CRP představuje protein akutní fáze, který reaguje na bakteriální infekci během 6−9 hodin od počátku jejího rozvoje a maxima dosahuje za 24−48 hodin. K normalizaci hladin dochází během 3−7 dnů. Koncentrace v krvi zcela zdravého jedince jsou zpravidla < 1 mg/l. (1) K vzestupu hladin CRP však kromě bakteriálních infekcí dochází také v následujících situacích:
Hladina CRP navíc koreluje s aktivitou autoimunitních zánětů, což znesnadňuje jeho použití v rámci diagnostiky infektů pacientů s autoimunitním onemocněním, jako je astma. (2)
Prokalcitonin platí v porovnání s CRP za citlivější reaktant akutní fáze s vyšší senzitivitou i specificitou, vykazuje také rychlejší a časnější dynamiku. K významnému vzestupu jeho koncentrací dochází za 6–8 hodin od počátečního stimulu. U novorozenců v prvních 72 hodinách života jsou fyziologicky výrazně zvýšené hodnoty prokalcitoninu s maximem mezi 18 a 30 hodinami. K výraznějšímu vzestupu hodnot prokalcitoninu nedochází u virových infektů, lokalizovaných či povrchových infekcí, autoimunitních onemocnění a časných pooperačních stavů ani u nádorových chorob. Jeho použití je proto vhodné u jedinců se sníženou imunitou nebo imunosupresivními stavy včetně těch navozených kortikoterapií a při těžší jaterní insuficienci. Limitem jeho použití v ambulantním provozu je však jeho cena a indikační omezení.
Velmi časným markerem je interleukin 6 (IL-6), ten ve srovnání s CRP a prokalcitoninem vykazuje rychlejší dynamiku, dokonce předchází vzestup CRP až o 4–6 hodin a klinické příznaky minimálně o 1 den. Ke krátkodobému nespecifickému zvýšení IL-6 dochází při svalové zátěži, dále se nespecificky zvyšuje při obezitě a diabetu. (1)
Výsledky studií s IL-6 u dětí nejsou zcela konzistentní. Zatímco některé svědčí pro jeho vyšší senzitivitu a specificitu oproti CRP, jiné prokazují opak. Zdá se, že IL-6 u dětí je vyšší u bakteriémie gramnegativní etiologie v porovnání s grampozitivní. (2)
Nové metody diferenciace etiologie infekce jsou založeny na identifikaci biomarkerů odvozených od hostitele nebo patogenu − jedná se o různé proteiny, enzymy či metabolity, předmětem výzkumů jsou i genetické markery. Za vhodný zdroj vzorků při diagnostice infektů dolních cest dýchacích je považována bronchoalveolární laváž, případně krev, a to s ohledem na eliminaci kontaminace patogeny z horních dýchacích cest. (2)
Studie zkoumající proteom odebraný z bronchoalveolární laváže u dětí proběhla na Edinburské univerzitě. Byly zjištěny odlišnosti v proteomu dětí s virovou nákazou v porovnání s bakteriální. Výsledky byly srovnávány s paralelními výzkumy uskutečněnými na myších modelech. Jako potenciální markery, na něž budou zaměřeny další výzkumy, byly identifikovány haptoglobin, angiotenzinogen, polymerní imunoglobulinový receptor (PIGR) a annexin A2. (3)
Jako užitečný nástroj v odlišení bakteriální a virové infekce se jeví i stanovení poměru CD64 a CD35 na neutrofilech. Ve studii s účastí 104 dětí byla zjištěna významná odlišnost tohoto poměru u virových a bakteriálních nákaz oproti zdravé kontrolní skupině. (4)
Diagnostickou přesnost by do budoucna mohly zpřesnit kombinované testy založené na hodnocení více biomarkerů současně. (2)
Včasné rozlišení virové a bakteriální etiologie infekce u dětí je velmi důležité, a to nejen z důvodu rizika rozvoje možné antibiotické rezistence. Výzkumy naznačují, že časté užívání antibiotik v raném dětství může též zvýšit výskyt nepříznivých dlouhodobých následků, jako jsou diabetes a obezita. (2)
(tich)
Zdroje:
1. Laboratorní ukazatele zánětu. Fakultní Thomayerova nemocnice. Dostupné na: www.ftn.cz/upload/ftn/Kliniky/okb/Dokumenty/prirucka/HVEZDAAAES.htm
2. Tsao Y. T., Tsai Y. H., Liao W. T. et al. Differential markers of bacterial and viral infections in children for point-of-care testing. Trends Mol Med 2020; 26 (12): 1118−1132, doi: 10.1016/j.molmed.2020.09.004.
3. Twynam-Perkins J., Karagianni A., Saha S. et al. Proteomics of paediatric airway secretions to identify potential biomarkers to guide antibiotic decision making in LRTI. Eur Respir J 2022; 60 (Suppl. 66): 873, doi: 10.1183/13993003.congress-2022.873.
4. Lu L., Jin X., Zhang Q. CD35 and CD64 of neutrophils can differentiate between bacterial and viral infections in children by simultaneous quantitative analysis. Med Sci Monit 2019; 25: 7728−7734, doi: 10.12659/MSM.914527.
