Podle SPC se při užívání erdosteinu mohou příležitostně vyskytnout gastrointestinální nežádoucí účinky jako nauzea, pálení žáhy a výjimečně diarea. V některých případech byla na začátku léčby pozorována porucha či ztráta chuti. Hypersenzitivní reakce jako kožní vyrážka nebo hyperpyrexie jsou dle SPC velmi vzácné. Jiné nežádoucí účinky SPC neuvádí.
U thiolových látek se běžně až ve 20 % případů objevují gastrointestinální vedlejší účinky jako nevolnosti, pálení žáhy a bolesti žaludku, často navíc mívají nepříjemný zápach. U erdosteinu se však tyto nežádoucí účinky v takové míře nevyskytují, protože se jedná o prodrug. Thiolová skupina je ve sloučenině obsažené v kapslích a sirupu uzavřena do thiolaktonového kruhu, který se štěpí chemickou reakcí až po prvním průchodu játry. Teprve potom vzniká aktivní metabolit s volnými thiolovými skupinami, jenž působí v organismu.
Klinické studie prokazují dobrou žaludeční snášenlivost po orálním podání erdosteinu, a to jak během krátkodobé, tak střednědobé i chronické léčby. Výskyt uvedených nežádoucích účinků je u erdosteinu srovnatelný s placebem, a to asi 7 %. Tento jeho výborný bezpečnostní profil podtrhuje i skutečnost, že při souběžném užívání erdosteinu a amoxicilinu je výskyt gastrointestinálních nežádoucích efektů srovnatelný s četností nežádoucích účinků vyskytujících se jen při monoterapii amoxicilinem. Studie neprokázaly žádné histopatologické účinky erdosteinu na žaludeční sliznici.
Postmarketingové údaje o bezpečnosti získané od více než 30 milionů léčených pacientů (včetně více než 7 milionů dětí) ukázaly, že erdostein je bezpečným a velmi dobře snášeným lékem. Specifické studie erdosteinu u geriatrických pacientů a osob trpících mírným selháním ledvin nebo jater neprokázaly žádný vliv na četnost nežádoucích účinků. Na základě údajů v SPC lze shrnout následující poznatky:
Nebyly pozorovány žádné nežádoucí interakce s léky, které se obvykle užívají v terapii respiračních infekcí a chronické obstrukční plicní nemoci, jako jsou teofylin, bronchodilatancia či běžně předepisovaná antibiotika v této indikaci. Erdostein by neměl být podáván současně s antitusiky z důvodu možného hromadění a stázy hlenu v dýchacích cestách se všemi riziky, jež z toho vyplývají (sekundární infekce, bronchiektázie).
Zatímco jiné thiolové látky mohou inaktivovat některá antibiotika, v případě erdosteinu neexistují žádné negativní interakce mezi běžně užívanými antibiotiky, jako jsou beta-laktamy, erythromycin či sulfamethoxazol/trimethoprim, opět díky tomu, že se jedná o prodrug. Erdostein naopak svým antiadhezivním působením přináší synergický antimikrobiální účinek s mnoha antibiotiky, a snižuje tak riziko vzniku antibiotické rezistence při expozici bakteriálních patogenů koncentracím antibiotika, jež se pohybují pod minimální inhibiční koncentrací. Podle SPC erdostein potencuje účinek amoxicilinu a klarithromycinu. Synergický efekt byl pozorován i v případě salbutamolu a budesonidu.
V souladu s SPC je podávání erdosteinu kontraindikované v následujících situacích:
Podle SPC nebyly u erdosteinu pozorovány žádné embryofetální abnormality, nicméně informace o užívání erdosteinu v době těhotenství a kojení u žen jsou omezené. Pro užívání erdosteinu během těhotenství (zejména v I. trimestru) a kojení musejí existovat zvlášť závažné důvody.
(tich)
Zdroje:
1. Doležal T., Procházková M. Erdosteinum. Remedia 2004; 14 (4): 297−304.
2. Moretti M. Pharmacology and clinical efficacy of erdosteine in chronic obstructive pulmonary disease. Expert Rev Respir Med 2007; 1 (3): 307−316, doi: 10.1586/17476348.1.3.307.
3. SPC Erdomed. Dostupné na: www.sukl.cz/modules/medication/detail.php?code=0092757&tab=texts
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
