Moderní léčba schizofrenie umožňuje řešení symptomů při dobré tolerabilitě
Zásadní hlediska, na něž je potřeba u schizofrenie soustředit pozornost, lze shrnout zkratkou DARE, zahrnující anglické termíny pro detekci, adherenci, zotavení (recovery) a angažovanost (engagement). V současnosti se s nimi pojí cíle léčby této nemoci. V jejich dosahování pomáhá moderní antipsychotická terapie.
Časná detekce schizofrenie a časná intervence mohou zmírnit zátěž vyplývající z této choroby a zlepšit šance na zotavení z hlediska funkčního, kvality života i dosahování osobních životních cílů. Adherence k léčbě napomáhá při sdíleném rozhodování, naopak s neadherencí jsou spojené nežádoucí účinky (NÚ) jako například sedace, neuroleptická dysforie, sexuální dysfunkce nebo přírůstek tělesné hmotnosti. Angažovaností je míněno zapojení pacienta do účelných a smysluplných životních aktivit.
Priority lékařů a pacientů se liší
Při schizofrenii je potřeba řešit negativní i pozitivní symptomy, symptomy motorické a týkající se nálady, kognitivní deficit a dezorganizaci (chování, emocí, řeči aj.). Lékaři a pacienti přitom mají odlišná očekávání od medikace, kterou vnímají jako nejlepší.
Lékaři se zaměřují primárně na zlepšení symptomů – ty také představují nejobvyklejší důvody, proč předepisují antipsychotika. Vyplývá to z velkého mezinárodního průřezového průzkumu z roku 2007, kde se na 1. místě ze 12 důvodů umístil účinek na pozitivní symptomy (u 91 % pacientů), na 2. místě účinek na symptomy negativní (62 %), s odstupem skončily na 3.−5. místě dobrá tolerabilita (47 %), přijatelnost pro pacienta (46 %) a snížené riziko extrapyramidových symptomů (EPS)/parkinsonismu (45 %).2
Pacienti hledí především na tolerabilitu. Z australského průzkumu z roku 2012 vycházejícího z hlášení nemocných s psychózou měla medikace nežádoucí účinky u 77 %, přičemž u 61 % poškodily každodenní život, a to u 30 % středně závažně až závažně.3 NÚ mohou být invalidizující nebo zásadně narušovat kvalitu života. Pokud nejsou řešeny časně, mohou zapříčinit dlouhodobý distres a vést k chronickým zdravotním komplikacím.
Cíle dané pacientem se týkají 4 oblastí – společnosti a rodiny (chtějí mít dobré vztahy s členy rodiny, romantický vztah, učit se jak mluvit s lidmi), fyzického zdraví (dát se dohromady fyzicky, lépe se starat o své tělo, lépe spát, přestat kouřit nebo pít alkohol), zaměstnání a financí (vrátit se do školy, platit včas účty, zahájit novou zálibu, najít zaměstnání) a bydlení (například žít ve společném domě, udržovat dům v čistotě).
Příznivý farmakologický profil lurasidonu
Náročná a odlišná očekávání lékařů i pacientů může splňovat moderní antipsychotikum lurasidon. In vitro ukázalo velmi vysokou afinitu k dopaminovým receptorům D2 a serotoninovým receptorům 5-HT2A a 5-HT7, jichž je úplným antagonistou. Se střední afinitou je částečným antagonistou serotoninových receptorů 5-HT1A a blokátorem adrenergních receptorů α2C a α2A. Nejeví afinitu k histaminovým receptorům H1 a muskarinovým receptorům M1.
Farmakologický profil lurasidonu je konzistentní s pozorovanou antipsychotickou účinností, nízkou až střední pravděpodobností EPS, nízkým potenciálem přírůstku hmotnosti a možnými benefity z hlediska nálady, úzkosti a kognitivních funkcí.
Eva Srbová
redakce proLékaře.cz
Zdroje:
1. Mattingly G. IPT01 Improving functional outcomes and life engagement: new goals for individuals living with schizophrenia. 36th ECNP Congress, Barcelona, 2023 Oct 7−10.
2. Lecrubier Y., Perry R., Milligan G. et al. Physician observations and perceptions of positive and negative symptoms of schizophrenia: a multinational, cross-sectional survey. Eur Psychiatry 2007; 22 (6): 371−379, doi: 10.1016/j.eurpsy.2007.03.003.
3. Morgan V. A., Waterreus A., Jablensky A. et al. People living with psychotic illness in 2010: the second Australian national survey of psychosis. Aust N Z J Psychiatry 2012; 46 (8): 735–752, doi: 10.1177/0004867412449877.
