Dnes je již nezpochybnitelné, že péče o pacienty, kteří byli hospitalizováni kvůli onemocnění COVID-19, nekončí jejich propuštěním z nemocnice. Dále je zcela zřejmé, že pro komplexní péči o tyto osoby je zapotřebí důsledná mezioborová spolupráce. Pro zdravotní systémy a zdravotnická zařízení je podle slov přednášející zcela zásadní rozpoznat potřebu vytvoření klinických pracovišť věnujících se COVID-19, kde specialisté v řadě různých oborů dokážou poskytnout pacientům s touto chorobou integrovanou péči.
Podle dostupných dat se u 40 % pacientů s COVID-19 vyvine syndrom akutní dechové tísně (ARDS), přičemž 20 % případů ARDS je závažných. Pacienti v pokročilém věku mají při zánětlivých plicních poruchách větší riziko rozvoje plicní fibrózy (vyšší věk je rizikovým faktorem jejího vzniku). Na základě těchto pozorování se zdá, že zátěž v podobě plicní fibrózy může být po uzdravení z akutní fáze onemocnění COVID-19 velmi podstatná.
Jedná-li se o léčbu long COVID, existuje relevantní důvod zvážit podávání mukolytika erdosteinu. Základ pro tuto myšlenku poskytuje skutečnost, že u některých virových infekcí dochází k poklesu hladin glutathionu (GSH) – významného antioxidantu, který má v organismu řadu důležitých rolí a mimo jiné se podílí na detoxifikaci některých xenobiotik. To naznačuje, že udržení nebo obnovení hladin GSH může být potenciálním terapeutickým přístupem. Antioxidační a protizánětlivá aktivita erdosteinu inhibuje reaktivní formy kyslíku produkované in vitro neutrofily, rovněž in vitro antagonizuje kouřením indukovanou depresi chemotaxe polymorfonukleárních leukocytů a zvyšuje hladiny GSH v plazmě a v bronchoalveolární laváži (BAL). Kyselé pH BAL usnadňuje tvorbu substrátu pro multiplikaci viru, přičemž pokles pH jde ruku v ruce s poklesem koncentrací glutathionu. A jelikož erdostein zvyšuje hladinu glutathionu v BAL, může v tomto ohledu hrát hodnotnou profylaktickou roli.
Přednášející připojila poznatky z podávání erdosteinu v klinické praxi. Představila observační studii z reálné praxe na souboru 20 pacientů s pneumonií související s onemocněním COVID-19, kteří podstupovali obvyklou péči a souběžně s tím užívali erdostein. Přípravek byl podáván v dávce 300 mg 2× denně po dobu 15 dnů od propuštění z nemocnice. Dále byly dodržovány místní standardy péče. Výsledky doložily, že u propuštěných pacientů došlo ke klinickému zlepšení, a to v následujících ukazatelích a míře:
Výše popsané poznatky vyplývající z uvedené studie představují první důkaz, který se týká reportování v oblasti kvality života související se zdravotním stavem (HRQoL) u pacientů s onemocněním COVID-19. Během 15 dnů po propuštění z nemocnice hlásili významné zlepšení HRQoL a dušnosti i během provádění každodenních aktivit.
Přednášející v rámci své prezentace a v návaznosti na svá předchozí, výše shrnutá sdělení citovala stanovisko České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP (ČPFS) z dubna 2020. ČPFS konstatovala, že u pacientů s onemocněním COVID-19, kteří se léčí v domácím prostředí, je vhodná obvyklá symptomatická medikace (paracetamol, antitusika, expektorancia, jako jsou NAC nebo erdostein) na základě vyskytujících se příznaků, přičemž nesteroidní antirevmatika, například ibuprofen, by měla být podávána jako druhá možnost po paracetamolu.
V závěru svého vystoupení dr. Roglianiová upozornila na práci publikovanou 18. října 2021 v Nature Immunology. Konstatovala, že v průběhu historie vytvořily infekční nemoci silný selekční tlak na lidstvo. „Virové pandemie, včetně těch, které jsou způsobeny koronaviry, se v posledním století objevovaly opakovaně a pravděpodobně napříč lidskou historií. Klinická variabilita odpovědí na infekce, ať virové nebo jiné, může být vysvětlena, alespoň u některých jedinců, lidskými genetickými faktory,“ uzavřela. Autoři již zmíněné práce publikované v Nature Immunology se zabývají tématem globálního úsilí o rozbor genetické báze lidské rezistence vůči infekci, jejímž původcem je nový koronavirus SARS-CoV-2.
Eva Srbová
redakce MeDitorial
