Diagnostika chronické obstrukční plicní nemoci v ambulanci praktického lékaře
Prevalence chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) je v České republice odhadována na 7–8 %. Pro toto onemocnění je charakteristický výskyt respiračních symptomů a progredující bronchiální obstrukce. Důležitou úlohu v prvozáchytu zastávají všeobecní praktičtí lékaři, kteří by v případě podezření na CHOPN měli pacienta odeslat na specializované vyšetření k pneumologovi.
Význam prvozáchytu CHOPN a primární i sekundární prevence
Příznaky chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) a progredující bronchiální obstrukce jsou výsledkem abnormální zánětlivé odpovědi plic na škodlivé inhalační vlivy s následným rozvojem zánětlivé reakce neutrofilního typu. Na patogenezi onemocnění se zásadní mírou podílí chronický nikotinismus. I když se jedná primárně o plicní onemocnění, významné jsou rovněž systémové projevy doprovodných komorbidit, které zvyšují mortalitu. Mezi systémové projevy, obzvláště u nemocných s těžkou formou CHOPN, patří kachexie, úbytek kosterní svaloviny, zvýšené riziko kardiovaskulárních chorob, anémie, osteoporóza a deprese. CHOPN je také významným rizikovým faktorem pro vznik bronchogenního karcinomu. Nejen z těchto důvodů je důležitá primární a sekundární prevence, ale také prvozáchyt onemocnění, v němž důležitou úlohu zastávají praktičtí lékaři.
Diagnostika CHOPN
Podle nových doporučení pro diagnostiku a léčbu CHOPN je třeba věnovat pozornost zejména obtížím pacienta. Typickým příznakem je narůstající dušnost. Ta je pozorována nejprve při námaze a omezuje pacienta v jeho obvyklých aktivitách. V pokročilých stadiích se objevuje již i při minimální denní činnosti, někdy dokonce v klidu. Mezi další uváděné symptomy patří chronický kašel, který může být dráždivý, ale i produktivní. Časté jsou také infekce dolních cest dýchacích.
K potvrzení diagnózy CHOPN je nutná spirometrie, která představuje objektivní potvrzení bronchiální obstrukce. Diagnóze CHOPN odpovídá poměr usilovně vydechnutého objemu za první sekundu (FEV1) k usilovné vitální kapacitě (FVC), tzv. Tiffeneaův index, vyjádřený jako FEV1/FVC < 0,70.
V ambulanci praktického lékaře lze provést orientační spirometrii, při poměru FEV1/FVC < 75 % je však zapotřebí odeslat pacienta ke spirometrickému vyšetření do pneumologické ambulance, kde bude provedena spirometrie dle kritérií České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP (ČPFS). Při pozitivním nálezu bronchiální obstrukce je následně třeba provést bronchodilatační test. K vyloučení bronchogenního karcinomu je při prvním kontaktu s pacientem vhodné provést skiagram hrudníku. Diagnostika, management a léčba CHOPN se v současnosti řídí podle recentních guidelines GOLD 2017.
Závěr
Chronická obstrukční plicní nemoc představuje celosvětově významnou příčinu morbidity a mortality. V jejím prvozáchytu zastávají důležitou úlohu praktičtí lékaři, kteří by při suspektním klinickém, popř. spirometrickém nálezu měli pacienta odeslat ke specializovanému vyšetření do pneumologické ambulance.
(holi)
Zdroje:
1. Musil J. Chronická obstrukční plicní nemoc – choroba stále aktuální. Interní medicína 2009; 11 (7 a 8): 319–323.
2. Bártů V. Nové guidelines GOLD 2017 pro chronickou obstrukční plicní nemoc. Medicína po promoci 2017; 18 (2): 182–185. Dostupné na: www.tribune.cz/clanek/41943-nove-guidelines-gold-pro-chronickou-obstrukcni-plicni-nemoc.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
