Periferní antitusika jsou u pediatrické populace považována za bezpečnější variantu. Rodičům se však často dostávají do rukou i volně prodejná centrální antitusika. Jaké jsou tedy praktické rozdíly mezi běžně užívaným centrálním antitusikem dextromethorphanem a periferním levodropropizinem?
Účinnost levodropropizinu je srovnatelná nebo i mírně lepší než u ostatních antitusik, a to kodeinového i nekodeinového typu. Zkušenosti s levodropropizinem jsou léty prověřené. Například již v roce 1997 byla v italské Neapoli provedena studie porovnávající levodropropizin s dextromethorphanem, podle jejíchž výsledků levodropropizin:
Opakovaně byly prováděny i studie dokumentující nižší sedativní efekt a vyloučení vlivu na respirační funkce (dechová frekvence, parciální tlak O2 a CO2, saturace hemoglobinu kyslíkem aj.). Celkově má levodropropizin příznivější poměr rizik a benefitů. Pro pediatrickou populaci je též nezanedbatelnou výhodou příznivé dávkovací schéma (3× denně).
(tich)
Zdroje:
1. Catena E., Daffonchio L. Efficacy and tolerability of levodropropizine in adult patients with non-productive cough. Comparison with dextromethorphan. Pulm Pharmacol Ther 1997; 10 (2): 89−96, doi: 10.1006/pupt.1997.0083.
2. Juřica J. Moderní terapie kašle. Praktické lékárenství 2013; 9 (6): 219–224.
3. Hanousek L. Maminko, není mi dobře. Vašut, Praha, 2019 : 60–61.
4. SPC Levopront. Dostupné na: www.sukl.cz/modules/medication/detail.php?code=0107231&tab=texts
5. SPC Robitussin. Dostupné na: www.sukl.cz/modules/medication/detail.php?code=0221093&tab=texts
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.