#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Pilotní screening v ČR odhaluje dosud nediagnostikovaná plicní onemocnění

4. 12. 2019

Téměř třetina lidí, kteří dosud prošli kontrolou při pilotním screeningu, trpí chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). U dalších 28 % bylo diagnostikováno jiné postižení plic, nejčastěji chronická bronchitida. Plíce nefungují dobře více než polovině kontrolovaných. To jsou hlavní dosavadní poznatky z rozbíhajícího se screeningového programu, v jehož rámci praktičtí lékaři posílají své rizikové pacienty za specialisty pneumology.

Překvapivě vysoký záchyt

Programem zatím prošlo 250 lidí, zapojilo se 66 ordinací praktických lékařů a 27 pneumologických ambulancí. Dosud se nechalo vyšetřit více mužů (59 %), průměrný věk pacientů činil 56 let. „Překvapilo nás, jak je číslo záchytu plicních nemocí vysoké. Normální plicní funkce mělo dosud jen 40 % vyšetřených,“ podotýká PhDr. Karel Hejduk z Národního screeningového centra Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS).

„Když se podobný screening prováděl v Itálii, Dánsku nebo ve Velké Británii, naši tamní kolegové diagnostikovali CHOPN u 10–25 % účastníků,“ srovnává přednosta Plicní kliniky LF UK a FN Hradec Králové doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., který je zároveň odborným garantem projektu.

Jak to funguje?

Jakým způsobem konkrétně program v terénu probíhá, popisuje praktický lékař MUDr. Norbert Král: „Praktik ve své kartotéce vytipuje pacienty, kterým je 40–69 let, kouří průměrně jednu krabičku cigaret denně po dobu 10 let, zadýchávají se při klidné chůzi do schodů nebo při rychlejší chůzi po rovině. Ty pak pošle ke spolupracujícímu plicnímu lékaři, který provede specializované vyšetření.“

Podle slov Karla Hejduka každý zapojený plicní lékař úzce spolupracuje se 4–5 praktickými lékaři ve stejném kraji. „Pacient, který splňuje kritéria, však může sám přímo oslovit plicního lékaře zapojeného do projektu, dle místa svého bydliště. Tedy i v případě, že se jeho praktický lékař projektu neúčastní,“ doplňuje docent Koblížek.

Do projektu se nejčastěji zapojují praktičtí lékaři z Prahy a Středočeského kraje, u plicních lékařů vévodí Praha, Jihočeský kraj a Vysočina. Seznam zapojených plicních lékařů je k dispozici na webových stránkách ÚZIS: https://nsc.uzis.cz/zdraveplice/index.php?pg=zapojena-pracoviste

Včasná léčba předchází fatálním následkům

V současnosti se s CHOPN léčí u plicních lékařů v ČR přibližně 300 tisíc pacientů, více mužů než žen; 80 % těchto nemocných tvoří kuřáci. Odborníci však odhadují, že dalších přibližně 300 tisíc o své nemoci neví. V počátečních stadiích ji totiž nemocní zaměňují za astma nebo její projevy ignorují. Onemocnění se zprvu projevuje jako chronický kašel, lidé se zadýchávají, vykašlávají hleny a jsou unavení.

Největším nebezpečím pozdě diagnostikované CHOPN je akutní exacerbace (výrazné zhoršení příznaků), která je spojená se zvýšením rizika smrti či invalidity. „Léčba exacerbací CHOPN je pro zdravotní systém velmi nákladná – stojí tisíce korun na pacienta. Zbytečně tak systém zatěžuje, protože většině těchto příhod by se dalo vhodnou a včasnou léčbou předejít. Každá taková příhoda navíc snižuje plicní funkce konkrétního pacienta,“ doplňuje docent Koblížek.

CHOPN v Česku ročně stojí život 3500 lidí. Ve světě se pak roční úmrtnost na CHOPN šplhá ke 3 milionům. Fatálním následkům se přitom lze vyhnout včasným zahájením léčby současně se změnou životního stylu a návyků. Právě rychlé odhalení nemoci umožňuje nasazení efektivnější terapie, což by mělo zkvalitnit život nemocných a snížit mortalitu související s touto chorobou.

Národní screeningové centrum ÚZIS

Program odstartovalo Národní screeningové centrum ÚZIS, které na něm spolupracuje s Českou pneumologickou a ftizeologickou společností ČLS JEP (ČPFS) a Společností všeobecného lékařství ČLS JEP (SVL). Cílem je během 2 let vyšetřit v Česku na 7 tisíc rizikových osob a identifikovat co nejvíc pacientů s dosud nediagnostikovanou plicní nemocí. Pilotní projekt, financovaný Evropským sociálním fondem (operačním programem Zaměstnanost), ověří, zda by mohl být tento screening v budoucnu zaveden v Česku celoplošně.

Národní screeningové centrum (NSC) vzniklo za účelem podpory a zlepšení screeningu a prevence vážných onemocnění v České republice. Uvádí do praxe nové či vylepšené screeningové nebo preventivní programy týkající se nejen chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), ale například též diabetické retinopatie, kritických vrozených srdečních vad u novorozenců nebo nádorových onemocnění. V současnosti je NSC financováno z prostředků čerpaných z fondů Evropské unie a svoji činnost realizuje za podpory Ministerstva zdravotnictví ČR.

(red)



Štítky
Alergologie a imunologie Pneumologie a ftizeologie
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#