Nová cílená léčba dává naději některým pacientům s NSCLC karcinomem
Americká FDA (Food and Drug Administration) schválila použití crizotinibu k léčbě pacientů s pozdním stadiem nemalobuněčného karcinomu plic s pozitivním ALK genem. Spolu s lékem je dostupný také diagnostický test pro posouzení ALK pozitivity.
Americká FDA (Food and Drug Administration) i evropská EMA schválily použití crizotinibu k léčbě pacientů s pozdním stadiem nemalobuněčného karcinomu plic s pozitivním ALK genem. Spolu s lékem je dostupný také diagnostický test pro posouzení ALK pozitivity.
Pro koho je lék určen
Crizotinib je určen pro skupinu zhruba 1–7 % pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic, u kterých je abnormální ALK gen (anaplastic lymphoma kinase gene). Lék byl schválen zároveň s doprovodným diagnostickým testem ke zjištění ALK pozitivity. Mechanismus účinku léku spočívá v blokování určitých proteinů (kináz), mezi které patří právě i kináza kódovaná ALK genem.
Bezpečnost a účinnost
Ke zhodnocení bezpečnosti a účinnosti proběhly celkem dvě studie, které zahrnovaly 255 pacientů v pozdní fázi ALK pozitivního nemalobuněčného karcinomu plic. V jedné studii došlo při užívání crizotinibu ke zlepšení u 50 %, a ve druhé dokonce u 60 % pacientů. Většina ALK pozitivních pacientů jsou nekuřáci, histologicky se jedná většinou o adenokarcinom. Pokud je lék účinný, účinkuje rychle a u symptomatických pacientů s pokročilým nádorem dochází k významnému zlepšení. V obou studiích byl crizotinib podáván pacientům, u kterých již dříve proběhla neúspěšná léčba chemoterapií.
Tyto průlomové výsledky jsou velmi významné. Zatím ale není jasné, jaký by byl výsledek při podání léku v časnější fázi léčebného procesu, například jako léku první linie u rekurentního nebo pokročilého karcinomu plic. Zároveň je jeho cena zatím poměrně vysoká.
Výzkumy v souvislosti s karcinomem plic
Asociace mezi ALK genem a karcinomem plic byla objasněna teprve v roce 2007 vědci z univerzity v Tokiu. Neustále probíhají výzkumy, jejichž cílem je objasnit problematiku plicních nádorových onemocnění – vnitřních mechanismů, které řídí jejich růst a šíření. Nové poznatky pak vedou k výrobě nových cílených léků. Některé z nich (bevacizumab, erlotinib) jsou již při léčbě nemalobuněčného karcinomu plic používány. Jiné jsou zatím ve fázi klinických testů.
(cabi)
Zdroj: Finding Cures: New Targeted Therapy Raises Hope for Some Lung Cancer Patients. Dostupné přes www.cancer.org
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
Dětská onkologie OnkologieOdborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Popcorn versus chipsy: Co je lepší pro bezstarostné mlsání?
- Proč může netopýr sníst hromady cukru, a přesto netrpí diabetem?
- Proč se australská vakomyš potýká s nedostatkem spánku? Odpověď je poněkud pikantní…
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Čtyřlístek odborností bude koordinovat péči o pacienty s demencí
Mohlo by vás zajímat
- Předchozí zánětlivá onemocnění plic zvyšují riziko rozvoje nádoru plic
- Časná fyzioterapie může zabránit lymfedému po operaci karcinomu prsu
- Epitelové buňky v aspirované tekutině z bradavky znamenají vyšší riziko karcinomu
- "Železem saturovaný" hovězí laktoferin zlepšuje chemoterapeutický účinek tamoxifenu u léčby basal-like karcinomu prsu u myší
- Trvající pokles mortality na karcinom ledviny v Evropě
- Odhaleny geny zodpovědné za rezistenci k tamoxifenu