Randomizované zaslepené klinické studie jsou bezesporu základním stavebním kamenem medicíny založené na důkazech. Nicméně jejich výsledky jsou někdy obtížně interpretovatelné v běžné klinické praxi, například mají-li nevhodně přísná vstupní kritéria. Autoři Salfordské plicní studie se zaměřili na „skutečný život“, tedy na běžné astmatiky v péči praktických lékařů. Navíc jsou výsledky založeny na subjektivním hodnocení pacientem, nikoliv na laboratorních či paraklinických vyšetřeních.
Jednalo se o prospektivní, multicentrickou randomizovanou studii, probíhající 12 měsíců na 74 pracovištích praktických lékařů ve Spojeném království. Zařazeni byli astmatici ve věku 18 a více let, kteří byli při vstupu do studie léčeni pravidelnou medikací – inhalačním kortikosteroidem (IKS) v monoterapii nebo ve fixní kombinaci s dlouhodobě působícím beta2-agonistou (LABA).
Pacienti byli randomizováni v poměru 1 : 1. U jedné skupiny byla stávající léčba změněna na novou fixní kombinaci IKS+LABA: flutikason-furoát a vilanterol (FF/VI), druhá skupina pokračovala v původní terapii. Celkem bylo do studie zařazeno 4233 pacientů, z toho 2114 do skupiny FF/VI, 2119 pokračovalo v běžné léčbě. Průměrný věk činil 50 let.
Výstupem byly validované dotazníky založené na subjektivním hodnocení nemoci a léčby pacientem:
Salfordská studie se vyznačuje širokými vstupními kritérii a jednoduchým protokolem. Je jednou z prvních prací, jež se zabývaly astmatem v reálné praxi. Překvapivým zjištěním je velký podíl nemocných, u kterých vstupně nebylo astma zcela pod kontrolou (ACT < 20 u 71 %). Avšak převedení pacienta na kombinaci flutikason-furoátu s vilanterolem zdvojnásobí jeho šanci na zlepšení kontroly astmatu, a to bez ohledu na lék, který dosud užíval.
(thr)
Zdroj: Svedsater H., Jones R., Bosanquet N. et al. Patient-reported outcomes with initiation of fluticasone furoate/vilanterol versus continuing usual care in the Asthma Salford Lung Study. Respir Med 2018; 141: 198–206, doi: 10.1016/j.rmed.2018.06.003.
