Kašel patří mezi nejčastější symptomy v dětském věku a je jedním z hlavních důvodů, proč rodiče dětí vyhledávají lékařskou pomoc. Akutní kašel u dětí je nejčastěji vyvolán virovou infekcí horních cest dýchacích (HCD). Je známo, že předškolní a školní děti mohou prodělat až 6−8 akutních respiračních infekcí HCD během školního roku, celková doba kašle potom někdy může dosáhnout až 140 dní v roce.
Kašel na podkladě virové infekce bývá často stresující symptom, a proto je výrazná snaha jej ovlivnit antitusiky. Kodein a kloperastin patří mezi centrálně působící léky (opioidní a neopioidní). Předpokládá se, že inhibují kašel prostřednictvím vlivu na dechové centrum. Další antitusikum, levodropropizin, představuje neopioidní farmakum působící na periferní úrovni. Blokuje percepci v tracheobronchiální oblasti, inhibuje uvolňování neuropeptidů z C vláken a inhibuje bronchospazmus vyvolaný histaminem.
Observační studie italských pediatrů zahrnovala 433 dětí vyšetřených pro ataky akutního kašle spojeného s infekcí horních cest dýchacích. Průměrný věk účastníků studie činil 6,1 roku, 52 % dětí bylo mladších 6 let. Doba trvání kašle u pacientů při zařazení do studie byla kratší než 3 týdny.
Získaná data byla zaznamenána do specifického pediatrického dotazníku hodnocení kašle vytvořeného Scientific Committee of the Italian Society of Cough. Základní vyšetření se týkalo vyhodnocení intenzity, charakteru, délky a frekvence kašle, posouzena byla kvalita spánku pacientů i jejich rodičů a vliv kašle na ostatní aktivity (škola, sport, volnočasové aktivity).
Výběr antitusik byl ponechán volně na zvyklostech a zkušenosti participujících pediatrů. Po 6 dnech terapie proběhlo hodnocení změny kašle rodiči (odeznění, zlepšení, beze změny) a po týdnu od první návštěvy byly děti opětovně vyšetřeny pediatry.
Zhodnocením získaných dat bylo zjištěno, že akutní kašel negativně ovlivnil spánek u 88 % dětí, školní aktivity u 76 % dětí a sportovní aktivity u 66 % dětí. Kvalita spánku byla zhoršena u 72 % rodičů dětských pacientů. V podskupině 241 dětí byl kašel hodnocen jako střední či těžký a nejčastějším předepisovaným antitusikem byl levodropropizin (101 dětí), méně častěji centrální antitusika − kodein či kloperastin (60 dětí). 80 dětí ze zmiňované podskupiny bylo ponecháno bez farmak ovlivňujících kašel.
Všechna antitusika příznivě ovlivnila intenzitu a frekvenci kašle. Signifikantně vyšší ústup kašle byl pozorován po terapii levodropropizinem (47 %) ve srovnání s centrálními antitusiky (28 %, p = 0,0012). Výsledky logistické regresní analýzy neprokázaly signifikantní zlepšení kašle při současném podávání antibiotik.
Na základě zmíněných dat se užití levodropropizinu ukázalo jako nejvíce účinné při terapii akutního kašle na základě virové infekce horních cest dýchacích.
Závěrem je nutno zmínit i recentní doporučení Farmakovigilančního výboru pro posuzování rizik léčivých přípravků (PRAC) Evropské lékové agentury (EMA), který považuje předepisování léčivých přípravků obsahujících kodein u dětí mladších 12 let za kontraindikované. Důvodem je variabilní a nepředvídatelná konverze kodeinu na morfin u této věkové skupiny dětí, a tudíž i zvýšené riziko nežádoucích účinků včetně problémů s dýcháním.
(moa)
Zdroj: De Blasio F., Dicpinigaitis P. V., Rubin B. K. et al. An observational study on cough in children: epidemiology, impact on quality of sleep and treatment outcome. Cough 2012; 8 (1): 1, doi: 10.1186/1745-9974-8-1.
