Multicentrická retrospektivní studie hodnotila záznamy o pacientech s psoriázou léčených mezi zářím 2005 a zářím 2014 ve dvou kanadských univerzitních nemocnicích. Primárním cílem bylo kvantifikovat adherenci k terapii u pacientů, kteří byli léčeni následujícími biologiky: etanerceptem, adalimumabem, infliximabem či ustekinumabem, a to po dobu nejméně 12 týdnů.
Celkově byla hodnocena data od 398 pacientů. Průměrný čas sledování činil 2,47 roku pro pacienty léčené etanerceptem, 2,13 roku u adalimumabu, 3,10 roku pro infliximab a 2,15 roku ve skupině s ustekinumabem. Stanoveny byly Kaplanovy–Meierovy analýzy „přežití“ v 1, 2, 3, 4 a 5 letech – tedy v praxi podíl pacientů stále užívajících dané léčivo.
Následující graf ukazuje délku trvání léčby (v letech) a pravděpodobnost přežití (osa y). Cenzorovaná data znamenají perzistenci na léčbě v době sběru dat pro analýzu.
Graf 1
Autoři ukazují, že v průběhu sledování léčených pacientů byl pozorován progresivní pokles v adherenci k léčbě, a to u všech 4 sledovaných biologik. K určité stabilizaci podílu nemocných perzistujících na léčbě dochází mezi rokem 4 a 5. Statisticky signifikantně nejvyšší míra setrvání na léčbě daným léčivem byla pozorována ve skupině pacientů léčených ustekinumabem.
(eza)
Zdroj: Marinas J. E. C., Kim W. B., Shahbaz A., Qiang J. K. et al. Survival rates of biological therapies for psoriasis treatment in real-world clinical practice: a Canadian multicentre retrospective study. Australas J Dermatol 2018; 59: e11–e14, doi: 10.1111/ajd.12548.
