Dosáhnout adherence k léčbě schizofrenie dnes může být snazší i u adolescentů
Dospívání je významné období po stránce biologické, psychické, ale i společenské nebo z hlediska vzdělání a získávání příležitostí. Adolescenti obecně hůře tolerují léčbu, což znamená vyšší incidenci nežádoucích účinků (NÚ). V případě terapie psychóz dospívající hledají medikaci, které dokáže zmírnit symptomy, snížit přírůstek tělesné hmotnosti a zlepšit kognitivní funkce i celkovou kvalitu jejich života. Může jim pomoci lurasidon?
V recentní studii publikované v roce 2022 byla u adolescentů se schizofrenií dlouhodobá léčba lurasidonem spojená s minimálním ovlivněním tělesné hmotnosti, hladin lipidů či prolaktinu a glykemického indexu. Během více než 2 let trvající terapie přitom bylo pozorováno pokračující zlepšování stavu, respektive zmírňování příznaků schizofrenie.2 V další nedávné práci z roku 2020 bylo též zjištěno, že z 15 porovnávaných antipsychotik měl lurasidon nejnižší podíl až 78 hlášených nežádoucích příhod u mladých lidí, které se vyskytovaly významně častěji než při podávání placeba.3
Oříšek 1 – kognitivní schopnosti
V dávce 160 mg denně je podle dvojitě zaslepené studie kontrolované placebem i aktivní léčbou (kvetiapin) z roku 2013 schopen u pacientů se schizofrenií významně zlepšit neurokognitivní výkonnost již při krátkodobějším (6 týdnů) i dlouhodobém (dalších 24 týdnů) podávání. Randomizovaná dvojitě zaslepená studie z roku 2020 porovnávala účinky 2 dávek lurasidonu (80 a 240 mg denně) po 6 měsících. Předcházelo jí 6týdenní otevřené podávání lurasidonu 80 mg denně. Bylo prokázáno, že lurasidon zmírňuje psychopatologii a zlepšuje kognici u schizofrenie rezistentní na terapii (TRS) a že zlepšení lze docílit i dávkou 80 mg, ale za delší dobu trvání léčby.4 Až v randomizované části studie přitom byla zaznamenána významná zlepšení ve 2 ze 7 kognitivních domén, a to v rychlosti zpracovávání, která byla hodnocená testem záměny číslic a symbolů (DSST), a v exekutivní výkonnosti, hodnocené Wisconsinským testem třídění karet (WCST).
Oříšek 2 – tělesná hmotnost
Pacienti s diagnózou schizofrenie jsou vystaveni zvýšenému riziku rozvoje metabolického syndromu, který je spojen s větší kardiovaskulární morbiditou a mortalitou. Různé studie dokládají, že 50 % pacientů s bipolární poruchou a 60 % schizofreniků má 20 let po stanovení diagnózy body mass index (BMI) v pásmu obezity, dále že obezita u schizofrenie je spojena s vícečetným poškozením kognice nebo že u schizofreniků je narušeno také rozhodování stran volby stravy a plánování jídel. Některá běžně používaná antipsychotika navíc mohou zvýšit riziko vzniku metabolického syndromu.
Ve své recentně publikované práci dr. Mattingly a jeho tým porovnávali tyto vlastnosti u lurasidonu a risperidonu. Jednalo se o studii zahrnující nejprve roční randomizované (2 : 1) sledování, následně pak byli pacienti užívající risperidon převedeni na lurasidon a následovala 6měsíční otevřená extenze, v níž všichni užívali lurasidon. Ve zmíněném prodloužení byla terapie lurasidonem obecně dobře tolerována a spojena s minimálními účinky na hmotnost, metabolické parametry a hladiny prolaktinu. U pacientů, kteří přešli z risperidonu na lurasidon, došlo k snížení hmotnosti, hodnot metabolických parametrů a hladiny prolaktinu.5
U nemocných s psychotickou poruchou a vysoce rizikových osob bylo prokázáno, že hladiny prolaktinu mají vliv na kognitivní výkonnost z hlediska rychlosti zpracovávání informací.
Oříšek 3 – ospalost
Ospalost pociťovaná přes den představuje běžně hlášený nežádoucí efekt psychotropních látek a samozřejmě může narušit kognitivní výkon a funkce. Již v práci z roku 2016 bylo porovnáváno přetrvávání denní ospalosti při dlouhodobé léčbě kvetiapinem a lurasidonem. Jednalo se o post hoc analýzu výsledků 6měsíční dvojitě zaslepené studie, která byla pokračováním úvodní 6týdenní randomizované placebem kontrolované studie porovnávající tyto látky. Léčba flexibilní dávkou lurasidonu 40–160 mg 1× denně byla ve 32. týdnu (na konci pokračující studie) spojená s výrazně menší denní ospalostí oproti účinku flexibilně dávkovaného kvetiapinu XR 200–800 mg 1× denně (p = 0,03).6
Oříšek 4 – kvalita života
V souvislosti s možností zlepšit kvalitu života studie z roku 2016 prokázala, že u dospělých pacientů se schizofrenií, kteří jeví nedostatečnou počáteční odpověď na standardní dávku lurasidonu (80 mg denně), je účinné zvýšení jeho dávky na 160 mg – to vedlo k významnému zmírnění symptomů. Nicméně dávky 80–160 mg denně významně zlepšily kvalitu života, která tvořila sekundární cílový ukazatel.
Změny cílů léčby schizofrenie a duševního zdraví – 4R
V terapii pacientů se schizofrenii má zásadní význam dosažení 4R – response, remission, recovery, resilience, tedy odpovědi, remise, zotavení a odolnosti. Posilování odolnosti je klíčové pro podporu zdraví a prevenci a léčbu duševních zdravotních problémů. Z výzkumu odolnosti se zvláštním důrazem na vývojové období adolescence (Malhi et al., 2019) vyplynul návrh strategií jak posilovat odolnost v klinické praxi.7
Při expozici nepřízni středně těžké až těžké intenzity nebo prodlouženého trvání by se měly psychosociální strategie nízké intenzity, fyzická aktivita, adekvátní spánek i výživa a sociálně podpůrné prostředí kombinovat s přídatnými strategiemi zlepšujícími adaptaci, jakými jsou trénování zvládání stresu, kognitivně-behaviorální terapie, modifikace kognitivních bias, trénování dbalosti a farmakoterapie. Cílem je zasáhnout nervové systémy zapojené v regulaci emocí a stresu, kognitivních procesů a společenského chování. Tento postup může nakonec ovlivnit neurobiologické změny, které řídí chování.
V závěru svého vystoupení dr. Mattingly zdůraznil, že pohled na schizofrenii se změnil. Zatímco dříve byla vnímána jako zhoršující se a vyřazující nemoc provázená dezorganizací, malou angažovaností a omezující svobodu, nově se na ni díváme spíše z hlediska možností časné intervence, doby trvání neléčené psychózy, schopnosti zmírňovat symptomy i předcházet relapsu a dosáhnout funkčního zlepšení i zkvalitnění života pacienta.
Eva Srbová
redakce proLékaře.cz
Zdroje:
1. Mattingly G. IPT01 Improving functional outcomes and life engagement: new goals for individuals living with schizophrenia. 36th ECNP Congress, Barcelona, 2023 Oct 7−10.
2. Correll C. U., Findling R. L., Tocco M. et al. Safety and effectiveness of lurasidone in adolescents with schizophrenia: results of a 2-year, open-label extension study. CNS Spectr 2022 Feb; 27 (1): 118–128, doi: 10.1017/S1092852920001893.
3. Solmi M., Fornaro M., Ostinelli E. G. et al. Safety of 80 antidepressants, antipsychotics, anti-attention-deficit/hyperactivity medications and mood stabilizers in children and adolescents with psychiatric disorders: a large scale systematic meta-review of 78 adverse effects. World Psychiatry 2020; 19 (2): 214–232, doi: 10.1002/wps.20765.
4. Meltzer H. Y., Share D. B., Jayathilake K. et al. Lurasidone improves psychopathology and cognition in treatment-resistant schizophrenia. J Clin Psychopharmacol 2020; 40 (3): 240–249, doi: 10.1097/JCP.0000000000001205.
5. Mattingly G., Haddad P. M., Tocco M. et al. Switching to lurasidone following 12 months of treatment with risperidone: results of a 6-month, open-label study. BMC Psychiatry 2020; 20 (1): 199, doi: 10.1186/s12888-020-02523-1.
6. Harvey P. D., Siu C. O., Loebel A. D. Change in daytime sleepiness and cognitive function in a 6-month, double-blind study of lurasidone and quetiapine XR in patients with schizophrenia, Schizophr Res Cogn 2016; 5: 7–12, doi: 10.1016/j.scog.2016.05.002.
7. Malhi G. S., Das P., Beli E. et al. Modelling resilience in adolescence and adversity: a novel framework to inform research and practice. Transl Psychiatry 2019; 9 (1): 316, doi: 10.1038/s41398-019-0651-y.
