Jak si vede kariprazin v praxi – první rok zkušeností s novým antipsychotikem

13. 2. 2020

Antipsychotikum kariprazin je pacientům se schizofrenií k dispozici na Slovensku již rok a v České republice od dubna 2019. O zkušenostech s jeho podáváním se měli možnost dozvědět více účastníci 62. česko-slovenské psychofarmakologické konference v Lázních Jeseník. Zdejší Priessnitzovy léčebné lázně hostily tuto tradiční odbornou akci České neuropsychofarmakologické společnosti ve dnech 15.−19. ledna 2020.

Inzerce

Výzvy v léčbě schizofrenie

Na sympoziu společnosti Gedeon Richter vystoupil na úvod prof. MUDr. Pavel Mohr, Ph.D., z Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech. Připomněl, že v léčbě schizofrenie stále existují nenaplněné potřeby, mezi něž patří kromě nedostatků ve včasném záchytu a rozpoznání symptomů také nonadherence pacienta. Právě ta je podmíněna subjektivní spokojeností a případnými nežádoucími účinky antipsychotik, hlavně zvýšením hmotnosti a hyperprolaktinémií. Ačkoliv antipsychotika vděčí za svůj úspěch především potlačením pozitivních příznaků, ovlivnění negativních příznaků je dlouhodobě nedostatečné a představuje velkou výzvu. 

Přidaná hodnota kariprazinu a titrace

MUDr. Jozef Dragašek, Ph.D., MHA, z I. psychiatrickej kliniky Univerzitnej nemocnice L. Pasteura a LF UPJŠ v Košicích představil kariprazin jako unikátní molekulu, která je parciálním agonistou dopaminových receptorů D2 a D3, s preferenční afinitou k D3, čímž se významně liší od ostatních antipsychotik a má tak přímý vliv nejen na sekundární, ale zároveň na primární negativní symptomy schizofrenie. Současně působí jako antagonista na receptorech 5-HT2B a 5-HT2A. Účinek i snášenlivost kariprazinu jsou závislé na doporučené dávce 1,5−6 mg 1× denně. Empirické zkušenosti ukazují, že většina pacientů profituje z denních dávek 3–6 mg při velmi dobré snášenlivosti.

Přednášející rovněž pozitivně hodnotil dlouhý eliminační poločas kariprazinu, který představuje výhodu v případě nonadherence pacienta, protože hladina léčiva v plazmě klesá velmi pomalu a významně se tak prodlužuje čas do relapsu. Zároveň zdůraznil, že rovnovážné plazmatické koncentrace aktivních metabolitů kariprazinu se ustalují pomalu a úspěch terapie (především vliv na negativní symptomatiku) je tak možné pozorovat přibližně po 4–6 týdnech podávání. Toto platí i v případě navýšení dávky v průběhu léčby.

Ve svém přehledu se dr. Dragašek věnoval rovněž problematice křížové titrace. Délka překrývání původní a nové terapie závisí na druhu užívaného léčiva. Titrace kariprazinu může být rychlá, naopak redukce předešlého antipsychotika z důvodu rizika rebound fenoménu velmi pozvolná. V případě převodu z antipsychotika ze skupiny SDA je doporučeno snižovat jeho dávku minimálně týden, v případě převodu z MARTA 2–4 týdny. V průběhu převodu lze mírnit případnou nervozitu benzodiazepiny, nespavost hypnotiky.

Kariprazin v reálné praxi

Se zkušenostmi s kariprazinem se formou pěti stručných kazuistik podělil také prof. MUDr. Jiří Masopust, Ph.D., z Psychiatrické kliniky LF UK a FN Hradec Králové. Uvedl, že nejčastěji došlo k převedení pacientů na kariprazin z důvodu nedostatečného efektu nebo nežádoucích účinků předchozí medikace. 10−12týdenní sledování metabolických a hormonálních parametrů včetně hodnocení škály pozitivních a negativních symptomů schizofrenie (PANSS-FSNS) potvrdilo závěry dosud publikovaných metaanalýz.

Profesor Masopust shrnul, že kariprazin je nové antipsychotikum účinné jak na pozitivní, tak predominantní negativní příznaky schizofrenie, navíc s příznivým profilem nežádoucích účinků, a může tak výrazně přispět ke zkvalitnění života nemocných. Kariprazin má předpoklad dobrého subjektivního prožívání léčby a lepší adherence ve srovnání s dopaminovými antagonisty.

Závěr

Kariprazin prokazuje účinnost na pozitivní příznaky schizofrenie srovnatelnou s risperidonem a výraznou účinnost na negativní symptomatiku jak v akutní fázi, tak v dlouhodobé udržovací terapii i jako prevence relapsu. Vliv na kognitivní příznaky je třeba ještě ověřit v praxi, zkvalitnění života pacientů je však na základě dosavadních zkušeností nezpochybnitelné. Výsledky studií budou postupně zohledněny rovněž v nových Doporučených postupech psychiatrické péče Psychiatrické společnosti ČLS JEP.

(zemt)

Zdroje:
1. Mohr P. Cíle léčby schizofrenie: současné možnosti a nenaplněné potřeby. 62. česko-slovenská psychofarmakologická konference, Lázně Jeseník, 17. ledna 2020.
2. Dragašek J. Kariprazín a úspešná liečba schizofrénie: ako na to? 62. česko-slovenská psychofarmakologická konference, Lázně Jeseník, 17. ledna 2020.
3. Masopust J. Jak mùže kariprazin přispět ke zkvalitnění života nemocných schizofrenií? 62. česko-slovenská psychofarmakologická konference, Lázně Jeseník, 17. ledna 2020.



Štítky
Psychiatrie
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×