Schizofrenie je chronické psychiatrické onemocnění výrazně omezující běžný život pacientů. Jedním z významných příznaků může být kognitivní deficit, který úzce souvisí s psychosociálním selháváním a invalidizací pacientů. Významného zlepšení lze u některých pacientů dosáhnout pomocí kognitivní remediace. V péči o pacienty se schizofrenií je proto zásadní rozeznat ty, u kterých má tato terapie největší potenciál.
Většina doposud navržených diagnostických postupů sledujících vliv kognitivního deficitu na zvládání běžných denních činností u pacientů se schizofrenií je limitována dvěma faktory: sledují výlučně neurokognitivní deficit (bez zohlednění schopnosti empatie, motivace, metakognice a sociální kognice) a vyžadují evaluaci trénovaným psychiatrem. Francouzská skupina proto navrhla nový diagnostický postup – škálu ECDPS (Evaluation of Cognitive Processes involved in Disability in Schizophrenia). Jejím základem je 13bodový dotazník mapující kromě neurokognitivních funkcí také sociální kompetence, sociální kognici a schopnost empatie, který může vyplnit a vyhodnotit příbuzný pacienta nebo profesionální pečovatel bez nutnosti psychiatrické expertizy.
Dotazník byl vytvořen 10 psychiatry specializujícími se na problematiku schizofrenie a kognitivní rehabilitace. Pomocí delfské metody bylo do dotazníku vybráno 13 položek rozdělených do 4 domén ovlivňujících schopnost fungování pacientů se schizofrenií v běžném životě: neurokognice, sociální kognice, motivace a náhled na vlastní schopnosti. Do domény neurokognice spadá schopnost organizovat rutinní denní aktivity, schopnost zvládnout nečekanou situaci, schopnost učit se, soustředit se a zapamatovat si informace. V doméně sociální kognice jsou 3 položky: emocionální empatie, teorie mysli, schopnost diferencovat sociální role. Doména motivace obsahuje 4 položky: obtížné zahájení jednoduché činnosti, problematická anticipace a zapojení se do projektů, zvědavost a využívání času. Náhled na vlastní schopnosti je doména o 2 položkách: schopnost posoudit své schopnosti a limity a schopnost požádat o pomoc v adekvátní situaci. Každá z těchto 13 položek byla hodnocena pomocí 6stupňové Likertovy stupnice (odstupňováno po 0,5 bodu) s maximálním počtem 39 bodů.
Následně byla provedena studie, která hodnotila psychometrické charakteristiky vyvinuté škály. Do studie bylo zařazeno 215 francouzských pacientů, u kterých byla diagnostikována schizofrenie podle diagnostického a statistického manuálu (DSM) verze IV-TR. Jednotlivé položky dotazníku hodnotily dvě skupiny osob, jež byly v denním kontaktu s pacientem. První skupinu tvořili příbuzní prvního stupně, druhou skupinu personál psychiatrických zařízení – pečovatelé, sestry, sociální pracovníci. Kromě škály EPDCS tyto osoby následně hodnotily stav pacientů podle dotazníku WHODAS II-36 (World Health Organization Disability Assessment Schedule), který sloužil k posouzení konvergentní validity. WHODAS II-36 posuzuje 6 domén a byl validován na velkém vzorku pacientů.
Při počtu 215 pacientů bylo 142 hodnocení od příbuzných a 71 od psychiatrického personálu. U 28 pacientů byla k dispozici data umožňující analýzu shody mezi hodnotiteli (IRR – inter-rater reliability) ze skupiny příbuzných a psychiatrického personálu. Pozorována byla silná míra shody 0,93 (95% CI 0,86–0,97).
Konvergentní validita – součást kriteriální validity hodnotící shodu výsledků získaných novou metodou s výsledkem jiným, vycházejícím z již etablované metody – byla hodnocena pomocí srovnání se skóre WHODAS II-36. Skóre IRT (Item Response Theory score) činilo 46,7 ± 14,3. Tento výsledek odpovídá statisticky signifikantní negativní korelaci ECDPS a WHODAS II-36.
Analýza psychometrických vlastností dotazníku ECDPS prokázala velmi dobré vlastnosti tohoto testu, zejména uspokojivou míru korelace mezi jednotlivými položkami této škály (pro všechny položky byl korelační koeficient > 0,3; tento výsledek naznačuje, že všechny položky hodnotí jeden teoretický konstrukt, v tomto případě kognitivní funkce testovaného jedince). Shoda mezi hodnotiteli a interní konzistence rovněž prokázaly vysokou míru spolehlivosti tohoto testu.
Limitem této studie je výběr pacientů s výraznou psychiatrickou symptomatologií – podle skóre WHODAS II-36 byl průměr závažnosti projevů schizofrenie na úrovni 85. percentilu schizofrenických pacientů. Dále je potřeba vzít v potaz, že se jedná o studii průřezovou. Pro objektivnější posouzení diagnostického potenciálu škály ECDPS jsou potřebná další data pacientů s mírnějšími projevy schizofrenie a také provedení longitudinální studie sledující kohortu pacientů v čase po delší dobu.
Současná data naznačují, že nová ECDPS škála má významný potenciál v diagnostice zhoršení kognitivních funkcí u pacientů se schizofrenií a v identifikaci nemocných, pro které může mít kognitivní remediace největší přínos.
(alz)
Zdroj: Passerieux C., Bulot V., Hardy-Baylé M. C., Roux P. Assessing cognitive-related disability in schizophrenia: reliability, validity and underlying factors of the evaluation of cognitive processes involved in disability in schizophrenia scale. Disabil Rehabil 2017 Apr 11 : 1–7, doi: 10.1080/09638288.2017.1312568 [Epub ahead of print].
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
