Digitální technologie v terapii CHOPN: současné možnosti a budoucí perspektiva

1. 9. 2020

Digitální technologie v letošním roce prokazují své přednosti v mezilidské komunikaci, administrativních procesech, ale také v oblasti medicíny. Celosvětová krize vyvolaná pandemií koronaviru ukázala potřebu implementace telemedicíny do běžné lékařské praxe. Jaké jsou její možnosti a budoucí perspektiva v terapii pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí? Těmito otázkami se zevrubně zabývá článek publikovaný na podzim minulého roku v Journal of Thoracic Disease.

Inzerce

Úvod

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je závažné chronické onemocnění plicní tkáně, které na celém světě postihuje více než 170 milionů lidí a způsobuje 3 miliony úmrtí ročně. Důležitou součástí terapie je dispenzarizace nemocných za účelem udržení co nejvyšší compliance a adherence k terapii, ale také sledování pacientů v prevenci častých exacerbací a rehospitalizací. Telemedicína je v tomto případě slibnou modalitou umožňující zlepšení spolupráce s pacienty, ať už prostřednictvím počítačů, „chytrých“ mobilních telefonů nebo dalších technologií.

Výsledky studií

Jedním z cílů telemedicíny je zlepšení sebepéče u osob se stabilní CHOPN. Recentně publikovaný přehledový článek hodnotil incidenci exacerbací CHOPN u nemocných užívajících různé zdravotní aplikace pro mobilní telefony. U pacientů využívajících tyto aplikace bylo prokázáno 80% snížení rizika exacerbací (3 randomizované kontrolované klinické studie, poměr šancí [OR] 0,20; p = 0,005). Další rozsáhlá randomizovaná studie s klastry hodnotila telemedicínu u pacientů s CHOPN (48,3 %) a dalšími chronickými chorobami. Studie se po dobu 12 měsíců zúčastnilo 1584 nemocných využívajících telemedicínu a 1570 na obvyklé terapii. U pacientů využívajících možnosti telemedicíny bylo pozorováno 18% snížení rizika hospitalizace (OR 0,82; p = 0,017) a 46% snížení mortality (OR 0,54; p < 0,001).

Několik dalších studií potvrdilo pozitivní efekt telemedicíny na snížení rizika hospitalizace. Klinická evidence zabývající se snížením mortality při využívání telemedicíny je však limitovaná a nekonzistentní. Co se týká elektronické zdravotnické dokumentace u hospitalizovaných osob, studie jsou v tomto ohledu také limitované. V případě elektronické zdravotnické dokumentace bylo prokázáno snížení rizika duplikace testů o 18 % týdně, délky hospitalizace o 0,11 dne a 30denní mortality o 0,182 %.

Nekonzistentní výsledky se týkají rovněž výsledků péče o pacienty po propuštění z hospitalizace. Jedna ze studií hodnotila 50 pacientů využívajících vzdálenou asistenci prostřednictvím počítače s kamerou a mikrofonem, přičemž péče byla vedena proškolenými zdravotníky, kteří poskytovali pomoc v prevenci exacerbací a při užívání léků. V porovnání s 50 pacienty na obvyklé terapii byla v rámci telemedicínské skupiny pozorována signifikantní redukce rizika rehospitalizace v 30 dnech od dimise (poměr rizik [HR] 0,25; 95% CI 0,09–0,69). Signifikantní efekt u pacientů s CHOPN měla také rehabilitace ve formě dechového cvičení vedená například prostřednictvím Skype.

Zajímavou a neméně důležitou oblastí telemedicíny je sledování faktorů zevního prostředí. Například ve studii, kterou publikovali Qiu et al., byla v případě 54 966 hospitalizací pro CHOPN prokázána asociace s množstvím molekul znečišťujících prostředí a chladným počasím. Obdobné výsledky byly prokázány v další rozsáhlé studii, která hodnotila 950 tisíc hospitalizací pro CHOPN. Možnosti aplikace těchto analýz do klinické praxe však zatím nejsou zcela jasné.

Závěr

Díky digitální transformaci zdravotnictví vzniká řada slibných aplikaci a modelů pro péči o pacienty s CHOPN. Potenciál těchto aplikací byl prokázán řadou klinických studií, i když klinické důkazy jsou v současné době často limitované a nekonzistentní. Letošní rok nicméně dozajista prokázal, že telemedicínu je vhodné v určitém rozsahu implementovat i do péče o pacienty trpící CHOPN a dalšími chronickými chorobami. Definitivní možnosti a omezení telemedicínských technologií je samozřejmě zapotřebí prokázat dalším klinickým výzkumem, ze současných dat nelze vyvodit jednoznačné závěry.

(holi)

Zdroje:
1. Ding H., Fatehi F., Maiorana A. et al. Digital health for COPD care: the current state of play. J Thorac Dis 2019; 11 (Suppl. 17): S2210–S2220, doi: 10.21037/jtd.2019.10.17.
2. Qiu H., Tan K., Long F. et al. The burden of COPD morbidity attributable to the interaction between ambient air pollution and temperature in Chengdu, China. Int J Environ Res Public Health 2018; 15 (3): 492.



Štítky
Alergologie a imunologie Pneumologie a ftizeologie
Partner sekce
Nejnovější kurzy
Chronická obstrukční plicní nemoc
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Chronická obstrukční plicní nemoc – diagnostika a léčba
Autoři: MUDr. Václava Bártů, Ph.D.

Astma - doporučené postupy v léčbě
Autoři: MUDr. Ester Seberová

Přejít do kurzů
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×