AD patří mezi atopická onemocnění. V rámci tzv. atopického pochodu může porucha epidermální bariéry u AD vést k systémové senzibilizaci na alergeny a rozvoji dalších atopických onemocnění – bronchiálního astmatu, alergické rýmy, potravinové alergie či nosní polypózy. Dle odhadů dochází k rozvoji astmatu až u jedné třetiny těchto pacientů.
V současné době máme k dispozici jen málo informací o faktorech, které zvyšují riziko. Roli zde pravděpodobně hraje pozitivní rodinná anamnéza, časný rozvoj AD, těžká forma AD a mnohočetná IgE senzibilizace. U atopiků trvá určitou dobu (až roky), než se symptomy astmatu plně rozvinou a onemocnění je diagnostikováno. Včasná farmakologická intervence může průběh atopického pochodu modifikovat, a dokonce u pacientů s časnou manifestací atopie zabránit rozvoji astmatu. Za klíčové období z hlediska prevence je považováno časné dětství a adolescence.
Atopická dermatitida sdružená s bronchiálním astmatem vždy vyžaduje individuální mezioborovou péči. Léčba kožních projevů patří do rukou dermatologa, zatímco respirační symptomy by měly být řešeny v ordinaci alergologa či pneumologa, kde lze na základě podrobnějších vyšetření nastavit vhodnou terapii.
Prvním a zatím jediným biologikem schváleným pro léčbu AD je dupilumab. Jde o humánní monoklonální protilátku proti sdílené α-podjednotce receptorů pro interleukiny IL-4 a IL-13. Léčivo zasahuje přímo do atopického procesu, neboť patologicky aktivovaná signální dráha těchto IL je hlavním mechanismem zánětu typu 2, který je společným podkladem atopických kožních projevů a dalších systémových onemocnění spojených s atopií.
Dupilumab je v současnosti určen k léčbě:
S biologickou léčbou vyvstává potřeba formální objektivizace závažnosti AD. V současnosti přitom neexistuje jednotně akceptovaná definice nebo hodnoticí škála. K dispozici jsou např. skórovací systémy IGA (Investigator Global Assessment), PGA (Physician Global Assessment), SCORAD (Score of Atopic Dermatitis) a mnoho dalších. Nejběžněji se lze setkat se skóre EASI (Eczema Area and Severity Index), které se často používá pro hodnocení účinnosti léčby (www.easiskore.cz). Po 4 měsících léčby dupilumabem dosáhne zlepšení skóre EASI o 75 % (EASI75) kolem 60–70 % pacientů.
Na účinnost vyjádřenou jako zlepšení skóre EASI je rovněž navázána úhrada léčivého přípravku ze zdravotního pojištění. Úspěšnost terapie se má u dětí i dospělých vyhodnotit po 16 a 24 týdnech od zahájení léčby a dále přinejmenším každých 24 týdnů. Léčba se dle plátce zdravotní péče má ukončit v případě, že není dosaženo nejméně EASI50 po 16 týdnech, EASI75 po 24 týdnech, případně při poklesu pod EASI50 zaznamenaném v rámci 2 po sobě následujících kontrol.
Úhrada je rovněž vázána na indikaci a podání přípravku specializovaným pracovištěm – centrem biologické léčby. Aktuálně je dupilumab podáván ve 27 takových centrech v Česku.
(mafi)
Zdroje:
1. Jappe U., Beckert H., Bergmann K.-Ch. et al. Biologics for atopic diseases: indication, side effect management, and new developments. Allergol Select 2021; 5 : 1–25, doi: 10.5414/ALX02197E.
2. Benáková N. Biologická léčba atopické dermatitidy. Dermatologie pro praxi 2019; 13 (4): 187–189.
3. SPC Dupixent. Dostupné na: www.ema.europa.eu/en/documents/product-information/dupixent-epar-product-information_cs.pdf
4. Čelakovská J. Atopická dermatitida, I. část – etiopatogeneze, atopický pochod. Pediatrie pro praxi 2020; 21 (1): 34–38.
