Neuropsychiatrické příznaky nejsou u roztroušené sklerózy ničím neobvyklým. Nejčastějším z nich je dle současných poznatků deprese, můžeme se však setkat i s psychotickými příznaky, jejichž prevalence se pohybuje mezi 2 a 3 %. Na počátku onemocnění roztroušenou sklerózou jsou tyto příznaky pozorovatelné jen vzácně. Níže prezentovaná kazuistika íránských autorů popisuje případ 29letého muže, u něhož došlo k současnému rozvoji roztroušené sklerózy a schizofrenie.
První obtíže nemocného začaly v jeho 20 letech, kdy byl vyšetřován a hospitalizován na neurologickém oddělení pro náhle vzniklou diplopii a ztuhlost levé poloviny čela. Ve stejné době se objevily bludné představy o vlastních telepatických schopnostech, dotyčný byl přesvědčen, že dokáže číst myšlenky druhých. Vyšetření magnetickou rezonancí potvrdilo diagnózu roztroušené sklerózy a byla zahájena její léčba (kortikosteroidy a interferonem beta-1a). Neurologické příznaky ustoupily a pacient byl po 5 dnech hospitalizace propuštěn.
Psychotické příznaky však byly přítomné stále, a to po dobu následujících 3 let, během kterých došlo k 5 atakám roztroušené sklerózy. Psychiatrická léčba byla zahájena v pacientových 23 letech, kdy trpěl vedle poruch myšlení rovněž auditivními halucinacemi a objevila se také obsedantně-kompulzivní symptomatika (mytí a čištění). Byla zahájena léčba risperidonem a citalopramem. Po dobu následujících 3 let nemocný užíval léky nepravidelně a navštívil řadu různých psychiatrů. Ve svých 26 letech byl přijat na psychiatrické oddělení k hospitalizaci. Terapie byla postupně upravena na 8 mg risperidonu, 30 mg aripiprazolu, 200 mg sertralinu a 4 mg biperidenu. Díky této kombinaci došlo k ústupu psychotických fenoménů i symptomatiky obsedantně-kompulzivní poruchy. Během následujících 3 let nebylo u dotyčného pozorováno zhoršení psychického stavu a pacient neprodělal žádnou další ataku roztroušené sklerózy.
Kazuistika demonstruje případ současného výskytu schizofrenie a roztroušené sklerózy, kdy psychotické příznaky zjevně nebyly součástí neurologického demyelinizačního onemocnění. Pro tuto domněnku svědčí mimo jiné jejich výskyt na počátku roztroušené sklerózy a perzistence přes několik atak roztroušené sklerózy a jejich zaléčení.
(veri)
Zdroj: Noorani N., Hadi F., Ahmadkhaniha H. R. 29 year old man with multiple sclerosis and schizophrenia: a case report. Electron Physician 2016 Dec 25; 8 (12): 3409−3411, doi: 10.19082/3409.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
