Řada pacientů, kteří trpí chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), o své diagnóze neví. Proto Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ve spolupráci s Českou pneumologickou a ftizeologickou společností ČLS JEP připravil pilotní projekt zaměřený na časnou detekci dosud nediagnostikovaných případů CHOPN. Jeho cílem je vypracování metodiky časné detekce v reálných podmínkách stávajícího zdravotního systému a jeho pilotní multicentrické otestování na dostatečném počtu osob.
CHOPN patří k onemocněním, jimž lze účinně předcházet. Primární prevence (zábrana vzniku onemocnění) a sekundární prevence (intervence v časné fázi nemoci) jsou zdravotně i ekonomicky přínosnější než nákladná a méně efektivní léčba pozdních stadií. Včasná diagnostika a následná důsledná eliminace inhalačních rizik má také velký potenciál zpomalit destrukční změny v plicích, inhalační léčivé přípravky jsou navíc účinnější právě v časných stadiích onemocnění.
„Časný záchyt CHOPN v rizikové populaci“ je jedním z projektů Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí obsažené v dokumentu „Zdraví 2020“. U osob, jež se screeningu podrobí, bude možné včas odhalit výskyt CHOPN a určit její závažnost. Výsledkem projektu bude komplexní zpráva, která by měla vyhodnotit průběh náboru pacientů a jejich ochotu podrobit se vyšetření u plicního lékaře, míru záchytu CHOPN a ochotu nemocných s nově nalezenými případy CHOPN respektovat nezbytná režimová a léčebná opatření. Součástí bude rovněž zhodnocení nákladové efektivity celého screeningového procesu a případné doporučení pro zavedení programu na úroveň celé populace.
Základní vyhledávání rizikových osob bude probíhat v ordinacích praktických lékařů. Cílovou populací jsou přitom dosud „zdraví“ jedinci ve věku 40–69 let (zatím bez známé plicní diagnózy) ve zvýšeném riziku vzniku CHOPN a s prokázanou anamnézou expozice cigaretovému kouři (historie 10 a více balíčkoroků) a současně s přítomností symptomů dušnosti, případně jiného dechového omezení během rychlejší chůze po rovině nebo při klidové chůzi do schodů.
Tito pacienti budou aktivně osloveni lékařem buď osobně při preventivní prohlídce, nebo při jiném kontaktu s nemocným, eventuálně budou cíleně zkontaktováni po vyhledání v kartotéce. Praktický lékař poté pacienta stručně informuje o projektu, upřesní si počet balíčkoroků z pacientovy anamnézy a zjistí případnou přítomnost problémů se zadýcháváním při běžné fyzické námaze.
Při splnění výše uvedených podmínek bude každému rizikovému pacientovi nabídnuto jednorázové vyšetření ve spolupracující pneumologické ambulanci, a to formou adresné pozvánky konkrétního pacienta na konkrétní čas. Bude-li pacient souhlasit, bude sestra praktického lékaře informovat sestru u pneumologa.
Plicní lékař pacienta řádně poučí a nechá si podepsat informovaný souhlas, provede zjištění symptomů pomocí škály mMRC (modifikovaná škála dušnosti; vyplňuje lékař) a kompletního dotazníku CAT (komplexní spektrum symptomů přítomných u CHOPN; vyplňuje sám pacient). Dále lékař provede funkční vyšetření plic, kdy se jako základní diagnostický test použije bronchodilatační spirometrie. Diagnostický přínos tohoto testování bude zvýšen provedením bodypletysmografie k posouzení úrovně plicní hyperinflace a vyšetřením transferfaktoru pro CO k posouzení přítomnosti plicního emfyzému.
Dle výsledků bude skupina rizikových osob rozdělena do 3 skupin:
V rámci pilotního projektu bude v České republice potřeba vyšetřit 7 tisíc osob během 2 let. Pro zajištění přenositelnosti výsledků na celou populaci však bude nutné provést oslovení většího (4–5násobného) počtu (tedy cca 35 tisíc) symptomatických kuřáků v daném věkovém intervalu.
Všem nově nalezeným pacientům s CHOPN bude nabídnuto zahájení moderní terapie se zdůrazněním nutnosti rychle eliminovat všechna inhalační rizika (včetně farmakologické léčby a využití behaviorálních technik v léčbě nikotinové závislosti). Po roce od zjištění nové diagnózy CHOPN bude pneumologem zjištěno a do elektronické databáze uvedeno, zda tato eliminace byla úspěšná.
Hodnocenými výstupy projektu budou:
Dalšími hodnocenými informacemi budou:
Aktuálně předložený pilotní projekt se bude týkat pouze menší části rizikové populace. Potenciální transformace do celopopulačního screeningu bude plně záležet na výsledcích pilotního projektu a na jejich posouzení odborníky MZ ČR.
(mkd)
Zdroje:
1. Koblížek V., Hejduk K., Jelínková M. a kol. Časný záchyt chronické obstrukční plicní nemoci v rizikové populaci České republiky (protokol nového multicentrického pilotního projektu ÚZIS pro období 2018–2020). Postgraduální medicína 2018; 20 (4): 380–390.
2. Videa zacílila na časné detekce CHOPN v rizikové skupině dosud nediagnostikovaných. Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP, 7. 12. 2018. Dostupné na: www.pneumologie.cz/novinka/1284/videa-zacilila-na-casne-detekce-chopn-v-rizikove-skupine-dosud-nediagnostikovanych
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
