Dle různých studií se primární negativní symptomy vyskytují u 5–60 % pacientů se schizofrenií. Aktuální diagnostická kritéria definují přítomnost negativních symptomů na základě výskytu alespoň 2 z 5 základních projevů (apatie, emoční oploštělost, sociální stažení, anhedonie a alogie) u pacientů, kterým byla diagnostikována schizofrenie. Tyto příznaky se u nich objevují kontinuálně po dobu alespoň 12 měsíců a nelze je vysvětlit depresí, mentální retardací, nežádoucími účinky léků ani vlivem deprivujícího prostředí.
Podle výsledků studie CATIE (Rabinowitz et al., 2013) jsou výskyt negativních příznaků a možnost jejich změny nejvýznamnějším prediktorem dalšího funkčního uplatnění pacientů. Terapeutické ovlivnění těchto symptomů je ovšem obtížné. V Evropě je v této indikaci kromě kariprazinu schválen pouze amisulprid, jehož účinnost však nebyla jednoznačně potvrzena.
Mechanismus účinku kariprazinu spočívá v kombinaci částečného agonistického účinku na dopaminové receptory D2 a D3 (s preferenční afinitou k D3) a serotoninové receptory 5-HT1A a antagonistického účinku na serotoninové receptory 5-HT2B a 5-HT2A a histaminové receptory H1.
V klinických studiích fáze II a III byla prokázána signifikantně větší účinnost kariprazinu ve srovnání s placebem na různé symptomatologické domény schizofrenie, tj. pozitivní a negativní příznaky, dezorganizaci myšlení, hostilitu, depresi a úzkost (Marder et al., 2019). Krátkodobá účinnost kariprazinu byla prokázána v několika studiích, ve kterých podávání kariprazinu po dobu 6 týdnů vedlo ke statisticky signifikantní redukci skóre faktorů pro negativní symptomatologii ve škále pozitivních a negativních symptomů schizofrenie (PANSS-FSNS). Ve studii sledující dlouhodobé účinky kariprazinu došlo k separaci od placeba z hlediska relapsu po 6 týdnech léčby.
Studie, kterou publikovali Nemeth et al. (2017), přímo srovnávala kariprazin v monoterapii s risperidonem v léčbě predominantní negativní symptomatologie schizofrenie. Po 26 týdnech léčby došlo ve skupině léčené kariprazinem v dávce 4,5 mg/den k redukci skóre PANSS průměrně o 8,9 bodu oproti redukci průměrně o 7,4 bodu ve skupině léčené risperidonem v dávce 4 mg/den (p = 0,009). Na stupnici osobní a sociální výkonnosti (PSP) došlo k signifikantně výraznějšímu zlepšení ve skupině léčené kariprazinem (průměrný nárůst skóre PSP o 14,3 bodu) ve srovnání se skupinou léčenou risperidonem (průměrný nárůst skóre PSP o 9,7 bodu; p < 0,001).
Léčba kariprazinem je pacienty dobře tolerována. Při použití doporučeného rozmezí dávek byla méně často přerušena léčba z důvodu nežádoucích příhod u pacientů léčených kariprazinem než placebem (9 vs. 12 %). Kariprazin je šetrný z hlediska nárůstu hmotnosti a metabolických příznaků a nezvyšuje hladinu prolaktinu. Mezi nejčastější nežádoucí příhody patří akatizie, insomnie a bolesti hlavy, většina jich byla mírné až střední intenzity.
Data z dosavadních klinických studií potvrzují účinnost kariprazinu na široké spektrum příznaků schizofrenie. Vzhledem ke svému jedinečnému vazebnému profilu má kariprazin účinek nejen na pozitivní, ale zároveň na predominantní negativní příznaky schizofrenie. Dlouhodobé studie prokázaly jeho efektivitu v prevenci relapsů. Kariprazin je bezpečný a dobře tolerovaný a svým účinkem na negativní symptomy schizofrenie odpovídá na významnou terapeutickou potřebu v léčbě pacientů se schizofrenii.
(alz)
Zdroje:
1. Dragašek J. Čo nám do praxe prináša kariprazín s jeho jedinečným mechanizmom účinku? Poznámky ku klasifikácii negatívnych symptómov schizofrénie. 18. česko-slovenský psychiatrický sjezd, Brno, 26. září 2019.
2. Anders M. Jak zvýšit funkční schopnosti pacientů trpících schizofrenií? 18. česko-slovenský psychiatrický sjezd, Brno, 26. září 2019.
3. SPC Reagila. Dostupné na: www.ema.europa.eu/en/documents/product-information/reagila-epar-product-information_cs.pdf
