Levodropropizin je levotočivý izomer dropropizinu. Je indikovaný při bronchopulmonálních afekcích provázených dráždivým suchým kašlem od 2 let věku a používá se také před bronchoskopickým vyšetřením.
Jako antitusikum nekodeinového typu vykazuje převážně periferní antitusický účinek v oblasti trachey a bronchů. Netlumí respirační funkce a mukociliární clearance a svým antialergickým účinkem potlačuje bronchospasmus. Při porovnání s centrálně působícími antitusiky dosahuje srovnatelné účinnosti s významně nižším výskytem nežádoucích účinků, zejména ospalosti a nočního buzení.
Kontraindikace levodropropizinu zahrnují kromě přecitlivělosti na léčivou látku či pomocné látky pouze bronchiální hypersekreci, sníženou mukociliární clearance (Kartagenerův syndrom, ciliární dyskineze), výrazné snížení funkce jater a dále těhotenství a kojení.
Naproti tomu kodeinová antitusika, která působí na centrum pro kašel v mozkovém kmeni, mohou být návyková, způsobují zácpu, působí tlumivě na dechové centrum a ovlivňují schopnost řízení motorových vozidel. Kontraindikace kodeinu zahrnují věk do 12 let obecně nebo do 18 let v případě stavu po tonzilektomii/adenoidektomii, fenotyp ultrarychlého metabolizátora CYP2D6, I. a III. trimestr gravidity, kojení, respirační depresi, ztíženou expektoraci, akutní astmatický záchvat, průjem při intoxikacích a pseudomembranózní kolitidě, paralytický ileus, poranění hlavy, zvýšený nitrolební tlak a těžké jaterní selhání.
Výhodou levodropropizinu je minimum lékových interakcí. Klinické studie neprokázaly žádnou interakci s léčivy užívanými k terapii bronchopulmonálních onemocnění, jako jsou β2-agonisté, methylxanthiny, kortikosteroidy, antibiotika, mukoregulátory a antihistaminika.
SPC přípravku Levopront upozorňuje, že ačkoliv během klinických hodnocení nebyly pozorovány interakce s benzodiazepiny, musí být levodropropizin používán s opatrností pro možné zesílení sedativního účinku. Francouzská klinická studie, která porovnávala záznam EEG za normálních podmínek, po podání benzodiazepinů a po podání benzodiazepinů a levodropropizinu, neprokázala synergické působení léčiv. Mírný posun k nižší frekvenci vln po podání benzodiazepinů se při současném užití levodropropizinu nijak nezměnil.
Studie účinnosti levodropropizinu u dětí do 2 let věku dosud nebyly provedeny v dostatečné míře, a proto by přípravek měl být této skupině pacientů podáván pouze s opatrností. Opatrnosti je třeba také u nemocných s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 35 ml/min) a u starších pacientů, kteří mají obecně změněnou citlivost vůči různým léčivům. Levodropropizin je vhodné užívat v době mezi jídly, protože nejsou dostupné údaje o efektu potravy na jeho absorpci.
(zza)
Zdroje:
1. Fojtů H. Kašel – diferenciální diagnostika a terapie. Remedia 2013; 23 (3): 180–185.
2. SPC Levopront. Dostupné na: www.sukl.cz/modules/medication/download.php?file=SPC170522.pdf&type=spc&as=levopront-spc
3. SPC Codein Slovakofarma. Dostupné na: www.sukl.cz/modules/medication/download.php?file=SPC142314.pdf&type=spc&as=codein-slovakofarma-spc
4. Arrigo A., Bejor M., Beungarbe D., Cosentina R. Intéraction entre le diazépam et la lévodropropizine évaluée par la quantification de l'EEG. Riv Eur Sci Med Farmacol 1989; 11 (1): 51–54.
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
