Kariprazin je nové antipsychotikum s unikátním farmakologickým profilem indikované k léčbě schizofrenie u dospělých. V roce 2015 byl kariprazin uveden na trh v USA pod obchodním názvem Vraylar®. V Evropě byla tato molekula registrována Evropskou lékovou agenturou EMA v roce 2017 a nyní se dostává na český trh pod názvem Reagila®. Následující text přináší shrnutí dosavadních zkušeností s kariprazinem v léčbě schizofrenie se zaměřením na jeho schopnost ovlivnit jak pozitivní, tak zároveň primární negativní symptomy schizofrenie.
Pro léčbu psychofarmaky má zásadní význam dělení symptomů schizofrenie na pozitivní a negativní. Pozitivní symptomy schizofrenie (bludy, halucinace a dezorganizace) mají tendenci se v čase zmírňovat a jsou dobře zvládány aktuálně dostupnými antipsychotiky. Kariprazin je v léčbě pozitivních symptomů srovnatelně účinný s risperidonem.
Navzdory dostupnosti antipsychotik nebyla dodnes zavedena žádná specifická léčba negativních symptomů schizofrenie. Mírný účinek na negativní symptomy je předpokládán u risperidonu, olanzapinu, amisulpridu a klozapinu.
Mezi negativní symptomy schizofrenie patří anhedonie, abulie, oploštělá emotivita, sociální stažení a alogie. Je třeba rozlišovat, zda se jedná o symptomy primární jako součást psychopatologie při základním onemocnění schizofrenií, nebo zda jsou symptomy sekundárním projevem deprese, důsledkem deprivace sociálních podnětů, respektive doprovodným projevem léčby.
Rozlišit mezi primárními a sekundárními negativními symptomy není jednoduché. Sekundární projevy lze ovlivňovat léčbou komorbidit, vhodnou volbou farmakoterapie a sociální rehabilitací. Primární symptomy jsou naopak vůči dosavadní farmakoterapii antipsychotiky mimořádně rezistentní.
Negativní symptomy výrazně omezují kvalitu života pacientů se schizofrenií a jejich společenské uplatnění. Spolehlivá a účinná léčba, která by je dostatečně potlačovala, je dlouhodobě neuspokojenou potřebou. Dosud měl nejpevnější evidenci amisulprid. Není však jisté, zda amisulprid zlepšuje primární, nebo jen sekundární negativní symptomy. Novým slibným přípravkem se nyní stává antipsychotikum kariprazin.
Kariprazin je parciálním agonistou dopaminových receptorů D3/D2 s preferenční afinitou k receptorům D3. Silná vazba na receptory D3 zajišťuje kariprazinu účinnost nejen v léčbě pozitivních, ale zároveň primárních negativních symptomů schizofrenie. V animálních studiích byl potvrzen rovněž prokognitivní efekt kariprazinu.
Účinnost kariprazinu byla sledována ve 4 dvojitě zaslepených studiích trvajících 6 týdnů u pacientů v akutní fázi schizofrenie, v 1 studii zaměřené na negativní symptomy a v 1 dlouhodobé studii zaměřené na prevenci relapsu schizofrenie. Kariprazin prokázal konzistentní účinnost v léčbě akutní exacerbace schizofrenie se statisticky signifikantním rozdílem oproti placebu v redukci celkového skóre PANSS (Škály pozitivních a negativních příznaků).
Specifický účinek kariprazinu hodnotila randomizovaná studie fáze IIIb, která sledovala 461 pacientů s dominantními negativními symptomy léčených kariprazinem nebo risperidonem. Po 26týdenní terapii bylo u pacientů léčených kariprazinem pozorováno signifikantně výraznější zlepšení negativních příznaků ve srovnání s risperidonem (rozdíl na subškále negativních symptomů PANSS-FSNS –1,46; 95%CI –2,39 až –0,53; p < 0,01). Rozdíl v účinku léčby byl statisticky signifikantní od 14. týdne a pokračoval až do ukončení studie. Zlepšení negativních symptomů bylo nezávislé na změnách pozitivních, depresivních a extrapyramidových symptomů.
Větší účinek měl kariprazin rovněž v sekundárním kritériu účinnosti, ve zlepšení celkového skóre Škály osobní a sociální výkonnosti (PSP) (+4,63; 95% CI 2,71–6,56; p < 0,01). Tento rozdíl v účinku léčby byl pozorován od 10. týdne studie a přetrvával až do jejího ukončení.
Účinnost kariprazinu v dlouhodobé udržovací léčbě byla testována v 97týdenní multicentrické placebem kontrolované studii. Kariprazin prokázal významné prodloužení času do relapsu v porovnání s placebem. Relaps byl po 26 týdnech zaznamenán u 24,8 % pacientů užívajících kariprazin oproti 47,5 % pacientů dostávajících placebo. Post-hoc analýza dat ukázala, že kariprazin vedl ve srovnání s placebem k signifikantnímu prodloužení období remise.
Léčba kariprazinem je obecně velmi dobře tolerována, nejčastěji hlášenými nežádoucími příhodami byly EPS a akatizie. Tyto nežádoucí účinky byly mírné až střední intenzity a vedly k vysazení léčby pouze u 2 % pacientů při krátkodobé léčbě a u 0,9 % pacientů při dlouhodobé léčbě.
Kariprazin je metabolicky neutrální, s nízkým rizikem nárůstu hmotnosti (průměrný přírůstek 1,58 kg za 48 týdnů léčby) a sexuálních dysfunkcí. U žádného ze sledovaných pacientů se nevyskytly hyperprolaktinémie ani kardiovaskulární změny. Výhodou je rovněž dlouhý eliminační poločas, který zaručuje stabilní hladiny účinné látky při vynechání dávky a oddálí tak případný relaps po vysazení medikace.
Doporučené dávkovací schéma pro kariprazin je v rozmezí 1,5–6 mg denně dle individuálních potřeb pacienta. Počáteční dávku 1,5 mg lze postupně navyšovat do maximální dávky 6 mg/den. Podává se perorálně 1× denně ve stejnou dobu, bez ohledu na jídlo.
Kariprazin je novým parciálním agonistou dopaminových receptorů D3/D2, který jako první a dosud jediné antispychotikum prokázal účinnost v léčbě predominantních negativních symptomů schizofrenie. Dosavadní data rovněž prokázala jeho efekt v léčbě akutní exacerbace schizofrenie, zlepšení psychosociálního fungování pacientů a rovněž účinnost v prevenci relapsu. Léčba kariprazinem je pacienty velmi dobře tolerována. Tyto výsledky naznačují jeho potenciál v terapii schizofrenie, zejména pak ve zmírnění negativních symptomů a zlepšení kvality života a sociálního uplatnění pacientů se schizofrenií.
(alz)
Zdroje:
1. Libiger J. Negativní symptomy: odolné jádro schizofrenie. Psychiatrie 2018; 22 (1): 39–47.
2. Masopust J., Mohr P., Anders M. Kariprazin: profil nového antipsychotika. Psychiatrie 2019; 23 (1): 38–46.
3. https://reagila.pro/
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
