Nestárnoucí mozky, cizí jazyky, hadí jedy a Napoleonova armáda –⁠ „jednohubky“ z výzkumu 2025/37

Pár tisíc kroků denně může zpomalit Alzheimerovu chorobu

Při prevenci rozvoje Alzheimerovy choroby (AD) se zřejmě počítá každý krok. Zjistili to vědci z Harvardovy univerzity ve své studii s 296 účastníky ve věku 50–90 let, kteří na počátku až 14letého sledování neměli narušené kognitivní schopnosti. Téměř u třetiny z nich však byla při vstupu do studie zaznamenána zvýšená hladina amyloidu β, jehož akumulace v mozku souvisí s rozvojem AD. Pravidelné hodnocení pomocí zobrazovacích technik ukázalo, že fyzická aktivita zpomaluje hromadění proteinu tau, jehož akumulace obvykle následuje stoupající hladinu amyloidu β. Předchozí výzkumy naznačují, že kognitivní úpadek při AD souvisí právě s ukládáním tau v mozku.

Kognitivní úpadek u účastníků se zvýšenou vstupní hladinou amyloidu β, kteří denně ušli 3–5 tisíc kroků, nastupoval –⁠ oproti neaktivním jedincům –⁠ až o 3 roky později. Aktivnější osoby, které denně nachodily 5–7,5 tisíce kroků, zpomalily nástup zhoršení kognice až o 7 let. Ještě větší aktivita už další efekt nepřinášela a vliv pohybu na kognitivní schopnosti u jedinců s normální hladinou amyloidu β nebyl prokázán. Výsledky studie naznačují, že v největším riziku rozvoje AD jsou lidé s vysokou hladinou amyloidu β a neaktivním životním stylem. Právě tuto populaci je třeba rozhýbat.^{1, 2}

Chcete mladší mozek? Učte se cizí jazyky!

Studie dat více než 86 tisíc zdravých Evropanů ve věku 51–90 let pocházejících ze 27 zemí měřila pomocí výpočetních metod tzv. biobehaviorální věkový rozdíl. Tento parametr vyjadřuje, jak se liší biologický věk od „predikovaného“, který zohledňuje různé fyziologické a socioekonomické faktory a životní styl, od kardiometabolického zdraví až po dosažené vzdělání. Vysoký biobehaviorální věkový rozdíl naznačuje, že daná osoba stárne zvláště rychle.

Výzkumníci následně dali tento věkový rozdíl do souvislosti s počtem jazyků, kterými daný účastník hovoří. Data o multilingualismu pocházela z dotazníků vyplněných účastníkem a nezohledňovala jazykovou úroveň. Ukázalo se, že lidé ovládající pouze 1 jazyk měli vysoký biobehaviorální rozdíl s 2× větší pravděpodobností oproti účastníkům hovořícím 2 a více jazyky. Efekt s počtem jazyků dále narůstal. Zdá se tedy, že jednou z cest, jak se chránit před procesem stárnutí, je naučit se druhý jazyk nebo jej udržovat aktivní.^{3, 4}

Jediné antisérum proti 17 různým hadím jedům

V subsaharské Africe každoročně umírá asi 20 tisíc lidí z přibližně 300 tisíc uštknutých jedovatým hadem. Okolo 10 tisíc přeživších potom musí podstoupit amputaci končetin z důvodu odumření tkáně následkem poranění hadím jedem. Současná antiséra se obvykle získávají imunizací velkých zvířat, nejčastěji koní, a nedokáží zabránit lokálnímu poškození tkáně. Většina z nich je navíc specifická jen pro jeden hadí druh, což může být problém v případě, kdy není jisté, jaký had uštknutí způsobil.

Dříve se soudilo, že příprava širokospektrého antiséra vyžaduje „značně nepraktické množství protilátek“ vzhledem k tomu, že jed jediného hadího druhu může obsahovat až 100 různých toxinů z několika proteinových rodin. Dánským vědcům se nyní podařilo ukázat, že k neutralizaci jedů několika různých druhů stačí poměrně malé množství protilátek.

Výzkumníci imunizovali 1 lamu a 1 alpaku celkem 18 různými jedy hadů z čeledi korálovcovitých (jed od 14 druhů kobry a 4 druhů mamby) a z jejich séra poté izolovali knihovnu nanoprotilátek. Identifikovali 8 vysoce účinných širokospektrálních neutralizačních protilátek, z nichž připravili rekombinantní polyvalentní antisérum. To bylo schopné neutralizovat celkem 17 testovaných jedů podaných experimentálním myším a značně snížit jedem indukovanou dermonekrózu.^{5, 6}

Za porážkou Napoleonovy armády možná stojí i překvapivé patogeny

Během ústupu po neúspěšném obléhání Moskvy v roce 1812 přišel císař Napoleon I. o většinu své armády díky zimě, hladu a nemocem. Nedávno publikovaná paleogenomická studie naznačuje, že důvody umírání vojáků mohou být složitější, než se myslelo. Už v roce 2006 byly v pozůstatcích vojáků z ruského tažení pomocí techniky polymerázové řetězové reakce (PCR) identifikovány 2 patogeny –⁠ Rickettsia prowazekii, způsobující skvrnitý tyfus, a Bartonella quintana, původce zákopové horečky. Přenašečem obou chorob je veš šatní, která byla na pozůstatcích těl také nalezena.

Nyní však vědci extrahovali DNA ze zubů 13 padlých vojáků, jejichž pozůstatky byly exhumovány v roce 2002 v Litvě. Izolovanou DNA zkoumali pomocí sekvenování nové generace (NGS). U 4 vojáků zjistili známky infekce Salmonella enterica, jež způsobuje paratyfus. Na 2 tělech byla nalezena DNA bakterie Borrelia recurrentis, původce rekurentní horečky, jejímž přenašečem jsou vši. Stopy bakterií způsobujících skvrnitý tyfus či zákopovou horečku na zkoumaných pozůstatcích nalezeny nebyly. Zdá se tedy, že za zkázou Napoleonovy armády nestojí jediná epidemie, ale několik různých (etiopatogenetických) faktorů –⁠ pravděpodobně daleko více než se zatím podařilo objasnit.^{7, 8}

(este)

Zdroje:
1. Yau W. W., Kirn D. R., Rabin J. S. et al. Physical activity as a modifiable risk factor in preclinical Alzheimer's disease. Nat Med 2025 Nov 3, doi: 10.1038/s41591-025-03955-6 [Epub ahead of print].
2. Lenharo M. Alzheimer's decline slows with just a few thousand steps a day. Nature 2025 Nov 3, doi: 10.1038/d41586-025-03596-2 [Epub ahead of print].
3. Amoruso L., Hernandez H., Santamaria-Garcia H. et al. Multilingualism protects against accelerated aging in cross-sectional and longitudinal analyses of 27 European countries. Nat Aging 2025 Nov 10, doi: 10.1038/s43587-025-01000-2 [Epub ahead of print].
4. Kavanagh K. Want a younger brain? Learn another language. Nature 2025 Nov 10, doi: 10.1038/d41586-025-03677-2 [Epub ahead of print].
5. Ahmadi S., Burlet N. J., Benard-Valle M. et al. Nanobody-based recombinant antivenom for cobra, mamba and rinkhals bites. Nature 2025 Oct 29, doi: 10.1038/s41586-025-09661-0 [Epub ahead of print].
6. Basu M. Single antivenom protects against 17 different snakebites. Nature 2025 Oct 29, doi: 10.1038/d41586-025-03541-3 [Epub ahead of print].
7. Barbieri R., Fumey J., Kabral H. et al. Paratyphoid fever and relapsing fever in 1812 Napoleon's devastated army. Curr Biol 2025 Nov 3; 35 (21): 5384–5391.e4, doi: 10.1016/j.cub.2025.09.047.
8. Ahart J. How Napoleon's army met its doom: DNA reveals surprise illnesses had a role. Nature 2025 Nov; 647 (8088): 17–18, doi: 10.1038/d41586-025-03487-6.