VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (5092 výsledků)
Antibiotická rezistence u nety
Novinky Aktuální poznatky a zkušenosti s terapií teduglutidem u dětských pacientů se syndromem krátkého střeva
Syndrom krátkého střeva je závažné onemocnění charakterizované nedostatečnou absorpční kapacitou střeva, což u těchto pacientů vede k nutnosti podávání parenterální výživy. Klíčovou součástí terapie je podpora adaptace zbylého střeva, přičemž významnou roli hraje farmakologická léčba. Její relativně novou a velmi efektivní modalitu představuje analog GLP-2 teduglutid – klinická data i zkušenosti z reálné praxe potvrzují vysokou účinnost této terapie, která umožňuje snížit závislost na parenterální výživě a zlepšit kvalitu života pacientů.
Novinky Nový pohled na léčbu OMA: Jak minimalizovat rizika ATB?
Nasazení antibiotik při akutním zánětu středouší by mělo být pečlivě zváženo, neboť většina případů má virový původ, a ATB tak mohou být nejen zbytečná, ale i riziková. V následujícím stručném textu pro praxi se proto zaměřujeme na správné terapeutické postupy, minimalizaci negativních dopadů antibiotické léčby a význam podpory střevní mikrobioty pomocí probiotik v tomto kontextu.
Novinky Krysy jsou lidem podobnější, než byste si mysleli. Například svou vzájemnou ohleduplností…
Profitují z života v blízkosti lidí, ale pro nás jsou synonymem toho nejhoršího. Proč vlastně nemáme rádi krysy, když jsou nám tolik podobné? A jak znalosti o jejich sociální inteligenci možná změní náš pohled na nutnost jejich vyhubení?
Novinky Nová antivirotika v prevenci těžkého průběhu COVID-19 u pacientek s revmatickým onemocněním a imunosupresivní léčbou – kazuistiky
Nirmatrelvir/ritonavir a molnupiravir se používají k ambulantní léčbě pacientů s lehkým či středně těžkým průběhem COVID-19 a vysokým rizikem progrese do těžkého onemocnění. Mezi pacienty s vysokým rizikem těžkého průběhu COVID-19 patří i jedinci s revmatickými onemocněními a imunosupresivní léčbou. Dvě kazuistiky portugalských autorů dokládají přínos těchto antivirotik v prevenci těžkého průběhu COVID-19 během vzplanutí lupus erythematodes a dermatomyozitidy.
Novinky MUDr. Václav Šmíd, Ph.D.: Jaterní fibróza a iniciální stadia cirhózy jsou potenciálně vratné stavy
Nedávno došlo ke změně názvosloví u jaterních onemocnění označovaných jako NAFLD/NASH na MASLD (steatotické jaterní onemocnění asociované s metabolickou dysfunkcí) / MASH (steatohepatitida asociovaná s metabolickou dysfunkcí). Co k tomuto kroku vedlo? Jaký je aktuální přístup k managementu uvedených jaterních poruch a proč je důležité vyhledávat pacienty s jaterní fibrózou? A do jaké míry lze tyto stavy léčit (ne)farmakologicky? Nejen o tom hovoříme s MUDr. Václavem Šmídem, Ph.D., ze IV. interní kliniky – kliniky gastroenterologie a hepatologie 1. LF UK a VFN v Praze.
Novinky Současný pohled na léčbu onychomykóz
Onychomykóza je infekční onemocnění nehtového aparátu způsobené mikroskopickými houbami. Lokální léčba onychomykóz je možná dlouhodobým používáním antimykotických laků. Tato léčba má naději na úspěch v situacích, kdy není napadeno více než 25 % plochy nehtové ploténky. V ostatních případech je nutná systémová léčba – závěry studií preferují kombinovaná léčebná schémata. Nedílnou součástí léčby a prevence onychomykóz je dodržování režimových opatření.