s RA (p = 0,045). Při porovnání imunosupresivní terapie pacienti v obou souborech užívali srovnatelný počet DMARD a frekvence biologické léčby se také nelišila. Pacienti s RA-FM byli častěji léčeni glukokortikoidy a zejména denní dávka glukokortikoidů (upraveno na ekvivalent prednisonu) byla v této skupině statisticky signifikantně vyšší (tab. 2). Extraartikulární projevy RA včetně přítomnosti revmatoidních uzlů byla u pacientů v obou skupinách srovnatelná.

Tab. 2. Klinické a laboratorní parametry a antirevmatická léčba pacientů s revmatoidní artritidou (RA) a revmatoidní artritidou a konkomitující fibromyalgií (RA-FM).
Klinické a laboratorní parametry a antirevmatická léčba pacientů s revmatoidní artritidou (RA) a revmatoidní artritidou a konkomitující fibromyalgií (RA-FM).
NS - nesignifikatní rozdíl mezi RA a RA-FM (p > 0,05) Parametry tvořené 2 čísly jsou průměr a směrodatná odchylka. DAS-28 – Disease Activity Score (hodnoceno na 28 kloubech) VAS-GH – VAS celkového zdraví, RF – revmatoidní faktor anti-CCP - protilátky proti cyklickému citrulinovanému peptidu ANA – antinukleární protilátky (nepřímá imunofluorescence)

Pacienti s RA a RA-FM se významně odlišovali v hodnotě TPC, FIQ skóre, VAS bolesti, únavy a ztuhlosti (tab. 3). Pacienti s RA-FM měli signifikantně nižší úroveň kvality života ve všech doménách (p < 0,001) hodnocených pomocí dotazníku SF-36 (graf 1) a obdobně funkční disabilita posuzovaná na základě indexu HAQ se jevila významně horší ve skupině s FM (tab. 3). Pacienti s RA-FM oproti RA významně častěji udávali poruchy spánku, kognitivní poruchy, bolesti hlavy, vertigo a parestezie.

Tab. 3. Klinická a funkční charakteristika a frekvence s fibromyalgií asociovaných projevů u pacientů s revmatoidní artritidou (RA) a RA s konkomitující FM (RA-FM).
Klinická a funkční charakteristika a frekvence s fibromyalgií asociovaných projevů u pacientů s revmatoidní artritidou (RA) a RA s konkomitující FM (RA-FM).
NS – nesignifikatní rozdíl mezi RA a RA-FM (p > 0,05) Parametry tvořené 2 čísly jsou průměr a směrodatná odchylka. VAS – vizuální analogová škála (0 – 100 mm)

Paprskový graf zobrazující jednotlivé domény kvality života hodnocené pomocí dotazníku Short Form-36 Health Survey u pacientů s revmatoidní artritidou (RA) a RA s konkomitující fibromyalgií (RA-FM).
Hodnoty nanesené na jednotlivých osách jsou průměrným skóre dané domény kvality života (ve všech doménách signifikantní rozdíl, p &lt; 0,001). PF – fyzická funkce, RP – fyzická role, BP – somatická bolest, GH – celkové vnímání zdraví, VT – vitalita, SF – sociální funkce, RE – emocionální role, MH – mentální zdraví.
Graf 1. Paprskový graf zobrazující jednotlivé domény kvality života hodnocené pomocí dotazníku Short Form-36 Health Survey u pacientů s revmatoidní artritidou (RA) a RA s konkomitující fibromyalgií (RA-FM). Hodnoty nanesené na jednotlivých osách jsou průměrným skóre dané domény kvality života (ve všech doménách signifikantní rozdíl, p < 0,001). PF – fyzická funkce, RP – fyzická role, BP – somatická bolest, GH – celkové vnímání zdraví, VT – vitalita, SF – sociální funkce, RE – emocionální role, MH – mentální zdraví.

Tabulka 4 zobrazuje anamnesticky udávané nebo v lékařské dokumetaci zanesené údaje o předchozích i současných přidružených nemocech. Statisticky významně vyšší frekvence osteoporózy, onemocnění štítné žlázy, závažných infekcí a deprese byla zjištěna u pacientů s RA-FM na rozdíl od RA. Ve většině případů osteoporózy se jednalo o sekundární postižení při dlouhodobě kortikoterapii. Onemocnění štítné žlázy bylo nejvíce způsobeno autoimunitním zánětem (Hashimotova thyreoiditida). Závažné infekce zahrnovaly bronchopneumonii nebo pleuritidu, cystitidu nebo pyelonefritidu, hepatitidu a abscesy různé lokalizace. Vyšší prevalence deprese u pacientů s RA-FM byla spjata se signifikatně vyšším skóre deprese dle SDS (tab. 3).

Tab. 4. Přidružené nemoci u pacientů s revmatoidní artritidou (RA) a RA s konkomitující FM (RA-FM).
Přidružené nemoci u pacientů s revmatoidní artritidou (RA) a RA s konkomitující FM (RA-FM).
NS – nesignifikatní rozdíl mezi RA a RA-FM (p > 0,05)

DISKUSE

V této regionální, monocentrické studii byla zjištěna 20,8 % prevalence konkomitující FM u pacientů s RA. Tato prevalence je o něco vyšší než byly dosud uváděné hodnoty z předchozích zahraničních studiích. Wolfe et al. v první studii na toto téma vyšetřil 280 pacientů s RA s prevalencí FM 13,7 %, ale tehdy ještě nebyla použita ACR klasifikační kritéria (13). Jedním z parametrů, který nejlépe v této studii sloužil jako diskriminant mezi pacienty s RA a RA-FM, byla hodnota FW, což je odlišné od výsledků naší práce, kdy se FW v obou skupinách nelišila a navíc srovnatelné byly také hodnoty CRP. Naranjo et al. diagnostikovali mezi pacienty s RA 14,8 % případů FM dle kritérií ACR a neprokázali významné odlišnosti ve výskytu extraartikulárních projevů (14) obdobně jako v naší studii, ale pacienti s RA-FM byli léčeni významně větším počtem DMARD. V této studii se frekvence séropozitivity RF nelišila mezi pacienty s a bez FM, zatímco v naší práci bylo nalezeno významně více pacientů s konkomitující FM u RA s negativním RF a anti-CCP v séru. Erozivní kloubní změny na standardním rentgenovém snímku byly častěji patrné u pacientů s RA bez FM, ačkoliv rozdíl oproti RA-FM nebyl signifikantní. V letos publikované práci Couryho et al. byla prokázána signifikantně větší kloubní destrukce v souboru pacientů s RA při srovnání s RA-FM (15). Tento nález jsme sice nepotvrdili, ale koresponduje se sérologickými výsledky naší studie, neboť v současné době se RF a zejména aCCP považují za rizikové faktory erozivního průběhu RA (16).

Pacienti s RA-FM měli oproti RA významně vyšší stupeň aktivity artritidy při hodnocení pomocí indexu DAS-28 (tab. 2). Vysoké hodnoty DAS-28 v této skupině jsou ovlivněny zejména 2 komponentami DAS - TJC a VAS-GH (do něhož pacienti projikují úroveň bolesti). Překvapivým nálezem ve skupině RA-FM byla i signifikantně vyšší hodnota SJC ukazující na vyšší aktivitu synovitidy, ale rozdíl nebyl tak markantní jako u TJC. Naopak z hlediska laboratorních známek zánětlivé aktivity (FW, CRP) byly obě skupiny pacientů srovnatelné. Protože difuzní plošná bolest (spolu s hyperalgézií a allodynií) je dominujícím projevem FM, dá se předpokládat, že právě tato charakteristika ovlivňuje výsledný vysoký počet bolestivých kloubů a hodnotu VAS u pacientů s konkomitující FM a že hodnota DAS-28 neodráží skutečnou úroveň aktivity RA. Fakt, že se v 88 % případů jednalo o nově diagnostikovanou FM, svědčí o tom, že FM je dosud podceňovaný problém. Podcenění výskytu konkomitující FM u RA může vést k mylné interpretaci parametrů využívaných k hodnocení klinické aktivity a následně k neadekvátní indikaci intenzivní imunosupresivní terapie. Podrobný rozbor vztahu klinických charakteristik k hodnocení aktivity RA s FM pomocí DAS-28 a dalších komplexních indexů bude náplní samostatné další publikace.

Sociodemografická data dokumentují nižší úroveň vzdělání u osob s RA-FM, jiné signifikantní rozdíly nebyly prokázány, ačkoliv pacienti s RA-FM bylo o něco častěji rozvedení nebo ovdovělí. Největší část pacientů s RA-FM byla již ve starobním důchodu, to má souvislost s mírně vyšším věkovým průměrem v této skupině a s tím související hranicí důchodového věku v České republice. Nedávná rozsáhlá americká sociodemografická studie RA s konkomitující FM potvrdila „handicap“ těchto pacientů ve smyslu nižšího vzdělání, vyšší rozvodovosti, nižšího finančního příjmu a vyššího stupně chudoby (17).

Kvalita života pacientů s RA-FM byla jednoznačně horší při porovnání s RA pacienty a to se týká všech jejích aspektů sledovaných pomocí dotazníku SF-36. Index HAQ hodnotící disabilitu ukázal mnohem závažnější funkční postižení u pacientů s RA-FM. Na zhoršené kvalitě života u RA-FM se mohou podílet s FM asociované symptomy (zejména spánkové poruchy, bolesti hlavy, nestabilita při vertigu, parestezie a problémy s dysmenorheou u žen) a přidružené nemoci. Birtane et al. prokázali, že FM má stejně významný negativní dopad na kvalitu života jako RA, avšak mentální zdraví je u pacientů s RA-FM výrazně horší (18). Z této studie ovšem byli vyloučeni pacienti se závažnými přidruženými chorobami jako cukrovka, srdeční selhání apod. Z naší studie vyplývá, že pacienti s RA-FM mají významně vyšší frekvenci thyreopatií, osteoporózy, závažnějších infekcí a dle očekávání také deprese. Vyšší prevalence osteoporózy je zřejmě důsledkem vyšší denní dávky glukokortikoidů v této skupině. Přestože FM a onemocnění štítné žlázy sdílejí některé klinické příznaky a podle některých autorů je thyreopatie u FM běžným nálezem (19, 20), dosud nebyla u FM prokázána specifická porucha funkce štítné žlázy. Významně častý výskyt závažnějších infekcí může být také důsledkem vyšších dávek glukokortikoidů nebo může souviset i s obecně vyšší prevalencí FM u infekcí (HIV, hepatitidy, borelióza aj.). V tomto kontextu se věnuje výzkumná pozornost u FM změnám cytokinů a jejich funkce (IL-1ra, IL-2, IL-2r, IL-6 a IL-8) (21).

ZÁVĚR

Konkomitující FM je poměrně častým (a podceňovaným) přidruženým syndromem u pacientů s RA. Podílí se u nich na významně zhoršené kvalitě života a disabilitě a může v důsledku sníženého prahu bolesti ovlivňovat hodnocení aktivity RA. Asociovaná FM byla významně častěji prokázána u RA s absencí RF a anti-CCP v séru. Tento nález je ovšem nutné potvrdit na obsáhlejším souboru pacientů a objasnit možný protektivní vliv RF a anti-CCP séronegativity na rozvoj konkomitující FM.

Podpořeno Výzkumným záměrem MZ ČR 00179906.

MUDr. Jan Tomš

Oddělení revmatologie a klinické farmakologie

2. interní klinika Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice

Sokolská 581

500 05 Hradec Králové

e-mail: tomsjan@fnhk.cz


Zdroje

1. Hrnčíř Z, Dvořák Z. Fibromyalgie a chronický únavový syndrom. In: Pavelka K, Rovenský J et al. Klinická revmatologie, Galén, Praha, 2003, s. 679-84.

2. Staud R. Neurobiology of chronic musculoskeletal pain (including chronic regional pain). In: Wallace DJ, Clauw DJ (ed). Fibromyalgia & other central pain syndromes. 1st edition, Lippincott Williams & Wilkins, Philladelphia, 2005, pp. 45–62.

3. Wolfe F, Smythe A, Yunus MB, Bennet RM, Bombardier C, Goldenberg D, et al. The American College of Rheumatology 1990 criteria for the classification of fibromyalgia: report of Multicenter Criteria Committee. Arthritis Rheum 1990; 33: 160–72.

4. Pavelka K, Rovenský J, Szilasiová A, Rovenská E, Buc M, et al. Revmatoidní artritida. In: Pavelka K, Rovenský J et al. Klinická revmatologie, Galén, Praha, 2003, s. 181–215.

5. Walker EA, Keegan D, Gardner G, Sullivan M Katon WJ, et al. Psychosocial factors in fibromyalgia compared with rheumatoid arthritis: Psychiatric diagnosis and functional disability. Psychosom Med 1997; 56: 565–71.

6. Arnett FC, Edworthy SM, Bloch DA, McShane DJ, Fries JF, Cooper NS, et al. The American College Association 1987 revised criteria for the classification of rheumatoid arthritis. Arthritis Rheum 1988; 31: 315–24.

7. Prevoo ML, vanęt Hof MA, Kuper HH, Van Leeuwen MA, van de Putte LB, et al. Modified disease activity scores that include twenty-eight-joint counts: development and validation in a prospective longitudinal study of patients with rheumatoid arthritis. Arthritis Rheum 1995; 38: 44–8.

8. Okifuji A, Turk DC, Sinclair JD, Starz TW, Marcus DA. A standardized manual tender point survey. I. Development and determination of a threshold point for the identification of positive tender points in fibromyalgia syndrome. J Rheumatol 1997; 24: 377–83.

9. Pincus T, Summey JA, Soraci SA Jr, Wallston KA, Hummon NP. Assessment of patient satisfaction in activities of daily living using a modified Stanford Health Assessment Questionnaire. Arthritis Rheum 1983; 36: 1346–53.

10. Ware J, Sherbourne C. The MOS 36-item short-form health survey (SF-36). Med Care 1992; 30: 473–81.

11. Burckhardt CS, Clark SR, Bennett RM. The fibromyalgia impact questionnaire: development and validation. J Rheumatol 1991; 18: 728–33.

12. Dunn VK, Sacco WP. Psychometric evaluation of the Geriatric Depression Scale and the Zung Self-Rating Depression Scale using an elderly community sample. Psychol Aging 1989; 4: 125–6.

13. Wolfe F, Cathey MA, Kleinhexel SM. Fibrositis (fibromyalgia) in rheumatoid arthritis. J Rheumatol 1984; 11: 814–8.

14. Naranjo A, Ojeda S, Francisco F, Erausquin C, Rúa-Figueroa I, et al. Fibromyalgia in patients with rheumatoid arthritis is associated with higher scores of disability. Ann Rheum Dis 2002; 61: 660–1.

15. Coury F, Rossat A, Tebib A, Letroublon MC, Gragnard A, et al. Rheumatoid arthritis and fibromalgia: A frequent unrelated association complicating disease management. J Rheumatol 2009; 36: 58–62.

16. Vencovsky J, Machacek S, Sedova L, Kafkova J, Gatterova J, et al. Autoantibodies can be prognostic markers of an erosive disease in early rheumatoid arthritis. Ann Rheum Dis 2003; 62: 427–30.

17. Wolfe F, Michaud K. Severe rheumatoid arthritis (RA), worse outcomes, comorbid illness, and sociodemographic disadvantage characterize RA patients with fibromyalgia. J Rheumatol 2004; 31: 695–700.

18. Birtane M, Uzunca K, Tastekin N, Tuna H. The evaluation of quality of life in fibromyalgia syndrome: a comparison with rheumatoid arthritis by using SF-36 Health Survey. Clin Rheumatol 2007; 26: 679–84.

19. Waylonis GW, Heck W. Fibromyalgia syndrome. New associations. Ann J Phys Med Rehabil 1992; 71: 347–8.

20. Jurell KC, Zanetos MA, Orsinelli A, et al. A study of thyroid function and symptoms. J Musculoskel Pain 1996; 4: 49–60.

21. Halleugua DS. Fibromyalgia in inflammatory and endocrine disorders. In: Wallace DJ, Clauw DJ (ed). Fibromyalgia & other central pain syndromes. 1st edition, Lippincott Williams & Wilkins, Philladelphia, 2005, pp. 187–95.

Štítky
Dermatologie Dětská revmatologie Revmatologie

Článek vyšel v časopise

Česká revmatologie

Číslo 3

2009 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se