Cílem moderní léčby schizofrenie je zajistit pacientům co nejběžnější způsob života a zohlednit specifika jednotlivých fází onemocnění. Vhodný výběr antipsychotik je pro pacienty zásadní při první psychotické epizodě i při udržovací léčbě. Terapie se v současné době výrazně více zaměřuje na celkové zotavení než na pouhé dosažení remise či absenci pozitivních symptomů. Díky tomu mohou schizofrenici vést kvalitnější a plnohodnotnější život s důrazem na dobrou psychickou i fyzickou kondici.
Zvládání všech pozitivních i negativních symptomů schizofrenie zůstává také v současném pojetí léčby zásadní součástí terapie, ovšem je nutné na ni nahlížet rovněž v kontextu celkové kvality života a dlouhodobé snášenlivosti léčby. I reziduální symptomy mohou mít negativní efekt na úspěšnost terapie.
Míra zvládání nemoci a zapojení pacienta do běžného života se v průběhu léčby může proměňovat, a je proto potřeba pečlivě rozlišovat jednotlivé fáze nemoci i symptomy. Při první psychotické epizodě může lékařská intervence zahrnovat například psychoedukaci celé rodiny, kognitivně-behaviorální terapii, odvykání od užívání návykových látek nebo atypickou antipsychotickou léčbu. U relapsů či opakovaných schizofrenních epizod by měl být kladen důraz na prevenci relapsů, včasné rozpoznání varovných signálů a maximalizaci efektu léčby. Včasný zásah je nutný také při identifikaci symptomů, zejména těch negativních, neboť jak uvádí studie OPUS, každé zhoršení negativních symptomů o 1 bod na škále negativních příznaků snižuje šanci na zotavení až o 45 %. Volba terapie by v každém případě měla zohledňovat nejen poměr přínosů a rizik, ale také pacientovy preference a předchozí zkušenosti s léčbou.
V rámci kongresových prezentací byly dále zmíněny vhodné diagnostické nástroje, které mohou být využity při hodnocení různých aspektů schizofrenie – jedná se například o škálu PSP (Personal and Social Performance), hodnocení UPSA (University of California San Diego Performance-Based Skills Assessment) nebo nástroj GAF (Global Asessment of Functioning) zaměřený na hodnocení psychologických, sociálních i pracovních aspektů života pacienta.
Schizofrenie patří mezi onemocnění značně heterogenní povahy a při léčbě je nutné zvládat širokou škálu pozitivních i negativních symptomů. V pozadí zájmu by neměl zůstávat ani kognitivní deficit či poruchy motoriky. Při volbě terapie by měly být vyváženy všechny aspekty účinnosti i bezpečnosti léčby. U nežádoucích účinků léčby jsou totiž pozorovány statisticky významnější rozdíly mezi jednotlivými antipsychotiky než při porovnání rozdílů v jejich účinnosti.
Dobrý bezpečnostní profil a prokázanou krátkodobou i dlouhodobou účinnost má například nové antipsychotikum kariprazin, parciální agonista dopaminových receptorů D2/D3 s preferenční afinitou k receptorům D3. Při srovnání s placebem v 6týdenní studii vykazoval kariprazin signifikantní přínos u pozitivních i negativních symptomů hodnocených pomocí nástroje PANSS (Positive and Negative Symptom Scale). V dlouhodobé léčbě je u pacientů léčených kariprazinem výrazně nižší míra výskytu relapsů než u placeba (poměr rizik [HR] 0,45; 95% [CI] 0,28–0,73; p = 0,001). Při zvládání negativních symptomů kariprazin výrazně předčí antipsychotikum 2. generace risperidon patřící do skupiny antagonistů serotoninových a dopaminových receptorů.
K nejčastějším nežádoucím účinkům kariprazinu patří akatizie a parkinsonismus. Dopady na metabolismus, jako je hyperlipidémie, hyperglykémie či rozvoj diabetu mellitu, jsou u kariprazinu pozorovány v míře srovnatelné s placebem. Při jeho užívání nedochází k tak významnému nárůstu hmotnosti jako u jiných antipsychotik a není pozorována hyperprolaktinémie, naopak se zvýšené hladiny prolaktinu při nasazení kariprazinu snižují. Toto antipsychotikum nezpůsobuje ani prodloužení intervalu QT. S ohledem na jeho menší sedativní efekt ovšem může být u některých pacientů nutné nasadit i další antipsychotickou medikaci. V takových případech je třeba pečlivě posoudit farmakodynamické i farmakokinetické vlastnosti obou přípravků.
Moderní léčba schizofrenie by především měla být schopna řešit akutní potíže pacientů a sloužit jako prevence relapsů. To vše při zachování maximální kvality života, komfortu nemocných v mnoha oblastech jejich života a se zohledněním jejich potřeb i zkušeností s léčbou. Správný výběr antipsychotika, využívání vhodných hodnoticích nástrojů i zvažování přínosů a rizik léčby má význam již v prvních fázích terapie.
(pak)
Zdroj: Symposium: The Different Aspects of Schizophrenia Treatment. EPA Congress 2020.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
