Sekretorická otitida patří mezi nejčastější příčiny nedoslýchavosti u dětí. V léčbě se uplatňuje řada účinných látek z různých lékových skupin, nicméně sekretorická otitida nezřídka konzervativní terapii vzdoruje a velká část dětí dospěje k chirurgické léčbě. Česká studie ukazuje, že erdostein by mohl být užitečným pomocníkem v léčbě tohoto rezistentního onemocnění.
Sekretorická otitida je nemoc záludná, probíhá totiž dlouho skrytě, přestože významně zhoršuje sluch. Malé dítě na nedoslýchavost neupozorní a ani si ji nemusí uvědomovat vzhledem k pomalému nástupu a chronickému nebolestivému charakteru nemoci. Přitom řada prací ukazuje, že neléčená ztráta sluchu může mít negativní vliv na rozvoj řeči, jazyka a kognitivních schopností dítěte a následně na výši dosaženého vzdělání. Děti s lehkou nedoslýchavostí, které se jeví v každodenních situacích normálně, jsou ohroženy problémy v oblasti sociální, vzdělávání a chování. Dále nelze opominout mikro - a makroskopické změny spojené s chronickou sekretorickou otitidou, atrofii bubínku, retrakční změny a ve vystupňované podobě až vznik cholesteatomu.
Mukolytika patří mezi léky okrajově používané u sekretorické otitidy, s výsledky nejistými. Výhodou erdosteinu oproti ostatním mukolytikům je jeho protizánětlivý efekt, který by mohl zlepšit účinnost u sekretorické otitidy. Efekt erdosteinu v léčbě této nemoci ověřila v roce 2015 studie českých autorů.
Zařazeno bylo 42 dětí ve věku 3−18 let. Jednalo se o nerandomizovanou studii, sběr dat probíhal na ORL pracovištích dvou fakultních nemocnic (Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Fakultní nemocnice Olomouc). Účinnost terapie byla hodnocena po 1 a 2 měsících podávání erdosteinu.
Po 1 i po 2 měsících léčby byl patrný statisticky významný úbytek pacientů s pocitem zalehnutí ucha (p < 0,01): vstupně 30 pacientů, po 1 měsíci 15, po 2 měsících jen 5 pacientů.
Těmto údajům odpovídají výsledky audiometrie, byť nebyla provedena u všech dětí: vstupně identifikováno 33 pacientů s převodní rezervou 20 dB a více, po 1 měsíci 10, po dvou měsících 8 dětí. Tento pokles je rovněž statisticky významný.
Celkově hodnotili lékaři léčbu erdosteinem jako velmi dobrou ve 24 případech (57 %), v 9 případech potom jako dostatečnou (21,5 %).
V průběhu terapie erdosteinem byly zaznamenány pouze 2 nežádoucí účinky u jednoho pacienta: nauzea a zvracení. Tolerance léčby tak byla jen v 1 případě (2,4 %) hodnocena jako špatná, v ostatních případech jako velmi dobrá (80,9 %) nebo dobrá (16,7 %).
Při léčbě erdosteinem signifikantně ustupují objektivní známky nemoci již v průběhu prvního měsíce léčby. Důležité je také pacientem subjektivně vnímané zlepšení sluchu, to vše při velmi dobré toleranci a bezpečnostním profilu léku. Na základě uvedených dat se erdostein jeví jako výborný lék u chronické sekretorické otitidy z hlediska efektivity i bezpečnosti.
(thr)
Zdroje:
1. Otruba L., Salzman R., Kellnerová R. et al. Erdostein u otitis media secretorica. Otorinolaryngologie a foniatrie 2015; 64 (2): 107−110.
2. Kabelka Z. Návrh prohlášení evropského konsenzu týkající se screeningu sluchu předškolních a školních dětí. Otorinolaryngologie a foniatrie 2011; 60 (3): 172−173.
