S Gaucherovou chorobou (GD) je spojena chronická stimulace imunitního systému. Jaká je interakce mezi imunitním systémem a kostními změnami?
GD je nemocí, která má mezi lysozomálními onemocněními největší prevalenci. Deficit glukocerebrosidázy vede k hromadění glukosylceramidu primárně v buňkách monocyto-makrofágového systému. Klinické důsledky hromadění se týkají zejména viscerálních orgánů, krve a kostního systému.
Kostní změny u GD jsou spojeny nejen s poruchou kostního metabolismu, ale s významnými strukturálními změnami. Kostní problémy nemocných zahrnují osteopenii, osteoporotické změny, osteolytické léze a osteonekrózu. Pacienti relativně často trpí kostními bolestmi a tzv. kostními krizemi. Typickým nálezem mohou být tzv. Erlenmeyerovy flask deformity distálních femorů na rtg. zobrazeních. Registr pacientů s GD zaznamenal u 62 % pacientů nějakou rtg. kostní změnu, 43% pacientů prožilo bolest kosti.
Mezi buňkami tvořícími strukturu kosti a buňkami imunitního systému existuje v rámci kostního mikroprostředí řada interakcí. Existují důkazy o tom, že některé buňky imunitního systému ovlivňují vývoj a aktivitu kostních buněk. Hlavními hráči v této regulaci jsou aktivované T-lymfocyty, které mohou produkovat řadu prozánětlivých cytokinů. T-lymfocyty mají přímý i nepřímý vliv na buňky, které jsou zapojené v procesu kostního obratu a mohou posunovat citlivou rovnováhu mezi kostní resorpcí a kostní produkcí. Osteoklasty, zodpovědné za kostní resorpci, jsou odvozené ze stejných progenitorů jako makrofágy či dendritické buňky. Řada cytokinů je zodpovědná za diferenciaci osteoklastů a ovlivňuje následně i jejich funkci. Osteoblasty mají původ v multipotentních mezenchymálních kmenových buňkách. Osteoblasty jsou zodpovědné za kostní produkci, současně ale také produkují transmembránový protein RANKL, který má významná vliv na kontrolu kostní resorpce.
Autoři předkládaného článku popsali řadu změn imunitního systému svědčících pro jeho prozánětlivé nastavení. Lze měřit zvýšené hladiny prozánětlivých cytokinů a chemokinů, které ještě dále potencují reakci imunitního systému. Zvířecí modely GD pomohly odhalit narušenou komunikaci mezi osteoblasty a osteoklasty
Bazální výzkum tedy hledá odpovědi na patofyziologii změn souvisejících s GD, zaměřuje se také na efekt léčby enzymovou substituční terapií či substrát redukční terapií. Autoři článku vyslovili naději, že výsledky jejich výzkumu mohou přispět k vývoji koadjuvantní terapie, která může pomoci v kontrole kostních obtíží spojených s GD.
(eza)
Zdroj: Mucci J. M., Rozenfeld P. Pathogenesis of Bone Alterations in Gaucher Disease: The Role of Immune System. J Immunol Res 2015; 2015: 192761.
