Alemtuzumab je humanizovaná monoklonální protilátka proti CD52, která se s úspěchem používá pro léčbu relabující-remitentní roztroušené sklerózy (RRRS). U pacientů s aktivní RRRS léčba alemtuzumabem snižuje klinickou aktivitu onemocnění a rychlost ubývání mozkové hmoty a také zlepšuje disabilitu. Mezi nejčastější nežádoucí účinky (NÚ) léčby patří infuzní reakce, infekce a autoimunitní poruchy.
Alemtuzumab je humanizovaná monoklonální protilátka proti CD52, která se s úspěchem používá pro léčbu relabující-remitentní roztroušené sklerózy (RRRS). U pacientů s aktivní RRRS léčba alemtuzumabem snižuje klinickou aktivitu onemocnění a rychlost ubývání mozkové hmoty a také zlepšuje disabilitu. Mezi nejčastější nežádoucí účinky (NÚ) léčby patří infuzní reakce, infekce a autoimunitní poruchy. Přinášíme stručný přehled běžně se vyskytujících autoimunitních NÚ a doporučení pro jejich monitorování, jež navrhl panel kanadských expertů a recentně publikoval v Journal of Neurology.
Podání alemtuzumabu vede k selektivní depleci cirkulujících T a B lymfocytů exprimujících na svém povrchu glykoprotein CD52. V následujících týdnech po podání pak dochází k repopulaci depletovaných T a B buněk za relativního nárůstu populace regulačních T lymfocytů a poklesu hladiny prozánětlivých cytokinů.
Nejčastěji pozorovanými nežádoucími příhodami spojenými s podáním alemtuzumabu byly reakce na infuzní podání (v mírné až střední intenzitě), infekce (většinou nezávažné) a autoimunitní nežádoucí příhody. Během 6leté doby sledování se z autoimunitních příhod nejčastěji vyskytly poruchy štítné žlázy (hypo - i hypertyreóza), jež byly pozorovány u 42 % pacientů léčených alemtuzumabem. Dále byla pozorována idiopatická trombocytopenická purpura (ITP) a nefropatie.
Autoři doporučují pravidelné sledování hladin TSH, a to před zahájením léčby a pak každé tři měsíce po dobu 48 měsíců od posledního terapeutického cyklu. Pokud dojde ke zjištění abnormální hladiny TSH nebo pacient vykazuje příznaky hyper - či hypotyreózy, mělo by být provedeno podrobné krevní vyšetření dalších markerů (protilátky proti TSH receptorům, hladiny volného T3 a T4) a pacient by měl být případně odeslán k endokrinologovi k nastavení další léčby.
Stanovení počtu krevních destiček by mělo být provedeno před zahájením terapie a dále každý měsíc až do uplynutí 48 měsíců od posledního terapeutického cyklu. Pokud je zjištěn nízký počet krevních destiček (< 100 × 109/l), doporučuje se vyšetření zopakovat za týden, a pokud nedojde k normalizaci stavu, je třeba pacienta odeslat k hematologovi. Jestliže se u nemocného kdykoliv objeví krvácivé příznaky, je třeba provést okamžitě vyšetření počtu krevních destiček.
Vyšetření hladiny kreatininu by mělo být provedeno před zahájením terapie a dále každý měsíc až do uplynutí 48 měsíců od posledního terapeutického cyklu. Pokud hladina kreatininu naroste o více než 50 μmol/l oproti stavu před léčbou, je třeba vysadit veškerou potenciálně nefrotoxickou léčbu, dobře hydratovat pacienta a testování zopakovat po 24–48 hodinách. Když hladina kreatininu dále stoupá, je třeba pacienta neprodleně odeslat k nefrologovi. Jestliže dojde k normalizaci hladiny kreatininu, doporučuje se provést další vyšetření na proteinurii a hematurii, případně pacienta taktéž odeslat ke specialistovi.
Léčba alemtuzumabem je doprovázena zvýšeným rizikem vzniku autoimunitních onemocnění, nejčastěji štítné žlázy. Pacienti by proto měli být podrobně sledováni, aby se případná toxicita podchytila včas a bylo možné co nejdřív zahájit vhodnou léčbu.
(este)
Zdroj: Devonshire V., Phillips R., Wass H. et al. Monitoring and management of autoimmunity in multiple sclerosis patients treated with alemtuzumab: practical recommendations. J Neurol 2018, doi: 10.1007/s00415-018-8822-y [Epub ahead of print].
Navštivte také stránky www.ereska-aktivne.cz.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
