Přírodní med obsahuje zhruba 200 látek, včetně aminokyselin, vitaminů, minerálů a enzymů. Především však obsahuje cukr a vodu − cukr tvoří 95–99 % sušiny medu. Hlavními sacharidy v medu jsou fruktóza a glukóza, které dohromady tvoří 85–95 % všech cukrů.
Tab. Orientační (průměrné) složení medu (ve 100 g)
|
sacharidy |
82,4 g |
|
fruktóza |
38,5 g |
|
glukóza |
31 g |
|
sacharóza |
1 g |
|
jiné cukry |
11,7 g |
|
vláknina |
0,2 g |
|
tuky |
0 g |
|
proteiny |
0,3 g |
|
voda |
17,1 g |
|
riboflavin |
0,038 mg |
|
niacin |
0,121 mg |
|
kyselina pantothenová |
0,068 mg |
|
pyridoxin |
0,024 mg |
|
kyselina listová |
0,002 mg |
|
vitamin C |
0,5 mg |
|
vápník |
6 mg |
|
železo |
0,42 mg |
|
hořčík |
2 mg |
|
fosfor |
4 mg |
|
draslík |
52 mg |
|
sodík |
4 mg |
|
zinek |
0,22 mg |
Med patří k tradičním po staletí využívaným léčebným prostředkům, byl podroben mnoha klinickým výzkumům a díky svým blahodárným vlastnostem má své místo i v moderní medicíně.
Med vykazuje následující účinky:
Historicky se med kromě nachlazení a kašle využíval také například v léčbě následujících obtíží:
Bylo zjištěno, že med vykazuje inhibiční účinky na přibližně 60 druhů bakterií, a to z řad aerobních, anaerobních, grampozitivních i gramnegativních. V závislosti na koncentraci může působit bakteriostaticky i baktericidně. Antibakteriální aktivita medu souvisí s jeho 4 klíčovými vlastnostmi − dokáže dehydrovat bakterie, díky kyselému pH inhibuje růst většiny mikroorganismů, obsahuje několik fytochemických faktorů s antibakteriální aktivitou a glukooxidáza v medu produkuje peroxid vodíku. Díky svým antimikrobiálním vlastnostem med v historii napomáhal v hojení infikovaných ran. Dále je účinný na některé viry a mykózy. Topická aplikace medu se například osvědčila v terapii recidivujících atak herpetických lézí. Antifungální účinek byl pozorován u některých kvasinek, např. Candida albicans, a dále u některých druhů Aspergillus.
Složení medu se sice liší v závislosti na rostlinách, kterými se včela živí, téměř všechny přírodní medy však obsahují flavonoidy, fenolové kyseliny, kyselinu askorbovou, tokoferoly, superoxiddismutázu, redukovaný glutathion a další látky vykazující synergický antioxidační účinek. Kardiovaskulární protektivita je dána schopností medu zabraňovat oxidaci LDL lipoproteinu. Med obsahuje 4−5 % fruktooligosacharidů, které slouží jako probiotické látky. V experimentálních studiích s karcinomem močového měchýře med prokázal dokonce i antineoplastickou aktivitu. Po staletí se používal rovněž k léčbě nespavosti pro své hypnotické účinky.
Přestože med patří k osvědčeným, tradičně používaným prostředkům přírodní léčby respiračních infektů, v porovnání se sirupy, které jsou dostupné v lékárně, vykazuje určité nevýhody. Není totiž med jako med.
Podle odborníků je vhodné využít synergického efektu medu s dalšími složkami, které jsou tradičně využívané v terapii akutních respiračních infekcí. Zatímco řada studií in vitro prokazuje antimikrobiální, antivirotické, antioxidační a protizánětlivé účinky medu, nebývá zde popisován efekt mukolytický. Z tohoto pohledu je léčbu kašle s patologickou sekrecí hlenu vhodné doplnit o klasická mukolytika, z nichž mezi odbornou veřejností platí za preferovaný lék v pediatrické populaci erdostein. Ten vykazuje velmi dobrý mukolytický efekt, neboť redukuje viskozitu hlenu a zvyšuje mukociliární transport. Stejně jako med má erdostein prokázanou protizánětlivou, antioxidační a antibakteriální účinnost. Navíc působí synergicky s antibiotiky. Léky jako erdostein, které fungují na bázi thiolu, mají také potenciál v léčbě chřipky a ukazuje se, že mohou příznivě ovlivnit i průběh onemocnění COVID-19.
V současné době je k dispozici široká paleta léčiv a přírodních přípravků pro (samo)léčbu kašle. Při výběru vhodné modality je nutné vycházet z typu kašle, ale také z povahy a preferencí pacienta, respektive jeho rodičů. Při volbě terapie se snažíme o maximalizaci účinku a minimalizaci rizik, v tomto smyslu je také nutné komunikovat s pacientem či jeho rodiči.
(tich)
Zdroje:
1. Honey. Mayo Clinic, 2020 Nov 14. Dostupné na: www.mayoclinic.org/drugs-supplements-honey/art-20363819
2. Kotolová H. Možnosti ovlivnění akutního kašle v rámci respiračních infekcí u dětí. Pediatrie pro praxi 2020; 21 (5): 315–319.
3. Oduwole O., Udoh E. E., Oyo-Ita A., Meremikwu M. M. Honey for acute cough in children. Cochrane Database Syst Rev 2018; 4 (4): CD007094, doi: 10.1002/14651858.CD007094.pub5.
4. Zvejšková J. Nedovolte nachlazení zvítězit. PharmaNews 2020; 1–2: 20–21.
5. Eteraf-Oskouei T., Najafi M. Traditional and modern uses of natural honey in human diseases: a review. Iran J Basic Med Sci 2013; 16 (6): 731–742.
6. Lapka M. Aktuální terapeutické možnosti erdosteinu. Pediatrie pro praxi 2021; 17(1): 12-15.
