Jedinci trpící poruchami schizofrenního okruhu jsou ve větším riziku nákazy onemocněním COVID-19 z řady důvodů, mezi které patří například přítomnost kognitivní poruchy, nižší obezřetnost k zdravotním rizikům či zvýšené riziko přenosu infekce během hospitalizace nebo v sociálních zařízeních.
Vícečetná rizika dále představují negativní prognostické faktory ovlivňující morbiditu a mortalitu nemocných. Patří mezi ně hojně rozšířené kouření s prevalencí až 60 % u této pacientské skupiny, ale také vyšší počet komorbidit oproti běžné populaci. Pandemie onemocnění COVID-19 ovlivňuje zdraví jedinců se schizofrenií také nepřímo, a to například v důsledku omezení sociálních kontaktů či působení stresu.
Kozloffová et al. publikovali přehledovou studii zabývající se vlivem pandemie na pacienty s poruchami schizofrenního okruhu a přidruženými poruchami. Podle autorů studie může kromě působení stresu přispívat k exacerbaci psychotických symptomů také samotné onemocnění COVID-19, a to předpokládaným mechanismem spojeným s imunitní odpovědí.
Zásadní vliv na průběh duševního onemocnění má omezení sociálních kontaktů a omezení zdravotní péče během současné pandemie, kontinuita péče je tak považována za kritický prvek v prevenci dekompenzace stavu. Jako vhodná alternativa se obdobně jako v jiných oborech jeví telemedicína.
Randomizovaná kontrolovaná klinická studie publikovaná v době před propuknutím pandemie prokázala vysokou satisfakci s videokonferenčními hovory u pacientů se závažnými duševními poruchami. Určitou výzvu však může představovat nižší compliance jedinců se schizofrenií a skutečnost, že jedinci trpící psychotickou poruchou méně často používají digitální technologie. Takzvaná telepsychiatrie a ostatní digitální intervenční technologie by měly být zváženy u ambulantně léčených pacientů se schizofrenií v rámci udržení kontinuity péče.
Nemaniová et al. publikovali retrospektivní kohortovou studii, ve které hodnotili vliv infekce COVID-19 na mortalitu pacientů s duševními poruchami. Do studie bylo zahrnuto celkem 7348 dospělých pacientů s infekcí COVID-19 (celkem bylo do studie zahrnuto 26 540 pacientů), kteří byli sledováni po dobu 45 dnů od laboratorně verifikované infekce COVID-19. Průměrný věk pacientů činil 54 ± 18,6 roku, 53 % populace tvořily ženy.
V kohortě pacientů byli jedinci trpící poruchami schizofrenního okruhu (n = 75), poruchami nálad (n = 564) a anxiózními poruchami (n = 360). Po přizpůsobení demografickým a medicínským rizikovým faktorům byla pozorována signifikantní asociace mortality s poruchami schizofrenního okruhu (poměr šancí [OR] 2,67; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,48–4,80). U jedinců s poruchami nálad a anxiózními poruchami nebyla pozorována signifikantní asociace mezi mortalitou a infekcí COVID-19.
Podle dostupných důkazů probíhající pandemie onemocnění COVID-19 komplexním způsobem ovlivňuje morbiditu a mortalitu jedinců s poruchami schizofrenního okruhu. Důležitým stabilizačním prvkem je zajištění kontinuity péče o pacienty, ať už pomocí osobních kontrol nebo prostřednictvím telemedicíny a dalších digitálních technologií.
(holi)
Zdroje:
1. Kozloff N., Mulsant B. H., Stergiopoulos V., Voineskos A. N. The COVID-19 global pandemic: implications for people with schizophrenia and related disorders. Schizophr Bull 2020 Jul 8; 46 (4): 752–757, doi: 10.1093/schbul/sbaa051.
2. Nemani K., Li C., Olfson M. et al. Association of psychiatric disorders with mortality among patients with COVID-19. JAMA Psychiatry 2021 Apr 1; 78 (4): 380–386, doi: 10.1001/jamapsychiatry.2020.4442.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
