Potravinová alergie (PA) musí mít imunologický podklad. Nežádoucí reakce na potraviny – a že jich není málo (odhadem 20 % populace) –, u kterých se žádná imunopatologie neprokáže, nemohou být prohlášeny za PA. Nicméně samotná PA hrozivě narůstá, od devadesátých let minulého století se výskyt ve vyspělých zemích minimálně zdvojnásobil.
Potravinová alergie (PA) musí mít imunologický podklad. Nežádoucí reakce na potraviny – a že jich není málo (odhadem 20 % populace) –, u kterých se žádná imunopatologie neprokáže, nemohou být prohlášeny za PA. Nicméně samotná PA hrozivě narůstá, od devadesátých let minulého století se výskyt ve vyspělých zemích minimálně zdvojnásobil. PA postihuje okolo 6–8 % světové dětské populace a okolo 4–5 % dospělých. Přitom PA způsobí „jen“ 180 druhů potravin, které jsou úzce spojeny s klimatickými, geografickými a nakonec i nutričními charakteristikami jednotlivých světadílů. PA podle EAACI (Evropská akademie a alergologie a klinické imunologie) trpí minimálně 25 miliónů Evropanů, z toho 5 miliónů dětí. EAACI publikovala v r. 2013 ještě mnoho dalších znepokojivých údajů, jeden za všechny – potravinové anafylaxe dětí (do 19 let) za posledních 10 let vzrostly dokonce na desetinásobek. V České republice počítejme s 50 tisíci dětmi a 300 tisíci dospělými pacienty, kteří měli alespoň jedenkrát v životě pravou alergickou reakci na libovolnou potravinu. PA se tak stala vážným zdravotním, společenským, ale i socioekonomickým problémem.
PA je v drtivé většině první diagnostikovanou alergií vůbec, nejčastěji s gastrointestinálními (zvracení, diskomfort, bolesti, koliky, nadýmání, průjmy, ba i zácpa), kožními (kopřivka, ekzém, otoky), popřípadě i s respiračními příznaky (rýma, kašel, dušnost, astma aj.). Vznikne-li PA v prvním roce života, což se týká až neuvěřitelných 8 % kojenců, pozorujeme v dalších letech zklidnění až vyhasínání. Na druhou stranu u PA musíme počítat s velmi závažným prognostickým fenoménem. Přestože až 90 % časně vzniklých PA obvykle vymizí ještě v předškolním věku, stávají se předpovědí vzniku jiných alergií, resp. alergií na vzdušné alergeny s převahou postižení respiračního traktu. A tak polovina původně potravinových alergiků nastupuje do školy s alergickou rýmou anebo s alergickým astmatem (alergie na pyly, roztoče, zvířecí alergeny aj.). Tato časová a především imunologická provázanost se označuje termínem alergický pochod. Silnou vazbou k budoucímu alergickému zánětu dýchacích cest se vyznačují především kojenecká alergie na bílkoviny kravského mléka a alergie na vaječné bílkoviny. Ostatně za 90 % všech dětských PA je v ekonomicky vyspělejších zemích odpovědno pouze sedm základních druhů potravin – kravské mléko (potažmo savčí mléka), vaječný bílek, sója, pšeničný lepek (potažmo lepkové cereálie), arašídy, stromové ořechy a ryby. U dospělých si silnou alergenní aktivitu zachovávají arašídy, stromové ořechy i ryby a s věkem se přidají semena, luštěniny, zelenina i ovoce a ze živočišných potravin i měkkýši a korýši.
Nezbytným předpokladem pro vznik PA je imunopatologická interakce mezi popletenou genetickou dispozicí a faktory prostředí. Negativní úlohu prostředí – pro snadné pochopení – omezme na nezpochybnitelné a mnoha studiemi prokázané oslabení bariérové funkce trávicího traktu. Střevní bariéra je sestavena z armády hodných střevních bakterií, trávicích enzymů, ochranné hlenové vrstvy a ze slizničních obranných látek. Potencionální alergik je citlivější k vlivům prostředí typu nedostatečné kojení, virové i bakteriální infekce, podávání antibiotik, vleklá podvýživa či naopak nadměrná výživa, nedostatek vitaminů i vlákniny a mnoho dalších faktorů plynoucích často ze samotného „moderního“ životního stylu. U možných civilizačních vlivů na nárůst potravinových alergií se operuje s pojmem hygienická hypotéza. Oč je oblíbenější, o to je méně srozumitelná. Nejde sice o ucelenou teorii, rozpletení možného vztahu PA se „západním“ způsobem života by mohl v budoucnu posloužit k naléhavě potřebné prevenci PA.
Klinické projevy PA odvisí jak od míry postižení cílových orgánů, tak od míry postižení celého systému. Tato specifická alergie se svou imunologickou podstatou obvykle nevymezuje pouze na nejpostiženější orgán (kůže, plíce, trávicí trakt), ale může zasáhnout systém jako takový. V praxi se tak u PA můžeme často setkat i se systémovými příznaky. Zmínit je třeba poruchy chování, poruchy spánku, neklid, koliky anebo třeba dlouhodobé nechutenství. Zvláštní pozornost musí ošetřující lékař věnovat malým dětem u nevysvětlitelného neprospívání, včetně rizikové stagnace růstu i psychomotorického vývoje.
Nejvážnější reakcí je anafylaktická reakce s časným nástupem, celkovými příznaky postihující minimálně dva systémy – kožní, trávicí, respirační anebo srdečně-cévní. Pokud je postižen přednostně kardiovaskulární systém s příznaky poklesu krevního tlaku, rychlou a nedostatečnou srdeční akcí, s poruchami prokrvení i vědomí, pak hovoříme o anafylaktickém šoku.
Léčba PA je jednoduchá – předcházet obtížím, tj. eliminační dieta, resp. striktní vysazení osudové potraviny. Předpokládá to však důkladnou diagnostiku s účastí specialisty, což bohužel není zdaleka tak jednoduché. Pacienti s nejobávanější anafylaxí mají být vybaveni záchranným autoinjektorem s adrenalinem, který je určen k nitrosvalové aplikaci samotným pacientem. Jinak mají léky u PA jen úlohu zmírnění vzniklých příznaků, sem patří především antihistaminika, u těžších projevů i systémové kortikosteroidy. Budoucnost patří specifické alergenové imunoterapii – vakcinaci.
MUDr. Martin Fuchs
Immunoflow
Rychnovská 651
Praha 9
