Výzvy týkající se péče o pacienty s CHOPN během pandemie COVID-19

Úvod

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je chronický plicní zánět způsobující obstrukci dýchacích cest a ireverzibilní ztrátu funkce plic. V běžné praxi péče o pacienty s CHOPN zahrnuje diagnostiku pomocí spirometrie, klinické vyšetření a farmakologický i nefarmakologický management. Stanovení diagnózy je založeno na symptomatologii, dyspnoe a poruše plicní funkce. Jedná-li se o mírný stupeň CHOPN, patří do managementu péče zanechání kouření, změna životního stylu, očkování a krátkodobě působící bronchodilatancia. Při progresi onemocnění se dále přidává dlouhodobě působící inhalační terapie, rehabilitace, perorální léky, oxygenace a v krajním případě transplantace plic.

COVID-19 je infekce způsobená virem SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkovou cestou. Celosvětová pandemie COVID-19 upozadila neakutní oblasti zdravotní péče, jako je například i péče o pacienty s CHOPN. Studie zároveň ukázaly, že preexistující CHOPN zhoršuje riziko progrese COVID-19 a vede i k závažnější prognóze. Z těchto důvodů je péče o populaci pacientů s CHOPN nyní naprosto zásadní.

Limitace před pandemií COVID-19

Neadherence lékařů k doporučením

Poznatky ze studie z roku 2012 ukázaly, že necelých 60 % lékařů dodržuje při péči o ambulantní pacienty 5 ze 7 mezinárodních doporučených postupů (GOLD – Global Initiative for Chronic Obstructive Lung Disease). Mezi hlavní úskalí adherence lékařů k těmto doporučením patřila nedostatečná obeznámenost s doporučeními nebo například nedůvěra v prospěšnost vakcíny proti chřipce u těchto pacientů. Časové omezení bylo hlavní bariérou pro spirometrické vyšetření u kuřáků.

Limitace ve vlastní péči o zdraví

Pacientova angažovanost v péči o zdraví je ovlivněna psychologickými, sociálními či strukturálními faktory a faktory souvisejícími s chorobou. Hlavními příčinami nedostatečné angažovanosti je pacientova neznalost terminologie, progresivní a ireverzibilní podstaty nemoci a nerozpoznání akutních exacerbací. Samotní lékaři mají někdy rovněž nedostatečný přehled o možnostech pacientovy vlastní péče o zdraví. Většinou se soustředí především na zanechání kouření, řešení exacerbací a medikaci, ale nezvažují tolik nutnost úpravy životního stylu.

Bariéry v přístupnosti rehabilitace

Plicní rehabilitace je intervence, která prospívá pacientovi fyzicky i psychicky. Redukuje příznaky úzkosti a zlepšuje dyspnoe i toleranci zátěže. Přes svou průkaznou prospěšnost je však plicní rehabilitace využívána jen u 10 % pacientů s CHOPN, kteří by z ní mohli profitovat. Přístup k ní je zhoršený zvláště ve venkovských oblastech a nutnost dojíždění snižuje účast pacientů. Podle studií je nízká adherence k rehabilitaci spojená s omezenou kognitivní funkcí pacientů a střední stupeň adherence spolu s kouřením je spojen s nízkým socioekonomickým statutem.

Bariéry v péči o pacienty s CHOPN v době pandemie COVID-19

Mnoho elektivních operací a neakutních kontrol v nemocnicích bylo v době pandemie odloženo, a pokud nejde o naléhavý stav, nemohou pacienti s CHOPN obdržet zdravotní péči. Kvůli strachu z nákazy se mnozí vyhýbají nemocnicím i v případech, kdy dojde k akutní exacerbaci onemocnění. Současně nadále existují bariéry v péči, které existovaly i v časech před COVID-19. Například čekací doba v nemocnicích se prodlužuje, komunikace a vztah s poskytovateli zdravotní péče se stávají méně účinnými kvůli časové tísni a stres z pandemie může vyústit v horší adherenci k péči o vlastní zdraví.

Bariéry ve využití virtuální péče

Aby se omezily návštěvy lékařů v nemocnicích a riziko přenosu viru, byla část péče přenesena do virtuální oblasti. Už dříve ovšem byly identifikovány také limity telemedicínské péče: omezení kognice a sluchu, nedostatečná přístupnost k technologiím, jazyková bariéra a potíže s navigací v systémech. Prevalence CHOPN se zvyšuje s věkem a čím dál více seniorů bude potřebovat zdravotní péči distanční formou. Starší populace má přitom obecně obtíže s ovládáním nových technologií a nemusí být tak otevřená k péči virtuální formou.

Závěr

Koronavirová pandemie s sebou přinesla mnohá úskalí nejen v podobě vysoce nakažlivého a potenciálně fatálního onemocnění. Mnohým chronickým pacientům znemožnila pravidelnou zdravotní péči a rehabilitaci, jako je tomu například u osob s chronickou obstrukční plicní nemocí. 

(saz)

Zdroj: Elbeddini A., Tayefehchamani Y. Amid COVID-19 pandemic: challenges with access to care for COPD patients. Res Social Adm Pharm 2021 Jan; 17 (1): 1934−1937, doi: 10.1016/j.sapharm.2020.06.002.